Wikipedista:Horecak/Kraje:Cestovní ruch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Středočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Středočeský kraj se dělí na dva turistické regiony, a to Střední Čechy a Český ráj. Střední Čechy se dále dělí na turistické oblasti Střední Čechy - západ, Střední Čechy - jih a Střední Čechy - severovýchod - Polabí.[1]

V roce 2019, posledním roce před začátkem pandemie covidu-19, zaznamenal Středočeský kraj 1,17 milionu hostů, z čehož 275 tisíc bylo nerezidentů. Došlo k 2,70 milionům přenocování, z čehož 595 tisíc byli nerezidenti. Průměrný počet přenocování činil 2,3. Na jednoho obyvatele kraje tak vychází 1,96 přenocování, což řadí kraj na poslední místo, bez započítání přespání rezidentů pak jedenácté.[2]

Středočeský kraj byl ze zahraničních návštěvníků nejpopulárnější v roce 2019 mezi občany Německa, těch tuto oblast navštívilo přes 65 tisíc. Na druhém místě se s necelými 35 tisíci umístila Čína. Třetí skončilo Slovensko s necelými 34 tisíci návštěvníky. Pětici států s nejvyššími počty návštěvníků uzavírá Polsko a Rakousko.[3]

V kraji se nachází jedna památka zapsaná na seznamu světového hmotného dědictví UNESCO, a to Kutná Hora.[4] Na kandidátském seznamu jsou další dvě, a to Karlštejn a Český ráj.[5]

Nejnavštěvovanější cíle[editovat | editovat zdroj]

10 nejnavštěvovanějších cílů ve Středočeském kraji roce 2019[6]
# Název cíle Návštěvníci (v tis.)
1 AquaPalace Praha 1013,9
2 Kostnice v Sedlci 482,6
3 Chrám Svaté Barbory 347,5
4 ŠKODA Muzeum 274,2
5 Státní hrad Karlštejn 212,4
6 Zámek Loučeň 180,3
7 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele 172,6
8 Státní zámek Konopiště 148,0
9 Pivovar Velkopopovický Kozel 132,4
10 České muzeum stříbra - Hrádek 124,7

Památky a přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Chrám sv. Barbory a Jezuitská kolej v Kutné Hoře

Symbolem historické Kutné Hory je chrám sv. Barbory. Svatostánek pochází ze 14. století, ale stavba trvala pět století. Zasvěcení svaté Barboře napovídá, že chrám byl věnován horníkům. Kostel byl stavěn po vzoru katedrál ve Francii. Je zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO.[7] Další náboženskou stavbou je kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory. Stavba je součástí cisterciáckého kláštera. Během husitských válek byl vypálen. Poblíž se nachází podzemní kostnice, v níž jsou vystaveny ostatky na 40 tisíc zemřelých. Z těchto částí lidského těla jsou vytvořeny dekorace.[8] Ve městě se nachází i České muzeum stříbra v budově nazývané Hrádek. Muzeum představuje celý proces zpracování až po ražení mincí. Jsou vystaveny i repliky dobových nástrojů.[9] Půvabným městem je i nedaleký Kolín. Centrum města nabízí Bartolomějské návrší s chrámem sv. Bartoloměje. Dalšími místy k návštěvě jsou dvě originální vyhlídkové věže, Práchovna a rozhledna ve vodárenské věži, z níž návštěvníci shlíží na město z výšky 45 metrů.[10] Legendární vyhlídkovou železniční tratí je Posázavský pacifik. Vede z Čerčan až do Světlé nad Sázavou v Kraji Vysočina v údolí řeky Sázavy. Jezdí zde i výletní soupravy.[11] Významnou církevní památkou spojenou se svatým Prokopem je Sázavský klášter, který se stal ostrůvkem slovanské liturgie.[12] V expozici bývalé sklářské huti František lze zhlédnout expozici sklářského umění.[13]

Hrad Karlštejn v zimě

Nedaleko jihozápadně od Prahy se nachází hrad Karlštejn. Ten byl založen Karlem IV. pro umístění korunovačních klenotů. Ty zde byly celkem uloženy asi dvě století. Dnešní vzhled má díky novogotické přestavbě z 19. století.[14] Jedním z nejstarších hradů v Čechách je Český Šternberk. Patřil rodu Šternberků, kteří ho v první polovině 13. století založili. Zvenčí hrad vypadá goticky, ale interiéry jsou čistě barokní a zámeckého typu.[15] Dalším hradem je Křivoklát, který byl původně pouhým dřevěným hradištěm. V pozdním středověku byl přestaven na gotický hrad. O jeho vzhled se v 19. století zasloužili Fürstenberkové, díky nimž je součástí sbírek i knihovna.[16] Na sever od Prahy na pískovcových skalách se nachází hrad Kokořín. Dlouhá léta stavba chátrala, ale na konci 19. století se hrad zpřístupnil a díky Klubu českých turistů i zpopularizoval.[17] Poblíž Benešova se nachází zámek Konopiště. Ten patřil Františkovi Ferdinandovi d'Este. Prohlídka zpřístupňuje mnohé reprezentativní prostory.[18] Zámek Žleby postavený ve stylu romantismu připomíná anglickou architekturu. Vystaveny jsou rozsáhlé sbírky zbraní, porcelánu i nábytku.[19] Veřejnosti otevřený je i zámek Loučeň. Hlavním lákadlem je však labyrintárium, které je jediné svého druhu v Evropě. V zámeckém parku se nachází dvanáct labyrintů a bludišť. Hlavním lákadlem je buxusové nebo palisádové bludiště.[20]

Lom Velká Amerika

Známou přírodní zajímavostí je bývalý vápencový lom Velká Amerika. Na jeho dně se vytvořila dvojice průzračných jezer. Lom je většinu času uzavřený, ale v některé dny je možné navštívit i jeho hlubiny.[21] Muzeum těžby vápence se nachází v Solvayových lomech. Součástí expozice je i podzemní štola nebo polní úzkorozchodná dráha. Hornický skanzen je otevřen jen během sezóny.[22] Známým poutním místem i turistickým cílem je Svatý Jan pod Skalou. Nad obcí se nachází vyhlídka, ale vede na ní velice náročné stoupání. Pod kostelem Narození sv. Jana Křtitele se nachází jeskyně sv. Ivana.[23] Příkladem tradiční české selské usedlosti je Hamousův statek ve Zbečně v údolí Berounky. Ten je složen z roubeného obytného domku, stodoly, chlévů, sýpky a dalších částí. Stavba existuje již od 16. století.[24] V oblasti se nachází i největší jeskynní systém v Česku, Koněpruské jeskyně. Celková délka činí 2 kilometry, chodby vedou celkem ve třech různých výškových patrech.[25] Mýty opředenou horou je Velký Blaník. Na jeho vrcholu stojí třicetimetrová dřevěná rozhledna. Nedaleko se nachází i malá kaple. Méně významnou horou je i nedaleký Malý Blaník.[26]

Vyhlídka Máj na řeku Vltavu

Velmi fotogenickým místem je vyhlídka Máj, která nabízí výhledy na meandr řeky Vltavy. Tok se zde v hlubokém kaňonu stáčí do tvaru podkovy. Dříve byly vidět Svatojanské proudy, ty ale zatopila Štěchovická přehrada.[27] Nejstarším keltským sídlem na českém území je oppidum na Závisti, které je zároveň i tím největším. Známky osídlení pocházejí již od doby bronzové. Nacházela se zde i naleziště zlata, takže dobrá poloha byla zajištěna.[28] Další památkou na seznamu světového dědictví UNESCO je zámek Průhonice a přilehlý park. Jedná se o jeden z nejrozlehlejších krajinářských parků v Evropě. Zkrášluje ho navíc protékající Botič. Roste zde okolo 1600 druhů rostlin. Jeho význam je i přírodní, žijí zde ohrožení živočichové.[29] Významným poutním místem je Svatá Hora v městě Příbrami. Svatostánek je jedním z nejvýznamnějších evropských mariánských poutních míst. Komplex je zároveň i významnou barokní památkou. V jeho středu se nachází bazilika Nanebevzetí Panny Marie, která je obklopena ambity. Na návrhu se podílel Kryštof i Kilián Ignác Dientzenhoferovi. Stavba byla povýšena i na baziliku minor.[30]

Čertovy hlavy v pískovcových skalách Kokořínska

Známým historickým městem je Mělník. To je známé mimo jiné soutokem dvou nejvýznamnějších českých řek, Labe a Vltavy. Na svazích nad touto dominantou se nacházejí mnohé vinice. Na místo je vidět z vyhlídky s lavičkou. Ve městě se nachází i historické podzemí s nejširší studnou v Česku. Kulturním centrem Mělníku je jeho zámek, kde se nachází restaurace i cukrárna.[31] Nedaleko Liběchova se nacházejí Čertovy hlavy. Tyto skalní skulptury vytesal v 19. století sochař Václav Levý. V oblasti se nacházejí i další vytesaná umělecká díla.[32] V CHKO Kokořínsko se nacházejí i Kokořínské pokličky. Tento název označuje pískovcové sloupy, na jejichž vrchu jsou tvary připomínající právě pokličku.[33] Nedaleko Kladna se nachází hornický skanzen Mayrau. Nachází se v obci Vinařice. Název získal podle stejnojmenného dolu. V areálu se nachází mnoho technických exponátů. Součástí jsou i geologické sbírky.[34] V obci Lány se na zámku nachází letní sídlo českých prezidentů, které stejnému účelu slouží již od dob Tomáše Garrigua Masaryka. Nově je totiž částečně přístupný veřejnosti. Součástí je i rozsáhlá zámecká obora.[35] Milovníky železniční dopravy potěší Muzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka. Vystavena je mnohá technika, nářadí i modely vlaků. Spatřit lze i vlaky skutečné.[36]

Gotické středověké opevnění Nymburku

Známým a rozsáhlým muzeem je Škoda Muzeum v Mladé Boleslavi. Expozice představuje vývoj firmy Škoda Auto a jejích produktů. Auta a další exponáty jsou navíc vystaveny v bývalých výrobních halách. Prostory muzea slouží i pořádání kulturních akcí.[37] Na Mladoboleslavském hradě ze 14. století se nachází Muzeum Mladoboleslavska. Tato instituce se zaměřuje převážně na regionální dějiny, ale její výstavy jsou různorodé.[38] Půvabným historickým městem je Nymburk. Výjimečně dobře zachovalé je městské opevnění. Součástí bezpečnostního systému je i vodní příkop. Všechny významná místa spojuje naučná stezka se 68 zastaveními.[39] Lázeňským městem jsou nedaleké Poděbrady. Městskou scenérii zkrášluje několik parků. Po městě se nachází i několik minerálních pramenů, tím nejznámějším je Hohenlohe.[40] Mezi rodinami s dětmi je populární zábavní park Mirakulum. Jeho součástí je hrad, lanové centrum, lesní město či vodní svět. Unikátem jsou i obří houpačky s délkou kmitu okolo 20 metrů.[41] V prostoru bývalého vojenského prostoru Milovice - Mladá vznikla rezervace divokých koní, zubrů a praturů. Tito živočichové zde obývají rozsáhlé přírodní louky. Spatřit je je možné z pozorovatelen postavených za tímto účelem. Oblast je chráněna i jako národní přírodní památka Mladá.[42]

Jihočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Jihočeský kraj se dělí na dva turistické regiony, a to Jižní Čechy a Šumava. Ty se již nijak dále nedělí.[1]

V roce 2019, posledním roce před začátkem pandemie covidu-19, zaznamenal Jihočeský kraj 1,79 milionu hostů, z čehož 637 tisíc bylo nerezidentů. Došlo k 4,48 milionům přenocování, z čehož 1,02 milionu byli nerezidenti. Průměrný počet přenocování činil 2,5. Na jednoho obyvatele kraje tak vychází 6,96 přenocování, což řadí kraj na páté místo, bez započítání přespání rezidentů pak čtvrté.[2]

Jihočeský kraj byl ze zahraničních návštěvníků nejpopulárnější v roce 2019 mezi občany Číny, těch tuto oblast navštívilo přes 155 tisíc. Na druhém místě se s necelými 90 tisíci umístilo Německo. Třetí skončil Tchaj-wan s necelými 63 tisíci návštěvníky. Pětici států s nejvyššími počty návštěvníků uzavírá Rakousko a Jižní Korea.[3]

V kraji se nachází dvě památky zapsané na seznamu světového hmotného dědictví UNESCO, a to Holašovice a Český Krumlov.[4] Na kandidátském seznamu jsou další dvě, a to renesanční domy ve Slavonicích a rybníky na Třeboňsku.[5]

Nejnavštěvovanější cíle[editovat | editovat zdroj]

10 nejnavštěvovanějších cílů v Jihočeském kraji roce 2019[43]
# Název cíle Návštěvníci (v tis.)
1 Státní hrad a zámek Český Krumlov 386,3
2 Stezka korunami stromů Lipno 310,7
3 Státní zámek Hluboká nad Vltavou 292,9
4 Jihočeská zoologická zahrada Hluboká nad Vltavou 280,7
5 Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství na zámku Ohrada 235,8
6 Zoo Tábor 85,6
7 Státní zámek Červená Lhota 74,1
8 Zoo Dvorec 72,5
9 Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec 71,9
10 Sladovna Písek 65,0

Památky a přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Náměstí Přemysla Otakara II. se Samsonovou kašnou

Metropole jihu Čech České Budějovice nabízí mnoho míst k návštěvě. Centrum je známé pro své největší náměstí čtvercového půdorysu v Evropě. Jmenuje se náměstí Přemysla Otakara II. Na místě bývalého popraviště se nachází bludný kámen, který se nedoporučuje překračovat po desáté hodině večerní. Populární pověst totiž praví, že kdo jej překročí, nenajde cestu domů.[44] Uprostřed stojí barokní Samsonova kašna, největší kašna v České republice. Původně sloužila prostému rozvodu vody do okolních ulic. Na návrhu se podílel František Bagaut, o sochy se postaral Josef Dietrich.[45] Nedalekou dominantou je Černá věž, která sloužila hlásným a strážním účelům i jako zvonice. Na výšku měří něco přes 70 metrů. Za symbolické vstupné nabízí výhledy na celé město i okolí.[46] Hned vedle se nachází katedrála sv. Mikuláše založená ve 13. století jako farní kostel. Po dokončení gotické přestavby však došlo k požáru, takže dnes je stavba v barokním stylu.[47] Součástí městského opevnění je Rabenštejnská věž. Obranný účel připomíná zbytek hradebního ochozu. Nyní se uvnitř nachází výstava brnění a zbraní.[48] Pro České Budějovice je typická i výroba piva. Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru nabízí exkurzi i ochutnávku.[49]

Panorama Českého Krumlova

Jednou z českých památek na seznamu světového dědictví UNESCO je historické centrum Českého Krumlova. To je známé spletí středověkých křivolakých uliček s malebnými domky. Nad městem se tyčí hrad a zámek Český Krumlov. Hrad byl založen již ve 13. století pány z Krumlova, ale velkou část dějin patřil Rožmberkům a Schwarzenbergům. Za vlády prvního z rodů si prošel přestavbou na zámek. Jeho věž nabízí pohled na město.[50] Uvnitř se nachází dobře zachovalé barokní divadlo, které je navíc nejstarším stále fungujícím svého druhu na světě. Se zámkem je spojeno několikastupňovým Plášťovým mostem. Mimořádného rozsahu jsou sbírky kostýmů, dekorací, rekvizit i libret.[51] Světovým unikátem je otáčivé hlediště v zámecké zahradě. Otevřená divadelní scéna však pochází až z 50. let minulého století. V současnosti má již točna elektrický pohon, ale dříve byla tažena lidmi.[52] V barokní kaskádové zámecké zahradě se dále nachází kromě Kaskádové fontány i letohrádek Bellarie. Ten je známý i takzvanou grottou neboli umělou jeskyní.[53] Geologickou zajímavostí je grafitový důl pod městem. Ten v hloubce 70 metrů nabízí ukázku těžby. Prohlídka zahrnuje i svezení důlním vláčkem.[54] Další památkou UNESCO v kraji je vesnice Holašovice proslulá díky statkům ve stylu jihočeského baroka s bohatě zdobenými štíty. Ty obklopují náves s rybníkem. Unikátní jsou zejména díky celistvosti vesnice.[55]

Chalupská slať na Šumavě

Kraj nabízí mnohé přírodní zajímavosti. Pro Šumavu jsou typické slatě, neboli rašeliniště. Známá je kupříkladu Chalupská slať, jejíž součástí je i největší rašelinové jezírko v Česku. Jedná se také o významnou lokalitu borovice blatky. Další slatí je například Jezerní.[56] Na Šumavě pramení nejdelší česká řeka Vltava. Ten se nachází poblíž Černé hory nedaleko Kvildy. Řeka pravděpodobně vyvěrá z důlního díla. Zpočátku tok nese název Černý potok, později Teplá Vltava.[57] Největším původním lesem střední Evropy je Boubínský prales. Některé části jsou staré až čtyři století. Populárním místem je Boubínské jezírko, které však není přírodní. Vzniklo kvůli dopravě dřeva. K jezírku vede nová stezka kvůli nebezpečí pádu stromů u těch původních. Na nedalekém vrchu Boubín se nachází rozhledna nabízející výhledy do okolí.[58] Rekreační oblastí je oblast okolo vodní nádrže Lipno, která je největší v Česku. Kromě mnoha míst ke koupání nabízí i sporty jako jachting nebo windsurfing.[59] Nachází se zde i Stezka korunami stromů. Ta kromě vyhlídkové vycházky nabízí i sjezd tobogánem.[60] Populární výšlapy nabízí nejvyšší vrchol české Šumavy nazvaný Plechý. Poblíž se nachází i trojmezí Česka, Německa a Rakouska. Cesta nahoru také částečně vede podél Schwarzenberského plavebního kanálu.[61]

Zámek Červená Lhota

Na své si přijdou i milovníci hradů a zámků. Nedaleko na sever od Českých Budějovic stojí neogotický zámek Hluboká nad Vltavou. Nachází se ve stejnojmenném městě. Za svou současnou podobu vděčí šlechtickému rodu Schwarzenbergů. Ti jej nechali v 19. století přestavět, výrazným zdrojem inspirace byl anglický hrad Windsor. Součástí areálu je i krajinářský park.[62] Dalším klenotem jihu Čech je renesanční zámek Červená Lhota. Nachází se ve vesnici stejného názvu. Díky rybníku, který stavbu obklopuje, je zámek označován jako vodní. Točilo se zde velké množství pohádek, například Zlatovláska. Od 15. století stála na místě tvrz. Noví majitelé, Kábové z Rybňan, ji však nechali přestavět na renesanční zámek.[63] Na severu kraje na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou se nachází zámek Orlík nad Vltavou. Dnes už tok Vltavy pod ním není přírodní, stojí zde totiž Orlická přehrada. Hrad dlouhá léta fungoval jako celnice vybírající poplatek za plavbu po řece. V 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek.[64] Méně známou a navštěvovanou památkou je zámek Kratochvíle poblíž Netolic. Malebné renesanční sídlo si nechal postavit Vilém z Rožmberka. Na návrhu se podepsal italský stavitel, čemuž odpovídá i architektura.[65] Hrady zastupuje Zvíkov. Ten se nachází nad soutokem Vltavy s Otavou. Prohlídka zahrnuje Královský palác, několik dochovaných či rekonstruovaných sálů a hradní kapli.[66]

Renesanční domy na náměstí Míru ve Slavonicích

Jindřichův Hradec turistům nabízí hrad a zámek, který patří k nejrozsáhlejším památkám v České republice. Vyhlídku nabízí Černá věž. Přímo v areálu se nachází renesanční hudební pavilon Rondel. Díky svému účelu je známý pro svou dobrou akustiku.[67] Geografickou zajímavostí je 15. poledník, který městem prochází. Ten však není vyznačen příliš přesně, liší se o několik desítek metrů.[68] Slavonice proslavily malebné renesanční domy. Mají však gotické jádro, renesanční úpravou prošly až později. Ve městě je turistům otevřen i podzemní systém ze 13. století. Do něj vedou vstupy z většiny domů v centru.[69] Centrem rybníkářství je odedávna Třeboň. Centrum nabízí renesanční zámek. Prohlídkové trasy vedou i do alchymistické dílny, zbrojnice či kuchyně. Významnou novogotickou památkou je i Schwarzenberská hrobka. Nabalzamované ostatky příslušníků tohoto rodu jsou uloženy ve 26 rakvích. Místo slouží i kulturním akcím.[70] Zdejší rybníky propojuje Zlatá stoka, která je 45 kilometrů dlouhá. Nachází se zde například Rožmberk, který je největší rybník v Česku. Pod jeho hrází je i malá vodní elektrárna. Vyhledávaným rekreačním místem je rybník Svět.[71]

Kamenný most v Písku

Na severu kraje se nachází Tábor proslulý zejména husitskému hnutí. Významnou gotickou památkou je Stará radnice. Ta byla dokončena kolem roku 1521. Radniční sál je druhý největší v zemi. Uvnitř se nachází Husitské muzeum. To nabízí expozice se vším, co se husitů a husitství týká.[72] Z budovy se dá projít do Táborského středověkého podzemí. To vzniklo postupným propojováním sklepů pod Žižkovým náměstím. Některé části jsou až 16 metrů pod úrovní země.[73] V blízkém Sezimově Ústí se nachází Benešova vila. Ta vznikla na počátku 30. let pro Edvarda Beneše a jeho manželku. Na zahradě se dnes nachází prezidentova hrobka, kde odpočívá i jeho žena. Dům měl připomínat francouzský venkov.[74] V Písku překonává Otavu nejstarší kamenný most v Česku. Byl postaven na Zlaté stezce za panovníka Přemysla Otakara II. ve 13. století. Původně měl most i věže, ty ale byly strženy. Most je osazen sochami.[75] Veřejnosti je zpřístupněna stará elektrárna připomínající časy, kdy František Křižík zavedl do města elektrický proud.[76] Výraznou institucí je Sladovna Písek. Název však odkazuje na bývalý účel stavby. Dnes slouží vzdělávacím účelům, přesto významnou část zabírá expozice věnovaná sladovnictví a pivu. V budově jsou však i další expozice.[77]

