Mšeno (přehradní nádrž)
| Mšeno | |
|---|---|
 Pohled na přehradu od severu | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký |
| Okresy | Jablonec nad Nisou |
| Obce | Jablonec nad Nisou |
| Katastry | Jablonec nad Nisou |
  Přehrada Mšeno | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°44′1″ s. š., 15°10′23″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rok | 1906-08 |
| Rozloha | 40 ha |
| Objem | 1 897 000 m³ |
| Parametry – hráz | |
| Hráz | zděná |
| Kóta | 513 m n. m. |
| Délka | 425 m |
| Šířka | 4,5 m |
| Výška | 15,8 m |
| Ostatní | |
| Typ | přehrada |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Údolní nádrž Mšeno nebo Přehrada Mšeno obecně nazývaná Jablonecká přehrada (německy Talsperre Grünwald) je největší přehrada v povodí Lužické Nisy. Nalézá se nedaleko centra Jablonce nad Nisou a v bezprostřední blízkosti jeho sídlištní zástavby. Je napájena Mšenským potokem. Přehrada patří mezi největší městské nádrže ve střední Evropě a tvoří údajně největší vnitroměstskou vodní plochu v Evropě na východ od Ženevského jezera[1]. Postavena byla v letech 1906–1908 pražskou stavební firmou Franz Schön a synové.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podnět ke stavbě přehrady daly ničivé povodně na konci 19. století, (především povodeň z 30. července 1897). Jako projektant se na přípravě stavby přehrady podílel i univerzitní profesor Otto Intze z Cách. Konkurz vyhrála firma Schön a synové z Prahy. Stavba byla zahájena v květnu 1906, dokončena v roce 1909, štola z Lužické Nisy byla dokončena v roce 1910 a zkolaudována v březnu 1911. Stavba stála 4 238 190 rakouských korun.[2] Naposledy byla přehrada vypuštěna v letech 1998 a 1959.
Sluneční lázně[editovat | editovat zdroj]
Původní dřevostavba slunečních lázní pochází z roku 1927, kdy ji na popud města Jablonec na levém břehu realizoval Karl Rössler dle projektu Josefa Ulbricha, zaměstnance místního stavebního úřadu. Oblíbenost a vysoká návštěvnost zřejmě vedly už v dubnu následujícího roku k razantnímu rozšíření objektu, čímž došlo k dokončení stavebního vývoje areálu. Další úpravy, jako přístavba komína ve střední partii (1930), měly spíše doplňkový ráz. V průběhu 2. poloviny 20. století došlo k vestavbě toalet do objektů společných šaten na konci obou křídel. Sluneční lázně ve Mšeně nad Nisou měly to štěstí, že byly stále využívány, a tudíž se dochovaly v poměrně autentické, byť zanedbané podobě. Jsou tedy příkladem drobné rekreační architektury, která je dokladem životního stylu období první republiky.[3]
Sluneční lázně však nebyly ani napodruhé v roce 2018 uznány národní kulturní památkou, přestože rekonstrukce do původního stavu by díky dochované technické dokumentaci nebyla nákladná.[4] Nahradit by je měla moderní stavba vzešlá z architektonické soutěže.[5] Dne 17. srpna 2022 v časných ranních hodinách v areálu historických lázní propukl požár, který je zcela zničil.[6]
Technické informace[editovat | editovat zdroj]
Zděná hráz a náspy s cestami dělí nádrž na tři části. S hrází souvisí dvě přívodní štoly: z Bílé Nisy a z Lužické Nisy. Zásobní objem nádrže činí 1,897 mil. m³ (maximální až 2,786 mil. m³). Délka štoly od Pasek z Lužické Nisy je 636 m.
Plocha vodní plochy je necelých 40 ha. Výška hlavní hráze je 15,8 m, délka 425 m, šířka hráze 4,5 m v koruně a 15 m v základech[7]. Leží na kótě 513 m n. m. Výška hráze nad základovou spárou 20 m.
Injekční štola pod hrází přehrady[editovat | editovat zdroj]
Vzhledem k velkým průsakům pod podložím hráze byla pod hrází vybudována speciální injekční štola. Práce na štole započaly v prosinci 1997 a již za 3 roky bylo vše hotovo. Při budování štoly se používalo malých naloží k narušení horniny. Ta byla následně pomocí klasických kolejových vozíků odvážena k montážní šachtě kde byla jeřábem vyzvedávána. Po vyhloubení celé štoly zde bylo provedeno vybetonování. Používalo se speciální pojízdné bednění. Bednění se sundávalo již druhý den. Po tomto vybetonování byla provedena injektáž a speciální vrty na zjištění stavu tělesa hráze. To bylo ve výborném stavu a tudíž zde nebyla potřeba tak nákladná sanace. O to horší však byla injektáž pod podlahou. Zprvu bylo plánováno s tím že se bude používat cementová směs. Avšak podloží bylo tak husté, že směs se nedostávala daleko a bylo by potřeba provádět více vrtů. Proto bylo rozhodnuto o nákupu speciální hmoty na bázi polyuretanu, která byla navíc dvousložková a po smíchání se rozpínala a tudíž vytvářela vysoký tlak. Sanace dopadla velmi dobře. Předpokládaný průsak byl 0,1 l·s−1 avšak jeho hodnota je 0,06 l·s−1. Šířka této štoly pod hrází je 1,8 m.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://www.jablonec.cz/?p=article_show&aid=26
- ↑ http://bimbo.fjfi.cvut.cz/~horsky/prehrady/mseno/uv.html
- ↑ Sluneční lázně. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 16.1.2022]. Dostupné online.
- ↑ TRDLA, Martin. Sluneční lázně nejsou památka, potvrdil stát. K zemi zatím nepůjdou. iDNES.cz [online]. 11.5.2018 [cit. 16.1.2022]. Dostupné online.
- ↑ SEDLÁK, Jan. O Sluneční lázně v Jablonci se utkají architekti. Vítěz navrhne i okolí Mšena Zdroj: https://jablonecky.denik.cz/zpravy_region/o-slunecni-lazne-v-jablonci-se-utkaji-architekti-vitez-navrhne-okoli-nadrze-20190907.html. Jablonecký Deník [online]. 7.9.2019 [cit. 16.1.2022]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. V Jablonci shořel areál Slunečních lázní u přehrady Mšeno. Novinky.cz [online]. 2022-08-17 [cit. 2022-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. maps.kraj-lbc.cz [online]. [cit. 2007-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vodní nádrž Mšeno na Wikimedia Commons - Z webu Libereckého kraje
- Povodí Labe
- Stránka o přehradě na bimbo.fjfi.cvut.cz
- Stránka o přehradě na webu města Jablonce
- Informace na jablonec.cz
- Galerie obrázků z injekční štoly[nedostupný zdroj]
Tento článek obsahuje materiál získaný pod licencí GFDL ze serveru Wikimapy.cz.