David Bowie
| David Bowie | |
David Bowie při turné Glass Spider v roce 1987. |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Rodné jméno | David Robert Jones |
| Jinak zvaný | Ziggy Stardust Aladdin Sane The Thin White Duke The Dame |
| Narození | 8. ledna 1947 (65 let) |
| Žánry | Alternative rock Glam rock Art rock Experimental rock Pop Dance Soul Protopunk |
| Povolání | zpěvák, textař, hudební producent, herec, režisér |
| Nástroje | zpěv, klávesy, kytara, saxofon, perkuse |
| Aktivní roky | 1964—dosud |
| Příbuzná témata |
The Spiders from Mars Tin Machine Iggy Pop Lou Reed Brian Eno Mott the Hoople |
| Web | www.davidbowie.com |
David Bowie (* 8. ledna 1947 v Brixtonu v Londýně jako David Robert Hayward-Jones) je jeden z britských autorů alternativní rockové scény (působí od konce 60. let až do současnosti). Je považován za průkopníka nových hudebních trendů. Od roku 1992 je jeho manželkou modelka Iman.
Obsah |
[editovat] Hudební dráha
Svoji hudební dráhu začal jako saxofonista ve školní kapele. Jedna školní rvačka pro něj skončila operací oka, od té doby má poškozenou zornici. Po odchodu ze střední školy pracoval jako výtvarník, hrál a nahrával s několika skupinami, ale bez úspěchu. Protože se jeho jméno pletlo s Davy Jonesem ze skupiny Monkees, změnil si ho na David Bowie.
Jako sólový zpěvák nahrál sérii milostných písniček, která vyšla pod názvem The Word of David Bowie. Pak na krátko nechal hudby a věnoval se buddhismu. Tou dobou účinkoval v pantomimě, což ovlivnilo jeho pozdější zájem o divadlo. V roce 1969 založil v Beckhamu umělecký workshop. V témže roce nahrál písničku Space Oddity, která měla překvapivě úspěch. Následovalo stejnojmenné album.
V roce 1970 vznikla tematická deska The Man Who Sold The World, která byla úplně jiná než předchozí. Akustickou kytaru tu nahradila tvrdá kytara Micka Ronsona. Tematicky je zde vykreslena temná orwellovská vize budoucnosti. K řadě dílčích témat se Bowie vrátil na následujících albech. Album sice nešlo na dračku, ale pro část publika se stalo kultovním. Následovalo turné po Spojených státech, na němž se oblékal do vlajících šatů a stylizoval se do role populární herečky Grety Garbo. Přitáhl tak k sobě zájem médií, přešel k labelu RCA, u kterého vydal další, tentokrát poněkud měkčí, desku Hunky Dory.
V roce 1972 se po vydání alba The Rise and Fall of Ziggy Stardust and the Spiders from Mars konečně stal komerčně úspěšným. Zatímco dříve nabízel celou paletu témat, přišel nyní s jedinou postavou – rockovou superhvězdou Ziggym, kterého nakonec zničil fanatismus, který sám pomáhal vytvořit.
Po singlu Starman se představil v dalších rolích. Tentokráte jako producent zachránil upadající kariéru Lou Reeda (LP Transformer). Další Bowieho alba se jmenovala Aladdin Sane a Pin Ups. V této době také pro televizní síť NBC vytvořil pořad The 1980 Floor Show, který ho inspiroval k následujícímu albu Diamond Dogs, které se opět vracelo k neradostným orwellovským vizím. Bowie pak s touto show odjel na americké turné, z něhož vyšla i deska David Live. Během tohoto turné vstřebával nové hudební vlivy – nechával se ovlivnit soulem a R&B. Je to slyšet z alba Young Americans, ze kterého pronikly do hitparád dva singly: titulní stejnojmenná nahrávka a Fame, jejíž spoluautorem je John Lennon a která se dostala až na vrchol americké hitparády. Shodou okolností v téže době bodovala i reedice hitu Space Oddity, která se tak stala nejvíce zpožděnou hitparádovou jedničkou (6 let a 63 dní).
V následujícím období se pustil do větších experimentů. Album Station to Station je tvořeno šesti delšími pasážemi a představovalo přípravu pro sérii dalších tří alb, na kterých s ním spolupracoval Brian Eno. První z nich, album Low, bylo ambientní. Experiment pak pokračoval na desce Heroes, která už byla výrazně rockovější a také ji přijalo i širší publikum. Třetím článkem je album Lodger, které je celé rockové a je nejpřístupnějším albem z této série. Někdy bývají tato tři alba nazývána jako Berlínská trilogie. V roce 1976 si Bowie zahrál hlavní roli ve filmu The Man Who Fell To Earth a fotky z něj se objevily na přebalech alb Station to Station a Low. V 70. letech spolupracoval se zpěvákem Iggy Popem, vzniká např. album Lust For Life. Některé společné písně, nazpíváné do té doby výhradně Popem, Bowie nahrával na své desky v 80. letech sám, např. China Girl nebo Tonight ( jako duet s Tinou Turner), jiné hraje živě pouze na svých koncertech, např. I Wanna Be Your Dog. Napsal také pro skupinu Moot the Hoople hit All The Young Dudes, který má i on sám dodnes ve svém repertoáru.
