Pavel Šopák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Doc. PhDr. Pavel Šopák, Ph.D.
Narození 31. července 1970 (50 let)
Opava
Povolání pedagog
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pavel Šopák (* 31. července 1970 Opava) je český historik umění se zaměřením na architekturu 19. a 20. století v českých zemích a na dějiny umění ve Slezsku.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Pedagogickou fakultu Ostravské univerzity (19881993, obor čeština–výtvarná výchova (prof. J. Vybíral)[1]. Po studiu pracoval rok jako odborný asistent na FF OÚ. V letech 1994–1999 absolvoval Filozofickou fakulta Univerzity Palackého v Olomouci – obor dějiny umění (prof. I. Hlobil, R. Prahl, R. Švácha, M. Togner).[2] Od roku 1997 působí jako odborný asistent na FPF SU v Opavě.

V roce 2000 získal titul PhDr.[3] a v roce 2006 Ph.D.[4]. Dne 1. září 2009 byl jmenován docentem na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Od roku 2002 je členem Památkové rady NPÚ v Ostravě, od r. 2006 členem Vědecké a programové rady Muzea Těšínska v Českém Těšíně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Pavel Šopák se zabývá urbanistickým vývojem měst ve Slezsku a na severu Moravy (Opava, Moravská Ostrava) a umělci, architekty a historiky umění, kteří pocházejí z tohoto regionu (Ferdiš Duša, sochař Josef Obeth, Karel Černohorský, Koliba, obec umělecké tvorby na Moravě, Brno[5])

Bibliografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Obchodní dům Breda & Weinstein : představy - projekty - realizace : katalog výstavy uspořádané k 100. výročí firmy Breda & Weinstein, 70. výročí otevření novostavby obchodního domu Breda & Weinstein a 60. výročí úmrtí architekta Leopolda Bauera : Slezské zemské muzeum v Opavě, prosinec 1998 - únor 1999. Opava : Parnas Trading, 1998. 40 s. ISBN 80-902596-1-8.
  • Opava : konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie. Velehrad : Historická společnost Starý Velehrad, 2000. 28 s. ISBN 80-86157-05-9. (spoluautoři Dalibor Prix a Marie Schenková)
  • Ostrava : katedrála Božského Spasitele. Velehrad : Historická společnost Starý Velehrad, 2002. 24 s. ISBN 80-86157-08-3.
  • Klasicistní architektura Opavy let 1780-1850. Opava : Matice slezská, 2003. 248 s. ISBN 80-903055-5-5.
  • Koliba. Opava : Slezská univerzita, 2004. 476 s. ISBN 80-7248-285-8.
  • Edmund Wilhelm Braun. Opava : Slezská univerzita, 2008. 195 s. ISBN 978-80-7248-499-7.
  • Opava. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2010. 46 s. ISBN 978-80-7432-017-0. (spoluautor Karel Müller)
  • Opava - Vídeň : měšťanská kultura 19. století mezi periférií a centrem. Opava : Slezská univerzita, 2011. 207 s. ISBN 978-80-7248-650-2. (spoluautoři Martin Pelc a Hana Šústková)
  • Město zítřka. Olomouc a Ostrava 1918-1938: architektura a urbanismus. Slezské zemské muzeum v Opavě, 2019. 260 s.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. dipl. práce: Camillo Sitte v ostravských obcích
  2. Dipl. práce: Edmund Wilhelm Braun v Opavě
  3. rigorózní práce: Opavská architektura let 1800-1950
  4. dizertační práce: Klasicistní architektura Opavy v letech 1780-1850
  5. Šopák P, Koliba, obec umělecké tvorby na Moravě, Brno, Bulletin Moravské galerie 61, 2005, s. 235-244
  6. MOTTÝL, Ivan. Město zítřka. Tak nazývá meziválečnou Ostravu kunsthistorik Pavel Šopák ve své jedinečné monografii. ostravan.cz [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1459-1460, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]