15. poledník východní délky
(Stargard v severním Polsku)
15. poledník východní délky je poledník, který se nachází 15° východně od Greenwichského poledníku. Od severního pólu prochází přes Severní ledový oceán, Evropu, Středozemní moře, Afriku, Atlantský oceán, Jižní oceán a Antarktidou k jižnímu pólu. Je to řídící poledník pro středoevropský pásmový čas (GMT+1), tzn. že na tomto poledníku mu odpovídá i sluneční čas. Je to nejvýznamnější poledník procházející Českem.
Země a místa na poledníku
[editovat | editovat zdroj]- Severní ledový oceán
Svalbard- Norské moře
Norsko – Lofoty, národní parky Sjunkhatten a Saltfjellet-Svartisen
Švédsko – jezero Siljan, blízko Ludviky, Örebro, Växjö- Baltské moře –
Dánsko (Bornholm)
Polsko – Stargard, Lubsko
Německo – Görlitz
Polsko – Zgorzelec
Česko – Andělka
Polsko
Česko – Liberec (západní okraj), Český Dub, astronomický střed Česka (u Kouřimi), Pacov, Jindřichův Hradec
Rakousko – Gmünd, Trofaiach
Slovinsko – Dravograd, Trebnje
Chorvatsko – blízko Vrbovska a Senje, ostrovy Pag, Sestrunj, Dugi otok- Jaderské moře
Itálie – Termoli, Battipaglia, Agropoli- Tyrhénské moře – Vulcano
Sicílie – Patti, Etna, Catania (okraj)- Středozemní moře
Libye – Misuráta
Čad – bod na trojmezí s Libyí a Nigerem
Niger – východním okrajem země
Čad – Ndžamena
Kamerun – region Extrême-Nord
Čad – Pala
Kamerun – region Nord
Středoafrická republika – západním okrajem země
Kamerun – Yokadouma
Konžská republika
Konžská demokratická republika – západně od Kinshasy, Mbanza-Ngungu
Angola – Uíge
Namibie – východně od Walvis Bay- jižní Atlantský oceán
- Jižní oceán
Antarktida – země královny Maud

Dánsko
[editovat | editovat zdroj]V Dánsku dělí 15. poledník ostrov Bornholm tak, že asi 2/3 ostrova je na západ od poledníku. Významný průsečík 15. poledníku s 55. rovnoběžkou leží v dunách asi 200 m od jižního pobřeží při východním okraji místní části Østre Sømarken. Je vyznačen žulovou deskou s naznačeným poledníkem a rovoběžkou.[1]
Polsko
[editovat | editovat zdroj]Na polské pobřeží Baltského moře vstupuje 15. poledník v obci východně od ruin kostela v Trzęsaczu. V obci založil místní občan muzeum historie Trzęsacze nazvané Muzeum na 15. poledníku, které nese jeho jméno (Muzeum na 15 Południku im. Władysława Jagiełło).[2]
Dále prochází 15. poledník obcí Kikorze, kde je v parku vyznačen jeho průběh velkým kamenem a místní motel nese název „15 Południk“.
Jižněji, na okraji města Stargard stojí nejstarší památník, postavený na počest 15. poledníku. Byl vybudován ve dvacátých letech minulého století.[kdy?]
V oblasti Dolnoslezských borů 15. poledník poprvé opouští Polsko a poblíž Rothenburgu přechodem Lužické Nisy stupuje do Německa. Od Zhořelce opět vede Polskem až k českému Frýdlantskému výběžku. Polskou hranici, ať už s Německem nebo Českem, přechází 15. poledník celkem jedenáctkrát.
Německo
[editovat | editovat zdroj]
Německem prochází 15. poledník v úseku dlouhém asi 16 km. Podobně jako hraniční řeka Lužická Nisa přetíná město Zhořelec, přičemž zde německo-polskou hranici přejde třikrát, než se vrátí do Polska. V německé části původního města (Görlitz – nejvýchodnější německé město) je v městském parku umístěn pomník 15. poledníku (Meridianstein).
