Náměstí Přemysla Otakara II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Náměstí Přemysla Otakara II.
Náměstí Přemysla Otakara II. focené z Černé věže
Náměstí Přemysla Otakara II. focené z Černé věže
Umístění
Město České Budějovice
Městská část České Budějovice 1
Poloha 48°58′28″ s. š., 14°28′27″ v. d.
Historie
Datum vzniku 1265
Starší názvy Hlavní náměstí
Kaiser-Franz-Josef-Platz
Masarykovo náměstí
Adolf-Hitler-Platz
nám. Jana Žižky z Trocnova
Další údaje
Počet adres 48 domů, 39 adres
PSČ 370 01
Mapa náměstí (rozteč šrafy 1 m)
Mapa náměstí (rozteč šrafy 1 m)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Náměstí Přemysla Otakara II. je centrální veřejné prostranství v historickém středu Českých Budějovic, v současné době pojmenované po zakladateli města, českém králi Přemyslu Otakaru II, rozlohou 1,7 ha je jedním z největších, a po náměstí ve Vysokém Mýtě druhým největším čtvercovým náměstím v České republice[1][2].

Historie[editovat | editovat zdroj]

V dřívějších dobách se náměstí říkalo různě, písemně je zaznamenaný název Hlavní náměstí. Od roku 1915 neslo náměstí následující pojmenování:

  • od 4. června 1915 Kaiser-Franz-Josef-Platz
  • od 11. listopadu 1918 náměstí Svobody
  • od 24. května 1934 Masarykovo náměstí
  • za okupace Adolf Hitler Platz
  • od 9. května 1945 Masarykovo náměstí
  • od 26. září 1951 Žižkovo náměstí
  • od 1. ledna 1991 náměstí Přemysla Otakara II.

Téměř pravidelná čtvercová plocha náměstí má rozměry cca 133×133 m. Byla vytyčena okolo roku 1265 Hirzem a okolo ní byly vyměřeny parcely šířky kolem 8m pro stavbu měšťanských domů. Náměstí bylo postupem času vydlážděno a byla na něm zbudována studna a popraviště (na jeho místě se dnes nachází bludný kámen). Nějakou dobu na něm stály i masné krámy, než byly z příkazu Karla IV. strženy a přemístěny do dnešní Krajinské ulice. V první polovině 20. století jezdily po krajních stranách náměstí též i tramvaje. Kousek od severovýchodního rohu náměstí se nachází Černá věž a katedrála svatého Mikuláše.

Bludný kámen[editovat | editovat zdroj]

bludný kámen

V jihovýchodní části náměstí je v pravidelné keramické dlažbě oblý, cca 30 cm velký kámen s křížkem. Podle pověsti na tomto místě stával popravčí špalek. V roce 1478 na něm bylo údajně popraveno 10 mladíků podezřelých z vraždy rychtáře.

Současná pověst říká, že kdo překročí kámen v určitou hodinu, zabloudí.

V roce 2010 se skupince mladíků podařilo kámen vykopat, při činu je zadržela městská policie[3] Od té doby je z bezpečnostních důvodů kámen zabetonovaný do země.

Samsonova kašna[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Samsonova kašna.

Dnešní dominanta náměstí, Samsonova kašna, byla zbudována ve 20. letech 18. století uprostřed náměstí. Na jižním rohu západní strany náměstí stojí Radnice, která svoji dnešní podobu získala zhruba během přestavby v letech 16841747.

Rozloha náměstí[editovat | editovat zdroj]

Náměstí má téměř čtvercový tvar. Jižní strana má délku 132,5 m zatímco severní 137,4 m[1]. Uprostřed náměstí se nachází plocha dlážděná keramickou dlažbou z roku 1939, která má rozměr 80×80 m, ke které z každé strany přiléhá 10 m široký pruh, využitý mj. jako parkoviště. Tato plocha má tedy výměru 1 ha (kvůli zaoblení rohů 9954 m²), celé náměstí pak 17768 m². Návrh této úpravy náměstí pochází od Pavla Janáka, dlaždičky byly vyrobeny v Šatově.

Rozlohou je větší stejnojmenné náměstí ve Vysokém Mýtě, avšak to budějovické má tvar bližší čtverci[1].

Zástavba[editovat | editovat zdroj]

Kolem náměstí se nachází celkem 48 domů, 39 z nich má adresu na náměstí, zbylé spadají do okolních ulic.

