Dziga Vertov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dziga Vertov
David Kaufman (Dziga Vertov) 1913.jpg
Narození 21. prosince 1895
Białystok
Úmrtí 12. února 1954 (ve věku 58 let)
Moskva
Místo odpočinku Novoděvičí hřbitov
Ocenění Řád rudé hvězdy
Медаль За доблестный труд в Великой Отечественной войне 1941—1945 гг.
Manžel(ka) Elisabeta Svilova (19291954)
Příbuzní Michail Kaufman a Boris Kaufman
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Snímek z filmu Muž s filmovou kamerou

Dziga Vertov (Дзига Вертов), vlastním jménem David Arkaďjevič Kaufman (2. ledna 1896 - 12. února 1954) byl významný ruský režisér dokumentárních filmů a filmových týdeníků.

Narodil se v dnes polském Bělostoku, tehdy součásti Ruského impéria.

Svoji dokumentární tvorbu začal coby redaktor filmových týdeníků, přesvědčený komunista, nadšený sovětskou avantgardou a filmovou kamerou, postupně rozvinul specifický přístup v práci se střihovou skladbou. Své přesvědčení shrnul do manifestů MY (1922) - jímž založil skupinu „Kinooků“ - a Revoluce kinooků (1923). Přestože v natáčení požadoval bezprostřední zachycování reality, některé záběry svých filmů sám aranžoval a manipuloval i střihem:

„Jdeš ulicí Chicaga dnes, v roce 1923, já tě však přinutím, abys pozdravil soudruha Volodarského, který jde v roce 1918 ulicí Petrohradu, a on ti odpoví na pozdrav. Anebo jiný příklad: do hrobu spouštějí rakve lidových hrdinů (natočeno v Astrachani v roce 1918), zasypávají hrob (Kronštadt, 1921), salva z děl (Petrohrad, 1920), lidé k uctění památky hrdinů obnažují hlavy (Moskva, 1922)“ – Dziga Vertov, Revoluce Kinooků, 1923

K snímku Muž s kinoaparátem vznikla řada soundtracků mj. od skupin The Herbaliser Band, The Cinematic Orchestra a dalších.

Jeho bratři Michail Kaufman i Boris Kaufman byli kameramany.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1918 Кинонеделя (Kinonedělja) - zpravodajský týdeník číslo 1 - 29
  • 1918 Годовщина революции (Výročí revoluce)
  • 1919 Кинонеделя (Kinonedělja) - zpravodajský týdeník číslo 30 - 37, 40, 43
  • 1919 Exhumace tělesných ostatků Sergeje Radoněžského
  • 1919 Mironovův proces
  • 1920 Agitační parník Krasnaja Zvezda
  • 1920 Boj u Caricynu
  • 1921 История гражданской войны (Historie občanské války)
  • 1921 Советские игрушки (Sovětské hračky)
  • 1924 Кино-глаз (Kino Glaz, Filmové oko)
  • 1922 - 1925 Киноправда (Kino Pravda)
  • 1925 Sovkinožurnal
  • 1926 Sovětský krok
  • 1926 Шестая часть мира (Šestina světa)
  • 1928 Одиннадцатый (Jedenáctý rok)
  • 1929 Человек с киноаппаратом (Muž s kinoaparátem)
  • 1931 Энтузиазм (Enthusiasmus, Symfonie Donbasu)
  • 1934 Три песни о Ленине (Tři písně o Leninovi)
  • 1937 Памяти Серго Орджоникидзе (Památce Serga Ordžonikidzeho)
  • 1937 Serga Ordžonikidze
  • 1937 Колыбельная (Ukolébavka)
  • 1938 Sláva sovětským hrdinkám
  • 1938 Три героини (Tři hrdinky)
  • 1941 Krev za krev, smrt za smrt!
  • 1941 Sojuzkinožurnal č. 77
  • 1941 Sojuzkinožurnal č. 87
  • 1942 Казахстан — фронту! (Tobě, Fronto)
  • 1944 В горах Ала-Тау (V horách Ala-Tau)
  • 1944 Přísaha mladých
  • 1954 Новости дня (Novosti dňa)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Antonín Navrátil: Dziga Vertov. Revolucionář dokumentárního filmu. ČS. filmový ústav, Praha, 1974.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]