Přeskočit na obsah

Malá Rus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fragment „nové a přesné mapy Evropy sestavené z nejlepších zdrojů…“ od Emanuela Bowena, vydané roku 1747 v jeho díle A Complete System of Geography. Území kolem Voroněže a Tambova je zde označeno jako „Malá Rus“. Bílá Rus se nachází severovýchodně od Smolenska a nápis „Ukrain“ se rozprostírá podél řeky Dněpr poblíž Poltavy.

Malá Rus (také známá jako Malorusko, Malorossija) je geografický a historický termín používaný k popisu Ukrajiny.[1]

Na počátku 14. století přijal konstantinopolský patriarcha rozlišení mezi tzv. eparchiemi Megalē Rosiia (dosl. „Velká Rus, Velké Rusko“) a Mikrà Rosiia (dosl. „Malá Rus, Malé Rusko“).[2][3][4] Jurisdikce druhé z nich se v roce 1303 stala haličskou metropolí.[2] Přesný význam přívlastků „velká“ a „malá“ v tomto kontextu není jasný. Je možné, že výrazy jako „malá“ a „menší“ tehdy jednoduše znamenaly geograficky menší a/nebo méně lidnaté území,[5] nebo území s menším počtem eparchií.[3] Další možností je, že označovaly vztah podobný vztahu mezi domovinou a kolonií (podobně jako „Magna Graecia“ označovala řeckou kolonii).[3]

Tento název přestal být v 15. století používán, protože rozlišování mezi „Velkou“ a „Malou“ už nebylo potřeba, jelikož ruská pravoslavná církev se sídlem v Moskvě už nebyla napojena na Kyjev. Nicméně s nástupem katolické rusínské církve v Polsko-litevském společenství oživili pravoslavní představitelé hledající podporu u Moskvy tento název v řecké podobě: Malaia Rossiia („Malá Rus“).[3] Poté se „Malá Rus“ vyvinula v politický a geografický pojem v Rusku, označující většinu území dnešní Ukrajiny, zejména území kozáckého hetmanátu. Odpovídajícím způsobem se odvozeniny jako „malorus“ (rusky: Малоросс, přepisováno: Maloross) běžně používaly pro označení obyvatel, jazyka a kultury této oblasti. Velká část elitní populace této oblasti přijala maloruskou identitu, která soupeřila s místní ukrajinskou identitou. Území dnešní jižní Ukrajiny se po připojení k Rusku v 18. století začalo nazývat Novorossija („Nové Rusko“).[6]

Po rozpadu Ruské říše v roce 1917 a sjednocení ukrajinských území do jednoho správního celku (Ukrajinská lidová republika a poté Ukrajinská sovětská socialistická republika) začal tento termín mizet z běžného užívání. Dnes je tento pojem anachronický a mnoho Ukrajinců jeho používání považuje za urážlivé.[7][8]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Little Russia na anglické Wikipedii.

  1. Kappeler 2010, s. 36.
  2. 1 2 Magocsi 2010, s. 159.
  3. 1 2 3 4 KOHUT, Zenon Eugene. 563. The Development of a Little Russian Identity and Ukrainian Nationbuilding. Harvard Ukrainian Studies. 1986, s. 559–576. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-27. JSTOR 41036271.
  4. Kappeler 2010, s. 36, "Since the fourteenth century the Orthodox patriarch of Constantinople designated two church provinces of Rus', Halych/Kiev and Vladimir/Moscow, with the terms he mikra Rosia (Little Russia which is inner or southern Russia) and he megale Rosia (Great Russia which is outer or northern Russia)".
  5. (rusky) Соловьев А. В. Великая, Малая и Белая Русь Archivováno 16. 5. 2018 na Wayback Machine. // Вопросы истории. – М.: Изд-во АН СССР, 1947. – № 7. – С. 24–38.
  6. SCHLEGEL, Simon. Making ethnicity in southern Bessarabia: tracing the histories of an ambiguous concept in a contested land. Leiden: Brill, 2019. ISBN 9789004408029. OCLC 1110659212 S. 33.
  7. Russia rejects new Donetsk rebel 'state'. www.bbc.com. BBC News, 19 July 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 April 2019.
  8. STEELE, Jonathan. Eternal Russia: Yeltsin, Gorbachev, and the Mirage of Democracy. [s.l.]: Harvard University Press, 1994. Dostupné online. ISBN 978-0-674-26837-1. S. 216.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KAPPELER, Andreas. The Russia Reader: History, Culture, Politics. Redakce Barker Adele Marie. [s.l.]: Duke University Press, 12 July 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-8223-4648-7. Kapitola 'Great Russians' and 'Little Russians', s. 31–39. (anglicky) 
  • MAGOCSI, Paul R. A History of Ukraine: The Land and Its Peoples. [s.l.]: University of Toronto Press, 1 January 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4426-1021-7. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Malorusko na Wikimedia Commons