Utilitarismus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Utilitarismus (z latinského utilitas, užitek) je filosofický a etický směr, který za cíl a měřítko lidského jednání pokládá hledání blaha, prospěchu, užitku a naopak omezování utrpení a bolesti. Je to tedy směr eudaimonistický či hedonistický a protože jednání hodnotí výlučně podle jeho důsledků, charakterizuje se někdy jako konsekvencialismus. Zakladatelem utilitarismu byl britský filosof a právní teoretik Jeremy Bentham, který jej vyložil v knize Úvod do principů morálky a zákonodárství (1789).
[editovat] Citáty
- Největší štěstí největšího počtu - to je základ morálky i zákonodárství.
- Příroda určila lidstvu dva suverénní pány, utrpení a štěstí. Jen oni stanoví, co máme dělat a určují, co budeme dělat.
- Lidské bytosti jsou motivovány pouze touhou získat blaho a vyhnout se utrpení.
(Jeremy Bentham)
[editovat] Odkazy
 |
Související články obsahuje Portál Filosofie |
[editovat] Externí odkazy
- (en) Utilitarian Philosophers. Velká sbírka klasických i současných textů.
- (en) Utilitarianism Výklad a hodnocení různých verzí utilitarismu.
- (en) Utilitarian Resources. Definice, články a linky.
- (en) Notes on Utilitarianism. Shrnutí hlavních témat a tezí utilitarismu.
- (en) Consequentialism heslo ve Stanford Encyclopedia of Philosophy.
- (en) Rule Consequentialism heslo ve Stanford Encyclopedia of Philosophy.
- (en) Utilitarianism heslo v Catholic Encyclopedia.
- (en) "Utilitarianism as Secondary Ethic" Přehled utilitarismu a shrnutí jeho kritik.
