Československá expedice Peru 1970
| Expedice Peru 1970 | |
|---|---|
 Jezera Llanganuco, základní tábor Expedice Peru 1970 se nacházel mezi nimi | |
| Druh události | zemětřesení, lavina |
| Stát |  Peru, |
| Místo | Jezera Llanganuco v Cordillera Blanca |
| Datum | 31. května 1970 |
| Čas | 15:23:31 |
| Zemřelých | 14 československých horolezců |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Československá horolezecká expedice Peru 1970 byla horolezecká expedice z roku 1970 s cílem vystoupit na vrchol Huandoy[1] v peruánském pohoří Cordillera Blanca. 31. května 1970 expedici tragicky ukončilo ničivé zemětřesení o síle 7,9 stupně Richterovy stupnice, během něhož se z vrcholu Huascaránu uvolnila masivní lavina, která usmrtila čtrnáct československých účastníků expedice.[2]
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Lidé z horolezeckého oddílu Lokomotiva Liberec začali expedici připravovat již v roce 1968. Původně měla expedice směřovat na Mount McKinley (nyní Denali) nejvyšší horu Severní Ameriky na Aljašce.[2] Expedice byla zaštítěna Horolezeckým svazem a jejím účastníkem se stal také Ivan Bortel patřící k tehdejší světové špičce.[2] Situace se výrazně změnila po invazi „spřátelených vojsk“ v roce 1968, která vycestování do Spojených států znemožnila.[2][3] V roce 1969 proběhl v Československu kongres Mezinárodní horolezecké federace, na němž bylo domluveno přesměrování expedice do peruánských And.[2] Za nový cíl expedice byla vybrána hora Huandoy.[2][1]
Průběh expedice
[editovat | editovat zdroj]23. dubna 1970 odletěla patnáctičlenná výprava z Prahy do peruánského hlavního města Lima.[1] Základní tábor byl zřízen ve výšce 3 850 metrů mezi jezery Llanganuco.[2]
Smrt Ivana Bortela
[editovat | editovat zdroj]Výprava byla hned od počátku poznamenána tragickou smrtí horolezce Ivana Bortela (27 let), který 18. května 1970 zahynul na túře pod horou Huandoy při pádu z třicetimetrové výšky. Bortel byl nejzkušenějším horolezcem výpravy a výstup na obtížnou jižní stěnu Huandoy tak nepřicházel v úvahu. Padly návrhy na návrat do Československa, ale nakonec bylo rozhodnuto, že se expedice pokusí o výstup na nejvyšší peruánskou horu Huascarán.[2]
Lavina
[editovat | editovat zdroj]Expedice se proto přesunula do základního tábora, kde ji dne 31. května 1970 v 15:23 místního času zastihlo mohutné zemětřesení o síle 7,9 stupně Richterovy stupnice. Otřesy způsobily uvolnění laviny ledu a kamení ze severní stěny Huascaránu, která se sesunula o 2 500 metrů níže a svým pravým okrajem pohřbila základní tábor expedice. Všech zbylých 14 členů výpravy společně s chilským průvodcem zahynulo.
Účastníci výpravy
[editovat | editovat zdroj]
|
|
Památník
[editovat | editovat zdroj]
Na památníku, který stojí nedaleko místa bývalého základního tábora expedice, je umístěn tento nápis:
V květnu roku 1970 stál u jezera Llanganuco základní tábor československé horolezecké expedice. Při zemětřesení dne 31. 5. 1970 byl zasypán kamennou a sněhovou lavinou z vrcholu Huascaránu. Všichni členové expedice spolu se svým chilským přítelem zahynuli. Vzpomínáme na Vás, kamarádi.[4]
Odhalení pamětního kříže se zúčastnil salesiánský misionář českého původu Josef Šafařík.[5]
V listopadu 2011 české velvyslanectví v Peru se sídlem v Limě umístilo na hlavní cestě v okolí Lagunas de Llanganuco dřevěný ukazatel k památníku místa neštěstí. Dříve nebylo toto místo nijak označeno a bylo těžké ho najít. Na ukazatel přispěl finanční částkou i Český horolezecký svaz. K připomenutí památky českých obětí zemětřesení byl lyžařský závod Jizerská padesátka pojmenován Memoriál Expedice Peru. Všichni členové expedice mají také pamětní cedulky na Symbolickém hřbitově horolezců v Českém ráji, další památník je také u Bedřichova.
Od roku 1976 v Praze-Strašnicích (v parku nad ulicí V Úžlabině) stojí památník věnovaný Československé expedici Peru 1970 a především jednomu z členů expedice, Valeriánovi Karouškovi. Autorem byl přítel V. Karouška, akademický sochař Miloslav Hejný (1925–2013). Socha s názvem Život, připomíná horu nebo orla a navozuje pocit padající masy.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c KVASNA, Roman. VÝROČÍ: 31. 5. 1970 tragický Huascaran - Horolezecká abeceda: vzdělávání, bezpečnost, metodika, učebnice, skripta, informace, kurzy. www.horolezeckaabeceda.cz [online]. 2015-05-31 [cit. 2018-01-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h GIBIŠ, Vojtěch. Huascarán 1970: prokletá expedice si vzala životy všech 15 Čechoslováků. Smetla je lavina. Lidovky.cz [online]. 2016-05-31 [cit. 2022-08-27]. Dostupné online.
- ↑ 8. 6. 1970: Smrt československých horolezců pod horou Huascarán. Český rozhlas [online]. 2007-06-08 [cit. 2018-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
- ↑ Vzpomínka na československé horolezce pod Huascaránem [online]. Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2008-08-24, rev. 2010-10-16 [cit. 2018-01-29]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚTKA, Antonín. Hostivické osobnosti: Josef Šafařík [online]. Hostivice: Hostivice, 2000 [cit. 2022-09-05]. Dostupné online.
- ↑ Sochy Malešic [online]. Praha: MČ Praha 10 [cit. 2019-04-24]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SUCHL, Jan. Cesta končí pod Huascaránem : Osudy československé horolezecké expedice Peru 1970. Fotografie: Vilém Heckel a Ivan Bortel. 1. vyd. Praha: Olympia, 1972. 105 s. 27-044-72.
- SUCHL, Jan. Vteřiny mezi životem a smrtí : Akce HS / Cesta končí pod Huascaránem. 3. vyd. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1987. 228 s. 45-003-87.
- SUCHL, Jan. Dvě barvy pekla. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1989. 256+16 s. ISBN 80-202-0019-3.
- VEJRAŽKA, Lubomír; HLADÍK, Jiří. Huascarán - cesta končí, cesta začíná. 1. vyd. Příchovice: Buk, 1995. 208 s. ISBN 80-901848-0-4.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- KVASNA, Roman. VÝROČÍ: 31. 5. 1970 tragický Huascaran - Horolezecká abeceda: vzdělávání, bezpečnost, metodika, učebnice, skripta, informace, kurzy. www.horolezeckaabeceda.cz [online]. 2017-05-31 [cit. 2018-01-29]. Dostupné online.
- Osudové okamžiky: Huascarán 1970 — Česká televize. Česká televize [online]. [cit. 2018-01-29]. Roč. 2002. Dostupné online.