John Gurdon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
John Gurdon
John Gurdon v Cambridgi, 2012
John Gurdon v Cambridgi, 2012
Rodné jméno John Bertrand Gurdon
Narození 2. října 1933 (80 let)
Dippenhall, Hampshire
Velká BritánieGBR Velká Británie
Národnost britská
Občanství Spojené království
Vzdělání Christ Church, Oxford
Alma mater Christ Church
Zaměstnavatel Oxfordská univerzita
Univerzita v Cambridgi
California Institute of Technology
Titul prof., DPhil, DSc, FRS
Ocenění Nobelova cena (2012)
Laskerova cena (2009)
Wolfova cena za lékařství (1989)
Website www.gurdon.cam.ac.uk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir John Bertrand Gurdon (* 2. října 1933 Dippenhall, Hampshire) je britský vývojový biolog, který uskutečnil průkopnický výzkum v oblasti přenosu jádra somatických buněk[1][2][3] a klonování.[4][5][6][7] V roce 1989 obdržel Wolfovu cenu za lékařství, roku 2009 Laskerovu cenu, a v roce 2012 se stal spolu se Šinjou Jamanakou laureátem Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství, když objevil, že se specializované buňky mohou vrátit zpět (reprogramovat) do stádia pluripotentní kmenové buňky.[8]

Vzdělání a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování střední školy Eton College[9] pokračoval oborem klasická studia na koleji Christ Church Oxfordské univerzity. V průběhu vysokoškolského studia změnil zaměření a přestoupil na zoologii, kde se v postgraduálním programu s Michaelem Fischbergem věnoval výzkumu jaderné transplantace u africké žáby drápatky vodní (Xenopus laevis; disertační práce: „Studies on nucleocytoplasmic relationships during differentiation in vertebrates“ (Studie nukleocytoplazmatických vztahů během diferenciace u obratlovců))[10] která je velmi citlivá na aplikaci choriogonadotropního hormonu. Postdoktorální pobyt strávil na Kalifornském technologickém institutuu[11] a následně se vrátil do Anglie na Ústav zoologie Oxfordské univerzity (1962–1971).

Většinu vědeckého života prožil na Univerzitě v Cambridgi, nejdříve v laboratoři molekulární biologie (1971–1983) a poté na Ústavu zoologie (od roku 1983). V roce 1989 se stal zakládajícím členem cambridgeského Institutu pro buněčnou biologii a rakovinu (Wellcome/CRC Institute for Cell Biology and Cancer; pozdějším názvem Wellcome/CR UK), který do roku 2001 vedl. V letech 1995–2002 přednášel na Magdalene College v Cambridgi.

Vědecká činnost[editovat | editovat zdroj]

Jaderný přenos[editovat | editovat zdroj]

Na Oxfordské univerzitě v roce 1958 úspěšně naklonoval deset[12] pulců, když použil neporušená jádra tělních buněk žáby drápatky vodní, jež vložil do vyprázdněných (tzv. enukleovaných) vajíček.[13][14] Výsledky zveřejnil roku 1962 v časopise Development.[12] Vyvrátil tak představu, rozvíjenou biology Robertem Briggse a Thomasem J. Kingem, kteří v roce 1952 vydali v periodiku PNAS studii, podle níž nelze diferencovanou buňku reprogramovat na úroveň pluripotentní nediferenciované kmenové buňky.[15] Přesto stále jednoznačně neprokázal, že transplantovaná jádra pochází ze zcela diferenciovaných buněk. Tento důkaz přinesl až vědecký tým z basilejského Imunologického institutu v roce 1975,[16] když se mu podařilo transplantovat jádra pocházející z lymfocytů produkujících protilátky (důkaz plné diferenciace buňky) do enukleovaných vajíček, z nichž se narodili pulci.

Exprese mRNA[editovat | editovat zdroj]

Gurdon se s kolektivem věnoval také průkopnickému výzkumu na poli mikroinjekčního vpravení molekul messengerové RNA do vajíček a oocytů drápatky vodní a zkoumaní procesu jejich translace.[17] Tato technika se široce uplatnila v identifikaci mediátorovou RNA kódovaných (vzniklých) bílkovin a zjišťování jejich funkce.

