Africké muzeum Dr. Emila Holuba
| Africké muzeum Dr. Emila Holuba | |
|---|---|
| Údaje o muzeu | |
| Stát | |
| Město | Holice |
| Adresa | Holubova 768 |
| Zakladatel | Holice |
| Založeno | 1966 |
| Kód památky | 107264 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kulturní dům a Památník Dr. Emila Holuba) |
| IČO | 00371106 (VR) |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′15,44″ s. š., 15°59′17,47″ v. d. |
| Webové stránky | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Africké muzeum Dr. Emila Holuba je muzeum ve městě Holice v Pardubickém kraji, věnované životu a dílu místního rodáka, afrického cestovatele a lékaře Emila Holuba.
V roce 1956 byla založena pamětní síň na místní faře. O deset let později vzniklo v Holicích muzeum pod názvem Památník Dr. Emila Holuba. Vzniklo na základě sbírek a pozůstalostí, které Holubova manželka věnovala městu. V muzeu lze najít funkční model Viktoriiných vodopádů a venkovní africké vesnice s audiovizuální projekcí.
V roce 2012 bylo muzeum znovuotevřeno po rekonstrukci jako Africké muzeum Dr. Emila Holuba. Autorem návrhu nové expozice je architekt David Vávra.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Po smrti Emila Holuba v roce 1902 vznikla v Holicích myšlenka založit mu v rodném městě muzeum. V roce 1925 uvolnilo městské obecní zastupitelstvo jednu místnost v budově radnice pro klubovnu Studentského spolku, ve které bylo vystaveno několik předmětů a dokumentů z Holubových cest. Tuto dílčí expozici lze považovat za první pokus vytvořit ve městě Holubovu muzejní síň. Expozice byla zničena při požáru radnice během květnového povstání v roce 1945.[1]
V roce 1947 se podařilo shromáždit další dokumenty a sbírkové předměty ke 100. výročí Holubova narození. Roku 1949 byl odhalen pomník Dr. Emila Holuba a znovu se uvažovalo o zřízení pamětní síně v nové radnici, k realizaci nicméně nedošlo. Díky výnosu ministerstva školství a osvěty z roku 1950 byly Holubovy sbírky soustředěny do Holic. V roce 1953 byl ustanoven Výbor pro zřízení muzea Dr. Holuba, který se o památky staral. Dne 1. května 1956 byla v části prostor římskokatolické fary zpřístupněna expozice získaných sbírek, předmětů a dokumentů.[1]
Holubova manželka Růžena odkázala po své smrti 28. září 1958 manželovy sbírky a předměty, včetně kompletní pracovny, jeho rodnému městu. V letech 1962–1966 byl v Holicích podle projektu bratislavského architekta Štefana Imricha svépomocí postaven objekt muzea, který byl slavnostně otevřen pod názvem Památník Dr. Emila Holuba dne 30. dubna 1966.[1] Expozici navštívilo do roku 2010 přes 1 340 000 návštěvníků.[2]
V letech 2010–2012 prošlo muzeum rekonstrukcí a bylo přejmenováno na Africké muzeum Dr. Emila Holuba.[1] Moderní expozici navrhl architekt a divadelník David Vávra.[3]
Budova
[editovat | editovat zdroj]Budova muzea je společně s přilehlým kulturním domem od roku 2024 památkově chráněna. Představuje cenný příklad architektury z počátku 60. let 20. století, která využívá kvalitní materiály a odráží tehdejší architektonický vývoj. Jde o elegantní jednopodlažní halovou stavbu v duchu mezinárodní moderny, obloženou bílým travertinem, v níž se ještě objevují jemné, klasicizující prvky. Výrazným architektonickým motivem je svislé členění oken, které na hlavní fasádě zvýrazňuje vstupní schodiště s tenkou deskou markýzy nad hlavním vchodem. V interiéru se dochovaly původní povrchy, dekorativní prvky i část původního vybavení.[4]
Expozice
[editovat | editovat zdroj]V muzeu jsou k vidění osobní věci manželů Holubových, pracovna Emila Holuba, řády, trofeje a dary od domorodých náčelníků,[5] ale také stylizované Viktoriiny vodopády s iluzí tekoucí vody, africká vesnička, iluze africké přírody s poletujícími ptáky, rozestupující se savanou, zvuky divokých zvířat a africkou hudbou, a vycpanina Holubova domácího mazlíčka, lva Prince. V expozici se nacházejí tři dotykové interaktivní obrazovky, kde mohou návštěvnící otestovat své znalosti o Emilu Holubovi nebo o Africe, tajemné skříňky, v nichž jsou ukryté africké předměty, nebo stavebnice, puzzle a skládačky v hracím koutku. V krátkém filmu o Holubovi scenáristů a režisérů Milana Šteindlera a Martina Koppa ožívají kresby z Holubových cestopisů.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 Historie holického památníku a muzea | Africké Muzeum Dr. Emila Holuba. www.holubovomuzeum.cz [online]. [cit. 2025-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.holubovomuzeum.cz [online]. [cit. 2015-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
- 1 2 Objevte životní příběh cestovatele Emila Holuba v Holicích [online]. [cit. 2025-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Památník dr. Emila Holuba - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Africké muzeum Dr. Emila Holuba v Holicích [online]. [cit. 2025-11-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Africké muzeum Dr. Emila Holuba na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Fotografie z výstav
- Bakalářská práce "Emil Holub a Holice" popisující historii muzea (strany 27 – 39)
