Hruboskalsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuPřírodní rezervace
Hruboskalsko
Pískovcové skalní město z vyhlídky U Lvíčka
Datum vyhlášení 22. dubna 1998
Vyhlásil Správa CHKO Český ráj
Kód ÚSOP 1935
Lokalita Hrubá Skála, Kacanovy, Karlovice, Turnov (k. ú.Mašov u Turnova)
Výška 260–421 m n. m.
Výměra 219,2 ha
Seznam CHÚ v okrese Semily
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Hruboskalsko
Hruboskalsko
Přírodní rezervace v Česku

Hruboskalsko je přírodní rezervace vyhlášená 22. dubna 1998.[1] S plochou 219,2 ha patří k největším skalním městům v Chráněné krajinné oblasti Český ráj.[2] Důvodem ochrany je rozsáhlé skalní město se zachovalými reliktními bory.[3] Hruboskalské skalní město zahrnuje stovky skalních masivů i samostatné věže, které dosahují výšky až 60 m. Díky malé odolnosti pískovce a stálému působení řady vlivů jsou skály bohaté na nejrůznější tvary a formy (voštiny, okna, brány).[4] Hruboskalsko je součástí Geoparku Český ráj, který byl zařazen do sítě evropských geoparků v říjnu 2005.[5]

Je to jedna z nejpůvodnějších českých horolezeckých oblastí, k nejznámějším věžím patří Kapelník, Lebka, Maják a Osudová. Mezi českým horolezeckým svazem a Správou Chráněné krajinné oblasti Český ráj je uzavřena dohoda, která zahrnuje podmínky lezení na pískovci.[2]

Hruboskalské skalní město je také významnou turistickou oblastí. Mezi nejznámější památky patří zámek Hrubá skála, který byl postaven na skalním masivu již ve 14. století a hrad Valdštejn. Na skalních masivech je vybudováno mnoho vyhlídkových míst jako je Mariánská vyhlídka, vyhlídka na Kapelu, vyhlídka u Lvíčka a další, odkud mohou návštěvníci pozorovat impozantní skalní útvary a velmi často i horolezce zdolávající okolní věže. Díky pramenům Hruboskalska bohatým na vápenaté ionty zde vznikly lázně Sedmihorky.

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervace Hruboskalsko se nachází v Libereckém kraji 3 kilometry od města Turnov.[2] Leží mezi obcemi Sedmihorky, Hrubá Skála a Kacanovy. Nadmořská výška se zde pohybuje mezi 265–420 m.[3] Hruboskalské skalní město je nejcennějším skalním městem v Chráněné krajinné oblasti Český ráj.[3]

Hrubá skála

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik pískovcových skalních měst[editovat | editovat zdroj]

Vznik skalních měst dělíme do čtyř fází. První je fáze přípravná, ve které se pískovcové těleso nalézá pod úrovní terénu. V důsledku činnosti podzemních vod dochází k tvorbě pevnějších jader pískovce, která obklopuje měkčí pískovec. V této fázi byl rozhodující vliv dob ledových, během kterých docházelo k promrzání zvodnělých puklin.[4] Další fází je počáteční fáze, kterou charakterizuje tektonický výzdvih a erozní činnost. Výsledkem je plochá zemědělská krajina středních Čech s pískovcovými roklemi. Třetí fází je zralá fáze, která nastává po ukončení tektonického výzdvihu. V této fázi dochází k různým typům zvětrávání, vzniku ochranných kůr a odlamování exfoliačních šupin, které kopírují okraje skalní stěn a mohou mít mocnost až 1 m. Poslední fází je fáze stárnutí, ve které dochází k destrukci skalních útvarů. Destrukce bývá způsobena nejčastěji svahovými pohyby, řícením skalních bloků a rozvalováním skalních měst. Na skalní město tedy můžeme pohlížet jako na mozaiku různě starých povrchů. Toto skalní město, stejně jako ostatní v kraji, se vyvíjelo 18–20 milionů let.[4]

Historie ochrany[editovat | editovat zdroj]

Hruboskalská přírodní rezervace byla vyhlášena vyhláškou Správy CHKO Český ráj ze dne 21. března 1998 s účinností od 22. dubna 1998.[1]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologie a geologie[editovat | editovat zdroj]

