Prezidentské volby na Ukrajině 2019
| Prezidentské volby na Ukrajině 2019 | |
|---|---|
.svg&lang=cs) Volební výsledky prvního kola prezidentských voleb | |
| Stát |  Ukrajina |
| Druh voleb | prezidentské |
| Volební termín | 31. března a 21. dubna 2019 |
| Předchozí volby | 2014 |
| Následující volby | 2024 |
| Volební účast | 63,52/52,3 % |
| Počet kandidátů | 39 |
| Výsledky | |
| 1. Volodymyr Zelenskyj; 2. Petro Porošenko; 3. Julija Tymošenková | |
.svg&lang=cs)
Prezidentské volby na Ukrajině roku 2019 proběhly 31. března (1. kolo) a 21. dubna (2. kolo) 2019.[1] Volby byly ovlivněny aktuálními silnými tématy, tj. konfliktem na východě země, korupcí a stagnující životní úrovní.[2] Volby vyhrál Volodymyr Zelenskyj se ziskem 73,22 % hlasů.[3][4]
Průběh voleb[editovat | editovat zdroj]
Zhruba 12% oprávněných voličů se nemohlo zúčastnit voleb kvůli anexi Krymu Ruskem a kontrole části Doněcké a Luhanské oblasti separatisty trvající od roku 2014. K monitorování voleb by bylo oficiálně registrováno 2 344 mezinárodních pozorovatelů ze 17 zemí a 19 organizací a rekordní počet 139 nevládních ukrajinských organizací. Během prvního kola bylo zaregistrováno 1 700 stížností na řádný průběh voleb. Kandidátka Julija Tymošenková, která se umístila třetí a nepostoupila do druhého kola, v reakci na ohlášení výsledků prohlásila volby i předvolební průzkumy za zmanipulované a věří, že do druhého kola postoupila ona namísto Petra Porošenka.[5] Kandidáti dvou politických extrémů Bojko a Ljaško zůstali za Timošenkovou. Bojko získal 11,4 % hlasů. Vítěze volby Zelenského nepoškodilo, že mu některá média předhazovala židovský původ.
Před druhým kolem se na popud Zelenského konala prezidentská debata mezi Zelenským a Porošenkem na kyjevském stadionu Olimpijskyj, před níž oba kandidáti podstoupili test na přítomnost drog. Před druhým kolem Volodymyr Zelenskyj ukázal na kamery svůj volební lístek a tím zřejmě nevědomky porušil zákon.[6]
Druhé kolo voleb přineslo nečekaně vysoké vítězství Zelenského, který kromě Lvova zvítězil ve všech oblastech. Při volební účasti 52,3 %, získal vítězný kandidát 73,22 % hlasů voličů, zatímco na dosavadního prezidenta Porošenka připadlo pouze 24,45 % hlasů. Porošenko svoji porážku veřejně uznal. Volodymyr Zelenskyj se tak stal novým ukrajinským prezidentem,[4] úřadu se ujal 20. května 2019[7]
Kandidáti[editovat | editovat zdroj]
Voleb se účastnilo rekordních 39 kandidátů, z nichž většina měla politickou minulost a nemalou část kandidátů tvořili poslanci současného parlamentu. Do druhého kola postoupil současný prezident Petro Porošenko s velkým odstupem za Volodymyrem Zelenským, známým seriálovým hercem, který sbíral body vtipem, kritikou korupce a zřetelně proevropskou orientací. Předvolební průzkumy se víceméně shodovaly s výsledky a postupně víc a víc favorizovaly Zelenského.[8]
Výsledky[editovat | editovat zdroj]
| Strana | Kandidát | Povolání | První kolo | Druhé kolo | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet hlasů | % | Počet hlasů | % | |||
| SN | Volodymyr Zelenskyj | herec | 5 074 641 | 30,26 | 13 541 528 | 73,22 |
