Parlamentní monarchie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Parlamentní monarchie je demokratické státní zřízení, kde - na rozdíl od konstituční (ústavní) monarchie - panovník nemá velké pravomoci, nesestavuje vládu a zpravidla nemá ani velký vliv na státní záležitosti, neboť ty jsou obstarávány parlamentem a vládou (viz: parlamentarismus). Monarchovi v tomto zřízení připadá především úloha reprezentativní. V Evropě je tato forma vlády uplatněna v Belgii, Dánsku, Norsku, Nizozemí, Švédsku a Španělsku, a mimo Evropu např. v Japonsku.
Některé parlamentní monarchie bývají uváděny jako konstitučně-parlamentní, protože panovnická moc je na pomezí těchto typů monarchie, ale většina těchto monarchií má blíže k parlamentní monarchii (především Spojené království a země Commonwealth realm).
[editovat] Parlamentní monarchie ve světě
- Andorra - přísně vzato není monarchií, nýbrž dyarchií, neboť má dvě hlavy státu, současného biskupa z Urgell a francouzského prezidenta.
- Belgie
- Commonwealth Realm - země v personální unii se Spojeným královstvím, např.:
- Dánsko
- Japonsko - zde císař v podstatě nemá žádné praktické pravomoce.
- Kambodža
- Lesotho
- Lucembursko - konstitučně-parlamentní monarchie.
- Malajsie - přísně vzato není monarchií, ale republikou protože monarcha je volen na 5 let, ovšem je brána jako volená monarchie.
- Nizozemsko
- Norsko
- Spojené království - konstitučně-parlamentní monarchie.
- Thajsko - v současnosti smíšená forma konstituční monarchie a vojenské diktatury.