Plzeňský kraj[editovat | editovat zdroj]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Plzeňský kraj se dělí na dva turistické regiony, a to Plzeňsko a Český les a Šumava. Plzeňsko a Český les se dále dělí na turistické oblasti Český les a Plzeňsko.[1]

V roce 2019, posledním roce před začátkem pandemie covidu-19, zaznamenal Plzeňský kraj 872 tisíc hostů, z čehož 314 tisíc bylo nerezidentů. Došlo k 2,13 milionům přenocování, z čehož 640 tisíc byli nerezidenti. Průměrný počet přenocování činil 2,4. Na jednoho obyvatele kraje tak vychází 3,63 přenocování, což řadí kraj na osmé místo, bez započítání přespání rezidentů pak sedmé.[2]

Plzeňský kraj byl ze zahraničních návštěvníků nejpopulárnější v roce 2019 mezi občany Německa, těch tuto oblast navštívilo přes 142 tisíc. Na druhém místě se s necelými 22 tisíci umístila Čína. Třetí skončilo Slovensko s necelými 18 tisíci návštěvníky. Pětici států s nejvyššími počty návštěvníků uzavírá Polsko a Rakousko.[3]

V kraji se nenachází žádná památka zapsaná na seznamu světového hmotného dědictví UNESCO, a to Holašovice a Český Krumlov.[4] Na kandidátském seznamu se taktéž nenachází ani jedna.[5]

Nejnavštěvovanější cíle[editovat | editovat zdroj]

10 nejnavštěvovanějších cílů v Plzeňském kraji roce 2019[78]
# Název cíle Návštěvníci (v tis.)
1 Pivovar Plzeňský prazdroj 591,7
2 Zoologická a botanická zahrada města Plzně 505,0
3 Pivovarské muzeum a Plzeňské historické podzemí 244,9
4 DinoPark Plzeň 193,6
5 Techmania Science Center 183,3
6 ZOO Plasy 91,8
7 Vyhlídková věž katedrály sv. Bartoloměje 78,5
8 Zámek Zbiroh 69,0
9 Státní hrad Rabí 63,2
10 Státní hrad Švihov 51,1

Památky a přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Brána do pivovaru Plzeňský Prazdroj

Západočeská Plzeň získala v roce 2015 titul Evropské hlavní město kultury. Architektura města je rozmanitá.[79] V centru města na náměstí Republiky stojí katedrála sv. Bartoloměje. Známý je zejména díky kostelní věži, která měří téměř 103 metrů, což z ní činí nejvyšší kostelní věž v Česku. Unikátní je zpřístupněné podkroví, to mohlo být otevřeno díky rekonstrukci po roce 2021.[80] Další náboženskou stavbou, ale židovskou, je Velká synagoga, která je největší svého druhu v Česku, druhá v Evropě a pátá na světě. Byla postavená na konci 19. století v novorománském slohu. Má i některé maurské prvky. Kromě interiéru nabízí ještě dvě expozice.[81] Od 13. století existuje Plzeňské historické podzemí. Otevřená část má délku 800 metrů.[82] Podzemí je spojeno s Pivovarským muzeem, které popisuje dějiny Plzně, řemesla a cechy s městem spojená včetně pivovarnictví. Lze si zde prohlédnout pivní korbely či pozdně gotickou sladovnu.[83] Jednou z nejlépe hodnocených atrakcí je prohlídka pivovaru Plzeňský prazdroj. Ležák, prvně vyrobený v roce 1842 Josefem Grollem, inspiruje dvě třetiny dnes vyráběných piv. Součástí prohlídky je i stáčírna, jejíž kapacita dosahuje 120 tisíc lahví za hodinu.[84] Techmania je jedno z českých science center, nabízí poznávání přírodních jevů zábavnými metodami. Celý areál má mnoho expozic, jednou z nich je i 3D planetárium.[85] Známá je i plzeňská zoologická zahrada. Ta je druhá nejstarší v České republice. Nachází se zde zrekonstruovaný statek Lüftnerka s domácími zvířaty a ukázkou zemědělského náčiní.[86]

Rotunda sv. Petra a Pavla u Starého Plzence

Mnohé zajímavosti se nacházejí v okolí Plzně či na sever od něj. Příkladem budiž rotunda sv. Petra a Pavla poblíž Starého Plzence. Ta je nejstarší dochovaná církevní památka. Vznikla zřejmě již v 10. století u bývalého knížecího hradu.[87] Významným klášterem je bývalý benediktinský v Kladrubech u Stříbra. Nejzajímavější je zde barokně-gotický kostel od Jana Blažeje Santiniho. Klášter byl založen ve 12. století a patřil mezi ty nejbohatší na českém území. Za vlády Josefa II. byl zrušen a pak sloužil spíše jako špitál či zámek.[88] Dalším klášterem jsou Plasy. Ten patřil řádu cisterciáků. Dějiny jsou však velice podobné tomu v Kladrubech. Založen byl též v průběhu 12. století a zrušen za Josefa II. Poté však sloužil jako rezidence kancléře Metternicha.[89] Netradiční památkou je kostel sv. Jiří v Lukové, části Manětína. Stavba dlouhá desetiletí chátrala, ale v roce 2012 umístil dovnitř student Jakub Hadrava 32 sádrových soch věřících. Ty přinesly kostelu popularitu, byl vybrán mezi deset nejděsivějších míst na celém světě. Díky slávě mohl být opraven.[90] Součástí Manětína je i historicky nejmenší město Česka i Evropy Rabštejn nad Střelou. Zde se nachází barokní zámek, opevnění, servitský klášter, židovský hřbitov i zřícenina hradu Rabštejn.[91] Zajímavý je kamenný gotický most, který byl postaven již mezi lety 1335 a 1340. Tvrdí se, že přes něj vedla stezka spojující Prahu a Cheb. Most měří 55 metrů a dodnes po něm vede silnice druhé třídy II/206.[92] Na Plzeňsku v obci Nevřeň se nachází veřejnosti zpřístupněný kaolinový důl. Donedávna byl přístupný jen úzkým průchodem, ale filmaři si vyžádali lepší průchod.[93]

Zřícenina hradu Rabí

Zřícenina hradu Rabí je největší hradní zříceninou v České republice. Stejně jako velká část dalších hradů pochází ze 13. století. Hrál důležitou roli v ochraně stezky spojující Sušice a Horažďovice s lokalitami těžby zlata na řece Otavě. Dobýt se ho pokusil i Jan Žižka, za což zaplatil druhým okem.[94] Nejvýše položeným hradem je Kašperk, který se proslavil i jako místo natáčení filmu Anděl Páně. Konají se zde i speciální prohlídky pro rodiny s dětmi. Založen byl Karlem IV. za účelem ochrany hranice s Bavorskem.[95] Další významnou podobnou stavbou je vodní hrad Švihov. Umožněna je dokonce cesta po pramici právě okolo vodního příkopu. Díky němu patřil mezi nejlepší pevnosti své doby. Zpřístupněna je i hradní věž, která nabízí výhled po okolí, zejména do údolí řeky Úhlavy.[96] Zámky zastupuje například klasicistní lovecký Kozel. Vznikl až na konci 18. století. Za loveckými účely se sem sjížděla česká šlechta. V interiéru se z části zachoval původní mobiliář.[97]

Dolejší brána v Domažlicích

Centrem Chodska je město Domažlice. Jejich symbolem je kromě Dolejší brány i šikmá věž. Ta je zajímává svým vzhledem, neboť není tradičně kvádrová, ale je válcová. Od své osy je vychýlena o více než půl metru.[98] Na Chodském hradu se nachází Muzeum Chodska. To ukazuje historii této národopisné oblasti a její kulturu. Hrad dříve sloužil zastávkám českých panovníků při cestách do zahraničí. Postupem času zchátral, a tak ho nechaly Domažlice přestavět spíše na zámek.[99] Městskou památkovou rezervací je díky zachovalosti památek v centru Horšovský Týn. V něm a jeho okolí se nachází mnoho gotických a renesančních domů. Spatřit lze i anglický park a několik kaplí.[100] Hlavním lákadlem je však hrad a zámek. Původně biskupský hrad z 13. století byl přestavěn na renesanční zámek. Dodnes jsou však znaky hradu jasně spatřitelné.[101] Poblíž města se nachází rozsáhlá chráněná krajinná oblast Český les. Ten lze označit jako pokračování Šumavy. Nejvyšším vrcholem je Čerchov s Kurzovou rozhlednou. V tomto pohoří se nachází mnohá rašeliniště, například Podkovák.[102]

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce v Klatovech

Město Klatovy v jižní části Plzeňského kraje je někdy nazýváno branou Šumavy. Jsou známé dlouho tradicí pěstování karafiátů.[103] Barokní perlou města je lékárna U Bílého jednorožce. Je nejzachovalejší svého druhu na celém světě. Prostředí plně odpovídá období 18. století. Při prohlídce jsou k nahlédnutí ukázky tehdejších léčiv. Název získala díky od zubu narvala připomínajícího právě roh jednorožce.[104] Jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce se nachází na náměstí Míru. Kostel několikrát v historii vyhořel.[105] Známější je však díky podzemním katakombám, které jsou též evropskou raritou. Pohřbeni jsou zde jak jezuité, tak šlechtici, vojáci i měšťané. Uloženo zde bylo přes 200 mrtvých. Díky systému větracích kanálů došlo k vysušení, takže dnes připomínají mumie.[106]

Ledovcové Černé jezero

Přírodní krásy Plzeňského kraje zastupuje Národní park Šumava a přilehlá chráněná krajinná oblast. Na Šumavě se nachází pět ledovcových karových jezer, z čehož se všechny kromě Plešného nacházejí v Plzeňském kraji. Čertovo jezero je z nich největší. Charakteristickou barvu způsobuje kal tvořený pylem jehličnanů. Maximální hloubka činí téměř 40 metrů.[107] Sousední Čertovo jezero je zajímavé tím, že leží v povodí Dunaje. Obě jezera tak dělí hlavní evropské rozvodí.[108] Mezi nejznámější rozhledny patří Poledník na stejnojmenné hoře. Vznikl na konci 60. let minulého století, ale tehdy sloužil armádě pro sledování provozu v Západním Německu. Využíván byl i jako odposlechová stanice.[109] U Modravy se nachází hradlový most Rechle. Ten není původní, ale na přelomu tisíciletí se dočkal historicky věrné rekonstrukce.[110] U něj začíná Vchynicko-tetovský plavební kanál obcházející nesplavnou část řeky Vydry. Byl postaven na přelomu 18. a 19. století. Některé části kanálu jsou právě až z této doby.[111] Na Šumavě se nachází i několik rašelinišť známých pod názvem slatě. Příkladem je třeba Tříjezerní slať. Ta je zpřístupněna díky dřevěné stezce vedoucí vnitřkem oblasti.[112]

Karlovarský kraj[editovat | editovat zdroj]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Karlovarskému kraji odpovídá turistický region Západočeské lázně. Ten se již nijak dále nedělí.[1]

V roce 2019, posledním roce před začátkem pandemie covidu-19, zaznamenal Karlovarský kraj 1,19 milionu hostů, z čehož 717 tisíc bylo nerezidentů. Došlo k 5,40 milionům přenocování, z čehož 3,5 milionu byli nerezidenti. Průměrný počet přenocování činil 4,5. Na jednoho obyvatele kraje tak vychází 18,3 přenocování, což řadí kraj na první místo, bez započítání přespání rezidentů pak druhé.[2]

Karlovarský kraj byl ze zahraničních návštěvníků nejpopulárnější v roce 2019 mezi občany Německa, těch tuto oblast navštívilo přes 385 tisíc. Na druhém místě se s necelými 84 tisíci umístilo Rusko. Třetí skončila Čína s necelými 36 tisíci návštěvníky. Pětici států s nejvyššími počty návštěvníků uzavírá Tchaj-wan a Slovensko.[3]

V kraji se nachází dvě památky zapsaná na seznamu světového hmotného dědictví UNESCO, a to lázeňský trojúhelník zahrnující Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně a hornická kulturní krajina Krušnohoří.[4] Na kandidátském seznamu není ani jedna.[5]

Nejnavštěvovanější cíle[editovat | editovat zdroj]

10 nejnavštěvovanějších cílů v Karlovarském kraji roce 2019[113]
# Název cíle Návštěvníci (v tis.)
1 Hrad Loket 156,0
2 Miniaturpark Boheminium 113,2
3 Státní hrad a zámek Bečov nad Teplou 76,1
4 Chebský hrad 54,9
5 Muzeum Jana Bechera 51,4
6 Motýlí dům Karlovy Vary 44,2
7 Státní zámek Kynžvart 42,2
8 Národní přírodní rezervace Soos 39,9
9 Sklářské muzeum Moser 38,7
10 Vlastivědné muzeum Boží Dar 35,5

Památky a přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Pohled na konec Mlýnské kolonády v Karlových Varech a okolní budovy

Populárním výletním a rekreačním cílem je krajské město Karlovy Vary. Jedná se o významné lázeňské středisko. Je dokonce na seznamu světového dědictví UNESCO v rámci položky Slavná lázeňská města Evropy. K vidění je zde například Vřídlo, nejteplejší pramen termální vody v České republice. Jeho teplota dosahuje 72 °C. Vystřikuje až do výšky 12 metrů. To se nachází v brutalistické Vřídelní kolonádě. Je možné navštívit i její podzemí.[114] Další kolonádou ve městě je Mlýnská. Ta nabízí k ochutnání hned pět pramenů. Byla postavena v novorenesančním stylu.[115] Dřevěná, avšak velmi bohatě zdobená Tržní kolonáda byla postavena ve švýcarském stylu na konci 19. století podle návrhů architektů Fellnera a Helmera. K ochutnání nabízí tři prameny.[116] Stejní architekti se zasloužili i o podobu Sadové kolonády. Byla postavena z litiny. K ochutnání taktéž nabízí trojici pramenů.[117] Rozsáhlou nabídkou lázeňských procedur včetně rehabilitací a wellness mají Alžbětiny lázně. Ty existují již od počátku 20. století a jméno získaly podle císařovny Sissi.[118] Významnou církevní památkou je barokní kostel sv. Máří Magdalény, který navrhl Kilián Ignác Dientzenhofer. Původně však byl gotický a renesanční, ale vzhledem ke špatném stavu byl zbořen.[119] Poněkud odlišný zážitek nabízí návštěvnické centrum sklářské firmy Moser. Tato firma nabízí i prohlídky samotné sklářské huti. Je možný i nákup suvenýrů a prohlídka starších výrobků.[120] Návštěvnické centrum nabízí i Becherovka. Interiér nabízí prohlídku historických lahví tohoto alkoholického nápoje a rodinný majetek.[121]

Hlavní lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních

Karlovy Vary nejsou jediné lázeňské město v kraji, za návštěvu stojí i Mariánské Lázně. Stejně jako krajské město jsou zapsány na prestižním seznamu světového dědictví UNESCO. Hlavní dominantou města je Hlavní lázeňská kolonáda nebo též Kolonáda Maxima Gorkého. Je to unikátní litinové konstrukce v novobarokním slohu. Strop je však jako dekorace složený z dřevěných kazet.[122] Nedaleko se nachází Zpívající fontána z 80. let minulého století. O efekty se stará desítka střikových systémů. Představení je doprovázeno hudbou, případně za tmy i barevným osvětlením.[123] Zajímavým místem je park Boheminium. ten nabízí přes 70 modelů českých památek v měřítku 1:25. Zajímavé je jeho zasazení do přírody.[124] Dalším lákavým městem jsou Františkovy Lázně. I ty jsou zapsány na seznamu světového dědictví. Ačkoliv prameny jsou známy již od středověku, město bylo založeno až na konci 18. století.[125] Proslaveným symbolem města je malá socha chlapce s rybou. Legenda praví, že ženy, které se dotknou palce na jeho levé noze, záhy otěhotní. Originál se však nachází v muzeu.[126] Ve městě vyvěrají i velmi hluboké prameny. Ty ústí do Dvorany Glauberových pramenů. Pramen Glauber IV obsahuje největší podíl Glauberovy soli na světě.[127]

Hrad Loket

Výrazným středověkým hradem je Loket. Stojí na skalním ostrohu obklopený řekou Ohří ve stejnojmenném malém městě. Jeho dominantou je věž vysoká 26 metrů. Hrad byl jedním z nejodolnějších na celém českém území. Prohlídka zahrnuje i návštěvu mučírny a zhlédnutí mučících nástrojů. Unikátem je i hradní rotunda, která je se svým vnitřním průměrem 3,6 metru nejmenší na světě.[128] Zajímavým komplexem je hrad a zámek Bečov nad Teplou. Je to jeden z nejzachovalejších českých hradů. Bohatý je i díky okolní těžbě cínu. Navíc je v něm uchována druhá nejvýznamnější česká zlatnická památka, relikviář svatého Maura. Ten byl znovuobjeven až v roce 1985. Počátkem 18. století byl v areálu postaven ještě barokní zámek.[129] Klasicistní zámek Kynžvart se nachází v Lázních Kynžvart. Reprezentační sídlo obklopeno rozsáhlým anglickým parkem s drobnými stavbami. Historie této stavby je spojena s rodem Metternichů. Architekt se musel vypořádat s mnohými náročnými požadavky knížete Klemense Wenzela von Metternicha.[130]

Národní přírodní rezervace Soos

Karlovarský kraj nabízí i mnoho přírodních zajímavost. Asi nejznámější z nich je národní přírodní rezervace Soos. Jedná se o rozlehlé slatiniště s velkým počtem vyvěrajících minerálních pramenů. Z takzvaných mofet zase uniká čistý oxid uhličitý. Skrz tuto oblast vede po dřevěných chodníčcích naučná stezka. Některým lidem vzdáleně připomíná americký Yellowstone. Vstupné zahrnuje i malé muzeum.[131] Nejmladší sopkou na českém území je Komorní hůrka. nachází se poblíž Chebu a Františkových Lázní. Jedná se o jednu z vůbec nejprobádanějších sopek na celém světě.[132] Mnoho zajímavých míst nabízí chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Nad přírodní rezervací Smraďoch se vznáší odpovídající zápach. Ze země vystupuje oxid uhličitý smíchaný se sirovodíkem. Tato skutečnost je důkazem dávné tektonické činnosti v oblasti.[133] Jednou z nejstarších přírodních rezervací v kraji jsou Kladské rašeliny. Celková rozloha dosahuje skoro 300 hektarů. Trasa vede po vyvýšeném dřevěném chodníku. Vyskytuje se zde i velké množství vzácných zvířat.[134] V údolí řeky Ohře mezi Karlovými Vary a Loktem se nachází Svatošské skály. Jedná se o několik žulových útvarů vytvarovaných tokem řeky. Svými tvary připomínají svatební procesí, podle čehož získaly jednotlivé části své názvy.[135] Krásné přírodní scenérie nabízí Pekelské údolí odbočující z údolí Ohře u Stráže nad Ohří. Žije zde mnoho ohrožených druhů.[136]

Klasicistní zámek Sokolov

Převážně průmyslový okres Sokolov nabízí k návštěvě překrásný klasicistní zámek nacházející se přímo v okresním městě. Dříve patřil rodu Nosticů, ale dnes uvnitř sídlí muzeum zabývající se místní historií. Okolo stavby se nachází francouzský park.[137] Proslaveným městem v Krušných horách je Jáchymov. Nachází se v protáhlém údolí. Proslavilo se i díky vzniku prvních radonových lázní využívajících radioaktivní prameny. Jeho okolí nabízí mnohá rekreační střediska. Hornická krajina tohoto sídla byla dokonce zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.[138] Ještě více na sever se nachází příhraniční Boží Dar. Ten je známý díky naučné stezce pro děti. Nese název Ježíškova cesta. Funguje zde i takzvaná Ježíškova pošta. V průběhu adventu lze odeslat dopisy se speciálním razítkem.[139] Poblíž tohoto města se nachází i Božídarské rašeliniště. Výhledy na většinu kraje i do Německa nabízí nejvyšší hora krušných hor Klínovec. Na jeho vrcholu stojí rozhledna. V letním období zajišťuje převoz turistů na vrchol lanovka v zimě sloužící místnímu skiareálu.[140]

Špalíček a další historické domy v Chebu

Historické centrum Chebu je chráněno dokonce jako městská památková rezervace. Jeho architekturu výrazně ovlivnila blízkost hranic s Německem. Unikátem je komplex středověkých domů ze 13. století na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Dva bloky od sebe odděluje úzká Kramářská ulička. Dříve zde stával i třetí, ale ten byl zbořen. Dnes zde sídlí řada kaváren nebo restaurací.[141] Chebský hrad se zčásti dochoval dokonce v románském slohu. Jeho dominantou je Černá věž, která je postavena z černého sopečného tufu. Stavba je opředena řadou pověstí a legend.[142] Zajímavým místem je Retromuseum Cheb. To představuje život v socialistickém Československu ve druhé polovině minulého století. Vystavený nábytek, oblečení i elektronika jsou doplněny o multimediální ukázky.[143] Kurióznějším místem je zatopený most Všeboř. Ten spojoval obě části stejnojmenné obce přes řeku Odravu, ale později byla postavena vodní nádrž Jesenice. Dodnes je vidět jeho vrchní část. Za sucha se něj dá dostat pěšky.[144] Významnou církevní památkou je klášter Teplá. Ten se nachází ve stejnojmenné obci u stejnojmenné řeky. Tento premonstrátský klášter byl založen již na konci 12. století. Později byl barokně přestavěn.[145] K nejcennějším památkám ve městě patří stará radnice s mansardovou střechou, která je místním unikátem. Na jejím vrchu se tyčí ještě zvonička.[146]

Ústecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Ústeckému kraji odpovídá turistický region Severozápadní Čechy. Ten se dále dělí na turistické oblasti České středohoří a Žatecko, Krušné hory a Podkrušnohoří a České Švýcarsko.[1]

V roce 2019, posledním roce před začátkem pandemie covidu-19, zaznamenal Ústecký kraj 660 tisíc hostů, z čehož 223 tisíc bylo nerezidentů. Došlo k 1,74 milionu přenocování, z čehož 583 tisíc byli nerezidenti. Průměrný počet přenocování činil 2,6. Na jednoho obyvatele kraje tak vychází 2,12 přenocování, což řadí kraj na předposlední místo, bez započítání přespání rezidentů pak osmé.[2]

Ústecký kraj byl ze zahraničních návštěvníků nejpopulárnější v roce 2019 mezi občany Německa, těch tuto oblast navštívilo přes 99 tisíc. Na druhém místě se s necelými 22 tisíci umístilo Polsko. Třetí skončilo Slovensko s necelými 16 tisíci návštěvníky. Pětici států s nejvyššími počty návštěvníků uzavírá Ukrajina a Nizozemsko.[3]

V kraji se nenachází ani jedna památka zapsaná na seznamu světového hmotného dědictví UNESCO.[4] Na kandidátském seznamu jsou však dvě, a to pevnost Terezín a Žatec.[5]

Nejnavštěvovanější cíle[editovat | editovat zdroj]

10 nejnavštěvovanějších cílů v Ústeckém kraji roce 2019[147]
# Název cíle Návštěvníci (v tis.)
1 Podkrušnohorský zoopark Chomutov 316,3
2 Soutěsky Kamenice 307,2
3 Edmundova soutěska 298,8
4 Památník Terezín 296,2
5 Pravčická brána 270,2
6 Tři prameny 250,6
7 Gabrielina stezka 181,7
8 Zoologická zahrada Ústí nad Labem 159,0
9 Zoologická zahrada Děčín 134,3
10 Mezná 133,2

Památky a přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Zámeček na Větruši

Krajskou metropolí je Ústí nad Labem. Nachází se v unikátní krajině na svazích při řece Labi. Známým místem je výletní zámeček na Větruši. Areál nabízí restauraci, bludiště, vyhlídkovou věž a hotel. Dobré spojení s centrem nabízí lanová dráha bez podpěrných sloupů. Začíná v obchodním centru Forum a končí právě na Větruši.[148] V centru se nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kvůli bombardování na konci druhé světové války je značně nakloněný, šedesát pět metrů vysoká věž se vychyluje o dva metry. Věž je navíc nejspíše nejvyšší původně románskou věží na českém území.[149] Dominantou je také Mariánský most postavený v 90. letech minulého století. Známý je zejména díky netradiční konstrukci spočívající na vysokých pylonech, na nichž je zavěšena samotná mostní konstrukce.[150] Významným muzeem je Muzeum města Ústí nad Labem s expozicí Naši Němci představující česko-německou historii. Nacházejí se zde i přírodní, technické, historické a umělecké sbírky.[151] Ve městě se nachází Zoologická zahrada Ústí nad Labem s mnoha druhy zvířat.[152] Poblíž města se nacházejí Masarykova zdymadla. Nad nimi se tyčí hrad Střekov. První zmínky o něm pocházejí z období Jana Lucemburského. Účelem bylo chránit labskou obchodní stezku. Po období slávy jeho věhlas upadl. Popularitu znovu získal díky svému romantickému vzhledu v 19. století.[153]

Pravčická brána v Českém Švýcarsku

Nejmladším národním parkem v Česku je České Švýcarsko. Jedná se o rozlehlé skalní město přesahující i do Německa. Hlavním lákadlem je Pravčická brána. Jedná se o největší skalní bránu v Evropě. Rozpětí oblouku dosahuje 26,5 metru a jeho výška činí 16 metrů. K bráně patří i výletní zámeček Sokolí hnízdo vybudovaný v roce 1881. Kromě přístupu k samotnému skalnímu útvaru jsou dostupné i vyhlídky na něj.[154] Půvabné výhledy nabízí Gabrielina stezka spojující Pravčickou bránu s Mezní Loukou. Podél ní se nachází mnohé skalní útvary, jako například Křídelní stěna či Velký Pravčický kužel. Celková délka trasy činí asi 8 kilometrů.[155] Výhledy na údolí Labe nabízí vyhlídka Belvedér. Ta se nachází nedaleko jižně od Hřenska.[156] Dalším známým místem jsou soutěsky Kamenice. Jedná se o dvě, konkrétně Divokou a Edmundovu, též známou jako Tichou. Tok řeky je obklopen vysokými pískovcovými skalami. Některé úseky jsou překonatelné jen na loďkách, které řídí převozníci. O rozvoj turismu v oblasti se výrazně zasloužil Edmund Clary-Aldringen, po němž byla i jedna ze soutěsek pojmenována.[157] Ve východní části oblasti se nachází Jetřichovické stěny. Jedná se o pískovcová skalní města i samostatně stojící skalní věže. Za návštěvu stojí například Rudolfův kámen, Mariina vyhlídka či Vilemínina stěna.[158]

Pohled na údolí Labe a vrcholky Českého středohoří

Významným památným místem je hora Říp. Říká se, že každý Čech by na ni alespoň jednou za život vystoupit. Pověst praví, že na vrchol vystoupil bájný praotec Čech, který se zde spolu se skupinou příchozích Slovanů, usídlil. Na vrcholku stojí rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha. První zmínka o ní pochází z roku 1126. Po 17. století se stala významným poutním místem. Na horu každoročně vyráží mnoho pochodů. Vrchol nabízí výhledy na České středohoří, dolní Poohří i velkou část Polabí.[159] Bránou do Českého středohoří je Porta Bohemica, kde se Labe zařezává hluboko do Českého středohoří.[160] Toto pohoří nabízí mnoho půvabných výšlapů. Jeho nejvyšším vrcholem je Milešovka, označovaná též jako královna Českého středohoří. Jedná se o největrnější místo v celé České republice. Na vrcholu se nachází rozhledna nabízející 360stupňový výhled. Výjimečně lze dohlédnout i na Šumavu, ale běžně je viditelný Ještěd, Sněžka či Říp.[161] Dominantou je znělcová hora Bořeň. Zvláštní tvar vznikl díky mrazovému zvětrávání. Některé stěny jsou vyhrazeny horolezcům. Bezlesý kopec nabízí výhledy do širého okolí.[162]

Malá pevnost v Terezíně

Významným historickým městem jsou Litoměřice. Na vrcholku nad městem se tyčí biskupská rezidence. Součástí areálu na Dómském náměstí je samozřejmě i katedrála sv. Štěpána. Na jejím místě stál kostel již v 11. století, ale současná katedrála pochází ze 17. století.[163] Vinařskou tradici má připomínat vyhlídková věž Kalich. Ta se nachází na Mírovém náměstí v samotném centru města.[164] Na druhém břehu řeky Labe se nachází Terezín. Město bylo původně založeno jako pevnost. Nechvalně se proslavilo během okupace nacistickým Německem, když zde existovalo židovské ghetto. Po osvobození zde vznikl Památník Terezín, který tyto události připomíná.[165] Významné historické centrum nabízí i Roudnice nad Labem. To nabízí barokní Lobkowiczký zámek. Ve městě se nachází i několik významných kostelů a dva kláštery, augustiniánský a kapucínský.[166] Menším, ale neméně malebným, je městečko Úštěk. Jedná se o populární místo i mezi filmaři. Náměstí nabízí měšťanské domy se štíty. Některé tyto domy stojí na svahu, díky čemuž se jím říká Ptačí domky.[167]

Zámek Děčín

Poblíž hranic s Německem stojí Děčín. Ten je známý díky baroknímu zámku tyčícímu se nad soutokem Labe a Ploučnice. Významnou místností je konírna. Součástí jeho zahrad je růžová zahrada neboli rosarie.[168] Nedaleko východně od Litoměřic se nachází barokní zámek Ploskovice. Zde se nachází i umělé vodní jeskyně zvané grotty. Součástí zámeckého parku jsou kašny, vodotrysky i rybník.[169] Nad lomem ČSA se tyčí zámek Jezeří. Během komunistické diktatury byl značně zdevastován. Původně se jednalo o středověký hrad.[170] Perlou Českého středohoří je hrad Házmburk. Charakteristická je hlavně jeho silueta se dvěma věžemi různých tvarů. Během historie nebyl hrad nikdy dobyt.[171] Žatec nabízí půvabné náměstí Svobody lemované podloubími. V centru města se nachází i malá chmelnice, neboť město je téměř odjakživa spojeno s pěstováním chmele a výrobou piva.[172] Zábavným a poučným komplexem je Chrám chmele a piva. Součástí je i chmelový orloj a vyhlídková věž Chmelový maják. S touto institucí spolupracuje i Chmelařské muzeum.[173] Tajuplným místem je nedostavěný chrám Panny Marie v Panenském Týnci. Místo je populární i mezi spiritualisty.[174]

Přesunutý kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě

I oblast Podkrušnohoří nabízí mnohá zajímavá místa. Městem, které ustoupilo těžbě uhlí, je Most. Jednou z mála zachovaných budov je gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Ten byl kvůli těžbě uhlí přesunut o 841 metrů na nové místo. Poblíž kostela se nachází jezero Most.[175] Dominantou nedalekého Chomutova je novogotická městská věž přilehlá ke gotickému kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Nejstarší centrum města je poměrně zachovalé, tržní charakter je jasně zřetelný.[176] Unikátem je Kamencové jezero, které vzniklo zatopením dolů. Látka, podle níž získala vodní plocha svůj název, je zde značně zastoupena a koupání má tak prospěšné vlivy na lidské zdraví. Stojí zde i největší plovoucí molo v České republice.[177] Zoopark Chomutov je největší zoologickou zahradou v České republice co se týká rozlohy. Součástí areálu je i skanzen.[178] Krásným městem je Kadaň. Ta může lákat na nejdelší zachovalé opevnění v Česku či nejužší ulici, která se jmenuje Katova ulička. V nejužším místě měří na šířku 66 centimetrů. Nad řekou Ohří se tyčí ještě hrad Kadaň.[179] Na seznam světového dědictví UNESCO se v rámci památky Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří dostala hornická kulturní krajina Krupka. Krupka nabízí například zříceninu hradu Krupka nebo gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. V části Bohosudov stojí bazilika Panny Marie Bolestné.[180] Zpřístupněnou štolou je Svatý Martin. Nachází se zde nejdelší cínová rudná žíla ve střední Evropě.[181]

Liberecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Liberecký kraj se dělí na tři turistické regiony, a to Českolipsko a Jizerské hory, Český ráj a Krkonoše a Podkrkonoší. Českolipsko a Jizerské hory se dále dělí na turistické oblasti Českolipsko a Jizerské hory.[1]

V roce 2019, posledním roce před začátkem pandemie covidu-19, zaznamenal Liberecký kraj 1,05 milionu hostů, z čehož 222 tisíc bylo nerezidentů. Došlo k 3,17 milionům přenocování, z čehož 696 tisíc byli nerezidenti. Průměrný počet přenocování činil 3,0. Na jednoho obyvatele kraje tak vychází 7,16 přenocování, což řadí kraj na čtvrté místo, bez započítání přespání rezidentů pak páté.[2]

Liberecký kraj byl ze zahraničních návštěvníků nejpopulárnější v roce 2019 mezi občany Německa, těch tuto oblast navštívilo přes 113 tisíc. Na druhém místě se s necelými 41 tisíci umístilo Polsko. Třetí skončilo Slovensko s necelými 14 tisíci návštěvníky. Pětici států s nejvyššími počty návštěvníků uzavírá Nizozemsko a Rusko.[3]

V kraji se nachází jedna památka zapsaná na seznamu světového hmotného dědictví UNESCO, a to Jizerskohorské bučiny.[4] Na kandidátském seznamu jsou však dvě, a to hotel a vysílač Ještěd a Český ráj.[5]

Nejnavštěvovanější cíle[editovat | editovat zdroj]

10 nejnavštěvovanějších cílů v Libereckém kraji roce 2019[182]
# Název cíle Návštěvníci (v tis.)
1 Zoologická zahrada Liberec 402,2
2 iQLandia science center 382,0
3 Centrum Babylon Liberec - aquapark 238,0
4 Centrum Babylon Liberec - lunapark 175,2
5 DinoPark Liberec 172,4
6 Státní hrad Trosky 116,9
7 Státní zámek Sychrov 103,8
8 iQPark science center 89,0
9 Bozkovské dolomitové jeskyně 68,5
10 Státní hrad Bezděz 68,1

Památky a přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Novorenesanční budova radnice na náměstí Dr. Edvarda Beneše v Liberci

Krajská metropole Liberec nabízí mnoho zajímavých míst k poznání, jedná se totiž o významné historické a kulturní centrum. Příkladem může být novorenesanční budova radnice v centru Liberce. Hlavním lákadlem je vyhlídka z její věže, která dosahuje výšky 61 metrů.[183] Dále město nabízí i jinou historickou architekturu, ve městě se nachází mnoho vil jako například ta Liebiegova. Ačkoliv nejznámější horou v okolí města je jistě Ještěd, za zmínku stojí Liberecká výšina. Na ní se nachází rozhledna s restaurací ve stylu středověkého hradu.[184] Významnou církevní památkou je kostel Nalezení sv. Kříže. Dochovaný je zejména původní interiér. Kdysi v něm existovala první knihovna ve městě.[185] Nejen mezi rodinami s dětmi je populární zoologická zahrada. Tu proslavil zejména chov bílých tygrů. Celkově však nabízí asi 170 druhů zvířat.[186] V centru města se taktéž nachází největší science centrum v České republice, které nese název iQlandia. Areál zahrnuje jedenáct expozic zaměřených na různé přírodně-technické vědy. Pravidelně se zde konají i komentované experimenty.[187] Proslulé je i regionální Severočeské muzeum v Liberci. Část expozic je zaměřena na bohatou technickou minulost kraje. Další součástí depozitáře je největší sbírka orientálních koberců v republice.[188]

Letecký pohled na hotel a vysílač na Ještědu

Asi nejznámější horou kraje, která se dostala i do jeho znaku, je Ještěd. Tato hora je součástí Ještědsko-kozákovského hřbetu. Na jeho vrcholu byl v 60. letech minulého století postaven stejnojmenný hotel a vysílač. Vrchol s městem spojuje kabinková lanovka. Hora nabízí unikátní výhledy do všech světových stran.[189] Na druhou stranu od krajské metropole se nacházejí Jizerské hory. V nich se nachází například národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny. Ta se stala první českou památkou na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Nachází se zde původní lesy bez zásahů člověka. Zajímavé je i množství zdejších skalních útvarů.[190] Toto pohoří je známé i pro vysoký počet vyhlídek do okolí. Jednou z nejznámějších je Krásná Máří. Nachází na severu této oblasti, tudíž je vidět zejména Frýdlantsko.[191] Drsnějším výletním cílem je protržená přehrada na řece Bílé Desné. K této tragédii došlo už v roce 1916, jen rok po dokončení výstavby. Zahynulo 65 osob. Dodnes se zde nacházejí zbytky stavby jako například její věž.[192] V Příchovicích u Tanvaldu se nachází Muzeum Járy Cimrmana a rozhledna Maják. První oficiální muzeum tohoto smyšleného génia pokřtil dokonce soubor herců Divadla Járy Cimrmana. Mezi nejznámější exponáty patří smeták na čištění koutů nebo dívčí šaty, které prý během svého života nosil.[193]

Zámek Sychrov

Na své si přijdou i milovníci hradů a zámků. Nedaleko jižně od Liberce se nachází novogotický zámek Sychrov. Ten proslavily pohádky jako Zlatovláska nebo Nesmrtelná teta. O současnou podobu se zasloužil kníže Kamil Rohan z původem francouzského rodu Rohanů. Celý zámek nabízí mnoho půvabných interiérů. Výhodou je, že je otevřen celoročně. Součástí areálu je rozsáhlý anglický park.[194] Ze širého okolí je vidět hrad Bezděz, který stojí na stejnojmenném kopci. Unikátní je zejména díky faktu, že se zachoval ve své původní podobě. Neprošel totiž žádnou přestavbou na luxusní sídlo, natož aby byl zbořen. Jeho součástí je i gotická kaple a křížová cesta.[195] Méně známý je skalní hrad Sloup, který se nachází nedaleko České Lípy. Leží ve výšce 35 metrů na pískovcové skále ve stejnojmenné obci. Součástí je i množství vytesaných skalních prostor, ať už náboženského nebo světského účelu. Uvnitř se nacházejí i schody do nitra skály, kde se natáčela pohádka S čerty nejsou žerty.[196] Na severu kraje se nachází hrad a zámek Frýdlant. Původní gotický hrad byl upraven na renesanční zámek, avšak i dnes jsou stále znatelné původní znaky. Jedná se o nejdéle zpřístupněné hradní muzeum ve střední Evropě.[197]

Letecký pohled na hrad Trosky

Symbolem Českého ráje je zřícenina hradu Trosky, která se tyčí vysoko nad okolní krajinou. Její dvě věže se jmenují Baba a Panna. Existuje zde rozhledna, z níž je za dobrého počasí vidět i Praha, Krkonoše nebo České středohoří. Zdejší podzemí je spojeno s tajemnými pověstmi.[198] Nejstarším hradem v této oblasti je Valdštejn. Ten je druhou nejstarší zpřístupněnou památkou v Čechách. Byl vystavěn v mnoha architektonických stylech, znaky dalších získal během některé z přestaveb.[199] Asi nejznámější částí Českého ráje je Hruboskalské skalní město. To zahrnuje více než 400 věží, přičemž nejvyšší dosahuje výšky 50 metrů. V oblasti se stejně jako v Jizerských horách nacházejí mnohé vyhlídky. Známá je především Mariánská vyhlídka s výhledem na Dračí skály a Trosky. Skalní věže jsou i populární hnízdiště mezi ptactvem. Některé jsou zpřístupněny horolezcům.[200] Dalším místem jsou Besedické skály se skalními bludišti Kalich a Chléviště. Uvnitř nich se nacházela tajná modlitebna skupiny českých bratří.[201] Ukázkou původního typického pojizerského domu je takzvaný Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova. Jedná se o bývalou usedlost a rychtu z roku 1716. Je typickým příkladem roubené architektury českého venkova. Uvnitř se nachází tematická expozice.[202]

Mumlavský vodopád v Krkonoších

Nedaleko Liberce se nachází menší Jablonec nad Nisou. Ten je známý pro secesní domy a divadlo. Přímo v centru se nachází přehrada Mšeno. Výhledy na město nabízí radniční věž.[203] Nejznámější je však Muzeum skla a bižuterie, které sbírá třeba i medaile. tato instituce sídlí v secesní budově v centru města. Expozice je obohacena i o interaktivní prvky.[204] Údolím Jizery návštěvníky provede Riegrova stezka, která je 3,5 kilometru dlouhá. Ta spojuje Železný Brod a Semily. Cesta je dokonce zčásti vylámaná ve skále.[205] Do kraje částečně zasahují i Krkonoše. Asi nejznámější přírodní zajímavostí v této oblasti je desetimetrový Mumlavský vodopád. Tato řeka ve skále vymlela obří hrnce a kotle neboli čertova oka.[206] Návštěvníky lákají i Bozkovské dolomitové jeskyně. Jedná se o dva samostatné systémy. Ty však byly při zpřístupňování propojeny. V nejnižších částech jsou zatopeny a vytvářejí podzemní jezera. Známý je hlavně Jezerní dóm, kde se ve vodě odráží krásy jeskyně.[207]

Panská skála

Zajímavá je i oblast Českolipska a Lužických hor. Toto nevelké severočeské pohoří nabízí. Nachází se zde místní lužická architektura, roubené domy se sedlovými střechami. Známým místem je Jedlová hora s rozhlednou vysokou 23 metrů. Je možné spatřit například Krušné hory i Krkonoše.[208] Místní zajímavostí jsou Bílé kameny, které připomínají stádo spících slonů, proto se jim někdy říká Sloní skály.[209] Velmi známým a unikátním místem je Panská skála. Jedná se o nejstarší chráněný geologický útvar. Útvar připomíná varhany, proto se mu někdy přezdívá Kamenné varhany. Vznikly během tuhnutí magmatu. Nachází se nedaleko města Kamenický Šenov poblíž hranice s Ústeckým krajem.[210] Významnou církevní památkou je bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy a přilehlý dominikánský klášter v Jablonném v Podještědí. Ten byl založen již ve 13. století, ale později prošel barokní přestavbou. V tomto období byla postavena i zmíněná bazilika. Součástí areálu jsou i katakomby.[211] Kraj je také spjatý se sklářstvím. V centru Nového Boru se tak nachází barokní i současné skleněné výrobky. Velká část expozice je věnována malovanému sklu.[212] Významným rekreačním místem je Máchovo jezero, které nabízí čtyři upravené pláže. Založil ho již ve 14. století Karel IV. V nabídce jsou okružní rekreační plavby. V zimě vodní plocha láká například bruslaře.[213]

Královéhradecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Královéhradecký kraj se dělí na tři turistické regiony, a to Krkonoše a Podkrušnohoří, Český ráj a Královéhradecko. Královéhradecko se dále dělí na turistické oblasti Kladské pomezí, Hradecko a Orlické hory a Podorlicko.[1]

