Marija Prymačenko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marìja Ovksentìjivna Pryjmačenko
Coin of Ukraine Prymachenko r.jpg
Narození30. prosince 1908jul. / 12. ledna 1909greg.
Bolotnia
Úmrtí18. srpna 1997 (ve věku 88 let)
Bolotnia
Povolánímalířka, umělkyně, kreslířka a výtvarnice
DětiPrimachenko Fedor Vasilyevich
OceněníŘád čestného odznaku
Zasloužilý umělec Ukrajiny
Webová stránkawww.prymachenko.in.ua
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Socha Marie Prymačenko

Marija Oksentijivna Prymačenko (ukrajinsky Марія Оксентіївна Примаченко, 12. ledna 190918. srpna 1997) byla ukrajinská lidová naivistická malířka. Věnovala se malbě, vyšívání a tvorbě keramiky.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Prymačenko se narodila do rolnické rodiny a většinu svého života strávila ve vesnici Bolotnja v Ivakivském rajónu v Kyjevské oblasti, která se nachází pouhých 30 kilometrů od Černobylu.[1] Čtyři roky navštěvovala školu, než prodělala obrnu, takže měla fyzické postižení, které ovlivnilo její život a umění.[2][3] Své první umělecké pokusy v pozdějším životě popsala:

Kdysi, jako mladá dívka, jsem pečovala o hejno hus. Když jsem se s nimi dostala na písečnou pláž na břehu řeky, přešla jsem pole poseté divokými květinami a začala jsem tyčí do písku kreslit skutečné i imaginární květiny... Později jsem se rozhodla namalovat stěny našeho domu s použitím přírodních pigmentů. Poté jsem již nikdy nepřestala kreslit a malovat.

Během dětství se naučila vyšívat a stala se členkou Ivankivského družstevního vyšívacího sdružení. Její talent rozpoznala umělkyně Tetjana Floru, díky které roku 1935 získala práci v Ústřední experimentální dílně Kyjevského muzea ukrajinského umění.

V Kyjevě podstoupila Prymačenko dvě operace, které jí umožnily stát bez pomoci.[2] Tamtéž se seznámila se svým partnerem Vasylem Marynčukem. V březnu 1941 se jim v Kyjevě narodil syn Fedir Prymačenko, s Vasylem Marynčukem se nestihli vzít, neboť zemřel během války ve Finsku. Poté se vrátila se do Ivankiva a pracovala v místním JZD. Syn Fedir se stal také lidovým umělcem, zemřel roku 2008. Umělci se stali i vnuci malířky, Petro a Ivan.[4]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Prymačenko poprvé vystavovala své obrazy roku 1936 v Moskvě, Leningradu a Varšavě. V roce 1937 vystavovala v Paříži.[2] Její díla byla inspirována ukrajinskými a polskými lidovými tradicemi a odkazují se na přírodu a pohádky.[5][6] Během 30. let přešla od vyšívání k malbě a její díla z tohoto období jsou malována na bílé pozadí. Rozvíjela se její odvážná a výrazná linie a novými způsoby kombinovala tradiční ukrajinské motivy.[2]

Během 60. až 80. let se její styl dále vyvíjel, obrazy měly stále živější barevnou paletu a nový výběr jasných pozadí. V této době přešla od práce s akvarelem na práci s kvašem. Od 70. let 20. století začala Prymačenko na rub svých pláten uvádět i krátké fráze či přísloví, která se vztahovala k tématu díla.[2]

Ocenění a uznání[editovat | editovat zdroj]

V roce 1966 získala Národní cenu Ukrajiny Tarase Ševčenka. UNESCO prohlásilo rok 2009 rokem Prymačenkové.[7][8] Po Prymačenkové je pojmenována ulice v Kyjevě a malá planetka.[9] Pablo Picasso jednou po návštěvě výstavy Prymačenkové v Paříži řekl: "Skláním se před uměleckým zázrakem této skvělé Ukrajinky."[10]

Její práce se objevily na ukrajinských známkách a mincích.[11]

Ukrajinská známka s reprodukcí obrazu Marie Prymačenko

Více než 650 jejích děl je uloženo ve sbírce Národního muzea lidového dekorativního umění.[12]

Ztráta děl[editovat | editovat zdroj]

Během ruské invaze na Ukrajinu bylo vypáleno Ivankivské historické a vlastivědné muzeum, které uchovávalo 25 jejích děl. Některá díla se však místním podařilo zachránit.[13][14][15]

Vlada Litovčenko, ředitel Vyšhorodské historické a kulturní rezervace, poznamenal, že muzeum bylo domovem nejen děl Prymačenkové, ale také dalších ukrajinských umělců, jako je například Hanna Veres. Litovčenko prohlásil: „Další z nenahraditelných ztrát historicko-kulturní autority Ukrajiny je zničení Ivankivského historicko-kulturního muzea agresorem v těchto pekelných dnech pro naši zemi.“[7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Prymachenko na anglické Wikipedii.

  1. Pryimachenko Maria, Sixteen Paintings in the National Museum of Ukrainian Folk Art, Shown On A Set of Sixteen Color Postcards Published By Aurora Art Publishers, Leningrad, 1979, "Art Ukraine" site
  2. a b c d e Maria Prymachenko's fantastic world of flowers and animals [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HALDER, Santoshi; ARGYROPOULOS, Vassilios. Inclusion, Equity and Access for Individuals with Disabilities: Insights from Educators across World. [s.l.]: Springer, 2 March 2019. Dostupné online. ISBN 978-981-13-5962-0. (anglicky) 
  4. 75 років від дня народження Федора Васильовича Примаченка (Приймаченко) (1941–2008), майстра народного декоративного розпису. Народився на Київщині — Славутицька бібліотека [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. (Ukrainian) 
  5. Prymachenko Maria [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Kolisnyk, O. V., and M. O. Kovalenko. "Naive art: features of creative perception." Art and Design (2021).
  7. a b Vivienne Chow. Russian Forces Burned Down a Museum Home to Dozens of Works by Ukrainian Folk Artist Maria Prymachenko. Artnet. 28 February 2022. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Maria Prymachenko at Ukrainian Art Library. [Accessed 2 March 2021].
  9. SCHMADEL, Lutz D. Dictionary of Minor Planet Names. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 10 June 2012. Dostupné online. ISBN 978-3-642-29718-2. (anglicky) 
  10. PODCAST, HerArt. Maria PRYMACHENKO — the Ukrainian artist that made Picasso bow down [online]. 2021-01-22 [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. KOSINSKI, Tomasz. Coins of UKRAINE 1901–2014: Coins of Europe Catalog 1901–2014. [s.l.]: Tomasz Kosinski, 18 August 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  12. BENGAL, Rebecca. Russian Forces Destroyed the Wild and Beautiful Art of Maria Prymachenko [online]. 1. 3. 2022 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Ukraine museum reportedly burns down in Russian invasion, destroying 25 works by folk artist Maria Prymachenko. The Art Newspaper - International art news and events [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  14. S.R.O, NETservis. Muzeum v Ivankivě bylo zničeno během ruského útoku -. emuzeum.cz [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  15. BROWN, Kate. The Artists and Curator Behind the Russia Pavilion Have Pulled Out of the Venice Biennale Amid the Ongoing War in Ukraine. Artnet News [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]