Vláskatec tajemný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxVláskatec tajemný
alternativní popis obrázku chybí
Vláskatec tajemný - sporofyt
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení kapraďorosty (Monilophyta)
Třída kapradiny (Polypodiopsida)
Řád blánatcotvaré (Hymenophyllales)
Čeleď blánatcovité (Hymenophyllaceae)
Rod vláskatec (Trichomanes)
Binomické jméno
Trichomanes speciosum
Willd.; 1810
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) je druh kapradiny z čeledi blánatcovité (Hymenophyllaceae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Z dlouhého plazivého oddenku vyrůstají jednotlivě až 40 cm dlouhé listy s křídlatým řapíkem a sklovitou 3-4x zpeřenou čepelí. Čepel je z jedné vrstvy buněk, patří k vývojově nejstarším skupinám rostlin, neobsahuje žádné průduchy. Výtrusy se tvoří na koncích listových úkrojků, sporangia jsou na sloupku, který je vlastně pokračováním listové žilky. Ostěra, která kryje sporangia, je úzce rourkovitá.

Gametofyty jsou tvořeny vláknitými prothalii, podobají se spíše některým druhům zelených řas. Vláknité povlaky mají tloušťku asi 1 cm, rozvětvují se téměř v pravém úhlu. Rhizoidy jsou světle hnědé nebo bezbarvé.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vláskatec tajemný - gametofyt

Vyskytuje se na vlhkých, silně zastíněných, převážně skalních stanovištích, s vyrovnanými teplotami v průběhu celého roku, v nízkých nadmořských výškách. Ekologie sporofytů je velmi odlišná od ekologie gametofytů. V ČR se gametofyty vyskytují v hlubokých štěrbinách ve strmých skalách z křídových pískovců často s částečkami kaolinu. Vyrůstají na holém minerálním substrátu bez doprovodu vegetace.

Jedinci s úplným životním cyklem se vyskytují při pobřeží Britských ostrovů, ve Francii v Bretani, ve Španělsku a Portugalsku, v Makaronésii (Azory, Madeira, Kanárské ostrovy), v severozápadní Itálii.

Jedinci pouze ve stadiu gametofytu se vyskytují ve vnitrozemí Britských ostrovů, v jihovýchodní Belgii, Lucembursku, Německu a v severních Čechách (Suchá Kamenice u Hřenska, Dolský mlýn, soutěska Chřibská Kamenice).

V Čechách se vyskytuje pouze ve stádiu gametofytu. Rozmnožuje se jen vegetativně. Nejbližší populace vytvářející sporofyt jsou vzdáleny od českých lokalit kolem 1000 km. Genetické studie prokázaly, že české populace jsou geneticky ochuzené - pouze s 2 klony.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o kriticky ohrožený a chráněný relikt, původní v ČR. Je chráněný v EU Bernskou úmluvou, zapsaný na seznamu Natura 2000.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-11]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Čeřovský J. A kol.: Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR, Príroda a.s., Bratislava 1999, ISBN 80-07-01085-8, 1. vydání, str. 383
  • Sekerka P.: Kapradiny na zahradě, ve skalce a v bytě, Grada Publishing a.s., Praha 2005, ISBN 80-247-1250-4, str. 35
  • Kubát K.: Klíč ke květeně České republiky, ACADEMIA, Praha 2002, ISBN 80-200-0836-5, str. 82

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]