William Golding

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
William Golding

William Gerald Golding (19. září 1911 - 19. června 1993) byl anglický spisovatel a básník, oceněný Nobelovou cenou (1983).

Počátek života[editovat | editovat zdroj]

Golding se narodil v St. Columb Minor, vesnici poblíž Newquay v Cornwallu. Začal psát již ve svých sedmi letech. O jeho cornwallském původu se zřídkakdy mluví, nicméně jako mladík se učil kornsky.

Jeho otec byl místním učitelem a intelektuálem s radikálním politickým přesvědčením a silnou vírou ve vědu. S rodinou se přestěhovali do Marlborough, kde navštěvoval gymnázium. Později (1930) na Oxfordské univerzitě studoval přírodní vědy a angličtinu. Jeho první kniha, sbírka básní, spatřila světlo světa rok předtím, než získal bakalářský titul za umění.

V roce 1939 se oženil s Ann Brookfieldovou, analytickou chemičkou. V Salisbury se stal učitelem angličtiny a filosofie na Bishop Wordsworth's School.

Během druhé světové války sloužil u královského loďstva, a pomohl tak k potopení německé nejmocnější bitevní lodě Bismarck. Účastnil se vylodění v Normandii a na konci války se mohl vrátit k psaní a vyučování.

V roce 1961 mu jeho úspěšné knihy dovolily opustit učitelský post a strávit rok psaním na Hollins College ve Virginii. Později se stal spisovatelem z povolání. Stejně jako James Lovelock žil ve Wiltshiru a když Lovelock vysvětloval svoji teorii, Golding navrhl nazývat ji Gaia podle řecké bohyně země.

Beletrie[editovat | editovat zdroj]

Goldingova alegorická beletrie často používá narážek na klasickou literaturu, mytologii a křesťanskou symboliku. Ačkoli žádné konkrétní vlákno nespojuje jeho romány a jeho technika se mění, Golding se principiálně vypořádává se zlem, čímž vzniká druh temného optimismu. Goldingův první román Pán much (1954, zfilmováno) představuje jedno z opakujících se témat v jeho románech - konflikt mezi lidským přirozeným barbarstvím a civilizujícím vlivem rozumu. Dědicové (1955) zasahuje do prehistorického období a rozvíjí tezi o evolučních předcích lidstva, vítězících nad jemnější rasou jak násilím a lstí, tak přirozenou nadřazeností. Ve Ztroskotání Christophera Martina (1956) a Free Fall (1959) Golding zkoumá základní problémy existence, jako přežití a lidská svoboda, pomocí snových vyprávění a retrospektiv. Věž (1964) je alegorií týkající se hrdinova posedlého předurčení postavit obrovskou věž katedrály bez ohledu na následky. Pozdější Goldingovy romány už nedosáhly takového uznání, jako se to zdařilo těm z počátků jeho tvorby. Patří sem Darkness Visible (1979) a historická námořní trilogie Rites of Passage (1981), Close Quarters (1987), a Fire Down Below (1989).

Pozdější život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1988 mu královna Alžběta II. udělila čestný rytířský řád.

William Golding zemřel ve svém domově v Perranarworthal, poblíž Trura, Cornwall 19. června 1993 a byl pohřben na kostelním hřbitově v Bowerchalke, Wiltshire v Anglii.

Důležitá díla[editovat | editovat zdroj]

  • Poems (básně, 1934)
  • Pán much (1954)
  • Dědicové (The Inheritors) (1955)
  • Ztroskotání Christophera Martina (Pincher Martin) (1956)
  • The Brass Butterfly (Měděný motýl, divadelní hra; 1958)
  • Free-fall (Volný pád) (1959)
  • Věž (The Spire) (1964)
  • The Hot Gates (1965)
  • The Scorpion God (1971)
  • Darkness Visible (Viditelná temnota) (1979)
  • Rituály přechodu (Booker Prize 1980)
  • A Moving Target (1982)
  • The Paper Men (1984)
  • An Egyptian Journal (1985)
  • trilogie To The Ends of the Earth - Rites of Passage (1980), Close Quarters (1987), and Fire Down Below (Požár v podpalubí) (1989)

Další literatura k W. Goldingovi[editovat | editovat zdroj]

  • Ráčková, Patricia. Vnitřní temnota.(Darkness Within). Pojetí zla v románech Williama Goldinga. Hradec Králové : Gaudeamus, 2000. ISBN 80-7041-040-X.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]