V roce 2019, posledním roce před začátkem pandemie covidu-19, zaznamenal Královéhradecký kraj 1,41 milionu hostů, z čehož 315 tisíc bylo nerezidentů. Došlo k 4,48 milionům přenocování, z čehož 1,02 milionu byli nerezidenti. Průměrný počet přenocování činil 8,12. Na jednoho obyvatele kraje tak vychází 6,96 přenocování, což řadí kraj na třetí místo, bez započítání přespání rezidentů také třetí.[2]

Královéhradecký kraj byl ze zahraničních návštěvníků nejpopulárnější v roce 2019 mezi občany Německa, těch tuto oblast navštívilo přes 126 tisíc. Na druhém místě se s necelými 72 tisíci umístilo Polsko. Třetí skončilo Slovensko s necelými 28 tisíci návštěvníky. Pětici států s nejvyššími počty návštěvníků uzavírá Nizozemsko a Dánsko.[3]

V kraji se nenachází ani jedna památka zapsaná na seznamu světového hmotného dědictví UNESCO.[4] Na kandidátském seznamu jsou však dvě, a to Český ráj a skalní betlém v Kuksu.[5]

Nejnavštěvovanější cíle[editovat | editovat zdroj]

10 nejnavštěvovanějších cílů v Královéhradeckém kraji roce 2019[214]
# Název cíle Návštěvníci (v tis.)
1 Safaripark Dvůr Králové 541,9
2 Lanová dráha Sněžka 310,0
3 Stezka korunami stromů Krkonoše 305,3
4 Zámek Dětenice 265,7
5 Prachovské skály 169,5
6 Hospitál Kuks 158,4
7 Hrad a zámek Staré Hrady 145,0
8 Pěší turistická trasa z Jelení boudy směr Sněžka 87,6
9 Zámek Častolovice - zvěřinec 87,5
10 Hrad Kost 72,5

Památky a přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Velké náměstí v Hradci Králové s katedrálou sv. Ducha a Bílou věží

Hradec Králové je známý svou architektonickou rozmanitostí. V centru se nachází domy od gotického stylu po barokní, ale lze spatřit mnoho funkcionalistických skvostů postavených během překotného rozvoje v 19. století. Díky těmto faktorům se Hradci přezdívá Salon republiky.[215] Ve Starém městě se na Velkém náměstí nachází gotická katedrála sv. Ducha postavená z červeného zdiva. Stojí zde od 14. století.[216] U katedrály stojí renesanční Bílá věž, která nabízí výhledy až do Krkonoš. Měří 72 metrů a uvnitř se nachází třetí největší zvon v České republice pojmenovaný Augustin.[217] Na břehu Labe nedaleko před soutokem s Orlicí se nachází malá vodní elektrárna Hučák, která funguje již od roku 1912. Budova je postavená v secesním slohu. Návštěvníkům slouží interaktivní exponáty i laboratoře. Nachází se zde i infocentrum o obnovitelných zdrojích.[218] Na jihu města ve čtvrti Nový Hradec Králové se nachází hvězdárna a planetárium. Tato instituce pravidelně nabízí pozorování noční oblohy či Slunce, přednášky či programy s astronomickou pohádkou.[219] V Hradci se nachází i Muzeum východních Čech, které sídlí v monumentální budově. Muzeum zde existuje od roku 1880. Instituce disponuje bohatými historickými i přírodními artefakty.[220]

Sněžka v zimě

Populárním výletním cílem jsou Krkonoše. Ty jsou od roku 1963 chráněny jako národní park. Celkem se zde nachází 800 kilometrů značených turistických stezek.[221] Turisté často míří na Sněžku, nejvyšší horu České republiky, která dosahuje výšky 1603 metrů nad mořem. Přes její vrchol prochází státní hranice s Polskem. Průměrná roční teplota zde činí pouhých 0,2 °C. Zajímavostí na vrcholu je Česká poštovna, odkud lze zaslat dopis či pohlednici se speciálním razítkem. Z vrcholu se naskýtá výhled do Obřího dolu.[222] Cestu může usnadnit kabinková lanová dráha z Pece pod Sněžkou. Cestou se nachází mezistanice na Růžové hoře.[223] Nejvýše položenou horskou chatou je Luční bouda. Nachází se okolo 4 kilometrů od Sněžky. Od roku 2012 se zde navíc vaří pivo, jedná se tedy i o nejvýše položený evropský minipivovar.[224] Na Labské louce se nachází pramen Labe, kde jsou vyobrazeny znaky měst, kterými Labe protéká až do Severního moře.[225] Nedaleko se nachází Pančavský vodopád, nejvyšší v Česku, jehož všechny čtyři stupně dohromady měří 148 metrů. Zajímavostí je, že v minulosti byl jeho průtok kvůli turistům uměle vylepšován.[226] Z dalších přírodních zajímavostí je Stezka korunami stromů v Janských Lázních je dlouhá asi 1,5 kilometru. Areál nabízí ještě čtyřicetimetrovou vyhlídkovou věž.[227]

Skalní útvar Starosta a starostová ve skalním městě Adršpach

Na Královéhradecku se nachází i mnohá skalní města. V Českém ráji se nachází Prachovské skály. Útvary v této oblasti vznikly z usazenin v období druhohor. Některé dosahují výšky až 40 metrů. Z nejznámějších částí lze jmenovat například Císařskou chodbu. Velká část útvarů je zpřístupněna horolezcům.[228] V Broumovském výběžku se nachází mimo jiné i Adršpašsko-teplické skály, které jsou navštěvovány již od 18. století. Mezi nejznámější útvary patří Milenci, Starosta a starostová či Homole cukru. Při vstupu do areálu se navíc nachází i gotická branka. Na skalním jezírku lze využít služeb převozníka.[229] Dále se zde nachází méně navštěvované Broumovské stěny. Známou zajímavostí jsou Slavěnské hřiby, které vznikly nerovnoměrnou erozí.[230] Nachází se zde i barokní kaple Panny Marie Sněžné ve tvaru hvězdy na vrcholu Hvězda, která je označována jako perla Broumovských stěn.[231] Za návštěvu stojí i přilehlý Broumov. Zde vyniká především Broumovský klášter, barokní komplex navržený Kyliánem Ignácem Dientzenhoferem. Uchovává se zde mnoho knih či kopie Turínského plátna. Broumovsko je také známé charakteristickým souborem kostelů.[232]

Rudrův mlýn v Babiččině údolí

Mezi nejznámější místa kraje patří Babiččino údolí, kde se odehrával děj románu Babička od autorky Boženy Němcové. Jedná se o krajinu podél řeky Úpy na sever od České Skalice. Oblast je chráněna již od roku 1952. Na začátku údolí stojí sousoší babičky a dětí.[233] V údolí se nachází například zámek Ratibořice.[234] V dřevěné roubence Staré bělidlo se odehrává největší část děje Babičky. Stavba v údolí stojí od roku 1797. Uvnitř je vybavena lidovým nábytkem.[235] Přímo za chalupou se nachází Viktorčin splav na řece Úpě. Ten ale není původní, několikrát byl přestavěn.[236] Mezi zámkem a Starým bělidlem se nachází ještě Rudrův mlýn s vodním mandlem. I zde se nachází expozice přibližující tehdejší život.[237] Poblíž se nachází města Náchod a Nové Město nad Metují. Obě jsou známá zejména pro své zámky. Ten náchodský stojí na kopci nad městem a kromě výhledů na město nabízí i cenné sbírky obrazů i zbraní. Nové Město nad Metují je dokonce chráněno jako městská památková rezervace. Zdejšímu náměstí se díky malebnosti tvořené renesančními domy dokonce přezdívá Český Betlém. Zámek je známý typickou věží nazývanou Máselnice. Interiéry jsou ve stylu secese a art deco. Zahrada působí poměrně folklorně, byla totiž upravena Dušanem Jurkovičem.[238][239]

Hrad Kost

Kraj nabízí i řadu dalších známých hradů a zámků. Jako česká Loira se označuje Orlice, kde se v rozmezí deseti kilometrů nachází čtyři zámky a dva hrady. Jedná se konkrétně o Nový zámek v Kostelci nad Orlicí, zámek v Častolovicích, zámek v Doudlebech nad Orlicí a zámek Potštejn. Hrady zastupují Potštejn a Litice. Tyto zámky vlastní soukromníci, mnohdy samotné šlechtické rody, například Kinští, Šternberkové nebo Bubnové. Na všech těchto sídlech se pravidelně konají kulturní akce, například na litickém hradu se konají šermířská a divadelní představení s ukázkami tehdejších řemesel. Kdo by pokračoval po toku Orlice směrem k Hradci Králové, neminul by meandry této řeky, které jsou chráněny jako přírodní park.[240] Dalším známým hradem je Kost, který se nachází v Českém ráji. Ten vznikl již ve 13. století, založen byl nejspíše rodem Vartenberků.[241] U Hradce Králové poblíž městečka Nechanice se nachází zámek Hrádek u Nechanic. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších staveb českého romantismu, který byl výrazně inspirován hradem ve Windsoru. Okolní lesy jsou chráněny jako krajinářský park.[242] Působivým zámkem je i Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou. Netradiční název se používá díky tvaru připomínajícímu královskou korunu. Dějiny zámku jsou spjaty s historií rodu Kinských.[243]

Hospitál Kuks

V Jaroměři, konkrétně v části Josefov, se nachází barokní pevnost, která vznikla za vlády císaře Josefa II. Stavba byla zahájena z důvodu ochrany před možným vpádem pruské armády. Město je pozoruhodné zejména jednotným vzhledem a uspořádáním armádních a občanských budov. K oblasti patří i podzemní, z těch obranných je jedno z největších v Evropě.[244] Poblíž města se nachází ještě barokní hospitál Kuks. Nechal ho postavit hrabě František Antonín Špork, který z areálu vytvořil vyhlášené lázně. V zahradách se nachází sochy ctností a neřestí od Matyáše Bernarda Brauna. Nedaleko se nachází ještě České farmaceutické muzeum.[245] Braun se podílel i na vzniku barokního betlému v nedalekém lese. V současnosti je však značně zchátralý. Některé jeho částí jsou řazeny mezi vrcholné práce českého barokního sochařství.[246] Poblíž těchto památek se nachází ještě Zoologická zahrada Dvůr Králové s proslulým safari parkem, kde návštěvníci projíždějí v autě či autobuse mezi volně se pohybujícími zvířaty.[247] Za zmínku stojí i Jičín, který je kromě Rumcajse spojen i s Albrechtem z Valdštejna. Díky němu vznikla například Valdštejnská lodžie spojená s centrem města lipovou alejí. Expozice věnovaná Rumcajsovi se nachází nedaleko Valdické brány.[248]

Pardubický kraj[editovat | editovat zdroj]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Pardubickému kraji odpovídá turistický region Východní Čechy. Ten se dále dělí na turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko, Kralický Sněžník, Pardubicko, Chrudimsko - Hlinecko a Českomoravské pomezí.[1]

V roce 2019, posledním roce před začátkem pandemie covidu-19, zaznamenal Pardubický kraj 481 tisíc hostů, z čehož 61 tisíc bylo nerezidentů. Došlo k 1,33 milionu přenocování, z čehož 167 tisíc byli nerezidenti. Průměrný počet přenocování činil 2,8. Na jednoho obyvatele kraje tak vychází 2,56 přenocování, což řadí kraj na jedenácté místo, bez započítání přespání rezidentů pak poslední.[2]

Pardubický kraj byl ze zahraničních návštěvníků nejpopulárnější v roce 2019 mezi občany Slovenska, těch tuto oblast navštívilo přes 15 tisíc. Na druhém místě se s necelými 12 tisíci umístilo Německo. Třetí skončilo Polsko s necelými 11 tisíci návštěvníky. Pětici států s nejvyššími počty návštěvníků uzavírá Nizozemsko a Ukrajina.[3]

V kraji se nachází dvě památky zapsané na seznamu světového hmotného dědictví UNESCO, a to zámek Litomyšl a Národní hřebčín Kladruby nad Labem.[4] Na kandidátském seznamu se nenachází ani jedna.[5]

Nejnavštěvovanější cíle[editovat | editovat zdroj]

10 nejnavštěvovanějších cílů v Pardubickém kraji roce 2019[249]
# Název cíle Návštěvníci (v tis.)
1 Stezka v oblacích Dolní Morava 300,0
2 Muzeum v přírodě Veselý Kopec 83,6
3 Hrad Svojanov 83,5
4 Národní hřebčín Kladruby nad Labem 71,7
5 Státní zámek Litomyšl 53,3
6 Východočeské muzeum v Pardubicích - zámek Pardubice 44,0
7 Muzeum loutkářských kultur 37,5
8 Státní hrad Kunětická hora 34,2
9 Muzeum čs. opevnění - dělostřelecká tvrz Hůrka 27,0
10 Památník Ležáky 23,0

Památky a přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Zelená brána v Pardubicích z třídy Míru

Mnoho zajímavostí nabízí krajské město Pardubice. Dominantou je renesanční Zelená brána. Původně se brána jmenovala Pražská, ale měďěnka se postarala o její nový název. Jedná se o jediný zbytek původního městského opevnění. Ochoz ve výšce 60 metrů nad zemí nabízí výhledy do okolí.[250] V samotném srdci města se nachází i zámek. Je chráněn mohutnými obrannými valy. Dnes zde sídlí Východočeské muzeum. V některých sálech je však zřetelná původní výzdoba. Méně známou součástí areálu je i protiatomový kryt.[251] U zámku se nachází i takzvaný Příhrádek. Jedná se o malé prostranství a zbytky opevnění.[252] Církevní památkou je kostel sv. Bartoloměje poblíž Zelené brány. Pochází ze 16. století. Nejcennější součástí interiéru je hlavní oltář s obrazem Umučení sv. Bartoloměje. Původně však měla stavba sloužit jako pohřebiště české větve rodu Pernštejnů.[253] Natáčení filmu Spalovač mrtvol proslavilo pardubické krematorium. To bylo postaveno v období první republiky po zákonném povolení zpopelňování. Budova je ve stylu art deco.[254] Krutou historii 20. století připomíná Památník Zámeček na místě bývalého nacistického popraviště. Interaktivní expozice se nachází pod zemským povrchem.[255]

Zámek Litomyšl

Nedaleko severně od Pardubic stojí hrad Kunětická hora přezdívaný Kuňka. Pozdně gotický hrad vznikl na počátku novověku. Dlouhá století byl značně ničen, ale na počátku 20. století započaly záchranné práce. Dnes se zde konají mnohé kulturní akce od sokolnických po koncerty.[256] Unikátem je hrad Svojanov nacházející se poblíž hranice s Jihomoravským krajem. Mísí se zde totiž gotická architektura s empírem 19. století. Byl založen ve 13. století pro ochranu stezky spojující Litomyšl s Brnem. Po požáru v 19. století byl právě částečně obnoven v empírovém duchu.[257] Na seznam světového dědictví UNESCO se dostal renesanční zámek v Litomyšli. Ten je unikátní pro svou sgrafitovou výzdobu. Jedná se o příklad luxusní šlechtické rezidence. Existuje zde i zámecké divadlo s jedinečným souborem dekorací. Do jeho historie se promítlo držení Pernštejny, Valdštejny i Thurn-Taxisy.[258] Za zmínku stojí i zámek Nové Hrady ve stejnojmenné obci označovaný také jako České Versailles. Tuto přezdívku získal i díky bohaté francouzské zahradě. Ta není jediná, zahrad různých druhů je tu přes desítku. Ojedinělá je i jeho rokoková architektura. V areálu lze navštívit i několik expozic.[259] Dalším malebným sídlem je zámek Slatiňany. Známou zajímavostí jsou několikery tajné dveře. Areál zahrnuje i hřebčín a rozlehlý anglický park. Ten je rozdělen na veřejnou a zpoplatněnou část. Součástí jsou i významné hipologické sbírky.[260]

Muzeum v přírodě Vysočina na Veselém Kopci

S areálem Slatiňanského zámku je neodmyslitelně spjat i Kočičí hrádek. Jedná se o miniaturu hradu, která měla sloužit k dětským hrátkám potomkům rodu Auerspergů.[261] V lesích označovaných jako Podhůra se nachází i rozhledna Bára II. S ní se pojí smutný příběh, několik dní po otevření v roce 2008 ji zničila vichřice, avšak byla obnovena.[262] Nedaleko těchto zajímavostí se nachází malebné město Chrudim. Zajímavou budovou je renesanční Mydlářovský dům, v němž se nachází Muzeum loutkářských kultur. Expozice zahrnují loutky i další předměty spjaté s divadlem. Do trojice muzeí ve městě patří ještě Muzeum barokních soch v bývalém kapucínském kostele a Regionální muzeum v Chrudimi. Dominantou Resselova náměstí je kostel Nanebevzetí Panny Marie.[263] Nedaleko Nasavrk se nachází skanzen Země Keltů, rekonstrukce keltského sídliště z mladší doby železné. Areál je jediným ve střední Evropě, který věrně kopíruje podobu keltských sídel.[264] Dalším skanzenem je Veselý Kopec, jehož oficiální název zní Muzeum v přírodě Vysočina. Skanzen tvoří dohromady asi třicítka objektů, například zemědělské usedlosti, vodní mlýn, ale i špýchar či haltýř.[265] Smutnou připomínkou nacistické tyranie je obec Ležáky. Ta byla v červnu 1942 vypálena. Vesnice nebyla obnovena, existuje zde památník, domy připomínají jen vyznačené půdorysy.[266]

Areál Národního hřebčína Kladruby nad Labem

U města Třemošnice se nachází zřícenina hradu Lichnice. Jeho součástí je i malé hradní muzeum. Zpočátku střídal majitele, ale odolal všem švédským útokům, ale Ferdinand III. nechal strhnout jeho hradby.[267] Na seznam světového dědictví UNESCO se dostal Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Ten je jedním z nejstarších na světě. Do současnosti je domovem starokladrubských koní, unikátního českého plemene.[268] V jeho okolí se nacházejí pastviny, krajinářský park, louky, pole, lesy a budovy spjaté s chovem koní. Celková rozloha této oblasti činí přes 1300 hektarů.[269] V Holicích se nachází Africké muzeum Dr. Emila Holuba. Tento známý cestovatel odtud sice pocházel, ale velkou část mládí strávil na jiných místech Čech. Expozice se věnuje zejména jeho cestám. Měla by zprostředkovat zážitek z jeho afrických cest. Cílem je působit na vícero smyslů, nikoliv jen na zrak.[270] mezi rodinami s dětmi je populární Perníková chaloupka v Rábech. Původně však budova sloužila jako lovecký zámeček.[271]

Pískovcové skalní město Toulovcovy maštale

Populárním přírodním výletním cílem je pískovcové skalní město Toulovcovy maštale. Úzké uzavřené rokle vytvářejí unikátní systém chodeb, které mají názvy i jako místnosti v běžném domě či bytě. Hned vedle jsou Městské maštale s dalšími podobnými útvary. Název pochází z pověsti o tajném úkrytu loupežníka Vavřince Toulovce.[272] Litomyšl kromě zámku nabízí i rodný byt Bedřicha Smetany. Jedná se o skromné obydlí s málo místnostmi. Vzhledem k jeho rodinnému původu se nachází v pivovaru.[273] V blízkém Vysokém Mýtě se nachází největší náměstí čtvercového půdorysu v České republice. Nese jméno náměstí Přemysla Otakara II. Město je proslulé i díky výrobě kočárů, karoserií a autobusů. Tuto tradici zahájil Josef Sodomka. I díky němu je zde nyní Muzeum českého karosářství.[274] Půvabným městem je Moravská Třebová. To je chráněno jako městská památková rezervace. Velký podíl na tomto faktu má i renesanční zámek s arkádami. Dnes zde jsou expozice popisující historii města, alchymii či středověké mučení.[275]

Dělostřelecká tvrz Bouda

Oblast okolo města Králíky je spojena s opevněním budovaným před druhou světovou válkou. Největším zpřístupněným areálem na našem území je dělostřelecká tvrz Bouda. Její součástí je i objekt pro výsuvnou dělovou věž. Přístupná je v celém rozsahu, tedy pět nadzemních objektů a 1,5 kilometru podzemních chodeb.[276] Další tvrzí stejného účelu je Hůrka. Počet nadzemních objektů je stejný, délka podzemních chodeb ještě vyšší, ale všechny nejsou přístupné. Kromě těchto dvou zmíněných pevností byly dokončeny jen další tři.[277] Podobným tématům se věnuje i Vojenské muzeum v Králíkách. To je označováno jako nejmodernější svého druhu v České republice. V expozicích se nachází těžká vojenská technika, munice či naopak ochranné prostředky. Součástí je i předváděcí polygon.[278] Tato oblast nabízí i zajímavé výšlapy, například na nejvyšší horu kraje, Králický Sněžník. Na jeho vrcholu se z polské strany hranice nachází moderní rozhledna. Pod vrcholem se nachází i známá socha slůněte a pramen řeky Moravy.[279] Populárním místem je horský resort Dolní Morava, který je plný světových unikátů. Sky Bridge 721 je nejdelším visutým mostem pro pěší na světě. Lávka měří tolik metrů, jaká je číslovka v názvu. V nejvyšším bodě se navíc návštěvníci nacházejí 95 metrů nad zemským povrchem.[280] Druhou nejdelší bobovou dráhou v Evropě je Mamutí horská dráha. Měří více než 3 kilometry. Tato délka zahrnuje i mnohé zajímavé prvky zpestřující sjezd.[281] Dlouholetou součástí je i Stezka v oblacích. Dřevěné chodníky zavedou návštěvníky do výšky 55 metrů nad zemí. K cestě zpět je možné použít tobogán.[282]

