Kapraď osténkatá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKapraď osténkatá
alternativní popis obrázku chybí
Kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení kapraďorosty (Monilophyta)
Třída kapradiny (Polypodiopsida)
Řád osladičotvaré (Polypodiales)
Čeleď kapraďovité (Dryopteridaceae)
Rod kapraď (Dryopteris)
Binomické jméno
Dryopteris carthusiana
(Vill.) H.P.Fuchs
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana) je druh kapradiny patřící do čeledi kapraďovité (Dryopteridaceae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nepříliš hustě trsnaté vytrvalé byliny s vystoupavým nebo poléhavým oddenkem. Oddenek je dlouhý až 12 cm a silný 2–3 cm. Listy zpravidla přezimující, v obrysu podlouhle kopinaté až vejčité, na vrcholu špičaté, na bázi náhle uťaté. Čepel je 25–80 cm dlouhá a 5–20 cm široká, tuhá, 3–4krát zpeřená. Lístky jsou kopinaté až vejčité, dolní asymetrické, všechny po okraji ostnitě pilovitě zubaté. Řapík stejně dlouhý jako čepel, roztroušeně porostlý hnědými jednobarevnými plevinami dlouhými do 1 cm. Výtrusnicové kupky 0,5–1,0 mm v průměru, ostěra lysá, okrouhle ledvinitá. Spory jsou zralé od července do září.

Kapraď osténkatou lze nejsnáze zaměnit s kapradí rozloženou (Dryopteris dilatata), která je v ČR rovněž hojná. Kapraď rozloženou lze odlišit mj. podle plevin na řapíku, které jsou delší a mají výrazné tmavé žebro.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v Evropě (v jižních oblastech chybí), Malé Asii, na Kavkaze, západní Sibiři a rovněž v Severní Americe. V České republice se téměř na celém území vyskytuje hojně. Pouze v nejvyšších horských polohách roste ojediněle nebo úplně chybí.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Velmi hojný druh, roste především v humózních vlhčích lesích (především bučiny). Dále suťové lesy, lužní lesy, křoviny, břehy potoků a rybníků, skalnaté svahy, kamenité svahy nebo může růst ve štěrbinách starých zdí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hejný S., Slavík B.: Květena České republiky, Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky 1997, ISBN 80-200-0643-5 str. 268
  • Kremer B. P., Muhle H.: Lišejníky, mechorosty, kapraďorosty, Ikar, Praha 1998, 1. vydání, ISBN 80-7202-356-X, str. 277

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]