Západní strana[editovat | editovat zdroj]

Na západní straně náměstí je celkem 10 budov, 9 adres. V jihozápadním rohu ústí do náměstí ze západu ulice Radniční a z jihu Biskupská.

Čo Čp. Název Foto popis[4]
1 1 Radnice Radnice Barokní budova z let 1727–1730, spolu s číslem 2 slouží jako magistrát města.
2 2 Nová radnice Klasicistně přestavěný bývalý hostinec, sídlí zde úřední přepážky magistrátu.
3 6 Stoltzův dům Jeden z nejstarších domů ve městě, současná klasicistní podoba z konce 19. století.
4 7 U Zlatého jelena Dům s pozdně gotickým jádrem. Dle nedoložené pověsti zde byl zabit bratr Jana Žižky.
5 8 Hansenův dům Původně gotický dům. Před domem stávaly tribunu při různých manifestacích za dob socialismu.
6 10 Vogarelliho dům Jméno má po Vincencovi Vogarellim, třetím ze stavitelů Černé věže.
7 11 U Černého medvěda Dům s barokním průčelím a gotickými arkádami.
8 12 U Stehlíčků Dům s klasicistní fasádou a zachovanými gotickými prvky v interiéru.
9 13 Petříkův dům Dům s gotickým jádrem klasicistně přestavěn kolem roku 1820.
Piaristická 1 16 Mallnerův dům Dům s empírovou fasádou a gotickým jádrem. Mezi oblouky podloubí bylo v roce 1994 při přestavbě obnoveno gotické okénko.

Severní strana[editovat | editovat zdroj]

Severní strana má 13 domů, 9 adres.

V severozápadním rohu ústí do náměstí ze západu ulice Piaristická a ze severu Krajinská.

Čo Čp. Název Foto popis[4]
Krajinská 2 36 Puklicův dům Secesně upravený dům, ve kterém byl v roce 1467 ubit Ondřej Puklic, purkmistr.
10 39 Lamplův dům Původně gotický, později renesanční dům, v 19. století upraven klasicistně.
11 41 U Římského císaře Renesanční dům s barokní fasádou, nad atikou je busta císaře Trajána. Originál sochy od Josefa Dietricha je uložen na radnici.
12 42 U Modrého střelce Původně gotický dům, přestavěn renesančně a po roce 1934 přestavěn do současné podoby.
13 49 Dům Daudlebských Gotický dům se zachovanou fasádou z 16. století a se zachovanými původními stropy.
14 50 Metelcův dům Původně gotický dům přestavěn na konci 19. století klasicistně včetně hranatých sloupů s překlady v podloubí, v roce 1984 částečně ubourán.
15 55 Čermákův dům Dům s renesančně-barokním průčelím a zachovanými renesančními a gotickými prvky, včetně gotické kaple.
Plachého 1 56 Lukešův dům Dům byl v roce 1928 přestavěn modernisticky a art deco. Sídlila zde firma Lukeš, největší oděvní obchod na jihu Čech. V roce 1986 upraven renesančně.
Plachého 2 57 U Tří červených křížů Dům se třemi nestejnými oblouky podloubí. V domě začíná pasáží Plachého ulice.
16 58 Obecní dům Původně dva gotické domy, v současnosti upraven klasicistně.
17 67 Försterův dům Jeden z nejstarších domů ve městě (doložen v roce 1380). Má vysokou valbovou střechu a renesanční štít.
18 68 Kolatschkův dům (též Koláčkův dům)[5] Dům s renesanční fasádou, ve které se zachovaly fragmenty gotických oken a štukový ovál nezjištěného domovního znamení.
U Černé věže 1 69 Záložna Funkcionalistický dům z let 1934–6 na místě původního secesního, dnes Česká spořitelna.

Východní strana[editovat | editovat zdroj]

Na východní straně je celkem 13 domů, 11 adres. V severovýchodním rohu ústí do náměstí ze severu ulice U Černé věže a z východu Kanovnická.

