Viktor Čukarin
Viktor Čukarin | |
Osobní informace | |
---|---|
Datum narození | 9. listopadu 1921 |
Místo narození | Chreščaticke, Sovětský svaz |
Datum úmrtí | 25. srpna 1984 (ve věku 62 let) |
Místo úmrtí | Lvov, Sovětský svaz |
Občanství |
![]() |
Sportovní informace | |
Sport | sportovní gymnastika |
Účast na LOH | 1952, 1956 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
zlato | Helsinky 1952 | víceboj - jednotlivci |
zlato | Helsinky 1952 | víceboj - družstva |
zlato | Helsinky 1952 | kůň našíř |
zlato | Helsinky 1952 | přeskok |
zlato | Melbourne 1956 | víceboj - družstva |
zlato | Melbourne 1956 | víceboj - jednotlivci |
zlato | Melbourne 1956 | bradla |
stříbro | Helsinky 1952 | bradla |
stříbro | Helsinky 1952 | kruhy |
stříbro | Melbourne 1956 | prostná |
bronz | Melbourne 1956 | kůň našíř |
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice | ||
zlato | Řím 1954 | víceboj - jednotlivci |
zlato | Řím 1954 | víceboj - družstva |
zlato | Řím 1954 | bradla |
bronz | Řím 1954 | kůň našíř |
Viktor Ivanovič Čukarin (ukrajinsky Віктор Іванович Чукарін, 9. listopadu 1921 Chreščaticke – 25. srpna 1984 Lvov) byl sovětský gymnasta, sedminásobný olympijský vítěz.
Narodil se v kozácké rodině v ukrajinské vesnici Chreščaticke (v letech 1937 až 2016 Krasnoarmejskoje) nedaleko Doněcka. Jeho otec byl popraven v rámci Velké čistky. Viktor absolvoval sportovní univerzitu v Kyjevě a v roce 1940 se stal mistrem Ukrajiny v gymnastice. Za druhé světové války narukoval jako dobrovolník, upadl do německého zajetí, prošel koncentračními tábory a přežil pochod smrti.[1] Po válce se vrátil ke sportu, čtyřikrát se stal mistrem SSSR (1949, 1950, 1951 a 1955). Při premiéře sovětských sportovců na olympijských hrách 1952 se stal už jako třicátník nejlepším účastníkem her, když vyhrál víceboj jednotlivců a družstev, přeskok a cvičení na koni našíř, stříbrnou medaili získal na bradlech a na kruzích. Na mistrovství světa ve sportovní gymnastice 1954 získal tři zlaté (víceboj jednotlivců a družstev, bradla) a jednu bronzovou (kůň našíř) medaili. Na olympiádě 1956 obhájil prvenství v individuálním i týmovém víceboji a vyhrál na bradlech, druhý byl v prostných, třetí v koni našíř, čtvrtý na hrazdě a sedmý na kruzích.
Po olympiádě v Melbourne ukončil kariéru, v roce 1957 obdrželi spolu s Larisou Latyninovou jako první sportovci v historii Leninův řád,[2] byl také zasloužilým mistrem sportu a zasloužilým trenérem. Působil jako pedagog na Lvovském institutu tělesné kultury. Zemřel v roce 1984, je pohřben na Lyčakovském hřbitově.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://www.aif.ru/sport/person/1340678
- ↑ https://fansided.com/2016/07/29/50-greatest-summer-olympians-history/
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Sovětští gymnasté
- Sovětští olympijští vítězové
- Sovětští stříbrní olympijští medailisté
- Sovětští bronzoví olympijští medailisté
- Olympijští vítězové ve sportovní gymnastice
- Mistři světa ve sportovní gymnastice
- Váleční zajatci
- Narození 1921
- Úmrtí 1984
- Pohřbení na Lyčakovském hřbitově
- Zasloužilí mistři sportu SSSR v gymnastice