Kraj Vysočina[editovat | editovat zdroj]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Kraji Vysočina odpovídá turistický region Vysočina. Ten se již nijak dále nedělí.[1]

V roce 2019, posledním roce před začátkem pandemie covidu-19, zaznamenal Kraj Vysočina 605 tisíc hostů, z čehož 77 tisíc bylo nerezidentů. Došlo k 1,45 milionu přenocování, z čehož 171 tisíc byli nerezidenti. Průměrný počet přenocování činil 2,4. Na jednoho obyvatele kraje tak vychází 2,4 přenocování, což řadí kraj na desáté místo, bez započítání přespání rezidentů pak předposlední.[2]

Královéhradecký kraj byl ze zahraničních návštěvníků nejpopulárnější v roce 2019 mezi občany Slovenska, těch tuto oblast navštívilo přes 18 tisíc. Na druhém místě se s necelými 16 tisíci umístilo Německo. Třetí skončilo Polsko s necelými 10 tisíci návštěvníky. Pětici států s nejvyššími počty návštěvníků uzavírá Nizozemsko a Rakousko.[3]

V kraji se nachází tři památky zapsané na seznamu světového hmotného dědictví UNESCO, a to centrum Třebíče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a centrum Telče.[4] Na kandidátském seznamu se nenachází ani jedna.[5]

Nejnavštěvovanější cíle[editovat | editovat zdroj]

10 nejnavštěvovanějších cílů v Kraji Vysočina roce 2019[283]
# Název cíle Návštěvníci (v tis.)
1 Zoologická zahrada Jihlava 346,6
2 Vodní ráj 164,2
3 Šikland 73,0
4 Státní zámek Telč 72,9
5 Zámek Žďár nad Sázavou 59,2
6 Hrad Rotštejn 54,2
7 Bazilika sv. Prokopa 44,8
8 Jaderná elektrárna Dukovany 39,9
9 Zámek Třebíč 39,5
10 Muzeum Vysočiny Jihlava 38,3

Památky a přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Masarykovo náměstí v Jihlavě

Krajské město Jihlava leží na rozhraní Čech a Moravy, zemská hranice jej dokonce v okrajových částech rozděluje. Díky výhodné poloze a těžbě stříbra ve 13. století nabízí mnoho historických památek a dalších turistických zajímavostí a atrakcí. Ve městě se nachází i mnoho měšťanských domů v dobrém stavu.[284] Symbolem města je Brána Matky Boží, která vznikla v době počátků města jako součást hradebního systému. Je však jedinou z původních pěti, která se zachovala do dnešních dnů. Současná pozdně gotická podoba pochází ze 16. století. Dnes je přístupná jako vyhlídková věž.[285] Ve městě se nachází druhé největší historické podzemí na území České republiky. Rozsáhlý systém chodeb vznikl propojováním sklepů. Celková délka činí asi 25 kilometrů. Dříve jedna z částí vedla i mimo město. Největší záhadou je chodba, která po nasvícení světélkuje.[286] S městským podzemím nepřímo souvisejí i kolektory. Ty slouží rozvodu inženýrských sítí jako je například elektřina. Místními jsou také občas označovány jako jihlavské metro.[287] Populárním místem pro rodiny s dětmi je Zoologická zahrada Jihlava. Zde je možnost spatřit více než 200 druhů zvířat.[288] Zajímavou expozici nabízí Dům Gustava Mahlera. Tento světově proslulý dirigent a skladatel ve městě několik let žil.[289]

Údolí Doubravy u rozcestí Pod Čertovým stolkem

Kraj Vysočina nabízí návštěvníkům díky rozlehlé Českomoravské vrchovině mnoho přírodních zajímavostí. Českomoravská vrchovina získává na malebnosti díky mírně zvlněným hřbetům. Jejím nejvyšším vrcholem je Javořice, která se nachází poblíž Telče. Na hoře a v jejím okolí se nachází vícero vyhlídek.[290] Jen o metr nižší je Devět skal nacházející se ve Žďárských vrších. Na samotném vrcholu se nachází skalní útvar, mnoho jich je i v okolí hory. Na některých z nich je povoleno i horolezectví.[291] V okolí se nachází skalní útvar Čtyři palice. Ty jsou tvořeny rulovými skalními útvary, přičemž každý dílčí z nich má svůj vlastní název.[292] Významnou přírodní lokalitou je národní přírodní rezervace Žákova hora, na níž se nachází prales, který je ponechán přírodnímu vývoji již téměř století. Zdejším dominantním stromem je buk lesní.[293] Poblíž obce Bílek se nachází přírodní rezervace Údolí Doubravy. Tato řeka zde vytváří různá zákoutí s mnoha peřejemi. V zimě se zde vytvářejí i ledopády.[294] V okolí rybníku Velké Dářko se nachází Dářská rašeliniště. Jedním z nich je i to Radostínské. Vzácně se zde vyskytuje i borovice blatka.[295] Na skalním ostrohu ve vodní nádrži Vír se nachází Chudobínská borovice, která je přezdívána Strážkyně zatopeného údolí. V roce 2019 vyhrála anketu Evropský strom roku.[296]

Třebíč se Židovskou čtvrtí a bazilikou sv. Prokopa

Jednou z památek světového dědictví UNESCO ležících v Kraji Vysočina je centrum Třebíče. Ta je známá souborem více než stovky domů v židovské čtvrti Zámostí. Toto číslo zahrnuje i dvě synagogy, chudobinec či židovské muzeum. Oblastí provází naučná stezka Po stopách opatů a rabínů. Čtvrť vznikla za řekou Jihlavou, neboť Židé byli vyloučeni do ghett. Třebíč se však vymykala, mezináboženská tolerance zde byla velmi vysoká.[297] Unikátem je bazilika sv. Prokopa, v jejíž architektuře se prolíná románský a gotický sloh. Zajímavostí je i krypta sloužící jako pohřebiště mnichů. Z ní vede úniková chodba.[298] Bazilika se nachází v areálu renesančního zámku stejně jako Muzeum Vysočiny. To také sídlí zámku, který byl založen na přelomu 11. a 12. století jako benediktinský klášter.[299] Na všechny zapůsobí židovský hřbitov, který se z historických důvodů nachází za kopcem oddělujícím ho od centra. Patří mezi největší v celé České republice.[300] Netradiční prožitek nabízí informační centrum jaderné elektrárny Dukovany. Návštěvníkům ukáže informace týkající se samotného postupu výrobu.[301] Další návštěvnické centrum nabízí pivovar Dalešice ve stejnojmenné obci. Ten je známý i z legendárního filmu Postřižiny od režiséra Bohumila Hrabala. V pivovaru se stále vaří pivo původním způsobem. Areál nabízí dva prohlídkové okruhy.[302]

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou

Významnou památkou je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Díky svému historickému a architektonickému významu se dostal i na seznam světového dědictví UNESCO. Byl postaven na počátku 18. století podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Stavba má mnoho prvků symbolizujících číslovku pět. Půdorys je ve tvaru pěticípé hvězdy, kostel má pět východů a mnoho dalšího. Celý kostel je obehnán barokním ambitem.[303] Poblíž kostela v samotném městě Žďár nad Sázavou se mimo jiné nachází zámek patřící rodu Kinských. Dříve se jednalo o cisterciácký klášter. Nachází se zde Muzeum nové generace týkající se kláštera, expozice o Santinim, o rodu Kinských či kavárna.[304] Na statku ve vesnici Krátká sídlí Dům přírody Žďárských vrchů. Expozice se věnuje vývoji krajiny a přírody. I dům, v němž instituce sídlí, vypovídá o životě vesničanů.[305] Fotogenickým místem je kostel sv. Michaela ve Vítochově poblíž přehrady Vír. Tuto svatyni údajně založil již svatý Metoděj. Jedná se o jeden z nejstarších kostelů na Moravě. Kostelík byl dříve pevností, o čemž svědčí románsko-gotický vzhled.[306]

Náměstí Zachariáše z Hradce v Telči

Půvabné městečko Telč bylo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO jako jedno z prvních míst v Česku již v roce 1992. Město nabízí zejména náměstí s gotickými a renesančními měšťanskými domy.[307] Klenotem moravské renesance je telčský zámek. Natáčela se na něm celá řada pohádek. Nabízí několik prohlídkových okruhů.[308] Symbolem Pelhřimova je Muzeum rekordů a kuriozit. To sídlí v Jihlavské bráně městského opevnění. Agentura, která spravuje muzeum, vydává i Českou knihu rekordů.[309] V Lipnici nad Sázavou se nachází expozice věnovaná českému spisovateli Jaroslavu Haškovi. ta je umístěna v domě, kde tato významná osobnost strávila poslední roky svého života. V expozici se nacházejí i autorovy osobní věci.[310] V lesích u tohoto města se u zatopených žulových lomů nachází Národní památník odposlechu. Jeho součástí jsou Bretschneiderovo ucho, Zlaté oči a Ústa pravdy. Všechna tato místa připomínají krutost bývalých režimů, jak toho nacistického, tak i komunistického.[311]

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou a kostel sv. Markéty

Mezi nejmohutnější zámky u nás patří ten v Jaroměřicích nad Rokytnou. Byl postaven v první polovině 18. století v barokním slohu. Původně zde však existovala tvrz. V době své největší slávy byl centrem kulturního života, existovala zde knihovna, galerie i divadlo. Jeho dějiny jsou spjaty s rodem Questenberků. V jeho areálu se nachází i barokní kostel sv. Markéty. Součástí je i francouzská zahrada a anglický park.[312] Zajímavou stavbou je hrad Kámen, který se nachází na Pelhřimovsku. Byl postaven v gotickém slohu ve 13. století na velké skále. Součástí areálu je i muzeum historických motocyklů. Další částí je expozice týkající se bydlení a životního stylu v 19. a na počátku 20. století na panském sídle. Největší část historie patřil rodu Malovců.[313] Nad řekou Sázavou se tyčí v obci Ledeč nad Sázavou stejnojmenný hrad. Budova je kombinací tří stylů, gotického, renesančního a barokního. První zmínka pochází ze 16. století. Dnes zde sídlí Muzeum Jaroslava Foglara, expozice o městě i o historických hodinách.[314] Dalším známým hradem je Lipnice nad Sázavou ve stejnojmenné obci. Monumentální stavba je obestřena mnoha záhadami a pověstmi. Založil ho rod pánů z Lichtenburka. Rod Trčků z Lípy nechal stavbu přestavět v pozdně gotickém slohu. Součástí prohlídky je i výstup na věž Samson, jejíž ochoz nabízí jedinečné výhledy do okolní i daleké krajiny.[315]

Jihomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Jihomoravskému kraji odpovídá turistický region Jižní Morava. Ten se dále dělí na turistické oblasti Znojemsko a Podyjí, Pálava a Lednicko-Valtický areál, Slovácko, Brno a okolí a Moravský kras.[1]

V roce 2019, posledním roce před začátkem pandemie covidu-19, zaznamenal Jihomoravský kraj 2,14 milionů hostů, z čehož 757 tisíc bylo nerezidentů. Došlo k 4,23 milionům přenocování, z čehož 1,32 milionu byli nerezidenti. Průměrný počet přenocování činil 2,0. Na jednoho obyvatele kraje tak vychází 3,55 přenocování, což řadí kraj na deváté místo, bez započítání přespání rezidentů pak šesté.[2]

Jihomoravský kraj byl ze zahraničních návštěvníků nejpopulárnější v roce 2019 mezi občany Slovenska, těch tuto oblast navštívilo přes 127 tisíc. Na druhém místě se s necelými 122 tisíci umístilo Polsko. Třetí skončilo Německo s necelými 69 tisíci návštěvníky. Pětici států s nejvyššími počty návštěvníků uzavírá Rakousko a Jižní Korea.[3]

V kraji se nachází dvě památky zapsané na seznamu světového hmotného dědictví UNESCO, a to vila Tugendhat a Lednicko-valtický areál.[4] Na kandidátském seznamu se nachází slovanské hradiště v Mikulčicích.[5]

Nejnavštěvovanější cíle[editovat | editovat zdroj]

10 nejnavštěvovanějších cílů v Jihomoravském kraji roce 2019[316]
# Název cíle Návštěvníci (v tis.)
1 Aqualand Moravia 806,1
2 Státní zámek Lednice 389,4
3 Zoo Brno 331,3
4 VIDA! science centrum 287,8
5 Svatý kopeček - Křížová 261,2
6 Státní zámek Valtice 212,5
7 Punkevní jeskyně a Macocha 212,3
8 Wellness Kuřim 201,5
9 Zoopark Vyškov 200,7
10 Zoologická zahrada Hodonín 195,4

Památky a přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Funkcionalistická vila Tugendhat v Brně

Svůj půvab má i krajská metropole Brno. Jedná se o druhé největší město v České republice a největší na Moravě. Významnou církevní památkou je katedrála sv. Petra a Pavla na vrchu Petrov. Dominanta města je vidět z velké vzdálenosti. Katedrála byla postavena ve 12. století, ale byla několikrát přestavěna.[317] Nedaleko se na stejnojmenném vrchu nachází hrad Špilberk. Dnes zde sídlí Muzeum města Brna, ale dříve stavba sloužila i jako vězení. Na jeho založení se podílel dokonce Přemysl Otakar II.[318] Pod kostelem sv. Jakuba se nachází druhá největší kostnice v Evropě, kterou překonává jen ta pařížská. V průběhu historie do ní byly přemisťovány lidské ostatky z přeplněného hřbitova. Dnes jich tu je více než 50 tisíc.[319] Další podzemní památkou je labyrint pod Zelným trhem. Středověké sklepení spojuje mnoho měšťanských domů. V hlubokém podzemí se uchovávaly potraviny pro trh.[320] Na seznam světového dědictví UNESCO se probojovala funkcionalistická vila Tugendhat. Za návrhem stojí Ludwig Mies van der Rohe. Unikátní je právě nadčasovostí architektury.[321] Místní kuriozitou je Brněnský orloj. Hodinový stroj by měl připomínat nábojnici. Je postaven z africké žuly. Poznat aktuální čas však díky unikátnímu designu není zcela jednoduché.[322] Dalším lákadlem je Zoo Brno, které nabízí celkem čtyři části. Areál není zavřený jediný den v roce.[323]

Hrad Pernštejn s okolní krajinou

Jedním z nejnavštěvovanějších hradů na Moravě je Pernštejn. Ten se nachází na hranici s Krajem Vysočinou. Hrad byl založen již ve 13. století, od té doby byl přestavován méně než jiné hrady, takže je dodnes zřetelný jeho gotický a renesanční styl. Interiér je zpřístupněn v několika okruzích.[324] Součástí areálu je i okrasná Vrchnostenská zahrada, která se rozkládá na svazích u hradu. Ta byla v roce 2021 vrácena do původního stavu z 19. století. její součástí je například mnoho vyhlídkových rondelů, čínský pavilon a další salety.[325] Poblíž Brna se nachází hrad Veveří. Stojí nad Brněnskou přehradou. Byl založen nejspíše na přelomu 12. a 13. století. Kdysi zde sídlili moravská markrabata. Součástí areálu jsou i expozice připomínající dějiny hradu a rodů s ním spojených.[326] Nad Dyjí se tyčí mohutný hrad Bítov. Ten je jedním z nejstarších na českém území, založen byl již na počátku 11. století. Mezi chlouby hradu patří mučírna a zbrojnice. Zajímavá je i sbírka místních i cizokrajných zvířat.[327] Nad stejnou řekou se tyčí i mohutný zámek Vranov nad Dyjí. Luxusní sídlo v barokním slohu vzniklo přestavbou hradu. Zámek nabízí tři prohlídkové okruhy. Nedávno byla zpřístupněna jeho věž, poprvé v zámecké historii.[328]

Podzemní řeka Punkva v Punkevních jeskyních v Moravském krasu

Na sever od Brna se nachází chráněná krajinná oblast Moravský kras. Známým místem je propast Macocha, která sice není nejhlubší propastí v Česku, ale má svoje kouzlo. Je však nejhlubší, na jejíž dno dosahují paprsky Slunce. Nejspíše vznikla prolomením klenby jeskynního dómu.[329] Na dno propasti je možné se dostat při prohlídce Punkevních jeskyní. Ty jsou známé pro svou bohatou krápníkovou výzdobu, ale hlavně pro plavbu na člunech po řece Punkvě z podzemí zpět na zemské světlo.[330] Nejrozsáhlejšími zpřístupněnými jeskyněmi v Česku jsou ty Sloupsko-šošůvské. Jedná se o komplex se dvěma hlavními výškovými patry, mezi nimiž je rozdíl 60 metrů. Spodní část zpřístupňují jen náročnější zážitkové okruhy.[331] Nejbohatší krápníkovou výzdobou se může pyšnit jeskyně Balcarka. Ta soustřeďuje hlavně v části pojmenované Galerie, kde se nachází mnoho brček i stalaktitů.[332] Mýty opředené místo poblíž Adamova je Býčí skála. Probíhaly zde totiž pravěké rituální vraždy. Název nejspíše získala díky kultu býka, který byl ve své době důležitý. O místě se tvrdí, že vyzařuje negativní energii.[333] Na úplném severu regionu se v Olešnici nachází modrotisková dílna patřící rodině Danzigerových. Jedná se o poslední původní místo výroby modrotiskových pláten.[334]

Zámek Lednice

Unikátem jižní Moravy je Lednicko-valtický areál. Jedná se o největší komponovanou krajinu v Evropě. Na jejím vzhledu se podílel šlechtický rod Lichtenštejnů. Hlavní stavbou je zámek Lednice. Ten byl navržen v duchu anglické gotiky. Součástí zámeckého areálu je i velmi rozsáhlá zahrada.[335] Na jejím konci se nachází ojedinělý Minaret. Ten je nejvyšší mimo islámské země, měří přes 60 metrů. Uvnitř stavby se nachází i několik salonků.[336] Dalším saletem je Rendez-vous neboli Dianin chrám. Zámeček, který vzhledem připomíná pařížský Vítězný oblouk, je zpřístupněn veřejnosti.[337] Známý je i chrám Tří grácií. Jedná se o klasicistní chrám s půlkruhovou kolonádou. Před budovou se tyčí sousoší, které však původně stávalo v Lednici.[338] Mimo hlavní oblast areálu se nachází kolonáda Reistna. Stojí velmi blízko hranicím s Rakouskem. Dnes slouží návštěvníkům jako vyhlídka.[339] Unikátní krajinu připomínající tu italskou lze spatřit v Moravském Toskánsku. Pásy polí na kopcích se sporadicky rozmístěnými stromy připomínají tento italský region.[340] Další zajímavostí jsou Váté písky neboli moravská Sahara. Tyto otevřené písky připomínající malou poušť vznikly díky sedimentům řeky Moravy.[341]

Pohled na Znojmo s kostelem sv. Mikuláše

Významným historickým městem je Znojmo. Nachází se zde největší systém podzemních chodeb v České republice. Celkem měří až 25 kilometrů. S touto délkou se dostává do popředí i v celé střední Evropě. Podzemí vzniklo již ve 14. století. O původním důvodu založení není dodnes nic známo.[342] Proslulou románskou památkou je rotunda sv. Kateřiny s unikátní výmalbou z 11. století, které je přizpůsoben i prohlídkový režim. Původně však byla součástí rozsáhlého přemyslovského hradu.[343] Novějším svatostánkem je barokně-gotický kostel sv. Mikuláše, který byl ovšem zpočátku také románský. Na jeho návrhu se podílel i Petr Parléř.[344] Dalším historickým městem jižní Moravy je Mikulov. To nabízí například úchvatný barokní zámek. Založen byl již v 11. století jako dřevěná pevnost. Později zde stál gotický hrad, který byl přestavěn na renesanční zámek. Velké množství sálů je zpřístupněno veřejnosti. V současnosti zde sídlí i Regionální muzeum v Mikulově.[345] Nad městem se tyčí Svatý kopeček, který je díky křížové cestě významným poutním místem. Na jejím konci stojí kaple sv. Šebestiána a zvonice.[346] Významnou památkou je i Rosa coeli. Jedná se o zříceninu kláštera ve městě Dolní Kounice. Klášter byl vypálen během husitských válek. Na ruinách je patrná gotická architektura. O místě se tvrdí, že vyzařuje pozitivní energii.[347]

Hora Děvín v CHKO Pálava

Poblíž Mikulova se nachází chráněná krajinná oblast Pálava. Jejím nejvyšším vrcholem je Děvín. Hora nabízí výhledy do širého okolí. Celé pohoří Pavlovské vrchy je opředeno tajemstvími minulosti. Je spojeno s lovci mamutů, Kelty i římskými legiemi.[348] Dominantou Pálavy je zřícenina gotického hradu Dívčí hrady, též nazývaného Děvičky. Před samotnou zříceninou stojí tři skalní útesy. K památce vede poměrně náročná cesta.[349] Půvabné výhledy na Pálavu nabízí kaplička na Hradišťku. Ta stojí uprostřed vinic nad Velkými Bílovicemi. Údajně zde měla strážnici jedna z římských legií. Samotná kaplička je nová, dokončena byla v roce 2002.[350] K dávné minulosti oblasti se vrací moderní Archeopark Pavlov, kde jsou vystaveny tehdejší předměty a nástroje. Stavba stojí na místě paleolitického sídliště.[351] V kraji se nachází i Národní park Podyjí. Ten chrání kaňon řeky Dyje hluboký až 220 metrů. Řeka v tomto úseku krásně meandruje. Díky těmto okolnostem je bohatá i místní flora a fauna.[352] Uvnitř parku se nachází i jedna z nejstarších a nejlepších evropských vinic, vinice Šobes. Rozkládá se na úbočí skalního ostrohu v meandru řeky Dyje. Ideální vlastnosti má díky jižní orientaci svahu, nižší nadmořské výšce a dobrému mikroklimatu. Dříve se víno odtud dodávalo i na císařský dvůr.[353]

