Sherlock Holmes (film, 2009)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sherlock Holmes
Původní název Sherlock Holmes
Země Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
NěmeckoNěmecko Německo
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Jazyk angličtina
Délka 128 minut
Žánr Akční / Dobrodružný / Krimi / Mysteriózní
Námět Arthur Conan Doyle (postavy)
Lionel Wigram
Michael Robert Johnson
Scénář Michael Robert Johnson
Anthony Peckham
Simon Kinberg
Režie Guy Ritchie
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Robert Downey mladší
Jude Law
Rachel McAdamsová
Mark Strong
Produkce Lionel Wigram
Joel Silver
Susan Downey
Dan Lin
Hudba Hans Zimmer
Kamera Philippe Rousselot
Střih James Herbert
Výroba a distribuce
Premiéra USA 25. prosince 2009
Česko 7. ledna[1] nebo 14. ledna 2010[2]
Distribuce Warner Bros. Pictures
Rozpočet 90 milionů USD[3]
Tržby 524 028 679 USD[3]
Předchozí a následující díl

Sherlock Holmes 2 (2011)
Sherlock Holmes na ČSFD Kinoboxu FDb IMDb

Sherlock Holmes je americko-britský film režiséra Guye Ritchieho uvedený na konci roku 2009. V titulní roli detektiva Sherlocka Holmese se představil Robert Downey mladší, doktora Watsona ztvárnil Jude Law. Ve filmovém příběhu soupeří s hlavní zápornou postavou lordem Blackwoodem, kterého hraje Mark Strong a který se snaží převzít vládu nad Spojeným královstvím.

Hlavní postavy (s výjimkou Blackwooda) jsou převzaty z detektivních příběhů Arthura Conana Doyla, přesto se liší od předchozích filmových zpracování. Oba hlavní hrdinové jsou mladší, prostor je věnován jejich vzájemným konverzacím plným osobních narážek. U Holmese je zdůrazněno výstřední chování a fyzické schopnosti, díky kterým obstojí v bitkách, jeho myšlenkové pochody jsou převedeny na plátno v podobě sekvencí zpomalených záběrů.

Z Doylových příběhů pochází také postavy Irene Adlerové, Holmesovy osudové ženy (hraje Rachel McAdamsová), Lestrada, inspektora Scotland Yardu (Eddie Marsan), a profesora Moriartyho (který se na scéně objevuje vždy v temnotě).

Děj a zápletka jsou originální pro tento film. Nejedná se o klasický detektivní příběh, pachatel je od počátku znám, přesto se při odhalování jeho činnosti uplatňují Holmesovy deduktivní metody. Uznání si film získal ztvárněním viktoriánského Londýna, zejména obyčejných čtvrtí a průmyslových zařízení (doky, továrny), závěrečná scéna se odehrává na rozestavěném Tower Bridgi.

Příběh[editovat | editovat zdroj]

Děj se odehrává v Londýně roku 1890 nebo 1891[4]. Sherlock Holmes s Watsonem a členy Scotland Yardu zabraňují lordu Blackwoodovi v další z rituálních vražd. Blackwood je následně odsouzen a popraven oběšením, Watson ho jako úřední lékař prohlásí za mrtvého. Poté je však jeho hrobka nalezena rozbořená a svědek prohlašuje, že viděl Blackwooda vstát z mrtvých. V jeho rakvi se nachází muž jménem Reordan, o jehož nalezení Holmese již dříve požádala Irene Adlerová, pracující pro profesora Moriartyho.

Podle hodinek nalezených v rakvi Holmes vypátrá Reordanovo bydliště. S Watsonem se tam vypraví a objeví laboratoř, jsou ale přistiženi skupinou Blackwoodových lidí vedenou obrovitým Dredgerem, kteří přišli zahladit stopy (Reordan pracoval pro Blackwooda a vynalezl několik kupř. chemických zbraní). Po bitce v laboratoři se s ním střetávají v docích, kde způsobí zničení opravované lodi.

Holmes se poté setkává s vedením tajného řádu a je jeho vedoucím, sirem Thomasem, žádán, aby Blackwooda, bývalého člena řádu, zastavil. Holmes odmítá pracovat pro ně, ale potvrzuje, že bude pokračovat v pátrání. Při rozhovoru odhaluje, že Blackwood je ve skutečnosti Thomasův syn.

Sir Thomas je během koupele zavražděn Blackwoodem, který plánuje na další schůzi převzít vedení řádu. Na odpor se mu postaví jeden z členů, záhy však umírá, když na něm záhadně vzplane oblečení.

Holmes a Watson se s Blackwoodem osobně střetávají na jatkách, kde také zachraňují Irene Adlerovou před smrtí. Celá scéna na jatkách končí mnohonásobnými výbuchy nastražených náloží, všichni tři ale se zraněními vyváznou.

