Irene Adlerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Irene Adlerová

Irene Adlerová je smyšlená postava uvedená v jednom z příběhů Sherlocka Holmese, Skandál v Čechách (v originále "A Scandal in Bohemia"), vydaný v červnu roku 1891, jehož autorem je Sir Arthur Conan Doyle.

Irene Adler je nejdůležitější ženskou postavou, navzdory tomu, že se objevuje pouze v jednom příběhu.

Životopis smyšlené postavy[editovat | editovat zdroj]

Podle povídky "Skandál v Čechách", se Irene Adlerová narodila v New Jersey, v roce 1858. Následovala její kariéra v Opeře jako tzv. contralto působící v La Scala, v Miláně v Itálii, po té působila jako primadona v Císařské Opeře ve Varšavě, v Polsku. To ukazovalo, že byla neobyčejná zpěvačka. Irene se ve svých dvaceti letech přestěhovala do Londýna.

Dr. Watson ji nazývá "zesnulá Irene Adlerová" v době publikace příběhu. Příčiny její smrti nejsou známy. Nicméně se spekulovalo o tom, že důvod k jejímu předčasnému odchodu do důchodu a odchodu z práce byly skryté zdravotní problémy. Na druhou stranu, slovo "later" může také znamenat "bývalý". Vzala si Godfreye Nortona, takže "Adlerová" bylo její bývalé příjmení.

Lillie Langtryová, možná předloha postavy Irene Adlerové

20. března 1888, shodně s příběhem, Wilhelm Gottsreich Sigismond von Ormstein, velkovévoda z Cassel-Felstein a dědic Království českého, učinil tajnou návštěvu Holmese v Londýně. Král se ptal známého detektiva, jestli by nezajistil fotografii od Adlerové.

Monarcha vládl v Praze, ale v roce 1883 údajně zaplatil za "dlouhou návštěvu Varšavy", kde "se seznámil s dobře známou dobrodružkou Irene Adlerovou". Ti dva se stali milenci, později Adlerová vzala fotografii, na které byli oba zachyceni. Třicetiletý král vysvětlil Holmesovi, že má v úmyslu oženit se s Clotilde Lothman von Saxe-Meningen (nezpodobněnou postavou), druhou dcerou Krále Skandinávského; manželství, které by mohlo být ohroženo, pokud by vyšel najevo vztah s Adlerovou.

Používáním význačných schopností pro přestrojení Holmes vystopuje její pohyb a pozná její soukromý život. Potom nastíní falešný incident, který ukáže, kde by fotografie mohla být schovaná. Když se vrátí, aby fotografii uloupil, najde Adlerovou, jak ujíždí se svým novým manželem a majetkem, který měl být přemístěn, i s dopisem Holmesovi, vysvětlujícím, jak ho přechytračila, ale také že je šťastná se svým novým manželem, který má více vřelých citů, než měl její formální milenec, a bude k němu nekompromisní, neposkytne králi jedinou příležitost postavit se mezi ní a její budoucnost.

V časech, kdy dámy byly předpokládané dámy, měla Adlerová "obličej nejkrásnější ženy na světě a mysl nejodhodlanějšího muže" podle krále. Měla důvtip, který předčil Holmese, a on ji za to obdivoval.

Další zmínky o Irene[editovat | editovat zdroj]

Irene Adlerová je také zmiňovaná i v následujících příbězích:

  • "Případ totožnosti" (v originále A Case of Identity)
  • "Modrá karbunkule" (v originále The Adventure of the Blue Carbuncle)
  • "Pět pomerančových jadérek" (v originále The Five Orange Pips)
  • "Poslední poklona" (v originále His Last Bow)

Holmesův vztah k Adlerové[editovat | editovat zdroj]

Adlerová vydělala na Holmesově bezmezném obdivu. Když Král Čech řekl "Nebyla by obdivuhodnou královnou? Není to škoda, že není na mé úrovni?" Holmes odpověděl kousavě, že slečna Adlerová je vskutku na jiné úrovni než Král.

Začátek "Skandálu v Čechách" popisuje vysokou pozornost, s kterou Holmes nahlížel na Adlerovou:

Pro Sherlocka Holmese je to vždy ta žena. Zřídkakdy jsem ho slyšel zmínit její původní, nebo jiné jméno. V jeho očích zatemnila a převládla vše svojí smyslností. Nebylo to tak, že cítil nějaké city, podobné lásce, k Irene Adlerové. Všechny city a zvláště ten jeden, byly neslučitelné s jeho chladem, přesnou, ale obdivuhodně vyváženou myslí. Byl nejlepší uvažující a pozorný stroj, který svět viděl, ale jako milovník se chtěl umístit do falešné pozice. Nikdy nemluvil o lehkých vášních, kvůli posměchu a úšklebkům. To byly obdivuhodné věci pro přihlížející - vynikající pro nastínění závoje z mužských motivů a akcí. Ale pro trénovaného, logicky uvažujícího člověka, připustit takové vniknutí do jeho vlastní, choulostivé a konečně přizpůsobené povaze, byl uveden rozptylující faktor, který mohl vrhnout pochybnost na všechny jeho mentální výsledky. Kamínek v citlivém instrumentu nebo trhlina na jeho vlastních výkonných lupách, nechtěl, aby byl víc rušivý, než silný cit, v jeho přirozené podobě, takový, jak byl. A už tu byla pouze jedna žena a tou ženou byla Irene Adlerová, ve váhající a sporné paměti.

Tato "paměť" je uložena živá, fotografií Irene Adlerové, která byla zanechána pro Krále, když ona a její nový manžel odjeli s odsuzující fotografií jí a Krále. Sherlock o ni požádal a dostal tu fotografii jako platbu za jeho roli v případu. Ta fotografie je jednou z jeho nejcennějšího majetku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Irene Adler na anglické Wikipedii.