Pratur

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPratur
alternativní popis obrázku chybí
Vyobrazení pratura z Brehmova Života zvířat
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vyhynulý
vyhynulý[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád sudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleď turovití (Bovidae)
Podčeleď tuři (Bovinae)
Rod tur (Bos)
Binomické jméno
Bos primigenius
Bojanus, 1827
Areál rozšíření
Areál rozšíření
poddruhy
  • Bos primigenius primigenius
  • Bos primigenius namadicus
  • Bos primigenius mauretanicus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pratur (Bos primigenius) je vyhynulý zástupce rodu Bos. Pratur je předkem tura domácího.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednalo se o mohutné zvíře dosahující kohoutkové výšky ke 2 metrům a hmotnosti 800 až 1000 kg. Býci měli krátkou černou srst s šedivým či nažloutlým pruhem přes celý hřbet, krávy hnědočervenou.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tento pomník v Jaktorově připomíná, že zde uhynul poslední pratur na této planetě.

Původně byl rozšířen na většině území Evropy a středního Východu. Již od paleolitu byl oblíbenou lovnou zvěří člověka. V pátém století př.n.l. vymřel v jižním Řecku a v 1. století př.n.l. vymizel v jižní části Balkánského poloostrova. V Česku zmizel na rozhraní raného a vrcholného středověku a ve 13. století přežíval již jen v Polsku, Litvě, Moldavsku, Sedmihradsku a Východním Prusku. Nejdéle přežil v Polsku, kde byl odedávna pod ochranou králů. Poslední kus zde uhynul roku 1627 v rezervaci u městečka Jaktorova, asi 50 km jihozápadně od Varšavy. Příčinou vymření pratura byl lov ze strany lidí.

Návrat pratura[editovat | editovat zdroj]

Na počátku 20. století se německý zoolog L. Heck pokusil pratura zpětně vyšlechtit z několika primitivních plemen domácího skotu. Výsledkem tohoto experimentu je tzv. Heckův skot neboli Zpětně vyšlechtěný pratur, který je chován i v České republice v zooparku Chomutov a v oboře u obce Křišťanov na Prachaticku. Heckův skot má sice zbarvení a tvar rohů blízké původnímu praturovi. Je však o něco drobnější, má slabší rohy a jeho chování není podobné praturovi.

Tauros krávy v přírodní rezervaci Milovice.

Od roku 2008 se zpětného šlechtění ujala nizozemská organizace Tauros foundation. Pracovala s přibližně 30 druhy skotu z celé Evropy, do projektu jich zařadila 6. Organizace předpokládá, že přibližně v roce 2025 by měla být vyšlechtěna zvířata, která jsou jak vzhledem, tak i chováním stejná jako původní pratur. Výzkum bude do této doby probíhat v ohrazených prostorách, po dosažení cíle ve šlechtění by měla být zvířata uznána jako volně žijící a následně by měla být vypouštěna do volné přírody.

V říjnu roku 2015 bylo malé stádo zpětně šlechtěného pratura vypuštěno do přírodní rezervace v Milovicích.[2][3][4]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-10]
  2. ekolist.cz: „Milovický vojenský prostor spásají nově i pratuři.“ 13.10.2015.
  3. Česká Krajina: „Pratuři z Milovic zaujali New York Times, Washington Post i média v Kanadě, Mexiku, Švýcarsku a na Novém Zélandu.“ 15.10.2015.
  4. Tauros Programme: „Locations. Where to meet the Tauros.“