John Gurdon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
John Gurdon
John Gurdon v Cambridgi, 2012
John Gurdon v Cambridgi, 2012
Rodné jméno John Bertrand Gurdon
Narození 2. října 1933 (81 let)
Dippenhall, Hampshire, Velká Británie
Národnost britská
Vzdělání Christ Church, Oxford
Alma mater Christ Church
Zaměstnavatel Oxfordská univerzita
Univerzita v Cambridgi
California Institute of Technology
Titul prof., DPhil, DSc, FRS
Ocenění Nobelova cena (2012)
Laskerova cena (2009)
Wolfova cena za lékařství (1989)
Web www.gurdon.cam.ac.uk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir John Bertrand Gurdon (* 2. října 1933 Dippenhall, Hampshire) je britský vývojový biolog, který uskutečnil průkopnický výzkum v oblasti přenosu jádra somatických buněk[1][2][3] a klonování.[4][5][6][7] V roce 1989 obdržel Wolfovu cenu za lékařství, roku 2009 Laskerovu cenu, a v roce 2012 se stal spolu se Šinjou Jamanakou laureátem Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství, když objevil, že se specializované buňky mohou vrátit zpět (reprogramovat) do stádia pluripotentní kmenové buňky.[8]

Vzdělání a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování střední školy Eton College[9] pokračoval oborem klasická studia na koleji Christ Church Oxfordské univerzity. V průběhu vysokoškolského studia změnil zaměření a přestoupil na zoologii, kde se v postgraduálním programu s Michaelem Fischbergem věnoval výzkumu jaderné transplantace u africké žáby drápatky vodní (Xenopus laevis; disertační práce: „Studies on nucleocytoplasmic relationships during differentiation in vertebrates“ (Studie nukleocytoplazmatických vztahů během diferenciace u obratlovců))[10] která je velmi citlivá na aplikaci choriogonadotropního hormonu. Postdoktorální pobyt strávil na Kalifornském technologickém institutuu[11] a následně se vrátil do Anglie na Ústav zoologie Oxfordské univerzity (1962–1971).

Většinu vědeckého života prožil na Univerzitě v Cambridgi, nejdříve v laboratoři molekulární biologie (1971–1983) a poté na Ústavu zoologie (od roku 1983). V roce 1989 se stal zakládajícím členem cambridgeského Institutu pro buněčnou biologii a rakovinu (Wellcome/CRC Institute for Cell Biology and Cancer; pozdějším názvem Wellcome/CR UK), který do roku 2001 vedl. V letech 1995–2002 přednášel na Magdalene College v Cambridgi.

Vědecká činnost[editovat | editovat zdroj]

Jaderný přenos[editovat | editovat zdroj]

Na Oxfordské univerzitě v roce 1958 úspěšně naklonoval deset[12] pulců, když použil neporušená jádra tělních buněk žáby drápatky vodní, jež vložil do vyprázdněných (tzv. enukleovaných) vajíček.[13][14] Výsledky zveřejnil roku 1962 v časopise Development.[12] Vyvrátil tak představu, rozvíjenou biology Robertem Briggse a Thomasem J. Kingem, kteří v roce 1952 vydali v periodiku PNAS studii, podle níž nelze diferencovanou buňku reprogramovat na úroveň pluripotentní nediferenciované kmenové buňky.[15] Přesto stále jednoznačně neprokázal, že transplantovaná jádra pochází ze zcela diferenciovaných buněk. Tento důkaz přinesl až vědecký tým z basilejského Imunologického institutu v roce 1975,[16] když se mu podařilo transplantovat jádra pocházející z lymfocytů produkujících protilátky (důkaz plné diferenciace buňky) do enukleovaných vajíček, z nichž se narodili pulci.

Exprese mRNA[editovat | editovat zdroj]

Gurdon se s kolektivem věnoval také průkopnickému výzkumu na poli mikroinjekčního vpravení molekul messengerové RNA do vajíček a oocytů drápatky vodní a zkoumaní procesu jejich translace.[17] Tato technika se široce uplatnila v identifikaci mediátorovou RNA kódovaných (vzniklých) bílkovin a zjišťování jejich funkce.