Olomoucký kraj[editovat | editovat zdroj]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Olomouckému kraji odpovídá turistický region Střední Morava a Jeseníky. Ten se dále dělí na turistické oblasti Střední Morava a Jeseníky - západ.[1]

V roce 2019, posledním roce před začátkem pandemie covidu-19, zaznamenal Olomoucký kraj 762 tisíc hostů, z čehož 149 tisíc bylo nerezidentů. Došlo k 2,31 milionům přenocování, z čehož 757 tisíc byli nerezidenti. Průměrný počet přenocování činil 3,0. Na jednoho obyvatele kraje tak vychází 3,66 přenocování, což řadí kraj na sedmé místo, bez započítání přespání rezidentů pak desáté.[2]

Olomoucký kraj byl ze zahraničních návštěvníků nejpopulárnější v roce 2019 mezi občany Slovenska, těch tuto oblast navštívilo přes 29 tisíc. Na druhém místě se s necelými 27 tisíci umístilo Polsko. Třetí skončilo Německo s necelými 17 tisíci návštěvníky. Pětici států s nejvyššími počty návštěvníků uzavírá Rusko a Ukrajina.[3]

V kraji se nachází jedna památka zapsaná na seznamu světového hmotného dědictví UNESCO, a to Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci.[4] Na kandidátském seznamu se nachází ruční papírna Velké Losiny.[5]

Nejnavštěvovanější cíle[editovat | editovat zdroj]

10 nejnavštěvovanějších cílů v Olomouckém kraji roce 2019[354]
# Název cíle Návštěvníci (v tis.)
1 Zoologická zahrada Olomouc 348,2
2 Termály Losiny 239,5
3 Aquapark Olomouc 207,1
4 Státní hrad Bouzov 110,7
5 Vlastivědné muzeum v Olomouci 110,3
6 Pevnost poznání 94,9
7 Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně 93,8
8 Hrad Helfštýn 70,4
9 Sbírkové skleníky, botanická zahrada a rozárium Olomouc 60,4
10 Ruční papírna Velké Losiny 57,9

Památky a přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Sloup Nejsvětější Trojice a radnice v Olomouci

Olomouc, krajské město Olomouckého kraje a sídlo Hané, je známá pro množství památek. Na seznamu světového dědictví UNESCO je dokonce zapsaný barokní Sloup Nejsvětější trojice na Horním náměstí. Je 35 metrů vysoký, ve spodní části se nachází malá kaple.[355] Na tomtéž náměstí se nachází i gotická radnice. Budově dominuje 75 metrů vysoká radniční věž. Neméně zajímavý je i olomoucký orloj. Ten byl vystavěn ve slohu socialistického realismu po druhé světové válce. Představení se však koná jenv poledne.[356] V centru se nachází soubor šesti starobylých a jedné moderní kašny. Ty jsou inspirovány antickou mytologií.[357] Nedaleko Horního náměstí je gotický kostel sv. Mořice. Na jednu z věží je umožněn i výstup. Uvnitř se nacházejí i největší varhany na Moravě.[358] Významnějším kostelem je katedrála sv. Václava v areálu Přemyslovského hradu. Věž je se 101 metry druhá nejvyšší v Česku.[359] Další církevní památkou je bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku. I v současnosti se jedná o významné poutní místo. Barokní interiér je velmi bohatě zdobený.[360] Populárním science centrem je Pevnost poznání, která sídlí v Korunní pevnůstce. Areál seznamuje s přírodními jevy zábavnou formou.[361] Klasičtějším muzeem je to Vlastivědné. To seznamuje návštěvníky jak s historií, tak přírodou Olomoucka.[362] Zoologická zahrada se nachází nedaleko Svatého Kopečku. Chová se zde více než 350 druhů zvířat. Unikátem je vyhlídková věž.[363]

Hrad Bouzov

Symbolem kraje je pohádkový hrad Bouzov. Objevil se v mnoha pohádkách a filmech. Založen byl na počátku 14. století, ale dnešní podoba však pochází až z přelomu 19. a 20. století. Na hradě se nejspíše narodil Jiří z Poděbrad. Nejcennější částí je novogotická kaple. Konají se zde i večerní prohlídky či prohlídky s kostýmy.[364] U města Lipník nad Bečvou se nachází hrad Helfštýn. Konají se zde sjezdy uměleckých kovářů z celého světa. Hrad je značně rozsáhlý, dlouhá léta chátral, ale v poslední době byl zrekonstruován.[365] Zámky zastupuje Plumlov na Prostějovsku. Nachází se ve stejnojmenném městě nad Podhradským rybníkem. Postaven byl na konci 17. století na místě dřívějšího hradu. Původně měly být postaveny čtyři křídla, dokončeno však bylo jen jedno, a to ne zcela úplně.[366] Nad městem Javorník se tyčí dobře zachovalý zámek Jánský Vrch. Disponuje bohatou sbírkou mobiliáře všech stylů. Pozoruhodný je i díky expozici dýmek a tabákových potřeb. Ta činí až 1200 exponátů. Dříve zde sídlili vratislavští biskupové.[367] Na zámku v Úsově se nachází lovecké a lesnické muzeum. To prezentuje sbírky rodu Lichtenštejnů. Zámek byl původně gotickým hradem, ale stejně jako velká část z nich byl přestavěn na pohodlnější zámky. Původní architektura byla silně inspirována tou francouzskou.[368]

Ruční papírna ve Velkých Losinách

Na Šumpersku se nachází originální ruční papírna Velké Losiny. Zde se nachází populární Muzeum papíru. Manufaktura ukazuje návštěvníkům tradiční techniku výroby i řadu dalších zajímavostí. Podnik funguje již více než čtyři stovky let. Bývá možné si vyrobit i vlastní papír.[369] Stejná obec mimo jiné nabízí i termální park a zámek. Nedaleko severně od Olomouce se v obci Příkazy nachází Hanácké muzeum v přírodě. Skanzen tvoří větší usedlost a přiléhající stavby. Součástí areálu je i jedinečná pět set let stará dřevěná roubená stodola ze Skaličky na Hranicku.[370] Malebným městečkem je Litovel, též přezdívaný moravské Benátky. Ramena řeky Moravy překonává na 170 lávek a mostů. Dominantou náměstí i celého města je 73 metrů vysoká radniční věž. Ve městě se též nachází Muzeum harmonik.[371] Svatojánský most je nejstarším na Moravě a jedním z nejstarších v České republice. Nemusel už existovat, kdyby se nad ním v roce 1945 nesmilovali i nacisté.[372] S olomouckými tvarůžky je spojeno Muzeum olomouckých tvarůžků v Lošticích. To bylo otevřeno v místě původní výrobny, ale v současnosti již sídlí ve větších prostorách.[373]

Hrad Šternberk

Nedaleko severně od Olomouce se nachází půvabné městečko Šternberk. Známý je díky hradu, který patřil moravské větvi rodu Šternberků. Na konci 19. století byl areál zrekonstruován na luxusní sídlo. Dále je známý též chrám Zvěstování Panny Marie spojený s augustiniánským klášterem. Město je známé též jako město hodin. V souvislosti s tím zde existuje Expozice času.[374] Na Hané se nachází dvojice měst Prostějov a Přerov. To první je známé také díky secesnímu Národnímu domu od významného českého architekta Jana Kotěry. Na náměstí T. G. Masaryka se nachází Nová radnice s vyhlídkovou věží. Ve Staré radnici se nachází Muzeum Prostějovska. Významnou budovou tohoto města je i zámek.[375] Městská památková rezervace byla vyhlášena v Lipníku nad Bečvou. Ten láká na dochované městské hradby, zdobné náměstí a renesanční zámek. Zvonice je jediná na Moravě, jež se dochovala v původní renesanční podobě. Na mohutné stavbě lze zahlédnout i sluneční hodiny. Ve městě žila početná židovská komunita, synagoga v Perštýnské ulici je jednou z nejcennějších ve střední Evropě.[376]

Krápníky v Mladečských jeskyních

V Olomouckém kraji se nachází i mnoho zajímavostí spojených s krasovou činností. příkladem může jít Hranická propast, která se nachází v Hranickém krasu. Ta je dokonce nejhlubší zatopenou sladkovodní propastí na světě. Ačkoliv proběhlo mnoho měření, žádné ještě nedosáhlo dna. Poslední údaj činí 519,5 metrů.[377] Poblíž se nacházejí Zbrašovské aragonitové jeskyně. O unikátní výzdobu se postaral minerál aragonit. Zajímavostí je, že tyto jeskyně mají nejvyšší teplotu ze všech v republice, konkrétně 14°C.[378] Třetím nejrozsáhlejším jeskynním systémem jsou Javoříčské jeskyně, jejichž celková délka činí téměř 6 kilometrů. Jeskyně jsou v několika výškových úrovních, v nichž se nacházejí mnohé chodby, dómy i propasti. Veřejnosti je zpřístupněno skoro 800 metrů.[379] V chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví se nacházejí Mladečské jeskyně. Ty sloužili i jako rituální pohřebiště člověka kromaňonského. Díky této skutečnosti odtud pochází mnoho archeologických nálezů podávajících informace o způsobu života v pravěku.[380] Zajímavým místem je právě i CHKO Litovelské Pomoraví, které nabízí lužní lesy podél řeky Moravy, která v tomto neregulovaném úseku tvoří meandry.[381]

Ztracené kameny v Jeseníkách

Přírodní krásy kraje zastupuje zejména pohoří Hrubý Jeseník. V jeho vrších se nachází přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Ty jsou třetí nejrozsáhlejší elektrárnou tohoto typu na světě vůbec. Z povrchu je však vidět jen zlomek zařízení, drtivá většina se nachází pod povrchem.[382] Známým místem jsou Ztracené kameny u hranice s Moravskoslezským krajem. Jedná se o skalní výchoz s balvanovými proudy. Vrchol nabízí výhledy směrem do nitra Olomouckého kraje.[383] Dobře dostupné jsou od horského sedla Skřítek, u nějž se nachází stejnojmenné malé rašeliniště. V samotném sedle se nachází restaurace s parkovištěm. Jedná se o východisko řady populárních túr.[384] Další rašeliniště, Rejvíz, které je největší na Moravě se nachází poblíž města Jeseník. Místní Velké mechové jezírko je druhým nejnavštěvovanějším místem Jeseníků. Rašeliniště je zpřístupněno díky dřevěným chodníčkům.[385] Netradičním místem je Lesní bar v Rychlebských horách. Pití i jídlo jsou zde volně dostupné, princip spočívá na poctivosti návštěvníků, kteří platí do pokladničky.[386] Celé Rychlebské hory s nejvyšší horou Smrk nabízejí mnoho působivých výšlapů. Zajímavá je vyhlídka nazvaná Čertovy kazatelny. Jedná se o rulový útvar vystupující z krajiny.[387] Význačnou rozhlednou je Dalimilova rozhledna na vrchu Větrov v Rychlebských horách. Jedná se o přesnou kopii té rozhledny, která stávala na Králickém Sněžníku.[388]

Moravskoslezský kraj[editovat | editovat zdroj]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Moravskoslezskému kraji odpovídá turistický region Severní Morava a Slezsko. Ten se dále dělí na turistické oblasti Beskydy - Valašsko, Těšínské Slezsko, Ostravsko, Poodří - Moravské Kravařsko, Opavské Slezsko a Jeseníky - východ.[1]

V roce 2019, posledním roce před začátkem pandemie covidu-19, zaznamenal Moravskoslezský kraj 1,02 milionu hostů, z čehož 216 tisíc bylo nerezidentů. Došlo k 2,85 milionům přenocování, z čehož 514 tisíc byli nerezidenti. Průměrný počet přenocování činil 2,8. Na jednoho obyvatele kraje tak vychází 2,37 přenocování, což řadí kraj na dvanácté místo, bez započítání přespání rezidentů také dvanácté.[2]

Moravskoslezský kraj byl ze zahraničních návštěvníků nejpopulárnější v roce 2019 mezi občany Slovenska, těch tuto oblast navštívilo přes 46 tisíc. Na druhém místě se s necelými 46 tisíci umístilo Polsko. Třetí skončilo Německo s necelými 25 tisíci návštěvníky. Pětici států s nejvyššími počty návštěvníků uzavírá Rusko a Itálie.[3]

V kraji se nenachází ani jedna památka zapsaná na seznamu světového hmotného dědictví UNESCO.[4] Na kandidátském seznamu se nachází průmyslové areály v Ostravě.[5]

Nejnavštěvovanější cíle[editovat | editovat zdroj]

10 nejnavštěvovanějších cílů v Moravskoslezském kraji roce 2019[389]
# Název cíle Návštěvníci (v tis.)
1 Dolní Vítkovice 1370,4
2 Zoologická zahrada Ostrava 580,1
3 Landek Park 304,6
4 Centrum Černá louka 215,0
5 DinoPark Ostrava 155,2
6 Slezkoostravský hrad 110,0
7 Technické muzeum Tatra 89,8
8 Trojhalí Karolina 82,5
9 Hrad Hukvaldy 83,9
10 Štramberská trúba - věž hradu Štramberk 63,3

Památky a přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Dolní oblast Vítkovice v Ostravě

Krajské město Ostrava láká návštěvníky na mnoho atrakcí, památky i mnoho zajímavostí spojených s místní hornickou činností. Unikátem je areál nazývaný Dolní oblast Vítkovice. Je tvořen dolem Hlubina a stavbami sloužícími Vítkovickým železárnám. Dnes se zde konají mnohé kulturní akce jako festivaly typu Colours of Ostrava.[390] Na vrcholu jedné ze staveb se tyčí šroubová věž Bolt Tower. Vysoko nad zemí se nachází kavárna s vyhlídkovým ochozem.[391] Populárně naučným science centrem je Velký svět techniky, který skýtá čtyři expozice. Mnohé vědní disciplíny jsou představovány návštěvníkům zábavnými metodami.[392] Zdaleka nejen menším návštěvníkům slouží Malý svět techniky U6. Vystaveno je mnoho vynálezů od parního stroje přes moderní roboty. Expozice je koncipována ve stylu Julese Verna.[393] Na severu města se nachází Hornické muzeum Landek Park v bývalém dole Anselm. Jedná se o největší muzeum zbývající se hornickou tematiku v celé České republice. Návštěvníci sjedou autentickým výtahem do kopie důlní šachty a prohlédnou si i expozici báňského záchranářství.[394] Vyhlídku na Ostravu nabízí Nová radnice se svou 85 metrů vysokou věží, díky níž je i nejvyšší radniční stavbou v Česku. Bývá vidět i do Beskyd a Jeseníků.[395] Ukázkou architektury socialistického realismu je čtvrť Poruba, která byla stavěna podle sovětského vzoru. Je zde kladen důraz na symetrii a zdobnost. Na budovách lze spatřit i prvky antické, klasicistní a renesanční.[396]

Šikmý kostel sv. Petra z Alkantary

Svědkem důlní těžby je kostel sv. Petra z Alkantary na místě původní Karviné. Ten byl postaven v barokním slohu. Terén však poklesl o bezmála čtyři desítky metrů a kostel se značně naklonil. Po sametové revoluci byla jeho rekonstrukce nezbytná. Jedná se o nejšikmější stavbu u nás.[397] Ve Fryštátě, dnešním centru Karviné, se nachází empírový zámek, který je dominantou města. Zámek nabízí několik stálých prohlídkových tras. V interiéru se nachází množství dobově vybavených místností. Posledními majiteli byl rod Larisch-Mönnichů.[398] Poblíž obce Chotěbuz se nachází archeopark. Jedná se o repliku původního slovanského opevněného hradiště. Konají se zde mnohé naučné programy a předvádění.[399] Okolí města Třinec je známé pro malé dřevěné kostelíky. Nechvalně známým je nejstarší kostel Božího těla v místní části Guty. Původní stavba byla vypálena žháři, ale v roce 2021 byla dokončena přesná replika této historicky cenné stavby.[400] Půvabným městem je Český Těšín. Ten návštěvníkům nabízí spíše moderní část města, protože ta středověká leží na polské straně. I tak lze zde spatřit pseudogotický kostel, neorenesanční budovu radnice a mnoho funkcionalistických staveb.[401]

Bílý zámek v Hradci nad Moravicí

Moravskoslezský kraj láká turisty i několika známými hrady a zámky. Za zmínku stojí například hrad Sovinec. Nachází se na Rýmařovsku. Byl založen již v průběhu 14. století. Dlouhá léta patřil pánům ze Sovince. Dnes se zde konají mnohé kulturní akce a vystoupení. Stavba je označována za největší moravský hrad. Dříve patřil i proslulému Řádu německých rytířů.[402] Poblíž města Kopřivnice stojí na vysokém kopci hrad Hukvaldy. Ten je pro změnu největší moravskou hradní zříceninou. Je ještě starší než Sovinec, založen byl již ve 13. století. Zakladateli byla německá hrabata z Hückeswagen. Zachovalou částí je vzácná kaple sv. Ondřeje. Zřícenina je spjata s významným skladatelem Leošem Janáčkem.[403] Zajímavou památkou je i zámek Hradec nad Moravicí ve stejnojmenné obci. Ve skutečnosti se jedná o dva zámky, veřejnosti přístupný Bílý zámek s Bílou věží a nepřístupný novogotický Červený zámek. I tyto zámky jsou spojeny s významnými skladateli, Ferencem Lisztem a Ludwigem van Beethovenem.[404] Poblíž Opavy se nachází i menší zámek Raduň. Ten lze označit za perlu novogotického romantismu. Původně však stavba sloužila jako zemanská tvrz, ale v 16. století byla rodem Tvorkovských z Kravař přestavěna.[405]

Slezské zemské muzeum v Opavě

Historickým centrem českého Slezska je město Opava. Navzdory krutým dějinám se zde zachovalo mnoho historických památek. Za zmínku stojí například katedrála Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Vojtěcha nebo budova radnice s věží.[406] Ve městě se nachází i nejstarší české muzeum založené již v roce 1814, Slezské zemské muzeum. Dodnes disponuje třetí největší sbírkou v Česku. Zajímavá je už jen historická budova.[407] Proslulé je i místní Arboretum Nový Dvůr, které je známé pro svou sbírku rododendronů. Roste zde totiž okolo sedmi tisíc druhů rostlin z celého světa.[408] Významnou připomínkou nejhorší války v historii je Národní památník II. světové války v Hrabyni. Stejně jako arboretum, je spravován Slezským zemským muzeem. Stojí na místě, kde probíhaly jedny z nejkrvavějších bojů při osvobozování Československa. Expozice byla nově zrekonstruována, její součástí je i komora simulující letecký nálet.[409] V Opavském Slezsku stojí i Weisshuhnův kanál. Ten se nachází u Hradce nad Moravicí. Sloužil především papírenským účelům. Jeho součástí jsou tři tunely a dva akvadukty.[410] S geologií kraje je neodmyslitelně spjata břidlice. Ta se kvůli svým vlastnostem i těžila. Unikátem je Raabova štola, která je zpřístupněná. Na délku měří zhruba stovku metrů. Nachází se poblíž města Vítkov. V okolí zaniklých dolů vede i naučná stezka.[411] Břidlice je i hlavním předmětem Muzea břidlice v nedalekém Budišově nad Budišovkou. Vystaveny jsou zejména výrobky z ní.[412]

Město Štramberk se známou věží Štramberskou Trúbou

Mezi turisty je populární i Kopřivnicko. V centru oblasti, Kopřivnici, se nachází několik muzeí. Za zmínku stojí například Technické muzeum Tatra dokumentující historický vývoj dopravních prostředků v Rakousku-Uhersku. Součástí expozice je i první české auto NW Präsident. Dalším je Muzeum nákladních automobilů Tatra v hale bývalé slévárny. Její součástí je i depo Slovenské strely, legendárního prvorepublikového vlaku spojujícího Prahu s Bratislavou.[413] Dominantou nedalekého Štramberku a jeho hradu je věž zvaná Trúba, která nabízí vyhlídky na okolí. Historicky cenné je i místní náměstí. městu se přezdívá Valašský Betlém.[414] Historickým i přírodním místem je jeskyně Šipka. Ta je nejkrásnějším krasovým útvarem Štramberského krasu. Výhodou je, že je zcela volně přístupná. Světovou proslulost získala díky objevu spodní čelisti neandrtálského dítěte. V jeskyni se však nachází i krápníková výzdoba. Je také obydlena mnoha živočišnými druhy.[415]

Vysílač na Pradědu v zimě

Největším i nejvyšším pohořím v Moravskoslezském kraji jsou Jeseníky. Nejvyšším vrcholem je Praděd, který leží na hranici s Olomouckým krajem. Na hoře se nachází nejvýše položená celoročně provozovaná restaurace. Součástí vysílače je i rozhledna, prosklená plošina, která se tyčí ve výšce 73 metrů od země. Dostupná je výtahem.[416] Na Praděd se dá vystoupat například z Karlovy Studánky kaňonem říčky Bílé Opavy. Ta je jednou ze zdrojnic samotné řeky Opavy. Na jejím toku se nacházejí peřeje, kaskády i vodopády. Nejvyšší z nich měří na výšku 8 metrů. Podél vede naučná stezka.[417] Známým skalním útvarem jsou Petrovy kameny. Je to legendami opředená skupina skal poblíž Pradědu. Přežívá zde i několik vzácných druhů pocházejících z doby ledové.[418] Nejvyšší vodopády celých Jeseníků se však nacházejí v části Nízký Jeseník. Rešovské vodopády na říčce Huntavě tvoří několik stupňů. Okolo této národní přírodní rezervace se dá projít jen přes schody a dřevěné lávky.[419] Nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd je Lysá hora. Výšlap je vzhledem k postupnému stoupání spíše pohodový. Jedná se o jedno z nejchladnějších a nejdeštivějších míst v České republice. Na vrcholu stojí Bezručova chata.[420] Výrazně méně objeveným pohořím jsou Slezské Beskydy. Na jejich nejvyšším vrcholu Velké Čantoryji, kterou protíná česko-polská státní hranice, se nachází rozhledna.[421]

