Kostel Všech svatých (Sedlec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Všech svatých
Hřbitovní kaple Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kostel Všech svatých
Kostel Všech svatých
Architektonický popis
Výstavba 14. století
Odkazy
Oficiální web Oficiální web
Kód památky 30874/2-1082 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na tuto kapitolu je přesměrováno heslo Kostnice sedlecká. Pomozte Wikipedii tím, že pro něj vytvoříte samostatný článek. Možná hledáte: Kostnice sedlecká (opera), opera Otakara Bradáče.

Kostel Všech svatých byl původně součástí cisterciáckého klášteraSedlci u Kutné Hory. V podzemní části se nachází kostnice (ossuarium).

Historie[editovat | editovat zdroj]

S budováním hřbitovní kaple Všech svatých se začalo na počátku 14. století. Dvouvěžová hřbitovní kaple s kostnicí měla dvě podlaží. Nahoře se nacházela kaple a ve spodním patře kostnice.[1] V roce 1421 byla stavba zasažena ničivým požárem založeným husity. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.

Kaple byly znovu obnoveny mezi lety 1703-1710 v souvislosti s celkovou obnovou kláštera podle koncepce opata Snopka a architekta Jana Blažeje Santiniho - Aichela. Významným mezníkem v historii kaple se stal letopočet 1784. V tomto roce Josef II. zrušil kromě jiných také sedlecký klášter a klášterní majetek odkoupili Schwarzenbergové z Orlíka. Ti nechali kostnici upravit do nynější podoby. Autorem světově unikátní výzdoby z lidských kostí se stal řezbář František Rint z České Skalice.

Santiniho přestavby[editovat | editovat zdroj]

Santiniho úpravy zde nebyly tak velké jako v klášteře. Stavbu bylo nutné staticky zajistit, proto Santini vestavěl štít mezi věže západního průčelí a d přístavbou západní předsíně. Věže jsou rozdělené vodorovnými římsami a vrchol je zakončen arkádami s lucernou. Vertikalitu kostela Santini zdůraznil odstupňovaným opěrným gotický systém a umístěním vertikálních okenních otvorů. Okna jsou zakončena lomeným obloukem a jejich výplň je tvořena trojicí jeptišek s kružbou. Některé otvory jsou zazděné. Na detailu kružeb si můžeme všimnout trojlístků. Na štítu je vidět opět odstupňovaný opěrný systém s oknem zakončeným lomným obloukem.

Interiér kostnice

Ve stylu svého specifického architektonického projevu, barokní gotiky upravil i interiér, včetně návrhu výzdoby z kostí a dalších doplňků jako např. řezaných korun nad pyramidami, svícnů (fiál) aj. Z kostí je zde vyobrazený znak knížecího rodu Schwarzenbergů, který se nachází u hlavního vchodu nad vstupním portálem. Dále mu lze připsat nástupní schodiště vedoucí do prostoru kostnice a dekoraci kleneb, včetně dvou polí zachované gotické klenby.[2] Zde se také nachází vstupní lomený oblouk, který je zakončen do konzol. Změnil tak orientaci vstupu do obou podlaží.

Sedlecká kostnice[editovat | editovat zdroj]

Kosti uvnitř sedlecké kostnice

Sedlecká kostnice má zajímavou historii. Původně to byl hřbitovní kostel zdejšího cisterciáckého kláštera. Podle pověsti přinesl opat sedleckého kláštera Heidenreich hrst země z Božího hrobu v Jeruzalémě a rozesel ji po hřbitově. Hřbitovní půda se tak stala součástí Svaté země a proto se sem pohřbívalo nejen z Čech, ale i z okolních zemí.[3] Tisíce lidí zde našly poslední odpočinek také v dobách epidemií.

Detail štukové výzdoby klenby, Kostnice

Galerie - kostnice[editovat | editovat zdroj]

Půdorys klenby kostnice,Kostel Všech svatých, Sedlec

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Srov.: Jan Kulich (pozn. 1).
  2. Srov.: Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini-Aichel, Praha 1998, s. 256.
  3. Srov.: Jan Kulich, Kostnice. Kutná Hora – Sedlec, Chlumec nad Cidlinou 2002.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POCHE, Emanuel (red.). Umělecké památky Čech 3. Praha: Academia, 1980. S. 300–303. 
  • Horyna, Mojmír, Jan Blažej Santini-Aichel, Karolinum, Praha 1998, 490 stran
  • Horyna, Mojmír, Santini: Stavby J. B. Santiniho na Žďársku, Resident, Žďár nad Sázavou 1999.
  • Kryšková, Anna – Látalová, Barbora – Kraut, Jan et al., Záměření církevní architektury J. B. Santiniho, Vysoké účení technické v Brně, Brno 2010.
  • Kulich, Jan, Kostnice. Kutná Hora – Sedlec, Gloriet, Chlumec nad Cidlinou 2002.
  • Lomičková Radka; Sedlec; nakladatelství: Katolická teologická fakulta, Togga; r. 2009; 588 stran
  • Pospíšil Aleš; Sedlec příběh podivuhodného místa Kutné Hory; vydala Nadace Kutná Hora – památka UNESCO za podpory společn osti Phulip Morris ČR a.s.; r. 2015; 204 stran
  • Kuncl Vladimír, Stanislav Růžička; Santini; nakladatelství: VIDEO-FOTO-KUNC; r. 2014; 168 stran

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]