Svářková ocel
| slitiny železa a uhlíku |
|---|
 Struska rozválcovaná ve feritické matrici svářkové oceli |
| alotropické modifikace železa |
| fáze slitiny železo–uhlík |
|
ferit α • ferit β • austenit (γ) • ferit δ • cementit • perlit • ledeburit |
| mikrostruktura |
| martenzit • bainit • troostit • sorbit |
| oceli |
| podle způsobu výroby |
|
svářkové • plávkové |
| nelegované až středně legované |
|
uhlíkové • pérové • patinující • nástrojové |
| vysocelegované |
| litiny |
| tvárná litina • šedá litina • temperovaná litina • bílá litina |
Svářková ocel se vyráběla zkujňováním surového železa v plamenné pudlovací peci. Surové železo a šrot se při míchání (pudlování) a za přístupu vzduchu zpracovával v těstovitou hmotu při 1300 °C (tj. nebyla dosažena teplota tavení[1]),[2] ze které se následně bucharem vykovaly tyče a zároveň se tak odstraňovala struska. Tyče se následně rozválcovaly na tlusté plechy, které se ve svazích na válcích kovářsky nebo tavením svařovaly. Pak se z nich vyválcovala tvarová ocel (profily). Postup byl vynalezen angličanem Henrim Cortem v letech 1783–1784.[1][3][4]
Velký obsah zaválcované strusky způsoboval vrstevnatost materiálu. Pro malý obsah uhlíku dosahuje ocel meze pevnosti v tahu 330 až 400 MPa, tažnost se pohybuje od 12 do 25 %. Vlastnosti oceli jsou značně rozdílné ve směru válcování (vyšší) a kolmo ke směru válcování. Svářková ocel se používala v českých zemích do konce 19. století.[3] Ze svářkové oceli je vyroben např. řetězový most Menai v roce 1826, most Britannia v roce 1850, a další.[5]
Obsah |
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b Dějiny a filosofie techniky – Metalurgie železa [online]. VUT, [cit. 2012-01-28]. Dostupné online.
- ↑ VLADIMÍR, Lapčík. Výrobní a environmentální technologie [online]. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2008, rev. 2009-03-09, [cit. 2012-01-29]. S. 12. Dostupné online.
- ↑ a b Faltus, str. 35
- ↑ AngliaCampus : Henry Cort's First Paten [online]. jeron.je, 20. 2001-04-20, [cit. 2012-01-28]. Dostupné online.
- ↑ FRANTIŠEK, Wald. Ocelové konstrukce [online]. ČVUT v Praze, 2009-03-04, [cit. 2012-01-29]. S. 15. Dostupné online.
Literatura [editovat]
- FALTUS, František. Prvky ocelových konstrukcí. III. vyd. Praha : Nakladatelství ČSAV, 1962. 696 s. [reference viz Faltus].