Rozestavěný Tower Bridge, dějiště vyvrcholení filmu

Lord Coward, ministr a člen řádu ve službách Blackwooda, vydává na Holmese zatykač. Lestrade k němu zatčeného Holmese přiveze, zároveň mu ale dá možnost úniku. Během rozhovoru s Cowardem se Holmesovi podaří vyskočit z okna do Temže, kde je vyzvednut lodí, na které čeká Watson a Irene. Společně pak vnikají do podzemních prostor pod britským parlamentem, kde se Blackwoodovi lidé chystají vpustit ventilačním zařízením mezi poslance jed a umožnit tak Blackwoodovi zmocnit se vlády. Holmes s ostatními však po bitce v podzemí stroje rozbijí a plán tak překazí.

Film vrcholí scénou odehrávající se nad Londýnem na rozestavěném Tower Bridgi, kde se Holmes střetává s Blackwoodem. Odhaluje, že veškeré Blackwoodovy zdánlivě magické praktiky a vraždy mají ve skutečnosti přirozené vysvětlení, založené především na znalostech fyziky a chemie. Blackwood při pádu z mostu umírá, Holmes se vrací do Baker Street a vysvětluje poslední záhady spojené se zdánlivým zmrtvýchvstáním lorda. Závěr zůstává otevřený pro další pokračování, když se Moriarty zmocní části Blackwoodových vynálezů.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Robert Downey mladší Sherlock Holmes
Jude Law Dr. John Watson
Rachel McAdams Irene Adlerová
Mark Strong lord Blackwood
Eddie Marsan inspektor Lestrade
Robert Maillet Dredger
Geraldine James paní Hudsonová
Kelly Reilly Mary Morstanová
William Houston strážník Clark
Hans Matheson lord Coward
James Fox sir Thomas Rotheram
William Hope velvyslanec Standish
Clive Russell kapitán Tanner
Oran Gurel Reordan
David Garrick McMurdo

Ohlas[editovat | editovat zdroj]

Sherlock Holmes sklidil pozitivní reakce kritiky. Server Rotten Tomatoes dává filmu na základě 224 hodnocení kritiků skóre 70%. Uživatelé tohoto serveru hodnotí film dokonce 81%.[5] Server Metacritic hodnotí film 57 body ze 100 na základě 34 recenzí.[6] Uživatelé ČSFD snímek hodnotí 78%.[7]

Během úvodního víkendu ve Spojených státech snímek utržil téměř 62,3 milionů USD a stal se tak druhým nejúspěšnějším filmem víkendu po snímku Avatar, který měl premiéru o týden dříve.[8] Celkově ve Spojených státech Sherlock Holmes utržil přes 209 milionů USD a v zahraničí dalších 315 milionů USD[3], z toho v České republice přes 1,2 milionu USD.[9] Jedná se o největší kasovní úspěch Guye Ritchieho.[10] Ve Spojených státech se Sherlock Holmes stal čtvrtým nejúspěšnějším filmem, který nikdy nezaujal ve víkendových žebříčcích první místo za filmy Moje tlustá řecká svatba, Alvin a Chipmunkové 2 a Alvin a Chipmunkové.[11] Celosvětově je snímek v této kategorii rovněž čtvrtý, ale za filmy Doba ledová 3: Úsvit dinosaurů, Casino Royale a Den poté.

Robert Downey získal za ztvárnění Sherlocka Holmese Zlatý glóbus za nejlepší mužský herecký výkon v komedii nebo muzikálu.[12] Film obdržel také dvě nominace na Oscara, za hudbu a za výpravu a dekorace.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (anglicky) Sherlock Holmes (film, 2009) v Internet Movie Database
  2. Sherlock Holmes [online]. Česko-Slovenská filmová databáze, [cit. 2011-08-04]. Dostupné online.  
  3. a b c Sherlock Holmes (2009) [online]. Box Office Mojo, [cit. 2011-08-03]. Dostupné online.  
  4. FAQ for Sherlock Holmes [online]. IMDb, [cit. 2012-11-26]. Dostupné online.  
  5. Sherlock Holmes - Rotten Tomatoes [online]. Rotten Tomatoes, [cit. 2011-08-06]. Dostupné online.  
  6. Critic Reviews for Sherlock Holmes at Metacritic. Metacritic [online]. CNET Networks [cit. 2011-08-06]. Dostupné online.  
  7. Sherlock Holmes (film, 2009) v Česko-Slovenské filmové databázi
  8. Weekend Box Office Results for December 25-27, 2009 [online]. Box Office Mojo, [cit. 2011-08-06]. Dostupné online.  
  9. Tržby filmu Sherlock Holmes v České republice na Box Office Mojo.
  10. Guy Ritchie Movie Box Office Results. Box Office Mojo [online].  [cit. 2010-09-08]. Dostupné online.  
  11. Top Grossing Movies That Never Hit #1 at the Box Office. Box Office Mojo [online].  [cit. 2010-09-08]. Dostupné online.  
  12. HFPA. Sherlock Holmes [online]. [cit. 2012-11-26]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]