Červená Lhota (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Zámek Červená Lhota
letecký pohled od severovýchodu
Základní informace
Sloh renesance, baroko, novorenesance
Výstavba ? polovina 14. stol.
Přestavba 1542–1555, 1658–1678, 1841–1863, 1902–1910
Stavebník ? Páni z Hradce
Současný majitel Česká republika, ve správě NPÚ
Další majitelé Kábové z Rybňan, Rutové, Slavatové, Windischgrätzové, Schönburg-Hartensteinové
Poloha
Adresa Červená Lhota 1, Červená Lhota, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Další informace
Kód památky 40155/3-1957 (PkMnMISSezObr)
Web www.zamek-cervenalhota.eu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Červená Lhota (něm. Rothlhotta) je renesanční vodní zámek ve východní části jižních Čech na severu Jindřichohradecka. U něj se nachází stejnojmenná ves, nyní část obce Pluhův Žďár. Zámek s rybníkem, parkem a některými hospodářskými budovami je od roku 2001 národní kulturní památkou České republiky. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek s odrazem na hladině

První písemná zmínka pochází z roku 1465. Gotická tvrz zde v údolí Dírenského potoka na žulovém skalním útesu vznikla již ve 14. století. Přehrazením potoka hrází a odtěžením skalní šíje se skála změnila v ostrov. V roce 1530 se majiteli tvrze stali rytíři Kábové z Rybňan. Jan Kába z Rybňan nechal starou gotickou tvrz přestavět na pohodlnější renesanční zámeček, zvaný od té doby Nová Lhota.

Pojmenování Červená Lhota se objevuje až od počátku 17. století, podle barvy zámku (vyšlo z pověsti).

Růtové z Dírné zámek získali na konci 16. století. Jako utrakvistům jim ovšem byl majetek po bitvě na Bílé hoře roku 1620 konfiskován, i když se českého stavovského povstání nezúčastnili. V dobách třicetileté války vlastnil místní panství italský rytmistr Antonio Bruccio. Po jeho smrti koupil zámek v roce 1641 Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Po roce 1641 a v letech 16581678 probíhaly na zámku barokní přestavby, které proměnily šlechtické sídlo na letohrádek, kam Slavatové dojížděli z nedalekého Jindřichova Hradce.

Po vymření rodu Slavatů po meči v roce 1693 zdědila Červenou Lhotu po roce neteř posledního Slavaty Marie Terezie, provdaná do rodiny Windischgrätzů. Od poloviny 18. století se majitelé opět několikrát změnili. Za Ignáce Stillfrieda pobýval v letech 17961799 na zámku skladatel a spoluzakladatel německé opery Karl Ditters von Dittersdorf. Od roku 1835 vlastnili zámek postupně členové čtyř generací knížecí rodiny Schönburg-Hartenstein – německých říšských knížat. Tento rod zámek obýval až do roku 1945, kdy jim jako německým občanům byl zámek zkonfiskován. Poslední majitelé dali v polovině 19. století zámeckou věž a štíty upravit novogoticky. Mezi lety 19031913 byly za prince Johanna Schönburg-Hartenstein tyto úpravy odstraněny a nahrazeny památkově poučenou neorenesanční přestavbou podle projektu architekta Humberta Walchera z Moltheimu, která dala zámku jeho dnešní podobu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zámek je umístěn na skále, která se přehrazením údolí a zvýšením hladiny vody stala ostrůvkem na zámeckém rybníku. Zámek tvoří uzavřená čtyřkřídlá dispozice kolem čtvercového nádvoří. Nad vjezdem je umístěna věž. K zámku vede přístupová cesta přes kamenný most.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Antonio Bruccio, majitel zámku v dobách třicetileté války nejenže nechal postavit kamenný most vedoucí k zámku na místě staršího dřevěného, ale také se pokusil založit v nedaleké Deštné lázně. Léčivý pramen zázračně objevila jistá Kateřina Urbánková v r. 1599 na místě později objeveného pramene: „Zjevil se jí na poli vysoký muž s mládenečkem nad sníh bílým. Pozdvihl ruku k nebesům, hlavu třikrát sklonil a zmizeli. Na místě vyprýštily tři pramínkové léčivé vody.“

Svého času byly tyto lázně velmi oblíbeným místem, soutěžícím v popularitě i s Karlovými Vary. Dozvukem bývalé slávy je v dnešní době také již pozapomenutá značka minerální vody Deštenky.

Na zámku bylo natočeno několik filmových a televizních pohádek.

Návštěvnost[editovat | editovat zdroj]

Prohlídka zámku trvá asi 50 minut, během ní lze vidět 16 pokojů představující bydlení šlechty v 19. století a na začátku 20. století.

Zámek Červená Lhota je třetím nejnavštěvovanějším zámkem v Jihočeském kraji (po Českém Krumlově a Hluboké) − v roce 2014 jej navštívilo přes 70 tisíc lidí[1], v roce 2016 přes 75 tisíc (v předchozích letech 2010 až 2013 návštěvnost kolísala mezi mezi 63 a téměř 82 tisíci).[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Úspěšná návštěvnická sezona na jihočeských památkách skončila, ovšem některé se nezavřou ani v zimě
  2. POKORNÝ, Pavel. Památkáři brzy přivítají miliontého návštěvníka. Mladá fronta DNES. 2011−11−08, s. B2. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]