Malá Rus
Malá Rus (také známá jako Malorusko, Malorossija) je geografický a historický termín používaný k popisu Ukrajiny.[1]
Na počátku 14. století přijal konstantinopolský patriarcha rozlišení mezi tzv. eparchiemi Megalē Rosiia (dosl. „Velká Rus, Velké Rusko“) a Mikrà Rosiia (dosl. „Malá Rus, Malé Rusko“).[2][3][4] Jurisdikce druhé z nich se v roce 1303 stala haličskou metropolí.[2] Přesný význam přívlastků „velká“ a „malá“ v tomto kontextu není jasný. Je možné, že výrazy jako „malá“ a „menší“ tehdy jednoduše znamenaly geograficky menší a/nebo méně lidnaté území,[5] nebo území s menším počtem eparchií.[3] Další možností je, že označovaly vztah podobný vztahu mezi domovinou a kolonií (podobně jako „Magna Graecia“ označovala řeckou kolonii).[3]
Tento název přestal být v 15. století používán, protože rozlišování mezi „Velkou“ a „Malou“ už nebylo potřeba, jelikož ruská pravoslavná církev se sídlem v Moskvě už nebyla napojena na Kyjev. Nicméně s nástupem katolické rusínské církve v Polsko-litevském společenství oživili pravoslavní představitelé hledající podporu u Moskvy tento název v řecké podobě: Malaia Rossiia („Malá Rus“).[3] Poté se „Malá Rus“ vyvinula v politický a geografický pojem v Rusku, označující většinu území dnešní Ukrajiny, zejména území kozáckého hetmanátu. Odpovídajícím způsobem se odvozeniny jako „malorus“ (rusky: Малоросс, přepisováno: Maloross) běžně používaly pro označení obyvatel, jazyka a kultury této oblasti. Velká část elitní populace této oblasti přijala maloruskou identitu, která soupeřila s místní ukrajinskou identitou. Území dnešní jižní Ukrajiny se po připojení k Rusku v 18. století začalo nazývat Novorossija („Nové Rusko“).[6]
Po rozpadu Ruské říše v roce 1917 a sjednocení ukrajinských území do jednoho správního celku (Ukrajinská lidová republika a poté Ukrajinská sovětská socialistická republika) začal tento termín mizet z běžného užívání. Dnes je tento pojem anachronický a mnoho Ukrajinců jeho používání považuje za urážlivé.[7][8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Little Russia na anglické Wikipedii.
- ↑ Kappeler 2010, s. 36.
- 1 2 Magocsi 2010, s. 159.
- 1 2 3 4 KOHUT, Zenon Eugene. 563. The Development of a Little Russian Identity and Ukrainian Nationbuilding. Harvard Ukrainian Studies. 1986, s. 559–576. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-27. JSTOR 41036271.
- ↑ Kappeler 2010, s. 36, "Since the fourteenth century the Orthodox patriarch of Constantinople designated two church provinces of Rus', Halych/Kiev and Vladimir/Moscow, with the terms he mikra Rosia (Little Russia which is inner or southern Russia) and he megale Rosia (Great Russia which is outer or northern Russia)".
- ↑ (rusky) Соловьев А. В. Великая, Малая и Белая Русь Archivováno 16. 5. 2018 na Wayback Machine. // Вопросы истории. – М.: Изд-во АН СССР, 1947. – № 7. – С. 24–38.
- ↑ SCHLEGEL, Simon. Making ethnicity in southern Bessarabia: tracing the histories of an ambiguous concept in a contested land. Leiden: Brill, 2019. ISBN 9789004408029. OCLC 1110659212 S. 33.
- ↑ Russia rejects new Donetsk rebel 'state'. www.bbc.com. BBC News, 19 July 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 April 2019.
- ↑ STEELE, Jonathan. Eternal Russia: Yeltsin, Gorbachev, and the Mirage of Democracy. [s.l.]: Harvard University Press, 1994. Dostupné online. ISBN 978-0-674-26837-1. S. 216.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KAPPELER, Andreas. The Russia Reader: History, Culture, Politics. Redakce Barker Adele Marie. [s.l.]: Duke University Press, 12 July 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-8223-4648-7. Kapitola 'Great Russians' and 'Little Russians', s. 31–39. (anglicky)
- MAGOCSI, Paul R. A History of Ukraine: The Land and Its Peoples. [s.l.]: University of Toronto Press, 1 January 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4426-1021-7. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malorusko na Wikimedia Commons
