Přeskočit na obsah

George Gamow

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
George Gamow
Rodné jménoГеóргий Анто́нович Га́мов
Narození4. března 1904
Oděsa
Úmrtí19. srpna 1968 (ve věku 64 let)
Boulder
Místo pohřbeníColorado
Green Mountain Cemetery
Povolánífyzik, vynálezce, spisovatel, jaderný fyzik, vysokoškolský učitel, kosmolog, biochemik, astronom a astrofyzik
Alma materFakulta fyziky a matematiky Petrohradské státní univerzity
Oděská univerzita
Petrohradská státní univerzita
Tématateoretická fyzika, astrofyzika, jaderná fyzika, fyzikální kosmologie, biochemie, literární činnost, odborná literatura, populárně-naučná literatura a literatura pro děti a mládež
Významná dílaPan Tompkins v říši divů
One Two Three... Infinity
reliktní záření
αβγ-teorie
Oceněnícena Kalingy (1956)
člen Americké fyzikální společnosti
Manžel(ka)Barbara Perkins Gamow (od 1958)
DětiIgor Gamow
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Gamow, narozený jako Georgij Antonovič Gamov (4. března 1904, Oděsa, Ruské impérium19. srpna 1968, Boulder, USA) byl sovětský a americký polyhistor, teoretický fyzik a kosmolog. Patřil k raným zastáncům teorie velkého třesku Georgese Lemaîtra. Významný byl i jeho přinos v genetice.

Gamow se narodil v Oděse v Ruské říši (dnes na Ukrajině). Jeho otec vyučoval ruský jazyk a literaturu na středních školách a jeho matka učila zeměpis a dějepis na dívčí škole. Kromě ruštiny se Gamow od matky naučil trochu francouzsky a od domácího učitele německy. Angličtinu se naučil během svých vysokoškolských let a naučil se jí plnynně hovořit. Většina jeho raných publikací byla v němčině nebo ruštině, později však používal angličtinu jak pro odborné práce, tak pro laické publikum.

Základy fyzikálního vzdělání získal v rodné Oděse. Roku 1926 ukončil studium na Leningradské univerzitě a roku 1928 zamířil na slavnou německou univerzitu v Göttingenu. Téhož roku se mu podařilo vysvětlit mechanismus alfa rozpadu. V letech 19311933 pracoval v leningradském fyzikálním ústavu, odkud byl v roce 1933 vyslán na Solvayův fyzikální kongres do Bruselu. Gamowovi se podařilo získat vízum i pro svou manželku a využil příležitost k emigraci ze SSSR. Dle jeho pozdějšího vyjádření tomu předcházely dva neúspěšné pokusy o ilegální emigraci.

Roku 1934 odešel do Spojených států amerických. Do roku 1956 přednášel na George Washington University, poté na University of Colorado. Zabýval se kvantovou mechanikou, atomovou a jadernou fyzikou, astrofyzikou a kosmologií.

Koncem 40. let teoreticky předpověděl, že celý vesmír rovnoměrně vyplňuje chladné mikrovlnné záření, které je pozůstatkem prvotního výbuchu. Jeho revoluční myšlenka zněla: „Náš vesmír je vlastně obrovská exploze, která pokračuje dodnes!“ Zpopularizoval tak teorii Georgese Lemaîtra, že se vesmír rozpíná a z toho vyplývá, že na počátku musel být malý, hustý a horký, a zásadně se podílel na předpovědi existence reliktního záření, které mělo být pozůstatkem této rané fáze vesmíru. Tuto svou představu o horkém počátečním vesmíru zveřejnil (spolu se svým doktorandem Ralphem Alferem) dne 1. dubna 1948 a ta tak zprvu byla považována za vědecký aprílový žertík. Zastánce teorie stacionárního vesmíru a Gamowův názorový odpůrce Fred Hoyle ji posměšně označil jako „Big Bang“ (což může znamenat jak velký třesk, tak i „velký humbuk“).[1] Gamowova teorie však byla roku 1965 potvrzena pozorováním reliktního záření americkými astronomy a paradoxně začala být označována právě Hoyleovým znevažujícím názvem.

Gamow se zabýval také biologií a v 50. letech významně přispěl k objasnění genetických mechanismů v buňce. Zejména v době objevení DNA (Crick a Watson 1953) přispěl k objasnění vztahu mezi genetickým kódem a posloupností aminokyselin, ze kterých buňka vytváří bílkoviny. Proslavil se také řadou populárních knih, mimo jiné pro děti sérií příběhů o panu Tompkinsovi.

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]

popularizující knihy přeložené do češtiny

  • Životopis země: její minulost, přítomnost a budoucnost (The Biography of the Earth, 1941); česky 1949
  • Moje světočára : neformální autobiografie; (My World Line: An Informal Autobiography, 1970); česky 2000
  • Pan Tompkins v říši divů; (Mr Tompkins in Paperback, 1965); česky 1986
  • Pan Tompkins stále v říši divů; (The New World of Mr. Tompkins, 1999); česky 2001. – Russell Stannard doplnil nové pojmy a kapitoly
  1. HOUDEK, František. Meteor o prodloužení života, nejstarších horninách a paroží sobů [online]. Český rozhlas, 2026-03-28 [cit. 2026-04-16]. (Rubrika Stalo se tento den). Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]