Poslední výzkum[editovat | editovat zdroj]

Poslední oblastí výzkumu se stala analýza mezibuněčných faktorů zodpovědných za diferenciaci buněk a objasnění mechanizmu reprogramování buněčného jádra v rámci transplantačních experimentů, a to včetně objasnění role histonů při reaktivaci genů majících za úkol pluripotenci[18][19] a významu demethylace transplantovaných DNA (viz také epigenetika).[20]

Politika a vyznání[editovat | editovat zdroj]

Gurdon prohlásil, že politicky stojí „uprostřed cesty“ a přiklání se k agnosticismu.[21]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Gurdon na anglické Wikipedii.

  1. Gurdon, J. B.; Byrne, J. A. (2003). "The first half-century of nuclear transplantation". Proceedings of the National Academy of Sciences 100 (14): 8048.
  2. Gurdon, J. B. (2006). "From Nuclear Transfer to Nuclear Reprogramming: The Reversal of Cell Differentiation". Annual Review of Cell and Developmental Biology 22: 1–22
  3. Gurdon, J. B.; Melton, D. A. (2008). "Nuclear Reprogramming in Cells". Science 322 (5909): 1811–1815.
  4. Kain, K. (2009). "The birth of cloning: An interview with John Gurdon". Disease Models and Mechanisms 2 (1–2): 9–10.
  5. Williams, R. (2008). "Sir John Gurdon: Godfather of cloning". The Journal of Cell Biology 181 (2): 178–179.
  6. Gurdon, J. (2003). "John Gurdon". Current biology : CB 13 (19): R759–R760
  7. Gurdon, J. (2000). "Not a total waste of time. An interview with John Gurdon. Interview by James C Smith". The International journal of developmental biology 44 (1): 93–99
  8. The Nobel Prize in Physiology or Medicine – 2012 Press Release [online]. Nobel Media AB, 8 October 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  9. "None of us should ever be written off", Western Gazette, 18 October 2012. 
  10. Gurdon, John (1961). [Studies on nucleocytoplasmic relationships during differentiation in vertebrates]
  11. Rodney Porter Lectures: Biography
  12. a b Media s námi a o nás: Žáby si Nobelovu cenu zaslouží!', Technet.cz, 22.10.2012, Krylov, V.; na stránkách Přírodovědecké fakulty UK v Praze
  13. Gurdon, J. B.; Elsdale, T. R.; Fischberg, M. (1958). "Sexually Mature Individuals of Xenopus laevis from the Transplantation of Single Somatic Nuclei". Nature 182 (4627): 64–65
  14. Gurdon, J. B. (1962). "The developmental capacity of nuclei taken from intestinal epithelium cells of feeding tadpoles". Journal of embryology and experimental morphology 10: 622–640
  15. Robert Briggs and Thomas J. King(May 1952).  "Transplantation of Living Nuclei From Blastula Cells into Enucleated Frogs' Eggs". Proc Natl Acad Sci U S A. 38 (5): 455–463. doi:10.1073/pnas.38.5.455. PMID 16589125. 
  16. Wabl, Matthias; Louis DuPasquier(26).  "Lymphocytes of the toad Xenopus laevis have the gene set for promoting tadpole development.". Science 190 (4221): 1310–2. PMID 1198115. 
  17. Gurdon, J. B.; Lane, C. D.; Woodland, H. R.; Marbaix, G. (1971). "Use of Frog Eggs and Oocytes for the Study of Messenger RNA and its Translation in Living Cells". Nature 233 (5316): 177–182.
  18. Jullien, J.; Astrand, C.; Halley-Stott, R. P.; Garrett, N.; Gurdon, J. B. (2010). "Characterization of somatic cell nuclear reprogramming by oocytes in which a linker histone is required for pluripotency gene reactivation". Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America 107 (12): 5483–5488
  19. Pasque, V.; Gillich, A.; Garrett, N.; Gurdon, J. B. (2011). "Histone variant macroH2A confers resistance to nuclear reprogramming". The EMBO Journal 30 (12): 2373–2387
  20. Simonsson, S.; Gurdon, J. (2004). "DNA demethylation is necessary for the epigenetic reprogramming of somatic cell nuclei". Nature Cell Biology 6 (10): 984–990
  21. Johnny Michael. John Gurdon on ethics, politics, religion, and anti-theism [online]. upublish.info, 2012-10-11. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]