80. léta přinesla několik dalších plodných spoluprací, např. se skupinou Queen píseň Under Pressure, se skupinou Pat Metheny vzniká song This Is Not America či remake skladby z 60. let Dancing In The Streets s Mickem Jaggerem. Z roku 1980 pochází album Scary Monsters s punk - rockovými hity Ashes To Ashes a Fashion a po něm přichází taneční album Let´s Dance. V roce 1984 vyšla deska Tonight, na níž čerpá převážně ze své spolupráce s Iggy Popem ze 70. let a některé písně se nesou i v rytmu reggae. Čtenáři hudebního časopisu Rolling Stones tuto desku zvolili jako 3. nejhorší album celé hudební historie. V 80. letech napsal písničky ke 4 filmům - Cat People, When The Wind Blows, Absolute Beginners a Labyrinth. V posledních dvou jmenovaných si také sám zahrál. Poslední album, které Bowiemu coby sólistovi v 80. letech vyšlo, je popové Never Let Me Down. K němu bylo uspořádáno i velkolepé koncertní šou plné tanečníků, v němž se za pódiem nacházela obrovská podobizna pavouka (proto Glass Spider Tour) a při první písničce se on sám spouštěl z výšky na pódium. Další dvě alba Bowie vydal už jako člen rockové skupiny Tin Machine, je ale téměř jejím výhradním zpěvákem a autorem většiny skladeb. Na koncertech s touto kapelou se nevyužíval téměř nic ze svého předchozího a obsáhlého repertoáru.
[editovat] Diskografie
- David Bowie (1967)
- Space Oddity (1969)
- The Man Who Sold the World (1970)
- Hunky Dory (1971)
- The Rise and Fall of Ziggy Stardust and the Spiders from Mars (1972)
- Aladdin Sane (1973)
- Pin Ups (1973)
- Diamond Dogs (1974)
- David Live (live) (1974)
- Young Americans (1975)
- Station To Station (1976)
- Changes One Bowie (kompilace) (1976)
- Low (1977)
- Heroes (1977)
- Stage (live) (1978)
- Lodger (1979)
- Scary Monsters... And Super Creeps (1980)
- Changes Two Bowie (kompilace) (1981)
- Christiane F.:Wir Kinder Vom Bahnhoff Zoo (soundtrack) (1981)
- Ziggy Stardust - The Motion Picture (live)(soudntrack) (1983)
- Let's Dance (1983)
- Tonight (1984)
- Labyrinth (soundtrack, s Trevorem Jonesem) (1986)
- Never Let Me Down (1987)
- Tin Machine (1989)
- Sound+Vision (kompilace) (1989)
- Changes Bowie (kompilace) (1990)
- Tin Machine II (1991)
- Early On 1964-1966 (kompilace) (1991)
- Tin Machine Live: Oy Vey Baby (live) (1992)
- Black Tie White Noise (1993)
- The Singles Collection (kompilace) (1993)
- The Buddha of Suburbia (soundtrack) (1993)
- Santa Monica ´72 (live) (1994)
- 1.Outside (1995)
- Excerpts From Outside (zkrácené LP vydání alba 1.Outside) (1995)
- 1.Outside Versin Two (kompilace, pouze USA) (1996)
- Earthling (1997)
- The Deram Anthology 1966/1968 (kompilace) (1997)
- The Best Of 1969/1974 (kompilace) (1997)
- The Best Of 1974/1979 (kompilace) (1998)
- Hours (1999)
- Bowie At The Beeb (kompilace) (2000)
- BBC Radio Theatre (live) (2000)
- All Saints - Collected Instrumentals 1977/1999 (kompilace) (2001)
- Heathen (2002)
- Best Of Bowie (kompilace)(vydáno ve 23 různých verzích pro různé státy) (2002)
- Reality (2003)
- Club Bowie (kompilace) (2003)
- The Platinum Collection (kompilace) (2005)
- The Collection (kompilace) (2005)
- The Best Of 1980/1987 (kompilace) (2007)
- Glass Spider (live) (2007)
- A Reality Tour (live) (2010)
[editovat] Literatura
- Nová ilustrovaná encyklopedie rocku, Praha, Albatros, 1996
[editovat] Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||