Horatio Nelson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horatio Nelson
Horatio Nelson
Horatio Nelson
Narození: 29. září 1758
Velká Británie Burnham Thorpe, Království Velké Británie
Úmrtí: 21. říjen 1805
Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931).svg Mys Trafalgar, Španělsko
Vojenská kariéra
Hodnost: Viceadmirál
Doba služby: 17711805
Sloužil: Flag of the United Kingdom.svg Spojené království Velké Británie a Irska
Složka: Naval Ensign of the United Kingdom.svg Royal Navy
Bitvy: Bitva u mysu svatého Vincenta
Bitva u Abukiru
Bitva u Santa Cruz de Tenerife
Bitva u Kodaně
Bitva u Trafalgaru

Horatio Nelson, 1. vikomt Nelson, 1. vévoda z Bronté, KB (29. září 175821. října 1805) byl viceadmirálem (Vice Admiral of the White) britské Royal Navy. Od roku 1789 velel britskému loďstvu ve Středozemním moři. Vítězstvím v bitvě u Abukiru v roce 1798 získal Velké Británii námořní převahu ve Středozemním moři. V roce 1805 potvrdil nadvládu Británie na moři vítězstvím v bitvě u Trafalgaru, kde porazil spojené francouzsko-španělské loďstvo. Sám byl ale v bitvě zabit, když ho na palubě řadové lodě HMS Victory zasáhla kulka vypálená z francouzské lodě Redoutable.

Nelson se narodil 29. září 1758 v Norfolku jako syn faráře. K námořnictvu se dal roku 1770 ve svých dvanácti letech. Ve dvaceti již byl kapitánem, poté co se letech 1775-82 se zúčastnil boje s americkými osadníky ve válce za nezávislost. Poté sloužil do roku 1787 v Západní Indii.

Když roku 1793 vypukla válka s revoluční Francií, velel lodi HMS Agamemnon pří úspěšném útoku na Korsiku, kde přišel o pravé oko. Za vítězství nad spojenou francouzsko-španělskou flotilou v bitvě u mysu sv. Vincenta roku 1797 byl povýšen na kontradmirála[zdroj?]. Krátce poté se účastnil Bitvy u Santa Cruz de Tenerife, kde byl jeho útok odražen a Nelson v důsledku těžkých zranění přišel o pravou ruku.

Dne 1. srpna 1798 zničil francouzské loďstvo u Abukiru, za což byl jmenován baronem nilským. Poté odplul do Neapole, kde vypuklo povstání. Nelson roku 1799 porazil Francouze, kteří se zmocnili města a dosadil zpět na trůn neapolského krále, který mu udělil vévodský titul. Zde se začala i jeho soukromá aféra s lady Hamiltonovou, ženou britského vyslance v Neapoli. Nelson byl proto odvolán na Minorcu, kam však nikdy nedorazil a namísto toho se utkal s Francouzi o Maltu v roce 1800.

Po tomto vítězství se Nelson vrátil do Londýna, aby byl vzápětí vyslán na Balt, kde v roce 1801 porazil u Kodaně dánskou flotilu. Byl mu udělen titul vikomta a stal se admirálem. Pro neshody s parlamentem kvůli své aféře s lady Hamiltonovou se poté stáhl do ústraní. Byl jmenován velitelem ve Středomoří, kde po dva roky úspěšně blokoval francouzskou flotilu v Toulonu, aby jí poté, co se vyprostila, úspěšně pronásledoval Atlantikem.

V roce 1805 tváří v tvář hrozbě Napoleonovy invaze do Anglie byl povolán, aby se postavil do čela britského válečného loďstva. 21. října 1805 v bitvě u Trafalgaru francouzsko-španělské loďstvo zničil, sám byl však v bitvě smrtelně zraněn. Osudný výstřel vyšel odněkud z lanoví francouzské lodě. Zasáhl Nelsona asi ve 13:15 hodin, právě když byl na velitelské palubě s kapitánem Thomasem Hardym. Kulka zasáhla epoletu na Nelsonově levém rameni a prošla do páteře. Nelson upadl na obličej na palubu, která byla ještě potřísněna krví jeho tajemníka. Těžce zraněný viceadmirál byl přenesen do kajuty hluboko v podpalubí. Svým kapesníkem si zakryl obličej a hodnostní označení, aby ho posádka nepoznala. Před svou smrtí se ještě dozvěděl, že bitva skončila vítězstvím jeho flotily. Těsně předtím než v 16:30 hodin zemřel, pronesl slavná slova: "Polib mě, Hardy." [1]

Svým vítězstvím zachránil Brity před invazí Napoleona a je dodnes ve Velké Británii uctíván jako národní hrdina.

Po smrti Horatia Nelsona bylo jeho tělo uloženo do sudu s brandy, aby vydrželo transport do vlasti.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CAWTHORNE, Nigel. Největší bitvy v dějinách. Brno : Alpress, s.r.o., 2007. 304 s. ISBN 978-80-7362-507-8. S. 128-129. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]