Henry Bessemer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Henry Bessemer (1813-1898)

Henry Bessemer (19. ledna 1813 Charlton15. března 1898 Londýn) byl anglický vynálezce, jehož vynálezy přispěly k velkému pokroku v průmyslu.

Henry Bessemer se narodil 19. ledna 1813 v Charltonu v Anglii. Jeho otec, Anthony Bessemer, byl rovněž vynálezce (podílel se na výrobě prvního parního stroje v Nizozemsku). Později se Anthony Bessemer s rodinou odstěhoval do Paříže, kde se chtěl uplatnit jako vynálezce. Avšak Francouzská revoluce je brzy donutila vrátit se zpět do Anglie.

Zprvu Henry pracoval v otcově továrně, která vyráběla zlaté řetízky pro šperky, ale brzy se rozhodl odjet do Londýna, aby mohl uskutečnit své přání stát se umělcem. Nicméně brzy se svého přání zřekl, neboť zjistil, že jako vynálezce se uživí lépe.

To se ukázalo u jeho prvního velice dobře prodejného vynálezu „zlatého“ prášku (barvy), při jehož výrobě byl hlavní složkou bronz. Pro Bessemera to bylo finančně velmi výhodné, neboť jeho nová barva byla mnohem levnější. Když se pak v roce 1837 oženil, našel v manželčině bratru partnera ve výhodném podnikání. Najal dům v Londýně, v různých částech Anglie nechal vyrobit jednotlivé celky strojů, které smontoval a zařídil si vlastní výrobu. Celý proces držel v tajnosti 35 let a do budovy za celou tu dobu mělo přístup pouze 5 lidí.

Jedním z význačnějších vynálezů bylo nové razítko. Stávající označování vládních dokumentů a známek bylo totiž velmi neefektivní. Za tento vynález byl o rok později, v roce 1879, povýšen do šlechtického stavu.

Bessemera však fascinovala technika (navrhl hydraulický lis pro lisování cukrové třtiny, parní ventilátor do dolů atd.), surové železo a ocel. A tak, když britská vláda hledala někoho, kdo by byl schopen vyvinout pevnější ocel na výrobu děl, obrátila se právě na Bessemera. Další události jsou pak klasickým příkladem toho, jak vojenský „impuls“ může ovlivnit technický vývoj. Základní Bessemerovou myšlenkou bylo zkujňování surového železa spalováním uhlíku kyslíkem. I když tato myšlenka nebyla nová, Bessemer ji dovedl velice vtipně prakticky realizovat. Upravil pec do charakteristického hruškovitého tvaru s děrovaným dnem, kterým dmýchal vzduch do roztaveného železa. Tím došlo ke spalování křemíku a manganu v surovém železe (obsah těchto prvků je pro tento proces podmínkou) a k zvýšení jeho teploty na úroveň potřebnou ke spalování nežádoucího uhlíku, jehož velká přítomnost činí ocel křehkou. Tento pochod byl později nazván besemerování.

Jeho nespornou předností bylo to, že tento proces stál zlomek ceny stávajících pracných způsobů. Bessemerův vynález byl snad nejvýraznějším příspěvkem jednotlivce k průmyslové revoluci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]