Česko
[editovat | editovat zdroj]
Průběh a význam
[editovat | editovat zdroj]Na území České republiky vstupuje 15. východní poledník od severu z území Polska severně od obce Andělka ve Frýdlantském výběžku. Následně ještě několikrát překročí hranici Česka a Polska na západním okraji výběžku, aby nakonec definitivně vstoupil na české území severně od Horního Vítkova u Chrastavy. Poté vede napříč Čechami v délce asi 206 km. Opouští je v lesích jižně od Lásenice, a vstupuje na území Rakouska (jen asi 1,5 km západně od jeho nejsevernějšího bodu), načež se v prostoru Staňkovského rybníka ještě na pár set metrů vrátí do Česka. Dalších přibližně 30 kilometrů ještě vede podél česko-rakouské hranice.
Východně u města Kouřim protíná poledník 50. rovnoběžku severní šířky. Tento globálně význačný průsečík se označuje jako tzv. astronomický střed České republiky a používá se pro astronomické výpočty jako obecné souřadnice Česka, například pro časy východu a západu Slunce, intenzitu zatmění Slunce apod. Někdy je tento průsečík označován i za astronomický střed Evropy.
Sídla a místa na poledníku
[editovat | editovat zdroj]Liberecký kraj
[editovat | editovat zdroj]- Andělka (Višňová) – u zemědělského družstva je označen průsečík 15. poledníku s 51. rovnoběžkou
- Saň (Višňová) – západním okrajem zástavby
- Heřmanice – poblíž autobusové točny
- Nová Ves (okres Liberec) – středem obce, několik metrů západně od vstupu do kostela
- Víska (Chrastava)
- Machnín – přes bojiště bitvy u Chrastavy a jezdeckým areálem
- Karlov pod Ještědem – východním okrajem
- Horní Suchá (Liberec) – nejjižnější částí
- Horní Hanychov – dolní stanicí lyžařského vleku vedle lanovky na Ještěd
- Černý kopec (887 m)
- Český Dub – východní částí města
- Letařovice – západním okrajem
- Kobyly – mezi částmi Kobyly a Radvanice
Středočeský kraj
[editovat | editovat zdroj]- Dolení Kruhy – středem vsi
- Hoškovice – středem obce, východně od silnice II/610
- farma Přestavlky východně od Mnichova Hradiště
- Lhotice – východním okrajem
- Násedlnice – východním okrajem
- Husí Lhota – západním okrajem
- Židněves – východní částí obce
- Charvatce
- Kamenné Zboží – středem kaple uprostřed obce
- Písty – západní částí obce
- Chotutice – východní částí obce
- astronomický střed Česka východně od Kouřimi (je označen také na náměstí)
- Toušice
- Doubravčany – západní okraj
- Skvrňov
- Chlum (Staňkovice)
- třikrát přes Sázavu na území Tichonic
- Trhový Štěpánov – západně kolem města
- Chlum (obec, okres Benešov)
- Kuňovice
- Jeníkov (Čechtice) – středem obce (návsí)
Kraj Vysočina
[editovat | editovat zdroj]Jihočeský kraj
[editovat | editovat zdroj]- Nový Bozděchov
- Dolní Radouň – severozápadní částí obce
- Jindřichův Hradec – středem města, přes zámek a hvězdárnu
- Horní Žďár
- Staňkovský rybník
Itálie
[editovat | editovat zdroj]Poledník prochází nejen italskou pevninou přes regiony Molise, Apulie a Kampánie, ale také okrajem liparského ostrova Vulcano a přes východ Sicílie. Zde shodou náhod vede právě přes vrchol Etny.
Sahara
[editovat | editovat zdroj]Průsečík 15. poledníku s 23. rovnoběžkou severní šířky posloužil při vytyčování koloniálních hranic v liduprázdné Sahaře, jako trojmezí dnešní Libye, Nigeru a Čadu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Průsečík 55N;15E
- ↑ muzeumtrzesacz.pl (polsky). www.muzeumtrzesacz.pl [online]. [cit. 2013-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-02.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu 15. poledník východní délky na Wikimedia Commons
