Přeskočit na obsah

Dmytro Čyževskyj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dmytro Čyževskyj
Narození23. březnajul. / 4. dubna 1894greg.
Oleksandrija
Úmrtí18. dubna 1977 (ve věku 83 let)
Heidelberg
Místo pohřbeníBergfriedhof
Povoláníslavista, vysokoškolský učitel, kulturolog, filozof a literární vědec
Alma materFakulta historie a filologie Kyjevské univerzity
Tématafilozofie, literární věda a slavistika
OceněníGuggenheimovo stipendium (1955)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dmytro Ivanovyč Čyževskyj (ukrajinsky Дмитро Іванович Чижевський; 5. dubna 1894, Oleksandrija, Kirovohradská oblast18. dubna 1977, Heidelberg, Německo) byl ukrajinský filosof a literární vědec, působil mj. v Praze; roku 1935 objevil v Halle rukopisy části díla J. A. Komenského.

Byl jedním z nejvýznamnějších slavistů 20. století, dlouholetý „patriarcha“ a poslední polyhistor německé slavistiky.

Narodil se 5. dubna 1894 v rodině důstojníka carské armády. Studoval na univerzitách v Petrohradě (19111913) a v Kyjevě (19141919). Zúčastnil se revoluce roku 1917, člen Ukrajinské centrální rady UNR. V roce 1921 z politických důvodů vycestoval do Německa, kde studoval filosofii mj. u Jasperse, Heideggera a Husserla v Heidelbergu a Freiburgu. V letech 19241932 se podílel na organizování ukrajinských vzdělávacích institucí v Praze. Po roce 1945 byla Ukrajinská svobodná univerzita (založená 1921 ve Vídni) přemístěna z Prahy do Mnichova (kde existuje dodnes). Čyževskyj odjel tamtéž. V létech 19491956 byl profesorem na Harvardově univerzitě (USA). Rovněž řídil filosofické oddělení Ukrajinské svobodné akademie v New Yorku. Od roku 1956 do konce života zastával funkci ředitele Institutu slavistiky na Heidelberské univerzitě.

Dmytro Čyževskyj působil v celé řádě humanitních odvětví. Kromě filosofie, jazykovědy a literární vědy věnoval se kulturologii, religionistice, kulturní historii. Zabýval se Hegelovým vlivem na slovanskou vědu, studoval reflexi německé filosofie v ruské literatuře. Během svého bádaní o mystice v dílech Skovorody, Gogola a Dostojevského objevil v archivech univerzity v Halle četné rukopisy Jana Amose Komenského. Působil na celé řádě německých univerzit, je zakladatelem slavistických studií v Halle, Marburku a Heidelbergu.

Jako první zavedl koncepci slovanského, zejm. ukrajinského baroka. Svou Historii ukrajinské literatury koncipuje jako dějiny stylů, přičemž zdůrazňuje počáteční spojení s byzantskou kulturní tradici a pozdější souznění se západními literárními vlivy (poč. od 16. století).

Práce D. Čyževského

[editovat | editovat zdroj]
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Dmytro Čyževskyj
  • «Логіка» (1924)
  • «Dostojevskij Studien» (1931),
  • «Hegel bei den Slaven» (1934),
  • «Štúrova filozofia života» (1941),
  • «Geschichte der altrussischen Literatur: Kiever Epoche» (1948 a 1960)
  • «Outline of Comparative Slavic Literatures» (1952),
  • «On Romanticism in Slavic Literatures» (1957),
  • Das heilige Russland" (1959),
  • «Russland zwischen Ost und West» (1961),
  • «Russische Literaturgeschichte des 19 Jahrhunderts» (1964),
  • «Comparative History of Slavic Literatures» (1971);

z ukrajinistiky

[editovat | editovat zdroj]
  • «Філософія на Україні» (1926),
  • «Нариси з історії філософії на Україні» (1931),
  • «Укр. літ. барок. Нариси», І–III (1941–44),
  • «Історія укр. літератури від початків до доби реалізму» (1956),
  • «Skovoroda, Dichter, Denker, Mystiker» (1974),
  • «A History of Ukrainian Literature» (1975).

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Чижевський Дмитро Іванович na ukrajinské Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MERHAUT, Luboš, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/I. S–T. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1670-6. S. 1027–1033. 
  • KUDĚLKA, Milan; ŠIMEČEK, Zdeněk, a kol. Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. 560 s. S. 78–80. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 220. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 102–103. 
  • Roman Mnich, „Рецептивная эстетика“ Дмитрия Чижевского. Wydawnictwo Instytutu Kultury Regionalnej i Badań Literackich im. Franciszka Karpińskiego, Siedlce 2021, 588 с., ISBN 978-83-64884-70-2