Vyza velká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Vyza velká

alternativní popis obrázku chybí
Vyza velká
Stupeň ohrožení podle IUCN
Kriticky ohrožený druh
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád: jeseteři (Acipenseriformes)
Čeleď: jeseterovití (Acipenseridae)
Rod: vyza (Huso)
Binomické jméno
Huso huso
Linné, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyza velká (Huso huso, rusky белуга, běluga) je považována za největší sladkovodní rybu, což je zavádějící, protože není čistě sladkovodní rybou. Značnou část života tráví v brakických vodách a v jeho průběhu střídá sladkovodní a mořské prostředí. Proniká hluboko do řek, před postavením přehrady Železná vrata pronikala Dunajem až do jeho rakouské části. Je to druh anadromní ryby z čeledi jeseterovitých (Acipenseridae), řádu jeseterů (Acipenseriformes). Vyzy rostou velmi pomalu a dožívají se až 118 let. Mohou přitom dosáhnout délky až téměř 8,5 metru a hmotnosti 1000 kg, nejtěžší jedinec měl 1571 kg. Loví se převážně pro jikry známé jako černý kaviár a také pro jejich kůži, která se používá v koželužnictví.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Nachází se převážně v povodí Kaspického a Černého moře, Azovského moře příležitostně též v moři Jaderském. Dříve se vyza velká objevovala i v dolních tocích Moravy a Váhu.[2]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Vyza je všežravec, dravec. Po svém narození až do raného mládí se vyza velká živí bezobratlými a také některými druhy korýšů. S rostoucími rozměry a věkem se v jejím jídelníčku mohou objevit také ryby, až se stane doslova dravou. V dospělosti dokáže díky své obrovské tlamě nasát ryby vážící i několik kilogramů.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Na svůj druh dosahuje tato ryba pohlavní dospělosti docela pozdě. U samců ve věku 12-14 let, a u samic ve věku 16-22 let. Tato ryba se rozmnožuje třením. Vyzy táhnou do řek ve dvou vlnách: Jarní "rasa" přitáhne do řek brzy z jara, zatímco podzimní přitáhne v období pozdního podzimu do dolního toku řeky. V řece přezimuje a z jara táhne do výše položených míst. Ke tření dochází v hlubokých proudech se štěrkovým dnem v hloubce 4-12 m. Jikry tvoří pětinu hmotnosti samice. Počet jiker u jedné samice byl odhadnut na 360 000 až 7 700 000 kusů. Interval mezi jednotlivými výtěry je přibližně 5 let.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2016.1. 7. července 2016. Dostupné online.
  2. Malá československá encyklopedie. IV. svazek Š - Ž. 1. vyd. Praha: Encyklopedický institut ČSAV 1987. str. 928. bez ISBN

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]