| nezávislý | Petro Porošenko | tehdejší prezident a podnikatel | 2 681 556 | 15,99 | 4.522.320 | 22,45 |
| Baťkivščyna | Julija Tymošenková | bývalá předsedkyně vlády | 2 238 751 | 13,35 | ||
| nezávislý | Jurij Bojko | bývalý ministr energetiky | 1 934 994 | 11,54 | ||
| OP | Anatolij Hrycenko | bývalý ministr obrany | 1 175 251 | 7,00 | ||
| nezávislý | Ihor Smeško | bývalý šéf SBU | 1 002 170 | 5,97 | ||
| Ljaško-RS | Oleh Ljaško | předseda Radikální strany | 911 041 | 5,43 | ||
| Opoziční blok | Oleksandr Vilkul | bývalý vicepremiér | 712 023 | 4,24 | ||
| Svoboda | Ruslan Košulynskij | bývalý poslanec, právník a voják | 277 386 | 1,65 | ||
| nezávislý | Jurij Tymošenko | poslanec Nejvyšší rady | 104 205 | 0,62 | ||
| USP | Oleksandr Ševčenko | občanský aktivista a podnikatel | 96 224 | 0,57 | ||
| Spravedlyvist | Valentyn Nalyvajčenko | bývalý šéf SBU | 38 631 | 0,23 | ||
| nezávislý | Olha Bohomlec | lékařka a zpěvačka | 26 936 | 0,18 | ||
| 5.10 | Hennadij Balašov | podnikatel a bývalý poslanec Nejvyšší rady | 26 249 | 0,17 | ||
| nezávislý | Roman Bezsměrtnyj | bývalý vicepremiér | 21 541 | 0,14 | ||
| Obnova | Viktor Bondar | bývalý poslanec | 16 714 | 0,11 | ||
| nezávislý | Julija Litviněnko | novinářka a moderátorka | 13 980 | 0,10 | ||
| Osnova | Serhij Taruta | poslanec a bývalý gubernátor Doněcké oblasti | 13 585 | 0,10 | ||
| Volja | Jurij Děrevjanko | poslanec Nejvyšší rady | 13 451 | 0,10 | ||
| nezávislý | Inna Bohoslovska | bývalá poslankyně | 12 833 | 0,09 | ||
| nezávislý | Ihor Ševčenko | bývalý ministr ekologie | 12 623 | 0,09 | ||
| nezávislý | Volodymyr Petrov | politolog a novinář | 11 188 | 0,08 | ||
| SDS | Serhij Kaplin | předseda Sociálně demokratické strany | 10 981 | 0,08 | ||
| nezávislý | Vitalij Skocyk | profesor ukrajinské státní univerzity | 10 460 | 0,08 | ||
| nezávislý | Jurij Karmazin | bývalý poslanec | 10 366 | 0,07 | ||
| nezávislý | Oleksandr Moroz | bývalý mluvčí Nejvyšší rady a předseda SSU | 9 130 | 0,07 | ||
| Stabilita | Vasil Zhuravlev | předseda Stability | 7 382 | 0,05 | ||
| Ruch | Viktor Kryvenko | poslanec Nejvyšší rady | 6 064 | 0,04 | ||
| nezávislý | Mykola Haber | bývalý poslanec | 4 128 | 0,03 | ||
| SSU | Illja Kyva | poradce ministra obrany Arsena Avakova | 4 034 | 0,03 | ||
| nezávislý | Oleksandr Vaščenko | předseda neziskové organizace | 3 996 | 0,03 | ||
| Patriot | Andrij Novak | předseda Komise ukrajinských ekonomů | 3 902 | 0,03 | ||
| nezávislý | Ruslan Rihovanov | šéf Sevastopolského rybářského přístavu | 3 691 | 0,02 | ||
| Rozumná síla | Oleksandr Solovjev | předseda Rozumné síly | 3 549 | 0,02 | ||
| nezávislý | Oleksandr Daniljuk | bývalý poradce ministra obrany | 3 254 | 0,02 | ||
| nezávislý | Vitalij Kupril | poslanec Nejvyšší rady | 3 105 | 0,02 | ||
| nezávislý | Arkadij Kornackij | poslanec Nejvyšší rady | 3 001 | 0,02 | ||
| nezávislý | Serhij Nosenko | investiční poradce | 2 260 | 0,01 | ||
| nezávislý | Roman Nasirov | bývalý představitel Státní fiskální služby | 1 812 | 0,01 | ||
