Přeskočit na obsah

15. poledník východní délky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pomník 15. poledníku
(Stargard v severním Polsku)

15. poledník východní délky je poledník, který se nachází 15° východně od Greenwichského poledníku. Od severního pólu prochází přes Severní ledový oceán, Evropu, Středozemní moře, Afriku, Atlantský oceán, Jižní oceán a Antarktidou k jižnímu pólu. Je to řídící poledník pro středoevropský pásmový čas (GMT+1), tzn. že na tomto poledníku mu odpovídá i sluneční čas. Je to nejvýznamnější poledník procházející Českem.

Země a místa na poledníku

[editovat | editovat zdroj]
Průběh 15. poledníku v oblasti střední Evropy před 1. světovou válkou – tehdy zde procházel jen Německem a Rakouskem-Uherskem

V Dánsku dělí 15. poledník ostrov Bornholm tak, že asi 2/3 ostrova je na západ od poledníku. Významný průsečík 15. poledníku s 55. rovnoběžkou leží v dunách asi 200 m od jižního pobřeží při východním okraji místní části Østre Sømarken. Je vyznačen žulovou deskou s naznačeným poledníkem a rovoběžkou.[1]

Na polské pobřeží Baltského moře vstupuje 15. poledník v obci východně od ruin kostela v Trzęsaczu. V obci založil místní občan muzeum historie Trzęsacze nazvané Muzeum na 15. poledníku, které nese jeho jméno (Muzeum na 15 Południku im. Władysława Jagiełło).[2]

Dále prochází 15. poledník obcí Kikorze, kde je v parku vyznačen jeho průběh velkým kamenem a místní motel nese název „15 Południk“.

Jižněji, na okraji města Stargard stojí nejstarší památník, postavený na počest 15. poledníku. Byl vybudován ve dvacátých letech minulého století.[kdy?]

V oblasti Dolnoslezských borů 15. poledník poprvé opouští Polsko a poblíž Rothenburgu přechodem Lužické Nisy stupuje do Německa. Od Zhořelce opět vede Polskem až k českému Frýdlantskému výběžku. Polskou hranici, ať už s Německem nebo Českem, přechází 15. poledník celkem jedenáctkrát.

Pomník 15. poledníku v městském parku ve Zhořelci

Německem prochází 15. poledník v úseku dlouhém asi 16 km. Podobně jako hraniční řeka Lužická Nisa přetíná město Zhořelec, přičemž zde německo-polskou hranici přejde třikrát, než se vrátí do Polska. V německé části původního města (Görlitz – nejvýchodnější německé město) je v městském parku umístěn pomník 15. poledníku (Meridianstein).

Pás označující 15. poledník v Jindřichově Hradci

Průběh a význam

[editovat | editovat zdroj]

Na území České republiky vstupuje 15. východní poledník od severu z území Polska severně od obce Andělka ve Frýdlantském výběžku. Následně ještě několikrát překročí hranici Česka a Polska na západním okraji výběžku, aby nakonec definitivně vstoupil na české území severně od Horního Vítkova u Chrastavy. Poté vede napříč Čechami v délce asi 206 km. Opouští je v lesích jižně od Lásenice, a vstupuje na území Rakouska (jen asi 1,5 km západně od jeho nejsevernějšího bodu), načež se v prostoru Staňkovského rybníka ještě na pár set metrů vrátí do Česka. Dalších přibližně 30 kilometrů ještě vede podél česko-rakouské hranice.

Východně u města Kouřim protíná poledník 50. rovnoběžku severní šířky. Tento globálně význačný průsečík se označuje jako tzv. astronomický střed České republiky a používá se pro astronomické výpočty jako obecné souřadnice Česka, například pro časy východu a západu Slunce, intenzitu zatmění Slunce apod. Někdy je tento průsečík označován i za astronomický střed Evropy.

Sídla a místa na poledníku

[editovat | editovat zdroj]

Liberecký kraj

[editovat | editovat zdroj]

Středočeský kraj

[editovat | editovat zdroj]

Kraj Vysočina

[editovat | editovat zdroj]
  • Čáslavsko – západním okrajem
  • Bratřice – středem obce (asi 40 m západně od kapličky na návsi)
  • Pacov – západní částí města (v zámeckém parku je pomníček)
  • napříč letištěm Pacov-Kámen
  • Svatava – východním okrajem

Jihočeský kraj

[editovat | editovat zdroj]

Poledník prochází nejen italskou pevninou přes regiony Molise, Apulie a Kampánie, ale také okrajem liparského ostrova Vulcano a přes východ Sicílie. Zde shodou náhod vede právě přes vrchol Etny.

Průsečík 15. poledníku s 23. rovnoběžkou severní šířky posloužil při vytyčování koloniálních hranic v liduprázdné Sahaře, jako trojmezí dnešní Libye, Nigeru a Čadu.

  1. Průsečík 55N;15E
  2. muzeumtrzesacz.pl (polsky). www.muzeumtrzesacz.pl [online]. [cit. 2013-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-02.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]