Hruboskalská vrchovina náleží k Vyskeřské vrchovině, která patří pod Turnovskou pahorkatinu. To vše je součástí Severočeské tabule.[3] Hruboskalská vrchovina je tektonickou krou, která je ohraničena libuňským zlomem a zlomem v údolí řeky Jordánky a řeky Žehrovky.[3] Základy skalního města vznikly v mladším pleistocénu, zatímco mikroformy voštin, skalních říms, dutin a oken byly vytvořeny během holocénu.[3] Nejvýraznějšími masivy jsou Maják, skupina Kapelníka a Dračí skály. Můžeme zde vidět i řadu jeskyní, skalních bran a tunelů. Hruboskalské skalní město je tvořeno slabě litifikovanými křemennými pískovci. Mocnost pískovců je 120 m a některé skalní výchozy jsou vysoké až 60 m.[4]

Hruboskalsko
Horolezci na Taktovce

Flora[editovat | editovat zdroj]

Téměř celé území skalního města je pokryto lesy (97 %).[2] Typickými porosty jsou reliktní bory, které se však zachovaly pouze roztroušeně, nejvíce na vrcholcích skalních věží nebo na skalních masivech. Lze zde najít i borové doubravy, ale s nižším zastoupením dubu. Dalším typickým porostem skalního města jsou kyselé bučiny, které pokrývají vlhké rokle mezi skalami.[2]

Charakteristickým druhem podrostu bylinného patra je zejména borůvka červená (Vaccinium myrtillus), vřes obecný (Calluna vulgaris), brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), hasivka orličí (Aquilegia vulgaris) a bika chlupatá (Luzola pilosa). Ve vlhkých roklích často najdeme kapraď rakouskou (Dryopteris carthusiana) a kapraď pravou (Dryopteris dilatata). Typický je také výskyt ostřic (Carex) a rákosu obecného (Phragmites australis), zejména kolem malých lesních rybníčků. V údolích u vývěrů pramenů je běžná přeslička největší (Equisetum telmateia).Jedním z chráněných druhů rostlin je hojně vyskytující se vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum). Nejvíce problematickým invazním druhem je borovice vejmutovka (Pinus srobus), která by mohla ohrozit ekosystémy reliktních borů. Byly zde vysazovány i jiné rychle rostoucí dřeviny jako dub červený (Quercus rubra), modřín opadavý (Larix decidua) a jedle obrovská (Abies grandis).[3]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Vyskytují se zde dva druhy plazů, slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka obojková (Natrix natrix) a dva druhy obojživelníků, ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnědý (Rana temporaria). Skalní město vytváří příznivé podmínky pro hnízdění ptáků. Dosud zde bylo nalezeno 73 druhů ptáků a 62 druhů zde dokonce hnízdí.[2] Mezi nejhojnější patří poštolka obecná (Falco tinnunculus),puštík obecný (Strix aluco), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), sojka obecná (Garrulus glandarius),stehlík obecný (Carduelis carduelis), straka obecná (Pica pica), vrabec polní (Passer montanus), žluna zelená (Picus viridis), zvonek zelený (Carduelis chloris). Mezi chráněné ptáky patří vlaštovka obecná (Hirundo rustica), rorýs obecný (Apus apus),výr velký (Bubo bubo), krkavec velký (Corvus corax), kavka obecná (Corvus monedula), lejsek malý (Ficedula parva).[2]

