Lánská obora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lánská obora
Veřejný přístupne
Rok založení1713
Výměra30,05 km²
SvětadílEvropa
StátČesko
LokalitaLány
Souřadnice50°5′55″ s. š., 13°54′59″ v. d.
Lánská obora
Lánská obora
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Lánská obora o rozloze 30,05 km² (dle webu mikroregionu Rakovnicko 29,995 km²) leží z největší části v katastrálním území obce Lány – jihozápadně od ní, ale zasahuje i na území obcí Ruda, Městečko, Zbečno, Běleč a Lhota. Spravuje ji Kancelář prezidenta republiky prostřednictvím své příspěvkové organizace Lesní správa Lány. Prezidentská kancelář spravuje i nedaleký zámek Lány a jeho zámecký park. Obora v původní, větší rozloze byla ohrazena roku 1713: podle ředitele Lesní správy Lány jde pravděpodobně o historicky nejstarší oboru v Evropě i na světě.[1]

Zeměpisná charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Oborou prochází údolí potoka Klíčavy a Lánského potoka, obora zahrnuje nadmořské výšky od 240 do 470 metrů nad mořem. Uvnitř území obory leží vodní nádrž Klíčava, zbytky hradiště Šance a na jednom ostrohu stojí nepatrné zbytky gotického hradu Jivno. Severozápadním okrajem obory prochází trasa bývalé lánské koněspřežky. Celá obora spadá do CHKO Křivoklátsko, uvnitř obory se nachází také přírodní rezervace Svatá Alžběta (0,8 km2), která je proti zvěři chráněna plotem.

Část původní obory je oplocená a není veřejně přístupná, část je mimo oplocení a volně přístupná. Původní oplocení je tvořeno zdí z opukových kvádrů. Okolím obory vedou turistické značené trasy. Ze severozápadní a jihozápadní strany oplocení obory sleduje silnici II/236 z Lán, pokračující ke Křivoklátu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zmínky o panských štvanicích na jeleny i černou zvěř v lánských a křivoklátských lesích jsou již z raného středověku. V 9. století je doložen spor Vršovců a Přemyslovců o loviště. Lovili zde čeští králové a česká knížata i v 11., 12., 13. a 14. století. Roku 1235 založil Václav I. lovecký hrad Jivno, v polovině 16. století zpustnul. Karel IV. roku 1348 ustanovil, že křivoklátské panství nesmí být odtrženo od České koruny. Z roku 1392 je první zmínka o založení vsi a zemanského sídla Lány. Roku 1587 koupil lánskou tvrz a panství císař Rudolf II. a připojil je ke křivoklátskému panství. V Lánech nechal postavit lovecký zámek, jehož půdorys je v dnešním zámku dochován.

Dne 6. června 1685 císař Leopold I. prodal křivoklátské panství hraběti Arnoštu Josefovi z Valdštejna. Valdštejnové se zavázali hájit vysokou zvěř pro panské hony. Na ochranu před pytláctvím vybudovali roku 1713 dřevěnou ohradu o délce 47 kilometrů, která vymezila oboru o rozloze 96 km².

Poslední medvěd na území obory byl uloven roku 1692 pod Dlouhým hřebenem. Poslední divoká kočka zde byla střelena roku 1780.

Roku 1731 křivoklátské panství získal věnem knížecí rod Fürstenberků. Jáchym z Fürstenberka roku 1816 původní oboru zrušil a nahradil ji dvěma menšími: lánskou oborou pro vysokou zvěř o rozloze přes 30 km² a Řevníčovskou oborou pro černou zvěř. Řevničovská obora později zanikla, lánská byla ohrazena kamennou zdí. Roku 1736 byli do obory vysazeni daňci, začátkem roku 1895 se zde podařilo usadit siku japonského a siku mandžuského (jelen Dybowského). Byli zde vysazeni mufloni, ti se udrželi v oboře dodnes. Na počátku 20. století byla do lánské obory vysazena černá zvěř z Karpat.

Od roku 1833 do roku 1873 se k těžbě dřeva využívala trať lánské koněspřežky, do níž Fürstenberkové značně investovali. Původně měla pokračovat údolím Klíčavy do Zbečna a dále do Plzně, ale plán nebyl úspěšný a trať končící v lesích tak v tomto úseku plnila jen roli lesní železnice. Poté, co byla trať z Prahy do Lán přestavěna na parní provoz a normální rozchod, lesní část koněspřežky ještě 10 let sloužila jako úzkorozchodná s animálním pohonem.

Dne 21. července 1921 velkostatek se zámkem a oborou koupil československý stát od Fürstenberků jako přechodné a letní sídlo prezidenta republiky. Hospodářská část byla vedena jako Státní statek kanceláře prezidenta republiky.[2] Obora od té doby slouží reprezentačním účelům pro státníky a jejich hosty. Dub, u kterého byla v roce 1922 podepsána T. G. Masarykem Malá dohoda, se dodnes jmenuje Dohodový dub.

Dnešní lánská obora má rozlohu 30,05 km². Ročně se v oboře loví kolem 500 kusů zvěře (z toho 80 kusů trofejové), v lánských lesích mimo oboru kolem 120 kusů ročně (srnčí, jelení, sičí, mufloní a daňčí, černou zvěř nepočítaje).

Roku 2006 otevřela lesní správa naučnou stezku o délce asi 4 kilometry pro pěší veřejnost i zčásti i pro cyklisty, která z poloviny vede vnitřkem ukázkové oddělené obůrky a je přístupná v letní sezóně čtyři dny v týdnu odpoledne a večer, v neděli i dopoledne.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obora je perlou křivoklátských lesů, Rakovnický deník, 20. 3. 2008, rozhovor s Jiřím Jandou, ředitelem Lesní správy Lány
  2. Ročenka Československé republiky. www.digitalniknihovna.cz. Praha: 1924, roč. 3, čís. 1, s. 68. Dostupné online [cit. 2020-01-09]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]