Raduň (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Raduň
pohled na zámek v Raduni
Základní informace
Sloh empír
Výstavba 16. století
Přestavba 19. stoletíempírová přestavba
Poloha
Adresa Zámecká 67, Raduň, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 14186/8-1464 (PkMISSezObr)
Web www.zamek-radun.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Raduň je původně gotická tvrz, přestavěna v 16. století na renesanční zámek. V první třetině 19. století byl zámek empírově přestavěn do dnešní podoby. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Když v létě roku 1621 vojsko knížete Jana Jiřího Krnovského obsadilo Opavsko, patřilo k nejhůře postiženým Raduňské panství, které patřilo Pertoldu Tvorkovskému z Kravař. Krnovského vojáci vyplenili i zdejší kostel a usadili se na zámku a v místním dvoře. Císařští vojáci z Nového Jičína se rozhodli nepříteli pomstít a ráno 22. července přepadli teprve se probouzející vojáky. U Raduňského zámku se strhla bitva ve které byli většina knížecí posádky pobita a jen někteří se zachránili útěkem na Hradec a do Opavy.[2]

Během roku 1816 zpracoval Anton Englisch plán přestavby zámku. Stavební práce byly realizovány v letech 1822–1825, přičemž většina zednických prací proběhla v prvních letech. Na realizaci stavby se podíleli Anton Onderka, a Johann Hermann. Současně s přestavbou zámku se zámku se realizovaly úpravy jeho okolí. Byl postaven úřednický dům (1823–1826?), oranžérie (1824) a lednice (1826).[3]

Po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

Po znárodnění připadl zámek Ministerstvu zemědělství a později se v jeho držení vystřídalo množství dalších institucí. Později přešel pod Místní národní výbor v Raduni a sloužil k bytovým účelům. V roce 1963 byl upraven pro potřeby mateřské a základní školy, ale byly tu umístěny také kanceláře MNV, zdravotní středisko aj. Dne 1. října 1978 převzal zámek Okresní národní výbor v Opavě, který rozhodl o celkové obnově zámeckého areálu, a o zařazení zámku mezi památkové objekty, zpřístupněné veřejnosti. V červenci 1984 byly restaurované interiéry otevřeny veřejnosti. Od roku 2002 státní zámek Raduň spravuje Národní památkový ústav, územního odborného pracoviště v Ostravě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-04-13]. Identifikátor záznamu 124525 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ZUKAL, Josef. Paměti opavské : Črty kulturní a místopisné. Opava: Matice opavská, 1912. 414 s. S. 196-197. Dále jen Paměti opavské. 
  3. ŠOPÁK, Pavel. Klasicistní architektura Opavy let 1780-1850. Opava: Matice slezská, 2003. 248 s. ISBN 80-903055-5-5. S. 80-82. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOLÁŘOVÁ, Eva. Příběh raduňského zámku. Kroměříž: Národní památkový ústav, územní památková správa v Kroměříži, 2015 (neuvedeno). 196 s. ISBN 978-80-87231-28-9. (česky) 
  • KOLÁŘOVÁ, Eva. Zámek Raduň – náhled do interiérů a sbírek. 1. vyd. Kroměříž: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži, 2015. 82 s. ISBN 978-80-87231-30-2. 
  • KOLÁŘOVÁ, Eva. Státní zámek Raduň. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2009. 32 s. ISBN 978-80-85034-48-6. 
  • VOJKOVSKÝ, Rostislav. Raduň : zámek jižně od Opavy. Dobrá: Beatris, 2009. 19 s. (Putujeme po hradech a zámcích; sv. 70). ISBN 978-80-86737-87-4. 
  • VOJTAL, Petr. Tři nebo šest zámků? Raduň - Bravantice - Studénka. In: Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis. C 4. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 1999. S. 49-54.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]