Přeskočit na obsah

Ivan Bortel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Ivan Bortel
Narození15. září 1943
Horná Lehota SlovenskoSlovensko Slovensko
Úmrtí18. května 1970 (ve věku 26 let)
Huascarán PeruPeru Peru
Příčina úmrtípád z pěšiny při túře na Huyandoy
Místo pohřbeníMotolský hřbitov
Česko
Alma materFakulta strojní ČVUT (1960–1965)
Znám jakočeskoslovenský horolezec, účastník Československé expedice Peru 1970
RodičeĽudovít Bortel
Viera roz. Kusá
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ivan Bortel (15. září 1943 Horná Lehota18. května 1970 Huascarán) byl slovenský horolezec, člen reprezentačního družstva a účastník Československé expedice Peru 1970.

Studium a lezení

[editovat | editovat zdroj]

Studoval na gymnáziu v Banské Bystrici a v Bratislavě. V letech 1960–1965 na Fakultě strojního inženýrství ČVUT v Praze. Lezl na pískovcových skalách Českého ráje a ve Vysokých Tatrách. Od roku 1966 lezl také v Alpách, kde navštěvoval oblast masivu Mont Blanc.

Podrobnější informace naleznete v článku Československá expedice Peru 1970.

Ivan zahynul jako první, po nešťastném třicetimetrovém pádu z pěšiny, při túře pod horu Huandoy. Expedice měla za cíl výstup obtížnou jižní stěnou této hory, ale bez nejzkušenějšího horolezce se po jeho pohřbu rozhodla, že se pokusí o výstup na vrchol nejvyšší peruánské hory Huascarán. O několik dní později, 31. května kamenná lavina v základním táboře zasypala i dalších čtrnáct horolezců. Zemětřesení tehdy zasypalo celé údolí i přilehlé město.

  • Aig. du Grépon, V stěna
  • Aig. de Bionassay, SZ stěna
  • Aig. du Triolet, S stěna
  • Mont Blanc, Majorova cesta stěnou Brenva
  • Grandes Jorasses; S stěna, přes „Rubáš“, r. 1968: I. Bortel, O. Blecha, I. Dieška, V. Kanyár - 1. průstup až na vrchol, hodnoceno jako nejhodnotnější výstup roku v západních Alpách, profesor ENSA v Chamonix p. Contamine si vyžádal popis výstupu pro účely výuky
  • Grand Capucin, Bonattiho c.
  • Grandes Jorasses, S stěna, Walkerův pilíř
  • Mont Blanc du Tacul, Bocalatteho pilíř s Maurovou variantou, asi první výstup za jeden den

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Bortel na slovenské Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SUCHL, Jan. Cesta končí pod Huascaránem : Osudy československé horolezecké expedice Peru 1970. Fotografie: Vilém Heckel a Ivan Bortel. 1. vyd. Praha: Olympia, 1972. 105 s. 27-044-72. 
  • DIEŠKA, Ivan. Horolezectvo zblízka. 1. vyd. Bratislava: Šport, 1984. 304 s. (slovensky) 
  • SUCHL, Jan. Vteřiny mezi životem a smrtí : Akce HS / Cesta končí pod Huascaránem. 3. vyd. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1987. 228 s. 45-003-87. 
  • SUCHL, Jan. Dvě barvy pekla. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1989. 256+16 s. ISBN 80-202-0019-3. 
  • DIEŠKA, Ivan; ŠIRL, Václav. Horolezectví zblízka (původním názvem: Horolezectvo zblízka). Překlad Václav Širl; lektoroval Jiří Novák. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989. 444 s. 27-081-89. S. 383,385,386,397,398. 
  • DIEŠKA, Ivan; ŠIRL, Václav. HOROLEZECTVO encyklopédia. Bratislava: Šport, 1989. 356+16 s. ISBN 80-7096-015-9. (slovensky) 
  • VEJRAŽKA, Lubomír; HLADÍK, Jiří. Huascarán - cesta končí, cesta začíná. 1. vyd. Příchovice: Buk, 1995. ISBN 80-901848-0-4. 
  • VRANKA, Milan. Koniec Pavúkov v Tatrách. 1. vyd. [s.l.]: Vranka Press, 2012. 160 s. ISBN 978-80-967672-4-3. (slovensky) 
  • VRANKA, Milan. Koniec Pavúkov v Tatrách. 2. vyd. [s.l.]: Devínske Karpaty, 2015. 167 s. ISBN 9788097164522. S. 156. (slovensky) 
  • Pád na chodníku: Ivan Bortel zahynul v Peru pred tým, ako ostatných členov expedície pochovala lavína. plus7dni.pluska.sk [online]. 2018-09-16 [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. (slovensky)