Přeslička rolní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPřeslička rolní
alternativní popis obrázku chybí
Přeslička rolní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení přesličky (Equisetophyta)
Třída Equisetopsida
Řád přesličkotvaré (Equisetales)
Čeleď přesličkovité (Equisetaceae)
Rod přeslička (Equisetum)
Binomické jméno
Equisetum arvense
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jarní lodyha s výtrusným klasem

Přeslička rolní (Equisetum arvense) je druh byliny z třídy přesličky (Equisetopsida).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Přeslička rolní je vytrvalá, výtrusná bylina vysoká nejčastěji 10–70 cm.[2] Na rozdíl od přesličky bahenní má přeslička rolní výrazný sezónní dimorfismus, na jaře vyrůstá fertilní lodyha s výtrusnicovým klasem, která je nezelená, později potom sterilní letní zelená lodyha. Letní lodyha je mělce rýhovaná a přeslenitě se větví, střední dutina zabírá asi třetinu průměru lodyhy. Jako u ostatních přesliček se v každém uzlině nachází pochva, což jsou vlastně bočně srostlé přeslenitě uspořádané listy, nahoře mají listy volné konce a tvoří zuby pochvy. První článek v přeslenu je delší než příslušná lodyžní pochva na hlavním stonku (na rozdíl od přesličky bahenní, kde je to naopak). Jarní lodyha je cca 10–20 cm vysoká, nezelená, hnědavá až červenohnědá, na vrcholu je cca 1–4 cm dlouhý elipsoidní výtrusnicový klas (strobilus).

Výskyt ve světě[editovat | editovat zdroj]

Roste skoro v celé Evropě a Asii (kromě tropů), a také ve velké části Severní Ameriky, adventivní výskyt byl zaznamenán na Novém Zélandu a v jižní Africe.[3][4]

Rozšíření v ČR[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o hojný druh rozšířený od nížin do hor, asi nejhojnější přeslička v ČR. Nejčastější je jako polní plevel, ale může se vyskytovat i jinde, např. v luzích.

Riziko záměny[editovat | editovat zdroj]

Při sběru nati přesličky rolní hrozí zejména záměna se vzhledově podobnou, avšak jedovatou přesličkou bahenní. Přeslička bahenní roste obecně na vlhčích až mokrých stanovištích, je však možno ji nalézt např. i na náspech nebo na polích. Spolehlivým rozlišovacím znakem je délka bazálního článku postranních větévek. Ten je u přesličky rolní delší než zubatá pochva obklopující stonek, zatímco u přesličky bahenní je kratší. Odlišný je také charakter dutin na řezu lodyhou. Přeslička rolní má velkou centrální dutinu a drobné vedlejší kanálky, zatímco u přesličky bahenní jsou vedlejší kanálky velké.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. Hrouda L. (2000): Equisetaceae, in Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p.: 76–80
  3. Hrouda L. (1988): Equisetaceae DC,in Hejný S. et Slavík B. (eds): Květena České republiky, vol. 1, p.:205–223
  4. http://linnaeus.nrm.se/flora/orm/equiseta/equis/equiarvv.jpg
  5. SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hrouda L. (1988), In Slavík et Hejný: Květena České republiky, vol. 1.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]