Zlínský kraj[editovat | editovat zdroj]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Zlínskému kraji odpovídá turistický region Východní Morava. Ten se dále dělí na turistické oblasti Slovácko, Kroměřížsko, Zlínsko a Luhačovicko a Valašsko.[1]

V roce 2019, posledním roce před začátkem pandemie covidu-19, zaznamenal Zlínský kraj 808 tisíc hostů, z čehož 124 tisíc bylo nerezidentů. Došlo k 2,27 milionům přenocování, z čehož 282 tisíc byli nerezidenti. Průměrný počet přenocování činil 2,8. Na jednoho obyvatele kraje tak vychází 3,90 přenocování, což řadí kraj na šesté místo, bez započítání přespání rezidentů pak deváté.[2]

Královéhradecký kraj byl ze zahraničních návštěvníků nejpopulárnější v roce 2019 mezi občany Slovenska, těch tuto oblast navštívilo přes 44 tisíc. Na druhém místě se s necelými 16 tisíci umístilo Polsko. Třetí skončilo Německo s necelými 15 tisíci návštěvníky. Pětici států s nejvyššími počty návštěvníků uzavírá Rakousko a Ukrajina.[3]

V kraji se nachází jedna památka zapsaná na seznamu světového hmotného dědictví UNESCO, a to zámek a zahrady v Kroměříži.[4] Na kandidátském seznamu se nachází lázně Luhačovice.[5]

Nejnavštěvovanější cíle[editovat | editovat zdroj]

10 nejnavštěvovanějších cílů ve Zlínském kraji roce 2019[422]
# Název cíle Návštěvníci (v tis.)
1 ZOO Zlín 682,6
2 Aquapark Uherské Hradiště 428,1
3 Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm 364,1
4 Bazilika Velehrad 289,8
5 Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži 177,5
6 Živá voda Modrá 144,6
7 Hlavní budova Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně 125,9
8 Státní zámek Buchlovice 101,4
9 Kovozoo 99,0
10 Archeoskanzen Modrá 77,8

Památky a přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Baťův mrakodrap v noci

Krajské město Zlín je známé pro svou funkcionalistickou architekturu. Stavby vznikly díky rodině Baťů, kteří v roce 1894 založili firmu vyrábějící obuv.[423] Pro své zaměstnance Baťa stavěl typické domky z cihel, dodnes se jim říká Baťovy domky. Tyto kolonie se rozkládají ve více oblastech města. Jejich celkový počet se pohybuje okolo dvou tisíc.[424] V samotném centru města se nachází správní budova číslo 21 neboli Baťův mrakodrap. Jednalo se o jednu z prvních výškových staveb na starém kontinentě. Její zvláštností je výtah obsahující Baťovu pojízdnou kancelář. Na střeše mrakodrapu se nachází dvě terasy s výhledem.[425] Některé dny v týdnu je otevřen Památník Tomáše Bati, který navrhl František Lýdie Gahura. Stavba je založena jen na syrové konstrukci. Uvnitř se nachází napodobenina letadla, v němž zahynul Tomáš Baťa.[426] V centru města se nachází zámek. Původně se jednalo o gotickou tvrz, která však byla přestavěna na renesanční zámek.[427] Dalšími památkami jsou například Kostel svatých Filipa a Jakuba nebo budova radnice, za jejímž návrhem taktéž stál František Lýdie Gahura.[428] Na okraji města se nachází zoologická zahrada, která je jednou z nejnavštěvovanějších v České republice. Netradiční je členění areálu dle kontinentů. Populární je pavilon s názvem Zátoka rejnoků, kde je možné tyto živočichy krmit i se jich dotýkat.[429] Uvnitř zahrady se také nachází zámek Lešná z 18. století, který nechal vystavět rod Seilern-Aspangů.[430]

Podzámecká zahrada v pozadí s Arcibiskupským zámkem v Kroměříži

Pro řadu významných památek, které byly zapsány i na seznam světového dědictví UNESCO, je známá Kroměříž. Vysloužila si i přezdívku Hanácké Athény.[431] Nejznámější stavbou je Arcibiskupský zámek. V minulosti sloužil jako letní sídlo olomouckých biskupů. Působivý je zejména Sněmovní sál, jedná se o jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů v Česku. Mezinárodní význam má galerie, v jejichž sbírkách se nacházejí díla mistrů jako byli Anthonis van Dyck, Paolo Veronese nebo Lucas Cranach starší. Zámecká knihovna navíc obsahuje přes 88 tisíc svazků.[432] K zámku přiléhá Podzámecká zahrada. Jedná se o barokní anglický park protkaný sítí vodních kanálů a rybníků, kde žije mnoho živočichů.[433] Menší Květná zahrada se nachází dále od zámku. Byla inspirována zahradami ve Versailles. Celému areálu vévodí kolonáda.[434] Unikátní je také barokní hřbitov v obci Střílky okolo 20 kilometrů jihozápadně od Kroměříže. Pyšní se mohutnou kaplí a bohatou výzdobou.[435]

Hrad Buchlov

Na Uherskohradišťsku se nachází z daleka viditelný hrad Buchlov. Hrad byl založen již v první polovině 13. století jako obraná pevnost. Interiéry pochází z různých období, nalezneme zde gotické, renesanční i barokní části. Sbírky zahrnují středověké deskové obrazy i egyptskou mumii. Součástí areálu je i rozhledna.[436] Nedaleko ve stejnojmenném městyse se nachází zámek Buchlovice. Stavba započala až na konci 17. století, ale význam nabyl až za vlády Leopolda Berchtolda. Tehdy se zde scházeli významní evropští činitelé, čemuž odpovídají i honosné interiéry, barokní zahrada a anglický park. Zajímavá je i ojedinělá sbírka fuchsií.[437] Na severozápadě kraje se ve stejnojmenném městě nachází barokní zámek Holešov se zámeckou hvězdárnou. Postavený byl ve druhé polovině 17. století. Unikátní je rozsáhlý park se sítí vodních kanálů ve tvaru Neptunova trojzubce. Další zajímavostí je soustava ovocných sadů, kde lze spatřit přes 50 odrůd.[438] V samotném Zlíně se nachází hrad Malenovice, který do znárodnění vlastnili Šternberkové.[439]

Bazilika na Velehradě

Na vrchu Hostýn se nachází mariánské poutní místo. Hlavní památkou je bazilika Nanebevzetí Panny Marie s titulem basilica minor. Stavba je obklopena ambity. Dále se zde nachází ještě křížová cesta Dušana Jurkoviče s mozaikami Jano Köhlera.[440] Ještě významnějším poutním místem je Velehrad. Každého 5. července se sem koná národní pouť na oslavu Cyrila a Metoděje. Dnešní barokní podobu areál získal během přestavby v 18. století, ale založen byl již v roce 1205. Nachází se zde dnes již zaniklý cisterciácký klášter a bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje pyšnící se titulem basilica minor. Areál v roce 1990 navštívil papež Jan Pavel II.[441] Nedaleko Velehradu se v obci Modrá nachází Archeoskanzen. Konají se zde naučná přestavení a programy. Podzemní části staveb odpovídají realitě, ale nadzemní představují hypotetickou rekonstrukci. V areálu si lze vyzkoušet zaniklá řemesla i zhlédnout některá hospodářská zvířata.[442] Jen pár metrů vedle se nachází expozice Živá voda. Hlavním lákadlem je prosklený tunel pod hladinou rybníka, který je nejdelší ve volné přírodě v Evropě. Je možné spatřit například kapry, líny, sumce, candáty i vyzy. Areál zahrnuje i pastvinu obývanou pratury ze středočeských Milovic.[443]

Chaty Libušín a Maměnka

Do architektonické minulosti kraje promluvil Dušan Jurkovič. Inspiroval se tradiční valašskou a kysuckou architekturou. Je autorem mnoha staveb v lázeňském městě Luhačovice, kde navrhl například hotel Jurkovičův dům, který nese právě jeho jméno. Luhačovická kolonáda je však modernější, pochází z období těsně po konci druhé světové války. V kolonádě se nachází i známý pramen Vincentka.[444] Jurkovič navrhl i horské chaty Libušín a Maměnka v sedle Pustevny. Na výzdobě Libušína se podílel dokonce i Mikoláš Aleš. Tato chata ale v roce 2014 vyhořela, byla však obnovena a v roce 2020 znovuotevřena.[445] Ze sedla Pustevny se lez vydat podél sochy boha Radegasta na horu Radhošť, která je opředená mýty. Na vrcholu se nachází kaple sv. Cyrila a Metoděje, která byla rozsáhle zrekonstruována. Hora nabízí rozhled po celém Valašsku i na Slovensko.[446] Mezi přírodní zajímavosti lze zařadit chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a Beskydy. Bílé Karpaty nabízí třeba výstup na vrchol Velkou Javořinu.[447] Součástí Javorníků jsou i Pulčínské skály, kde se tvoří ledopády. Jejich nejvyšším vrcholem na českém území je Malý Javorník.[448] Samotné Beskydy se nacházejí spíše v Moravskoslezském kraji. Hory Chřiby s nejvyšším vrcholem Brdo jsou známé hlavně pro skalní útvary, například Budačina, Kazatelna nebo Kozel.[449]

