Kozákov (národní přírodní památka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuNárodní přírodní památka
Kozákov

Pohled na oblast národní přírodní památky z obce Klokočí
Datum vyhlášení 13. června 1985
Vyhlásil Okresní národní výbor Semily
Kód ÚSOP 920
Lokalita Mírová pod Kozákovem (k. ú. Loktuše, Vesec), Radostná pod Kozákovem (k. ú. Lestkov)
Výška 420 – 720 m n. m.
Výměra 162,8329 ha
Seznam CHÚ v okrese Semily
Kozákov
Kozákov

Národní přírodní památka Kozákov je chráněné území v okrese Semily, která byla vyhlášena Okresním národním výborem Semily dne 13. června 1985 na katastrech obcí Lestkov, Loktuše a Vesec na rozloze cca 162 ha. Nachází se v cca 5 kilometrové vzdálenosti od měst Turnov, Železný Brod a Semily. Zahrnuje západní melafyrové svahy Kozákovského hřbetu s čedičovými proudy, které přecházejí do zvlněné krajiny Českého ráje. Nadmořská výška se pohybuje mezi 420 až 720 m nad mořem. Území spadá do CHKO Český ráj, je součástí Geoparku UNESCO a je i regionálním biocentrem RC 1245 ÚSES.

Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu je ochrana velmi starého geologického útvaru vzniklého sopečnou činností, naleziště unikátních minerálů – barevných chalcedonů a odrůd křemene, mořských i sladkovodních cenomanských usazenin obsahujících velké množství zkamenělin rostlin a živočichů, významného archeologického naleziště – nejsevernějšího výskytu člověka doby kamenné a jeho dílny v jeskyni Babí pec, symbolu krajiny Českého ráje, naleziště drahých kamenů a v novodobé historii symbolu boje za svobodu českého lidu.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Vrch Kozákov (744,1 m n. m.) je součástí geomorfologického celku Ještědsko-kozákovský hřbet. Na geologické stavbě se podílejí horniny tří útvarů: permu, křídy a neogénu. Základní horninou je permská vyvřelina andezitoid (melafyr), odkrytá zejména ve Votrubcově lomu v jižní části chráněného území. Petrologicky náleží k latiandezitům až andezitům, některé polohy vykazují typickou mandlovcovitou texturu. F. Fediuk (2002) zde odlišil šest lávových příkrovů, provazovité a valivé textury láv. V žilách a mandlích se nacházejí drahokamové odrůdy křemene (achát, jaspis, chalcedon, ametyst, kašolong, záhněda aj.) a jiné minerály (zeolity, kalcit atd.).

Kozákov a další naleziště ozdobných kamenů v okolí Turnova znali již umělci v době Karla IV. (zájem byl zejména o jaspis). Rozvoj těžby se pak obnovil za panování Rudolfa II. Na západním svahu Kozákova jsou permské andezitoidy překryty transgresní křídou. Jde převážně o cenomanské křemenné pískovce korycanských vrstev s otisky schránek mlžů, na bázi křídy o slepence, pískovce a jílovce sladkovodního cenomanu (peruckých vrstev) se zbytky flóry a tenkými slojkami popelovinového uhlí. Pískovce vystupují v tektonicky vysunuté kře na příčném kozákovském zlomu až téměř pod vrchol Kozákova. Mají nezvykle příkré úklony 18–24°, podmíněné tektonickou pozicí. V pískovcích jsou pozoruhodné pseudokrasové archeologicky významné jeskyně Babí pec (P151362A-J-00001) a Kudrnáčova pec (P151362A-J-00003) a ve skále vytesaná světnička Drábovna. Pod Drábovnou je kaňonovitá rokle Měsíční údolí. Vrcholovou část Kozákova a část jeho východního a severního svahu tvoří neogenní sopečná vyvřelina čedič s četnými shluky olivínu (tzv. olivínové koule). Nejmladší vyvřeliny na Kozákově jsou datovány do období před 6,7 až 3,5 miliony let.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Kozákovské andezitoidové těleso, přibližné rozhraní vrchlabského a prosečenského souvrství (perm, autun). Většinou mandlovcovitý, místy masivní trachybazalt až bazaltický trachyandezit (Fediuk 2002) s intersertální strukturou. Mandle, většinou drobné, ale někdy dosahující průměru kolem 1 dm (vzácně i více), jsou tvořeny různými druhotnými minerály, které také tvoří ve vyvřelině žíly nebo klíny a čočky. Patří k nim achát, chalcedon, ametyst, jaspis, analcim, chlorit, desmin, baryt, apofylit, fluorit, hematit, heulandit, malachit, harmotom, laumontit, fylosilikáty, karbonáty aj. Těleso andezitoidu má minimální mocnost 160 m a skládá se z řady dílčích efuzí, které se ale nesnadno odlišují (rozdílné interpretace různých autorů). Fediuk (2002) ve Votrubcově lomě odlišil sedm lávových příkrovů. Zjistil zde též přítomnost provazovitých láv, valivých textur a polohu tufitu. Polodrahokamy byly v okolí Kozákova, a v blízkosti Votrubcova lomu zejména, vyhledávány už ve 14. století. Atraktivní minerály z Kozákova jsou chloubou mnoha muzejních sbírek včetně Národního muzea, novopacké Klenotnice, muzea v Turnově a nespočetných sbírek soukromých sběratelů.

Flora[editovat | editovat zdroj]

Rostliny: lilie zlatohlavá (Lilium martagon), bledule jarní (Leucojum vernuum)

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Živočichové: sokol stěhovavý (Falco peregrinus), čáp černý (Ciconia nigra), krahujec obecný (Accipiter nisus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krkavec velký (Corvus corax), výr velký (Bubo bubo), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), netopýr černý, (Barbastella barbastellus), netopýr velký (Myotis myotis), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr ušatý (Plecotus auritus).