Přeslička největší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPřeslička největší
alternativní popis obrázku chybí
Přeslička největší
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše zelené rostliny (Viridiplantae)
Oddělení přesličky (Equisetophyta)
Třída Equisetopsida
Řád přesličkotvaré (Equisetales)
Čeleď přesličkovité (Equisetaceae)
Rod přeslička (Equisetum)
Binomické jméno
Equisetum telmateia
Ehrh.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přeslička největší neboli přeslička obrovská (Equisetum telmateia Ehrh.) je rostlina z oddělení přesličky, jehož jediným recentním rodem je rod přeslička v širším pojetí (Equisetum s.l.).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Přeslička největší je vytrvalá, výtrusná bylina vysoká nejčastěji 50-150, vzácněji až 200 cm, vyrůstající z článkovitého oddenku. Jedná se o největší druh přesličky v ČR. U přesličky obrovské se projevuje sezónní dimorfismus, stejně jako u přesličky rolní. Na jaře vyrůstá fertilní lodyha s vrcholovým výtrusnicovým klasem. Jarní lodyha je nevětvená, nezelená, bělavá až světle hnědá, později uschne. V létě vyrůstá letní sterilní lodyha. Ta je zelená a přeslenitě větvená. Hlavní stonek má zvláště v mladším stavu žlutavě bílou (jako slonovina) barvu, což je nápadný znak druhu. Střední dutina zabírá cca 2/3 průměru stonku. Jako u ostatních přesliček se v každém uzlině nachází pochva, což jsou vlastně bočně srostlé přeslenitě uspořádané listy, nahoře mají listy volné konce a tvoří zuby pochvy. Výtrusnicový klas je solitérní, vrcholový, s tupou špičkou. O životním cyklu přesliček viz přeslička.

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Mokřadní druh, osidluje často nekosená prameniště a vlhké louky, někdy roste i v luzích. Vyžaduje spíše bazické až neutrální půdy.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Roste v Evropě, SZ Africe, JZ Asii a izolovanou arelu má i v Severní Americe.

Výskyt v ČR[editovat | editovat zdroj]

V ČR roste roztroušeně. Místy je celkem hojná, třeba na východní Moravě, ale jinde je zase o mnoho vzácnější, třeba v západních a jižních Čechách. V horách nad 800 m n. m. většinou chybí.

Porost přesličky největší v PR Hemže-Mítkov poblíž Chocně

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hrouda L. (1988), In Slavík et Hejný: Květena České republiky, vol. 1.
  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]