Skanzen Valašské muzeum v přírodě

Samotné Uherské Hradiště je známé pro působivé historické jádro okolo Masarykova náměstí. Velký význam měl v minulosti kostel sv. Františka Xaverského v barokním slohu. Ke komplexu postavenému v letech 1654-1729 se řadí ještě někdejší jezuitská kolej, kde dnes sídlí Slovácké centrum kultury a tradic.[450][451] V přilehlém Starém Městě se nachází unikátní Kovozoo, kde je vystaveno na tři stovky zvířat vyrobených z kovového šrotu. Všechny exponáty jsou do detailu propracované a v životní velikosti.[452] V Kunovicích se nachází významné Letecké muzeum, které se specializuje na česká a československá letadla. Do některých letadel je možné se i podívat. Muzeum pořádá i akce pro veřejnost.[453] Blízký Uherský Brod nabízí Muzeum Jana Ámose Komenského. Významnou částí muzea je labyrint, který znázorňuje mistrovo putování po Evropě kvůli nucené emigraci. Muzeum nabízí i další expozice vztahující se k historii a kultuře Uherskobrodska.[454] V dalším zajímavém městě, Rožnově pod Radhoštěm, se nachází Valašské muzeum v přírodě. Jedná se o největší a nejstarší skanzen ve střední Evropě založený již roku 1925 sourozenci Jaroňkovými. Ve třech částech se nachází skoro stovka objektů. Ve Valašské dědině jsou představeny statky a život na nich, ve Mlýnské dolině stojí technické stavby a ve Dřevěném městečku je ukázán život na maloměstě.[455] Vedle skanzenu se nachází Jurkovičova rozhledna. Ačkoliv byla postavena až ve 21. století, návrh pochází z konce 19. století.[456]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m CzechTourism - Mapa turistických regionů a oblastí, kontakty. web.archive.org [online]. 2018-12-24 [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k l m Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle krajů v roce 2019 [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m KUPČÍKOVÁ, Tereza. Zahraniční hosté v HUZ podle zemí a kontinentů 2019 – Tourdata [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j k l m CENTRE, UNESCO World Heritage. UNESCO World Heritage Centre - World Heritage List. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2023-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d e f g h i j k l m CENTRE, UNESCO World Heritage. UNESCO World Heritage Centre - Tentative Lists. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2023-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. KUPČÍKOVÁ, Tereza. Návštěvnost turistických cílů 2019: Středočeský kraj – Tourdata [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  7. Chrám sv. Barbory Kutná Hora – gotická památka UNESCO [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  8. Kostnice Kutná Hora – Sedlec [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  9. České muzeum stříbra v Kutné Hoře – jedinečná možnost poznat středověký důl [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  10. Rozhledna ve vodárenské věži v Kolíně [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  11. Posázavský pacifik – legendární železniční trať podél Sázavy [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  12. Klášter Sázava – pouť za svatým Prokopem a jeho pokračovateli [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  13. Huť František v Sázavě – centrum sklářského umění [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  14. Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  15. Hrad Český Šternberk [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  16. Hrad Křivoklát – královský hrad s nádhernými a vzácnými sbírkami [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  17. Hrad Kokořín – bývalé sídlo loupeživých rytířů [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  18. Zámek Konopiště – za Františkem Ferdinandem na zámek [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  19. Zámek Žleby – kouzlo staré Anglie [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  20. Labyrintárium Loučeň – první v České republice, jediné v Evropě [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  21. Český Grand Canyon – Velká Amerika [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  22. Skanzen Solvayovy lomy v Českém krasu [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  23. Poutní místo a turistický cíl Svatý Jan pod skalou [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  24. Hamousův statek ve Zbečně – za vůní čerstvě upečeného chleba [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  25. Koněpruské jeskyně v Českém krasu – za tajemstvím penězokazců [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  26. Hora Blaník – posvátný český vrch [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  27. Vyhlídka Máj – jeden z nejkrásnějších rozhledů na Vltavu [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. 
  28. Keltské oppidum na Závisti – nejstarší keltské město v České republice [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. 
  29. Průhonický park – zahrady s puncem UNESCO [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. 
  30. Svatá Hora u Příbrami – obdivované mariánské poutní místo [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. 
  31. Mělník [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  32. Čertovy hlavy – monumentální skulptury Václava Levého [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  33. Kokořínské pokličky – Mšenské skalní útvary na Kokořínsku [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  34. Hornický skanzen Mayrau – poznejte dobývání uhlí na Kladensku [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. 
  35. Zámek Lány – letní sídlo českých prezidentů [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. 
  36. Muzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka – největší železniční muzeum v ČR [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. 
  37. Škoda Muzeum Mladá Boleslav [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  38. Muzeum Mladoboleslavska se sídlem na hradě v Mladé Boleslavi [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  39. Nymburk [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  40. Poděbrady [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  41. Mirakulum – výprava do země zábavy i poznání [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  42. Rezervace divokých koní, zubrů a praturů v Milovicích [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  43. KUPČÍKOVÁ, Tereza. Návštěvnost turistických cílů 2019: Jihočeský kraj – Tourdata [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  44. Náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  45. Samsonova kašna v Českých Budějovicích – největší kašna v České republice Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/ceska-nej/historicke/samsonova-kasna [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  46. Černá věž – dominanta Českých Budějovic [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  47. Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  48. Rabenštejnská věž – součást městského opevnění Českých Budějovic [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  49. Návštěvnické centrum pivovaru Budvar – příběh budějovického piva nejen pro milovníky zlatého moku Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/pribeh-budejovickeho-piva-nejen-pro-milovniky-zlat [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  50. Hrad a zámek Český Krumlov – prohlídka perly UNESCO [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  51. Zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově – nejstarší barokní divadlo na světě Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamecke-barokni-divadlo-v-ceskem-krumlove-nejsta [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  52. Otáčivé hlediště Český Krumlov – světový unikát [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  53. Zámecká zahrada v Českém Krumlově [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  54. Grafitový důl pod Českým Krumlovem [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  55. Holašovice [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  56. Chalupská slať – největší rašelinové jezírko v České republice [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 
  57. Pramen Vltavy na Šumavě – pramen nejdelší české řeky [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 
  58. Boubínský prales – největší původní les ve střední Evropě [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 
  59. Vodní nádrž Lipno – jihočeské moře [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 
  60. Stezka korunami stromů s tobogánem u Lipna [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 
  61. Hora Plechý – nejvyšší vrchol české části Šumavy [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 
  62. Zámek Hluboká nad Vltavou – neogotický klenot přístupný po celý rok Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-hluboka-nad-vltavou-neogoticky-klenot-pris [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  63. Zámek Červená Lhota – nejpohádkovější zámek v Česku [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  64. Zámek Orlík nad Vltavou [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  65. Zámek Kratochvíle – užijte si kouzlo rožmberského letohrádku [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  66. Hrad Zvíkov – okouzlující výhled na Vltavu a Otavu [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  67. Hrad a zámek Jindřichův Hradec – okouzlující gotické malby a renesanční arkády Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/hrad-a-zamek-v-jindrichove-hradci [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  68. 15. poledník v Jindřichově Hradci – překroč a něco si přej Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/15-polednik-v-jindrichove-hradci-prekroc-a-neco [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  69. Slavonice – renesanční soubor historických památek [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  70. Třeboň [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  71. Třeboňská rybniční soustava [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  72. Husitské muzeum v Táboře – za Husity do Tábora [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  73. Táborské středověké podzemí [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  74. Benešova vila v Sezimově Ústí [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  75. Kamenný most v Písku – nejstarší památka svého druhu v ČR Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/kamenny-most-v-pisku-nejstarsi-pamatka-sveho-dru [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  76. Elektrárna královského města Písku [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  77. Sladovna Písek – prohlídka s příběhem [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  78. KUPČÍKOVÁ, Tereza. Návštěvnost turistických cílů 2019: Plzeňský kraj – Tourdata [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  79. Plzeň [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  80. Katedrála sv. Bartoloměje v Plzni [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  81. Velká synagoga v Plzni – třetí největší v Evropě [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  82. Plzeňské historické podzemí – poznejte život pod městem [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  83. Pivovarské muzeum v Plzni [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  84. Prohlídka pivovaru Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  85. Techmania Science Center v Plzni [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  86. Zoo Plzeň – docela jiný svět [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  87. Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  88. Klášter Kladruby – sídlo benediktinů ve stylu barokní gotiky [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  89. Klášter Plasy – první cisterciácky panovnický klášter v Čechách [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  90. Kostel sv. Jiří v Lukové se sádrovými sochami věřících [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  91. Městská památková zóna Rabštejn nad Střelou – poznejte nejmenší historické město Česka [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  92. Kamenný gotický most v Rabštejně nad Střelou [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  93. Kaolinový důl v Nevřeni na Plzeňsku – bývalý hlubinný důl na kaolin [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  94. Rabí – nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  95. Hrad Kašperk – nejvýše položený královský hrad v Čechách [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  96. Vodní hrad Švihov – skvost, který stojí za to vidět zblízka Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/vodni-hrad-svihov-je-skvostem-ktery-stoji-za-to-v [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  97. Zámek Kozel – vydejte se za loveckou historií [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  98. Domažlická šikmá věž [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  99. Muzeum Chodska na Chodském hradu s bohatými etnografickými sbírkami [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  100. Horšovský Týn [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  101. Hrad a zámek Horšovský Týn – patří k nejkrásnějším v České republice Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/historicke-zajimavosti-hradu-a-zamku-horsovsky-tyn [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  102. CHKO Český les [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  103. Klatovy [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  104. Lékárna U Bílého jednorožce v Klatovech [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  105. Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce v Klatovech [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  106. Katakomby Klatovy – tajemství ukryté pod jezuitským kostelem [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  107. Černé jezero na Šumavě – největší přírodní jezero České republiky [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  108. Čertovo jezero – jediné šumavské jezero náležící k povodí Dunaje [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  109. Rozhledna Poledník – pohled na Šumavu shora [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  110. Rechle – hradlový most u Modravy [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  111. Naučná stezka Vchynicko-tetovský plavební kanál – za historií plavení dřeva [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  112. Tříjezerní slať – naučná stezka po Tříjezerní slati na Šumavě [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  113. KUPČÍKOVÁ, Tereza. Návštěvnost turistických cílů 2019: Karlovarský kraj – Tourdata [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  114. Vřídlo Karlovy Vary [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  115. Mlýnská kolonáda v Karlových Varech [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  116. Tržní kolonáda v Karlových Varech [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  117. Sadová kolonáda v Karlových Varech [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  118. Alžbětiny lázně v Karlových Varech [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  119. Barokní kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  120. Návštěvnické centrum Moser v Karlových Varech [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  121. Návštěvnické centrum Becherovka Karlovy Vary [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  122. Lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  123. Zpívající fontána v Mariánských lázních [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  124. Boheminium – miniatury z celého Česka v Mariánských Lázních [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  125. Františkovy Lázně [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  126. Chlapec s rybou – symbol Františkových Lázní [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  127. Dvorana Glauberových pramenů ve Františkových Lázních [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  128. Hrad Loket – impozantní prostory ukrývají zábavu i poučení [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  129. Hrad a zámek Bečov nad Teplou – odhalte tajemství relikviáře sv. Maura Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/hrad-a-zamek-becov [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  130. Zámek Kynžvart – sídlo Metternichů s anglickým parkem [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  131. Národní přírodní rezervace Soos – český Yellowstone nedaleko Františkových Lázní [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  132. Sopka Komorní hůrka – nejmladší sopka v České republice [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  133. Přírodní rezervace Smraďoch [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  134. Naučná stezka Kladská v Národní přírodní rezervaci Kladské rašeliny [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  135. Svatošské skály u Lokte – zkamenělá svatba [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  136. Pekelské údolí u Stráže nad Ohří [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  137. Zámek Sokolov – Krajské muzeum v Sokolově na zámku rodu Nosticů [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  138. Jáchymov [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  139. Ježíškova cesta na Božím Daru [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  140. Hora Klínovec s rozhlednou [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  141. Chebský Špalíček – symbol chebské architektury [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  142. Chebský hrad – jedinečná ukázka falce na našem území s unikátní dvojitou kaplí [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  143. Retromuseum Cheb [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  144. Zatopený most Všebor [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  145. Klášter Teplá [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  146. Stará radnice a renesanční budova s mansardovou střechou v Teplé [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  147. KUPČÍKOVÁ, Tereza. Návštěvnost turistických cílů 2019: Ústecký kraj – Tourdata [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  148. Lanová dráha Větruše [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  149. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  150. Mariánský most Ústí nad Labem [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  151. Muzeum města Ústí nad Labem [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  152. Zoo Ústí nad Labem – vstupte do říše zvířat [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  153. Tajuplný hrad Střekov – zřícenina umělců [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  154. Gabrielina stezka – nejoblíbenější turistická trasa Českosaského Švýcarska [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  155. Gabrielina stezka – nejoblíbenější turistická trasa Českosaského Švýcarska [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  156. Vyhlídka Belvedér – nejhezčí vyhlídka do údolí řeky Labe [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  157. Soutěsky Kamenice – Edmundova a Divoká soutěska v Českém Švýcarsku [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  158. Jetřichovické stěny a vyhlídky [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  159. Hora Říp – symbol české národní historie [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  160. Porta Bohemica – Česká brána do Českého středohoří [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  161. Milešovka – královna Českého středohoří [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  162. Znělcová hora Bořeň v Českém středohoří – geologický "bratr" Ďáblovy věže v americkém Wyomingu Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/znelcova-hora-boren-v-ceskem-stredohori [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  163. Biskupská rezidence v Litoměřicích [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  164. Vyhlídková věž Kalich v Litoměřicích [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  165. Památník Terezín – nahlédněte do temné minulosti pevnostního města [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  166. Roudnice nad Labem [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  167. Úštěk [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  168. Zámek Děčín – zámek s monumentální barokní konírnou [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  169. Zámek Ploskovice – zámek s umělými vodními jeskyněmi [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  170. Zámek Jezeří se strašidelným sklepením a pokojem alchymistů [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  171. Hrad Házmburk – perla Českého středohoří [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  172. Městská památková rezervace Žatec – královské město, kde je pivo doma Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/historie-chmel-pivo-atmosfera-to-vse-je-zatec [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  173. Chrám Chmele a Piva s Chmelovým orlojem [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  174. Chrám v Panenském Týnci – načerpejte energii mezi zdmi a sloupy tajemné stavby Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/nacerpejte-energii-mezi-zdmi-a-sloupy-tajemne-stav [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  175. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  176. Chomutovská městská věž nabízí výhled na historické centrum města [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  177. Kamencové jezero Chomutov [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  178. Zoopark Chomutov – největší zoo v ČR [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  179. Kadaň [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  180. Krupka [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  181. Prohlídková štola Starý Martin v Krupce na Teplicku [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. 
  182. KUPČÍKOVÁ, Tereza. Návštěvnost turistických cílů 2019: Liberecký kraj – Tourdata [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  183. Novorenesanční radnice v Liberci – klenot města pod Ještědem [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  184. Liberecká výšina – dominanta města Liberec [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  185. Kostel Nalezení sv. Kříže v Liberci [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  186. Zoo Liberec – dobrodružství z poznání [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  187. iQlandia Liberec – největší science centrum v ČR! [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  188. Severočeské muzeum v Liberci [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  189. Ještěd – jedinečný výhled na všechny světové strany a originální ubytování [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  190. Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  191. Krásná Máří – jedna z nejznámějších jizerskohorských vyhlídek [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  192. Protržená přehrada v Jizerských horách [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  193. Muzeum Járy Cimrmana a rozhledna Maják v Příchovicích [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  194. Zámek Sychrov – sídlo Rohanů, kam se můžete vydat po celý rok Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/na-zamek-sychrov-se-muzete-vydat-po-cely-rok [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  195. Hrad Bezděz – královskou cestou na výlet [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  196. Skalní hrad a poustevna Sloup [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  197. Hrad a zámek Frýdlant – nejstarší expozice ve střední Evropě [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  198. Hrad Trosky – symbol Českého ráje [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  199. Hrad Valdštejn – nejstarší hrad Českého ráje [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  200. Hruboskalské skalní město [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  201. Besedické skály – labyrint romantických pískovcových skal v Českém ráji [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  202. Dlaskův statek u Turnova [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  203. Jablonec nad Nisou [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  204. Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  205. Riegrova stezka – Naučná stezka Údolím Jizery [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  206. Mumlavský vodopád v Krkonoších [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  207. Bozkovské dolomitové jeskyně – jeskyně plné křemene a vody [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  208. Rozhledna Jedlová hora – za dalekými rozhledy po celý rok [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  209. Bílé kameny u Jítravy v Lužických horách – Sloní skály [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  210. Panská skála u Kamenického Šenova – nejstarší chráněný geologický útvar [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  211. Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy s klášterem dominikánů v Jablonném Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/bazilika-sv-vavrince-a-sv-zdislavy-s-klasterem-d [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  212. Sklářské muzeum v Novém Boru [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  213. Máchovo jezero – romantika, slunce, vodní atrakce [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  214. KUPČÍKOVÁ, Tereza. Návštěvnost turistických cílů 2019: Královéhradecký kraj – Tourdata [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  215. Hradec Králové [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  216. Katedrála sv. Ducha Hradec Králové [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  217. Bílá věž v Hradci Králové [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  218. Vodní elektrárna Hučák a Informační centrum Obnovitelné zdroje v Hradci Králové Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/informacni-centrum-obnovitelne-zdroje-a-vodni-elek [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  219. Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  220. Muzeum východních Čech v Hradci Králové [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  221. Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  222. Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  223. Lanová dráha Pec pod Sněžkou – Sněžka [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  224. Luční bouda – nejvýše položená horská chata v Česku [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  225. Pramen Labe na Labské louce [online]. [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  226. Pančavský vodopád v Krkonoších [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  227. Stezka korunami stromů Krkonoše [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  228. Prachovské skály v Českém ráji [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  229. Skalní město Adršpach – největší skalní město v České republice [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  230. Broumovské stěny v CHKO Broumovsko [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  231. Barokní kaple Panny Marie Sněžné na vrcholu Hvězda [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  232. Broumov [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  233. Babiččino údolí v Ratibořicích – na skok do románu Boženy Němcové Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/babiccino-udoli?gclid=CjwKCAjwtuOlBhBREiwA7agf1jvH0ioYFUT6zAdX_1bFRpqHKHxDX-3cIdGsCJjlaPCSvJIjYfNhehoCw6sQAvD_BwE [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  234. Zámek Ratibořice v Babiččině údolí [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  235. Staré bělidlo – vzpomínky na Babičku [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  236. Viktorčin splav v Ratibořicích [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  237. Rudrův mlýn a Vodní mandl v Babiččině údolí [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  238. Nové Město nad Metují [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  239. Zámek Nové Město nad Metují – autentické interiéry ve stylu secese i art deco [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  240. Česká Loira: poznejte hrady a zámky na řece Orlici [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  241. Hrad Kost v Českém ráji [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  242. Zámek Hrádek u Nechanic – kousek Anglie ve východních Čechách [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  243. Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  244. Pevnost Josefov – Bastion I a podzemí [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  245. Hospital Kuks – zcela ojedinělá barokní architektura [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  246. Naučná stezka Betlém – procházka barokem na Kuksu [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  247. Safari Park Dvůr Králové – Afrika na dlani [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  248. Jičín [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  249. KUPČÍKOVÁ, Tereza. Návštěvnost turistický cílů 2019: Pardubický kraj – Tourdata [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  250. Zelená brána v Pardubicích [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  251. Zámek Pardubice – Východočeské muzeum – perla města perníku [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  252. Příhrádek Pardubice [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  253. Kostel sv. Bartoloměje v Pardubicích [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  254. Krematorium Pardubice – dějiště filmu Spalovač mrtvol [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  255. Památník Zámeček v Pardubicích [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  256. Hrad Kunětická hora – Kuňka [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  257. Hrad Svojanov – místo, kde se mísí gotika s empírem, tedy středověk s 19. stoletím Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/hrad-svojanov [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  258. Zámek Litomyšl – renesanční zámek s unikátní sgrafitovou výzdobou [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  259. Zámek Nové Hrady ve východních Čechách – navštivte České Versailles [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  260. Zámek Slatiňany a Hipologické muzeum [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  261. Kočičí hrádek v zámeckém lesoparku Slatiňany [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  262. Dřevěná rozhledna Bára [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  263. Chrudim [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  264. Keltský skanzen Nasavrky – Země Keltů [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  265. Skanzen Veselý Kopec – pohled do vesnické historie [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  266. Památník obětem vypálené vesnice Ležáky [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  267. Zřícenina hradu Lichnice [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  268. Národní hřebčín Kladruby nad Labem [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  269. Krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  270. Památník Dr. Emila Holuba v Holicích [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  271. Perníková chaloupka – vypravte se do pohádky a za vůní medu Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/pernikova-chaloupka [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  272. Toulovcovy Maštale – úkryt rytíře Toulovce [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  273. Rodný byt Bedřicha Smetany [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  274. Vysoké Mýto [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  275. Moravská Třebová [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  276. Dělostřelecká tvrz Bouda – muzeum čs. opevnění [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  277. Muzeum opevnění – dělostřelecká tvrz Hůrka [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  278. Vojenské muzeum Králíky – nejmodernější vojenské muzeum v České republice [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  279. Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a naučná stezka Králický Sněžník [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  280. Visutý most přes údolí na Dolní Moravě – Sky Bridge 721 Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/visuty-most-pres-udoli-na-dolni-morave-otevreni-na [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  281. Mamutí horská dráha na Dolní Moravě [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  282. Stezka v oblacích Dolní Morava [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  283. KUPČÍKOVÁ, Tereza. Návštěvnost turistických cílů 2019: kraj Vysočina – Tourdata [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  284. Jihlava [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  285. Brána Matky Boží v Jihlavě [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  286. Jihlavské podzemí – druhé největší na území republiky [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  287. Jihlavské kolektory [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  288. Zoo Jihlava – připravte se na zážitek [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  289. Dům Gustava Mahlera v Jihlavě – expozice světového skladatele [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  290. Javořice – nejvyšší vrchol Vysočiny [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  291. Vrchol Devět skal – nejvyšší vrchol Žďárských vrchů [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  292. Skalní útvar Čtyři palice [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  293. Národní přírodní rezervace Žákova hora [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  294. Údolí řeky Doubravy u Chotěboře [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  295. Naučná stezka Dářská rašeliniště [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  296. Strážkyně zatopeného údolí – borovice v zaniklé vsi Chudobín [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  297. Židovská čtvrť v Třebíči – zapsána na seznam Unesco [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. 
  298. Bazilika sv. Prokopa v Třebíči [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. 
  299. Muzeum Vysočiny Třebíč – expozice na třebíčském zámku [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. 
  300. Třebíčský židovský hřbitov [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. 
  301. Informační centrum Dukovany [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. 
  302. Pivovar Dalešice – místo známé z filmových Postřižin [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. 
  303. Zelená hora – poutní kostel sv. Jana Nepomuckého u Žďáru nad Sázavou Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/poutni-kostel-sv-jana-nepomuckeho-na-zelene-hore [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  304. Zámek Žďár nad Sázavou [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  305. Dům přírody Žďárských vrchů [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  306. Kostel sv. Michaela ve Vítochově [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  307. Telč [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  308. Zámek Telč – klenot moravské renesance [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  309. Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  310. Památník Jaroslava Haška v Lipnici nad Sázavou [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  311. Národní památník odposlechu v zatopených žulových lomech u Lipnice nad Sázavou Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/pamatnik-narodniho-odposlechu-v-zatopenych-zulovyc [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  312. Zámek Jaroměřice nad Rokytnou – barokní skvost Vysočiny [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  313. Hrad Kámen – romantický hrad na skále ze serpentinitu [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  314. Hrad Ledeč nad Sázavou – perla Posázaví [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  315. Hrad Lipnice – obestřený záhadami a pověstmi [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  316. KUPČÍKOVÁ, Tereza. Návštěvnost turistických cílů 2019: Jihomoravský kraj – Tourdata [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  317. Petrov Brno – Katedrála sv. Petra a Pavla v Brně [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. 
  318. Hrad Špilberk v Brně [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. 
  319. Kostnice u sv. Jakuba v Brně – druhá největší kostnice v Evropě [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. 
  320. Labyrint pod Zelným trhem – tajemná zákoutí středověkých chodeb a sklepů [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. 
  321. Vila Tugendhat v Brně [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. 
  322. Brněnský orloj – mechanická nábojnice z africké žuly [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. 
  323. Zoo Brno – za zvířátky po celý rok [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  324. Pohádkový hrad Pernštejn [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  325. Vrchnostenská zahrada na hradě Pernštejn [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  326. Státní hrad Veveří – perla na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  327. Hrad Bítov – hrad plný překvapení a zábavy [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  328. Zámek Vranov nad Dyjí – klenot evropského baroka [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  329. Propast Macocha s vyhlídkovými můstky [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. 
  330. Punkevní jeskyně s propastí Macocha v Moravském krasu [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. 
  331. Sloupsko-šošůvské jeskyně – největší zpřístupněné jeskyně v ČR [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. 
  332. Jeskyně Balcarka – jeskyně s nejbohatší krápníkovou výzdobou [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. 
  333. Býčí skála – tajuplné místo pravěkých rituálních vražd [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. 
  334. Modrotisková dílna rodiny Danzingerovy v Olešnici na Moravě [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. 
  335. Zámek Lednice – zámek s nádherným krajinářským parkem [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  336. Minaret Lednice – zajímavost maurského slohu [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  337. Dianin chrám – lovecký zámeček Rendez-vous u Valtic [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  338. Chrám Tří Grácií v Lednicko-valtickém areálu [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  339. Kolonáda Reistna u Valtic [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  340. Moravské Toskánsko – nejfotogeničtější krajina Česka [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. 
  341. Národní přírodní památka Váté písky u Bzence – moravská Sahara [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. 
  342. Tajemné znojemské podzemí – největší systém podzemních chodeb a sklepů v ČR [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  343. Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  344. Kostel sv. Mikuláše Znojmo [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  345. Zámek Mikulov – jeden z nejmalebnějších moravských zámků [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  346. Svatý Kopeček v Mikulově [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  347. Klášter Rosa Coeli v Dolních Kounicích [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  348. Chráněná krajinná oblast Pálava [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  349. Zřícenina gotického hradu Dívčí hrady (Děvičky) – dominanta Pálavských vrchů [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  350. Kaplička na Hradišťku ve Velkých Bílovicích [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  351. Archeopark Pavlov [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  352. Národní park Podyjí – pestrá mozaika skalních stěn [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  353. Vinice Šobes – jedna z nejstarších a nejlepších evropských vinic [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  354. KUPČÍKOVÁ, Tereza. Návštěvnost turistických cílů 2019: Olomoucký kraj – Tourdata [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  355. Monumentální barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  356. Radnice s orlojem a věží v Olomouci [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  357. Soubor kašen v Olomouci [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  358. Kostel sv. Mořice v Olomouci [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  359. Katedrála sv. Václava v Olomouci [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  360. Svatý Kopeček u Olomouce – živé poutní místo a cíl obdivovatelů barokní architektury Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/pout-na-svaty-kopecek-u-olomouce [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  361. Pevnost poznání v Olomouci [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  362. Vlastivědné muzeum v Olomouci – interaktivní a zábavné [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  363. Zoologická zahrada Olomouc – Svatý Kopeček [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  364. Romantický hrad Bouzov – hradní skvost střední Moravy [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  365. Hrad Helfštýn u Lipníka nad Bečvou – strážce Moravské brány [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  366. Zámek Plumlov [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  367. Zámek Jánský Vrch – největší sbírka dýmek v ČR [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  368. Zámek Úsov: lovecko-lesnické muzeum [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  369. Ruční papírna Velké Losiny – Muzeum papíru [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  370. Hanácké muzeum v přírodě – Skanzen Příkazy [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  371. Litovel [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  372. Svatojánský most v Litovli [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  373. Muzeum Olomouckých tvarůžků [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  374. Šternberk [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  375. Prostějov [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  376. Lipník nad Bečvou [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  377. Hranická propast – nejhlubší zatopená propast světa [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  378. Zbrašovské aragonitové jeskyně – podzemí, kde čaruje kyselka [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  379. Javoříčské jeskyně – jeskyně s nejbohatší výzdobou v ČR [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  380. Mladečské jeskyně – rituální pohřebiště kromaňonského člověka [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  381. CHKO Litovelské Pomoraví [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  382. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně – jeden ze 7 divů Česka Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/precerpavaci-vodni-elektrarna-dlouhe-strane [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  383. Ztracené kameny v Hrubém Jeseníku [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  384. Národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  385. Rašeliniště na Rejvízu [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  386. Lesní bar v Rychlebských horách [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  387. Čertovy kazatelny v Rychlebských horách [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  388. Dalimilova rozhledna na vrchu Větrov [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. 
  389. KUPČÍKOVÁ, Tereza. Návštěvnost turistických cílů 2019: Moravskoslezský kraj – Tourdata [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  390. Areál Dolní Vítkovice – unikátní industriální památka [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-13]. Dostupné online. 
  391. Bolt Tower v Ostravě [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-13]. Dostupné online. 
  392. Velký svět techniky Ostrava [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-13]. Dostupné online. 
  393. Malý svět techniky U6 [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-13]. Dostupné online. 
  394. Hornické muzeum na Landeku [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-13]. Dostupné online. 
  395. Nová radnice Ostrava – vyhlídka z radniční věže v Ostravě [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-13]. Dostupné online. 
  396. Socialistický realismus v Ostravě-Porubě – čtvrť podle sovětského vzoru [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-13]. Dostupné online. 
  397. Kostel sv. Petra z Alkantary – unikát v Karviné [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-13]. Dostupné online. 
  398. Zámek Fryštát v Karviné [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-13]. Dostupné online. 
  399. Archeopark v Chotěbuzi-Podoboře [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-13]. Dostupné online. 
  400. Dřevěný kostelík v Gutech [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-13]. Dostupné online. 
  401. Český Těšín [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-13]. Dostupné online. 
  402. Hrad Sovinec – víkendové historické akce po celou sezonu [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. 
  403. Hrad Hukvaldy – největší hradní zřícenina na Moravě [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. 
  404. Zámek Hradec nad Moravicí – zámek, který hrál po 700 let prim v dějinách českých zemí [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. 
  405. Zámek Raduň – perla novogotického romantismu [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. 
  406. Opava [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. 
  407. Slezské zemské muzeum – historická výstavní budova [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. 
  408. Arboretum Nový Dvůr [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. 
  409. Národní památník II. světové války v Hrabyni [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. 
  410. Weisshuhnův kanál – papírenský náhon u Hradce nad Moravicí [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. 
  411. Raabova štola v Zálužné – břidlicová štola ve Vítkově [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-16]. Dostupné online. 
  412. Muzeum břidlice Budišov nad Budišovkou [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-16]. Dostupné online. 
  413. Muzea v Kopřivnici – ráj nejen pro všechny kluky [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. 
  414. Štramberk [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. 
  415. Jeskyně Šipka – místo objevu Šipecké čelisti ve Štramberku [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-16]. Dostupné online. 
  416. Praděd – nejvyšší hora Moravy [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-16]. Dostupné online. 
  417. Vodopády Bílé Opavy – kouzlo přírody Jeseníků [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-16]. Dostupné online. 
  418. Petrovy kameny v Jeseníkách [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-16]. Dostupné online. 
  419. Rešovské vodopády – největší vodopády Nízkého Jeseníku [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-16]. Dostupné online. 
  420. Lysá hora – královna Moravskoslezských Beskyd [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-16]. Dostupné online. 
  421. Rozhledna Velká Čantoryje u Nýdku [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-09-16]. Dostupné online. 
  422. KUPČÍKOVÁ, Tereza. Návštěvnost turistických cílů 2019: Zlínský kraj – Tourdata [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  423. Zlín [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  424. Baťovy domky ve Zlíně [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  425. 21 – Jednadvacítka aneb Zlínský mrakodrap [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  426. Památník Tomáše Bati ve Zlíně [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  427. Zámek Zlín [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  428. Zlínská radnice [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  429. Zoo Zlín – jedno z nejkrásnějších míst celé Moravy [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  430. Zámek Lešná – pohádkový zámek ve Zlíně [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  431. Kroměříž [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  432. Arcibiskupský zámek Kroměříž – rezidence olomouckých biskupů [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  433. Podzámecká zahrada v Kroměříži [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  434. Květná zahrada v Kroměříži – půvabný Libosad [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  435. Barokní hřbitov ve Střílkách [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  436. Hrad Buchlov – jeden z nejstarších a nejmohutnějších královských hradů [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  437. Zámek Buchlovice – barokní klenot šlechtických sídel [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  438. Zámek v Holešově s hvězdárnou [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  439. Hrad Malenovice – přepychové sídlo rodu Šternberků [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  440. Svatý Hostýn – Poutní bazilika minor a muzeum na Svatém Hostýnu Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/poutni-bazilika-na-svatem-hostynu [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  441. Velehrad [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  442. Archeoskanzen Modrá [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  443. Živá voda – prosklený tunel pod vodou v Modré u Velehradu Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/proskleny-tunel-pod-vodou-v-modre-u-velehradu [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  444. Lázně Luhačovice – nejoblíbenější lázně na Moravě [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  445. Pustevny – útulny Libušín a Maměnka [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  446. Hora Radhošť – tajemná hora s pohanskou minulostí [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  447. CHKO Bílé Karpaty – louky plné orchidejí [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  448. Pohoří Javorníky – malebná nejjižnější část Beskyd [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  449. Chřiby – nejvyšší a nejčlenitější území Středomoravských Karpat [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  450. Uherské Hradiště [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  451. Barokní kostel sv. Františka Xaverského [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  452. Kovozoo Staré Město – originální zoo na Slovácku [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  453. Letecké muzeum v Kunovicích [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  454. Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  455. Skanzen Rožnov pod Radhoštěm – Valašské muzeum v přírodě [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  456. Jurkovičova rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm [online]. Kudy z nudy [cit. 2023-07-17]. Dostupné online.