Rabenštejnská věž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rabenštejnská věž
České Budějovice - Calle - Torre.jpg
Účel stavby

obranný, sklad zbraní a střelného prachu, vězeňský, obytný, zdravotní prohlídky prostitutek, galerie

Základní informace
Výstavba 14. století[1]
Přestavba 1551, 1620, 1828, 2000
Materiál kámen
Poloha
Adresa Panská 14/5, České Budějovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 16862/3-627 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rabenštejnská věž (též Rabštejnská věž, Havraní věž[1]) je jedna ze dvou dochovaných hradebních věží ze 14. století, která stojí na okraji historického centra Českých Budějovic.[2]

Umístění[editovat | editovat zdroj]

Stojí na rozcestí ulic Panská a Mlýnská mezi původní vnitřní a vnější městskou hradbou, vsazená k vnitřní (hlavní) hradební zdi. Hradební zdi se v těchto místech nedochovaly, zůstal pouze ochoz.[2] Místo bývalo dříve nazýváno Na Táboře, podle kroniky zde byli 8. června. 1482 pobiti Táborští (táboři). Pokládá se za pravděpodobnější, že spíše došlo k oloupení a vraždě trhovců z Tábora, po nichž byl dům, kde k události došlo, až do roku 1604 označován jako Tábor.[3]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

16,6 metrů vysoká[4] čtyřpatrová[5] stavba. Podobně jako (s jedinou výjimkou – Rauscher) všechny ostatní hradební věže v Českých Budějovicích má i Rabenštejnská věž obdélníkový půdorys. Vybavení gotickými okny je původní. Oproti některým dalším věžím (např. Manda), u nichž došlo k prolomení oken dodatečně při úpravách prostor k obývání, byla okna namísto střílen přítomna od vzniku stavby.[1] Hrany zpevňuje kamenná armatura, vysoká valbová střecha ukrývá původní krov z období pozdní gotiky.[1] S výjimkou stěny orientované k centru vystupují z konstrukce krovu arkýře na dvou krakorcích. Předpokládá se, že pojmenování má vztah k Wolfgangu Rabensteinovi, mnichu z dominikánského kláštera, ale není známo, zda byl jejím majitelem, obyvatelem nebo donátorem při stavbě.[5]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Původní obranný účel byl posílen po rozšíření palných zbraní, kdy se v ní skladoval střelný prach i zbraně samotné.[5] Využití se postupně měnilo a časem převážily vězeňské účely, k nimž věž sloužila do počátku 19 . století.[5] Méně závažné přestupky byly trestané vězněním v patrech, těžší zločinci pykali v přízemní kobce bez oken, tehdy přístupné jen otvorem v podlaze prvního patra.[5] Později ve věži dvakrát týdně prováděl městský lékař zdravotní prohlídky prostitutek.[5]

Historie a úpravy[editovat | editovat zdroj]

Partie s Mlýnskou stokou na přelomu 19. a 20. století

Původně byla věž přístupná z ochozu na vnitřní straně hradeb ve výši prvního patra.[1] Přízemí i vyšší patra, oddělená plochými trámovými stropy, byla přístupná po vnitřních žebřících.[1] Současnou podobu jí dala pozdně gotická rekonstrukce v roce 1551.[2] Později prošla renezančními úpravami, patrně v souvislosti s explozí střelného prachu roku 1620.[2] V roce 1828 došlo k významné přestavbě interiérů, která jednotlivá patra upravila v byty ve stylu pozdního klasicizmu.[1] Nový vstup byl proražen z Panské ulice a přízemí zaklenuto.[1] V roce 1903 kritizoval českobudějovický list Budivoj, že stavební úřad povolil na věž přistavět vysoký „cihlový komín jako na nějaké tovární budově“.[6] Novodobá rekonstrukce proběhla v roce 2000.[7]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Ve věži je umístěna expozice brnění a historických zbraní.[5] V únoru 2020 oznámil spolek Umění ve městě, že město schválilo pronájem věže ve výši 8000 Kč[8] měsíčně pro nekomerční účely.[9] Spolek plánuje ve věži otevřít prodejnu, infocentrum, v přízemí pořádat autorské výstavy větších formátů, podkroví upravit na minigalerii, v místě bývalého obchodu workshopy a dílny (tiskařský lis, pec na keramiku a porcelán) a v horním patře s dřevěnými trámy pořádat semináře.[8][9] K dalším cílům patří zrušení parkoviště pod věží a proměna plochy v menší náměstí, odkud by bylo možné promítat na stěnu věže a kdy by se pořádaly koncerty.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h THOMA, Juraj. Encyklopedie Českých Budějovic - Rabenštejnská věž [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  2. a b c d Turistika.cz. Rabštejnská věž - České Budějovice [online]. Turistika.cz s.r.o., rev. 2014-03-06 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  3. PLETZER, Karel. Encyklopedie Českých Budějovic - zaniklé názvy [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  4. PAVEL, Jakub. České Budějovice. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965. 234 s. S. 21-22, 34, 44, 48-49. 
  5. a b c d e f g Město České Budějovice. Rabenštejnská věž [online]. Město České Budějovice [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  6. Budějovická bestia triumphans. Budivoj. České Budějovice: Družstvo Budivoj, 12. květen 1903, roč. XXXIX, čís. 39, s. 2. 
  7. Hrady.cz (Jiří Čížek). Rabenštejnská věž [online]. Hrady.cz, 2012-03-23 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  8. a b c BARTOŠ, Jakub. Spolek chce proměnit Rabenštejnskou věž v jeden z hitů Budějovic. idnes.cz [online]. MAFRA, a. s., 2020-02-17 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  9. a b DUFKOVÁ, Kamila; DAVIDOVÁ, Jitka. Rabenštejnská věž brzy ožije uměním. Českobudějovický deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2020-02-26 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]