Východní Anglie (království)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Království Východní Anglie bylo jedním ze starověkých sedmi anglosaských království. Království bylo pojmenováno po vlasti Anglů v severním Německu a zahrnovalo Norfolk a Suffolk. Po svatbě východoanglického prince Etheldreda, se stal součástí království i Isle of Ely. Po tomto království je pojmenován region Východní Anglie.
Království bylo založeno asi roku 520 spojením jižní a severní části oblasti obydlené Angly v předchozím století. Po krátkou dobu, po vítězství roku 616 nad Northumbrií, se stala Východní Anglie nejmocnějším královstvím Anglie a jeho král se stal svrchovaným pánem Anglosasů. V následujících čtyřiceti letech ale byla dvakrát poražena Mercií a to vedlo k jejímu oslabení až do roku 794, kdy dal panovník Mercie Offa zabít jejího krále Ethelberhta a ovládl Východní Anglii sám.
Nezávislost království byla obnovena úspěšnou vzpourou proti Mercii v letech 825 až 827. V listopadu 870 Dánové zabili krále Edmunda a ovládli království. Sasové obnovili vládu nad Východní Anglií roku 920, ale znovu ji ztratili v letech 1015 až 1017, kdy byla dobyta Knutem Velikým.
V tomto článku je použit překlad textu z článku Kingdom of the East Angles na anglické Wikipedii. Číslo revize nebylo určeno.
|
|||||
