Fanatismus
Fanatismus (z lat. fanaticus, posedlý, od fanum, posvátné místo) je slepá vášnivá zaujatost, nekompromisní a krajně jednostranný postoj nebo jednání člověka, který nějaké téma, myšlenku nebo věc pokládá za tak cennou - případně tak ohroženou - že námitky či odpor proti ní vyvolávají jeho zuřivost. Fanatik se vyznačuje neschopností kritického odstupu, intolerancí, nepoučitelností a jistou omezeností.
Obsah |
Historie [editovat]
Latinská fanaticus znamenalo původně horlivého člověka a mělo spíše pozitivní význam. Křesťanští autoři slovo obrátili proti pohanům a dali mu význam pejorativní, který se pak užíval i pro sektáře. Osvícenští autoři, zejména Voltaire a encyklopedisté, obrátili tento pejorativní význam proti náboženství vůbec. Historicky se fanatismus často spojoval s náboženstvím, právě tak ovšem existuje i fanatismus politický, národní, vědecký nebo sportovní. Obecně se týká masově účinných a mobilizujících témat, zejména politických.[1]
Podle španělsko-amerického filosofa George Santayany je fanatik člověk, který „zdvojnásobuje své úsilí, když zapomněl svůj cíl“. Podle Winstona Churchilla je to člověk, který „neumí změnit své myšlení a nebude měnit téma“.
Sportovní fanoušek i převzaté anglické fan je odvozeno od fanatika, obvykle však znamená prostě přívržence a nemusí tak mít pejorativní význam.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- Filosofický slovník, heslo Fanatismus. Olomouc: FIN 1998.
- Ottův slovník naučný, heslo Fanatismus. Sv. 9, str. 7
Reference [editovat]
- ↑ Filosofický slovník, heslo Fanatismus. Str. 118.
Související články [editovat]
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické Wikipedie.