Poslední výzkum[editovat | editovat zdroj]

Poslední oblastí výzkumu se stala analýza mezibuněčných faktorů zodpovědných za diferenciaci buněk a objasnění mechanizmu reprogramování buněčného jádra v rámci transplantačních experimentů, a to včetně objasnění role histonů při reaktivaci genů majících za úkol pluripotenci[18][19] a významu demethylace transplantovaných DNA (viz také epigenetika).[20]

Politika a vyznání[editovat | editovat zdroj]

Gurdon prohlásil, že politicky stojí „uprostřed cesty“ a přiklání se k agnosticismu.[21]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Gurdon na anglické Wikipedii.

  1. Gurdon, J. B.; Byrne, J. A. (2003). "The first half-century of nuclear transplantation". Proceedings of the National Academy of Sciences 100 (14): 8048.
  2. Gurdon, J. B. (2006). "From Nuclear Transfer to Nuclear Reprogramming: The Reversal of Cell Differentiation". Annual Review of Cell and Developmental Biology 22: 1–22
  3. Gurdon, J. B.; Melton, D. A. (2008). "Nuclear Reprogramming in Cells". Science 322 (5909): 1811–1815.
  4. Kain, K. (2009). "The birth of cloning: An interview with John Gurdon". Disease Models and Mechanisms 2 (1–2): 9–10.
  5. Williams, R. (2008). "Sir John Gurdon: Godfather of cloning". The Journal of Cell Biology 181 (2): 178–179.
  6. Gurdon, J. (2003). "John Gurdon". Current biology : CB 13 (19): R759–R760
  7. Gurdon, J. (2000). "Not a total waste of time. An interview with John Gurdon. Interview by James C Smith". The International journal of developmental biology 44 (1): 93–99
  8. The Nobel Prize in Physiology or Medicine – 2012 Press Release [online]. Nobel Media AB, 8 October 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  9. "None of us should ever be written off", Western Gazette, 18 October 2012. 
  10. Gurdon, John (1961). [Studies on nucleocytoplasmic relationships during differentiation in vertebrates]
  11. Rodney Porter Lectures: Biography
  12. a b Media s námi a o nás: Žáby si Nobelovu cenu zaslouží!', Technet.cz, 22.10.2012, Krylov, V.; na stránkách Přírodovědecké fakulty UK v Praze
  13. Gurdon, J. B.; Elsdale, T. R.; Fischberg, M. (1958). "Sexually Mature Individuals of Xenopus laevis from the Transplantation of Single Somatic Nuclei". Nature 182 (4627): 64–65
  14. Gurdon, J. B. (1962). "The developmental capacity of nuclei taken from intestinal epithelium cells of feeding tadpoles". Journal of embryology and experimental morphology 10: 622–640
  15. Robert Briggs and Thomas J. King(May 1952)."Transplantation of Living Nuclei From Blastula Cells into Enucleated Frogs' Eggs". Proc Natl Acad Sci U S A.38(5): 455–463. doi:10.1073/pnas.38.5.455. PMID 16589125. 
  16. Wabl, Matthias; Louis DuPasquier(26)."Lymphocytes of the toad Xenopus laevis have the gene set for promoting tadpole development.". Science190(4221): 1310–2. PMID 1198115. 
  17. Gurdon, J. B.; Lane, C. D.; Woodland, H. R.; Marbaix, G. (1971). "Use of Frog Eggs and Oocytes for the Study of Messenger RNA and its Translation in Living Cells". Nature 233 (5316): 177–182.
  18. Jullien, J.; Astrand, C.; Halley-Stott, R. P.; Garrett, N.; Gurdon, J. B. (2010). "Characterization of somatic cell nuclear reprogramming by oocytes in which a linker histone is required for pluripotency gene reactivation". Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America 107 (12): 5483–5488
  19. Pasque, V.; Gillich, A.; Garrett, N.; Gurdon, J. B. (2011). "Histone variant macroH2A confers resistance to nuclear reprogramming". The EMBO Journal 30 (12): 2373–2387
  20. Simonsson, S.; Gurdon, J. (2004). "DNA demethylation is necessary for the epigenetic reprogramming of somatic cell nuclei". Nature Cell Biology 6 (10): 984–990
  21. Johnny Michael. John Gurdon on ethics, politics, religion, and anti-theism [online]. upublish.info, 2012-10-11. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]