Stepan Tymošenko

Stepan Prokopovyč Tymošenko
Stepan Prokopovyč Tymošenko
Rodné jméno	Степан Прокофьевич Тимошенко
Narození	10.jul. / 22. prosince 1878greg.; Špotivka
Úmrtí	29. května 1972 (ve věku 93 let); Wuppertal
Místo pohřbení	Alta Mesa Memorial Park
Bydliště	Bělehrad (od 1920); Petrohrad; Záhřeb; Kyjev; Spojené státy americké
Občanství	Ruské impérium, Ukrajinská lidová republika a Spojené státy americké
Alma mater	Petrohradská státní univerzita způsobů komunikace (1896–1901); Petrohradská státní polytechnická univerzita; Romenská reálná škola; Kyjevská vysoká škola polytechnická
Povolání	inženýr, vysokoškolský učitel, autor autobiografie a fyzik
Zaměstnavatelé	Kyjevská vysoká škola polytechnická (1918–1919); Westinghouse Electric Corporation (od 1923); Michiganská univerzita (od 1927); Stanfordova univerzita (1936–1955); Petrohradská státní polytechnická univerzita; Vladimir Ulyanov (Lenin) LETI Saint Petersburg State Electrotechnical University; Univerzita Georga Augusta v Göttingenu
Ocenění	Worcester Reed Warner Medal (1935); Medaile Louise Levyho (1944); zahraniční člen Královské společnosti (1944); Mezinárodní medaile Jamese Watta (1947); Tymošenkova medaile (1957); … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	pravoslavná církev
Příbuzní	Serhìj Prokopovyč Tymošenko a Vladimir P. Timoshenko (sourozenci)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stepan Prokopovyč Tymošenko (ukrajinsky Степан Прокопович Тимошенко, rusky Степан Прокофьевич Тимошенко – Stěpan Prokofjevič Timošenko; 10. prosince^jul./ 22. prosince 1878^greg., Špotivka, dnes Sumská oblast – 29. květen 1972, Wuppertal) byl ukrajinsko-americký strojař a technický mechanik. Věnoval se zejména problému pružnosti a pevnosti.

Život a působení

Studoval střední školu v Romny (jeho spolužákem zde byl budoucí slavný fyzik Abram Ioffe). Vyšší vzdělání získal na petrohradské inženýrské škole (dnes Vysoká škola dopravní). Zde absolvoval roku 1901 a poté v letech 1901–1903 na této škole učil. V letech 1903–1906 působil na petrohradské technice (dnes Polytechnická univerzita), poté krátce na univerzitě v Göttingenu a roku 1906 byl pověřen řízením katedry pevnosti materiálů na technice v Kyjevě (dnes Národní technická univerzita Ukrajiny). V té době se zabýval zejména metodou konečných prvků a problémem ohybu (formuloval Timošenkovu teorii ohybu nosníku, která zpřesnila klasickou Bernoulliho–Navierovu teorii. Roku 1911 ovšem spolupodepsal protest proti ministru školství Kassovi a byl z Kyjevské univerzity propuštěn. Poté až do roku 1917 působil v Petrohradě, v Elektrotechnickém ústavu a v Železničním ústavu. V této době formuloval svou teorii pružnosti a publikoval důležité práce o nosnících.

Roku 1918 se vrátil do Kyjeva, kde spoluzakládal Ukrajinskou akademii věd. Během ruské občanské války, po dobytí Kyjeva bílými silami, emigroval do Jugoslávie. Pracoval zde v Záhřebském polytechnickém institutu. Roku 1922 přesídlil do Spojených států amerických. V letech 1923–1927 pracoval pro firmu Westinghouse, poté se stal profesorem na univerzitě v Michiganu. Roku 1936 byl jmenován profesorem na Stanfordově univerzitě. Roku 1957 American Society of Mechanical Engineers vytvořila ocenění nazvané Timošenkova medaile. Sám Tymošenko se stal jejím prvním nositelem. Jde o nejvyšší ocenění pro inženýry v oblasti strojírenství. Roku 1960 se přestěhoval do německého Wuppertalu, aby dožil u své dcery. Ve Wuppertalu i zemřel, pohřben je ale v Kalifornii, v Palo Alto.

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Stepan Prokopovyč Tymošenko na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stephen Timoshenko na anglické Wikipedii.