Svatojánská noc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svatojánská noc, Nikolaj Astrup, 1912.

Svatojánská noc je evropský lidový svátek slavený v předvečer 24. června, svátku Jana Křtitele. Navazuje na překřesťanské oslavy letního slunovratu jako jsou slovanská kúpadla nebo anglosaská Litha.

Typickým prvkem této noci jsou svatojánské ohně, pálené na kopcích. Symbolicky představují slunce, které je v době letního slunovratu na vrcholu sil. Tyto ohně se pro získání síly přeskakují, zapalují se v nich košťata, kterými se pak krouží a v některých částech Evropy se z kopců pouští hořící kola či sudy, symbolizující putující slunce.[1] Důležitým prvkem je i svatojánské čarování, týkající se především sběru bylin a milostné magie. S magií lásky souvisí víra v „devatero bylin“, květy natrhaně v noci tajně na louce, z kterých dívka uvine věneček a pak s jeho pomocí zjistí koho si vezme. Některá jiná svatojánská milostná kouzla slouží i přímo k přinucení mladíka aby se do dívky zamiloval. Dále se věřilo že v tuto noc lze nalézt zlaté kapradí.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Lidové zvyky. Praha : Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-525-0. S. 124.