Bylo zde nalezeno 14 druhů savců[2]jezevec lesní (Meles meles), krtek obecný (Talpa europaea), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), liška obecná (Vulpes vulpes), muflon (Ovis musimon), myšice lesní (Apodemus flavicollis), norník rudý (Clethrionomys glareolus), prase divoké (Sus scrofa), rejsek obecný (Sorex araneus), srnec obecný (Capreolus capreolus), veverka obecná (Sciurus vulgaris), zajíc polní (Lepus europaeus) a vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), který je zde kriticky ohrožený. Jeho populace zahrnuje 150–300 jedinců. Mezi nejčastěji se vyskytující bezobratlé v této oblasti patří křižák temnostní (Meta menardi), svižník polní (Cicindela campestris), kutilka písečná (Ammophila sabulosa), mravkolev běžný (Myrmeleon formicarius), tesařík borový (Spondylis buprestoides), kozlíček dazule (Acanthocinus aedilis). Ojediněle se zde vyskytuje i motýl prástevník hluchavkový (Callimofpha dominula).[3]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Důvodem ochrany je nejvýznamnější skalní město v Českém ráji s reliktními bory. Nachází se zde i několik chráněných rostlina a živočichů. Z rostlin je to například hojně se vyskytující vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) a z živočichů kriticky ohrožený Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). Území přírodní rezervace je součástí Chráněné krajinné oblasti Český ráj, která patří pod Správu CHKO Český ráj. Ochrana území je zakotvena v Plánu péče o PR Hruboskalsko. Mezi největší problémy ochrany patří strhávání vegetačního pokryvu ze skal, sešlapávání terénu mimo cesty a obrušování skal horolezeckými lany.[2]

Horolezci na Skautovi

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervace Hruboskalsko je velmi navštěvovanou oblastí. Kromě horolezectví je zde běžná i turistika a cykloturistika. Návštěvníky lákají nejen výhledy na impozantní skály, ale i jedinečná příroda. Pro turisty i cyklisty zde vede mnoho značených cest. Mezi turisticky nejzajímavější místa patří, Mariánská vyhlídka nedaleko zámku Hrubá skála, odkud je jeden z nejhezčích pohledů v Českém ráji na dračí skály a Trosky. Pod zámkem Hrubá skála je hluboká rokle s šedesát pět metrů dlouhou skalní chodbou s názvem Myší díra. Mezi zajímavé přírodní památky patří Arboretum Bukovina a skalní útvar Čertova ruka. Zde se nachází archeologické naleziště a zbytky středověkého hradu. K významným kulturním památkám Hruboskalska patří hrad Valdštein, zámek Hrubá skála, památka lidové architektury Kopitcův statek a lázně Sedmihorky. Pro vícedenní návštěvu oblasti je možně využít různé možnosti ubytování, v místních penzionech nebo v příjemném kempu Sedmihorky.

Lebka

Horolezectví[editovat | editovat zdroj]

Hruboskalské skalní město patří k nejpůvodnějším horolezeckým oblastem. Byl zde uskutečněn první samostatný český prvovýstup v roce 1928 na věž Anebo, který provedl Karel Čabelka se spolulezci Bausysem a Náhlovským.[6] Lezení na pískovci bylo tehdy považováno za dobrou přípravu do velehor. Za války se v Hruboskalsku ukrýval Joska Smítko, který výrazně posunul české pískovcové horolezectví a stal se vzorem pro mnoho dalších lezců.[7] Po válce se Hruboskalsko stalo centrem českého pískovcového horolezectví. Zájem o lezení v Čechách výrazně klesl po roce 1989, kdy se otevřely možnosti vycestování do zahraničí, dnes však opět stoupá.[2] Součástí Hruboskalského skalního města je symbolický hřbitov, který byl vybudován původně s myšlenkou vytvořit památku na horolezce, kteří zahynuli v koncentračních táborech za druhé světové války. Nakonec se stal památníkem dalších horolezců, kteří zahynuli v horách.

Slackline u Lebky

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Přírodní rezervace Hruboskalsko [online]. AOPK ČR [cit. 2014-02-11]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j Plán péče [online]. Správa CHKO Český ráj, Turnov, 2004 [cit. 2013-11-18]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h Vojen Ložek, Jarmila Kubíková, Pavel Špryňar a kolektiv: Chráněná území ČR ; Liberecký kraj, Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005, str. 212–213.
  4. a b c d Petr Jenč a Lenka Šoltysová, 2006, Pískovcový fenomén Českého ráje, str. 266–267.
  5. Národní geoparky [online]. [cit. 2013-11-18]. Dostupné online. 
  6. Petr Hejtmánek, Miloslav Homolka a Jindřich Sochor, 1998, Hruboskalsko, str. 10.
  7. Historie horolezení [online]. [cit. 2013-11-18]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]