Viktor Čukarin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Viktor Čukarin
Osobní informace
Datum narození 9. listopadu 1921
Místo narození Chreščaticke, Sovětský svaz
Datum úmrtí 25. srpna 1984 (ve věku 62 let)
Místo úmrtí Lvov, Sovětský svaz
Občanství Sovětský svaz Sovětský svaz
Sportovní informace
Sport sportovní gymnastika
Účast na LOH 1952, 1956
Přehled medailí
Letní olympijské hry
zlato Helsinky 1952 víceboj - jednotlivci
zlato Helsinky 1952 víceboj - družstva
zlato Helsinky 1952 kůň našíř
zlato Helsinky 1952 přeskok
zlato Melbourne 1956 víceboj - družstva
zlato Melbourne 1956 víceboj - jednotlivci
zlato Melbourne 1956 bradla
stříbro Helsinky 1952 bradla
stříbro Helsinky 1952 kruhy
stříbro Melbourne 1956 prostná
bronz Melbourne 1956 kůň našíř
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice
zlato Řím 1954 víceboj - jednotlivci
zlato Řím 1954 víceboj - družstva
zlato Řím 1954 bradla
bronz Řím 1954 kůň našíř

Viktor Ivanovič Čukarin (ukrajinsky Віктор Іванович Чукарін, 9. listopadu 1921 Chreščaticke25. srpna 1984 Lvov) byl sovětský gymnasta, sedminásobný olympijský vítěz.

Narodil se v kozácké rodině v ukrajinské vesnici Chreščaticke (v letech 1937 až 2016 Krasnoarmejskoje) nedaleko Doněcka. Jeho otec byl popraven v rámci Velké čistky. Viktor absolvoval sportovní univerzitu v Kyjevě a v roce 1940 se stal mistrem Ukrajiny v gymnastice. Za druhé světové války narukoval jako dobrovolník, upadl do německého zajetí, prošel koncentračními tábory a přežil pochod smrti.[1] Po válce se vrátil ke sportu, čtyřikrát se stal mistrem SSSR (1949, 1950, 1951 a 1955). Při premiéře sovětských sportovců na olympijských hrách 1952 se stal už jako třicátník nejlepším účastníkem her, když vyhrál víceboj jednotlivců a družstev, přeskok a cvičení na koni našíř, stříbrnou medaili získal na bradlech a na kruzích. Na mistrovství světa ve sportovní gymnastice 1954 získal tři zlaté (víceboj jednotlivců a družstev, bradla) a jednu bronzovou (kůň našíř) medaili. Na olympiádě 1956 obhájil prvenství v individuálním i týmovém víceboji a vyhrál na bradlech, druhý byl v prostných, třetí v koni našíř, čtvrtý na hrazdě a sedmý na kruzích.

Po olympiádě v Melbourne ukončil kariéru, v roce 1957 obdrželi spolu s Larisou Latyninovou jako první sportovci v historii Leninův řád,[2] byl také zasloužilým mistrem sportu a zasloužilým trenérem. Působil jako pedagog na Lvovském institutu tělesné kultury. Zemřel v roce 1984, je pohřben na Lyčakovském hřbitově.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.aif.ru/sport/person/1340678
  2. https://fansided.com/2016/07/29/50-greatest-summer-olympians-history/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]