Čo Čp. Název Foto popis[4]
Kanovnická 2 76 Dům Terezie Försterové Původně gotický dům s renesančním průčelím z roku 1565 a jedním obloukem podloubí.
19 77 U Jezdce svatého Jiří Dům s renesanční fasádou, jeden oblouk podloubí je doložen již v roce 1602.
20 78 U Červeného jelena Dům s renesančním průčelím, barokním štítem a klasicistními i barokními štukaturami.
21 79 U Zlatého sklípku Dům byl v 18. století upraven rokokově.. V kartuši je klečící mnich s lebkou u nohy.
22 80 U Zlaté hvězdy Dům s pozdně barokním štítem, který zachovává renesanční tvar.
23 83 Knappův dům Dům býval stavebně propojen se sousedním domem č. 24.
24 84 U Haasů Dvojdům vyhořel v roce 1641 a byl barokně obnoven.
25 87 Knihkupectví Původně gotický dům v roce 1641 vyhořel a dlouhá léta nebyl opraven. Již přes 90 let se v domě drží různá knihkupectví.
26 88 Kollmannův dům (Lékárna) Původně gotický dům, naposledy přestavěn na přelomu 19. a 20. století.
27 89 U Tří kohoutů Secesní stavba z let 1903–6. Součást Hotelu Zvon
28 90 U Stříbrného zvonu Původní dva gotické domy byly v 16. století spojeny do jednoho, později upraveny barokně, barokní prvky odstraněny v 19. století.Součást Hotelu Zvon
29 91 Ausobského dům[6] Klasicistně upravený dům se zachovalým goticko-renesančním jádrem. Součást Hotelu Zvon
Karla IV. 1 92 Palác Včela Dům z let 1895–6, postaven pro německý peněžní ústav Spar und Vorschussverein Biene, česky Včela. Ornamenty včel a úlu mají symbolizovat spořivost.

Jižní strana[editovat | editovat zdroj]

Jižní strana má 12 domů, 10 adres. V jihovýchodním rohu ústí do náměstí z východu ulice Karla IV. a z jihu Dr. Stejskala

Čo Čp. Název Foto popis[4]
Dr. Stejskala 2 113 U (Bílého) jelena[7] Renesanční dům, do roku 1998 s empírovou fasádou. V roce 1998 bylo odkryto renesanční sgrafdito s jelenem.
30 114 U Bílého anděla Renesanční dům s gotickým jádrem. V roce 1911 byl při úpravách domu objeven poklad se zlatými a stříbrnými mincemi.
31 115 Nakladatelství Kratochwil Renesanční dům, ve 20. letech 20. století upraven, patro bylo vysazeno na konzoly v podobě sov.
32 117 Dům Kniha Renesanční dům, barokně přestavěn a na konci 19. století upraven. V podloubí se zachovala křížová hřebínková klenba.
33 118 Erbenův dům Renesanční dům, barokně upravený, Zachovaly se rokokové štuky.
34 121 U Bílé labutě Gotický dům s renesančním průčelím. V roce 1967 byl odkryt první dřevěný gotický strop ve městě.
35 122 Wichtův dům Renesanční dům byl po požáru v roce 1968 přestavěn, další přestavba bylav roce 1929, kdy i přes vydané stavební povolení byl postaven pouze jeden oblouk podloubí místo předepsaných dvou.
36 123 Čertíkův dům Původně gotický dům vyhořel v roce 1868. Po požáru byl opraven ve směsi slohů. Na začátku 90. let je chtěl tehdejší majitel, Čedok, přestavět. Domy byly i se sousedním hotelem Slunce až na fasádu zbourány a následně zde stála 8 let pouze průčelí.
37 Hotel Slunce (Dvořák) Od roku 2001 Hotel a galerie Dvořák.
38 127 Dům umění Klasicistně upravený goticko-renesanční dům je od roku 1761 v majetku města či státní instituce.
39 128 Čedok Po požáru v roce 1868 byl obnoven v historizujícím stylu, do současné barokní podoby byl upraven v letech 1983–7.
Biskupská 1 129 Stará pošta V letech 1782–1918 zde sídlila pošta a telegrafní úřad, telefon a telegraf zde zůstaly až do roku 1922/3.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

[1]

  1. a b c d Vojenské pásmo a křída určily na dvou náměstích vítěze
  2. Památky statutárního města České Budějovice
  3. Kámen jsme vzít nechtěli, tvrdí mladíci
  4. a b c d Milan Binder, Jan Schinko: Českobudějovické náměstí, aneb Samsonova kašna, Bludný kámen a 48 domů
  5. http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/putovani_namesti_cb20071221.html
  6. http://ceskobudejovicky.denik.cz/ostatni_region/putovani_zvon_cb20080509.html
  7. http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/putovani_kratochwil_cb20080815.html