| Celkem | 16 507 088 | 100 | 18 491 837 | |||
| Registrovaných voličů | 34 544 993 | |||||
Ruský vliv[editovat | editovat zdroj]
Na volby útočila ruská státní média a ruské státní struktury se snažily volby ovlivnit v neprospěch současného prezidenta Petra Porošenka. Ruská snaha ovlivnit volby však byla bezvýsledná, protože od roku 2014 se vztahy mezi zeměmi proměnily a ve volbách se nevyskytl žádný favorit, který by smýšlel prorusky. Zelenského Porošenko a některá média označovaly za loutku nebo stoupence známého ukrajinského oligarchy Ihora Kolomojského, který je mimo jiné i majitelem televize 1+1, na které Zelenskyj vystupoval. Z favoritů voleb byla nejmenší kritika namířená proti Juliji Tymošenkové, která stavěla kampaň z velké části také na kritice Porošenkovy vlády. Obliby se naopak u ruských médií těší bývalý sympatizant svrženého prezidenta Viktora Janukovyče, Jurij Bojko, který jako jeden z mála chce usmíření s Ruskem a také federalizaci Ukrajiny.[9] Ruská média bedlivě sledovala průběh voleb a před druhým kolem vystupňovala výpady proti Zelenskému, jehož kampaň označovala za cirkus či frašku.[10]
Nový prezident[editovat | editovat zdroj]
Úspěšný komik Volodymyr Zelenskyj se představil veřejnosti ve filmu "Sluha národa" v roli mladého profesora dějepisu, který je zvolen prezidentem a úspěšně likviduje korupci v zemi. Když na přelomu roku 2018/19 poprvé ohlásil svoji kandidaturu a během celé kampaně útočil na chyby svého předchůdce a na korupci, na otázky po svém programu však odpovídal vyhýbavě a odkazoval na svůj tým. Po volbě se však vyjádřil jednoznačně, že chce do roku 2024 připravit Ukrajinu na vstup do EU a do NATO, o němž by patrně měla rozhodnout referenda, vyřešit konflikt na východě země a posílit nezávislost a autoritu soudů. Vyjádřil přesvědčení, že návrat Krymu by byl myslitelný jen po změně režimu v Rusku, odmítl však přiznat zvláštní statut oblastem obsazeným proruskými silami. Na výslovnou otázku novináře připustil, že Vladimíra Putina pokládá za nepřítele, přesto počítá s tím, že s ním bude jednat. Chce posílit prvky přímé demokracie, zato kritizoval nový jazykový zákon s tím, že chce pro ukrajinský jazyk občany motivovat, ne trestat užívání ruštiny ani bojkotovat ruské umělce.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Präsidentschaftswahl in der Ukraine 2019 na německé Wikipedii.
- ↑ HOSENSEIDLOVÁ, Petra. Od evropské integrace po neutralitu. Kam chtějí vést Ukrajinu kandidáti na prezidenta?. ct24.cz [online]. 2019-03-25 [cit. 2019-03-27]. Dostupné online.
- ↑ pet. Ukrajina se připravuje na prezidentské volby. Porošenka a Tymošenkovou zatím poráží komik. ct24.cz [online]. 2019-02-05 [cit. 2019-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Prezidentem Ukrajiny se stal herec Zelenskyj. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-04-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Zelenskyj se podle průzkumů stává novým ukrajinským prezidentem, Porošenko uznal porážku. Lidovky.cz, [1], 21. dubna 2019, aktualizováno 19:39 hod.
- ↑ Podle průzkumů by měl zvítězit v prvním kole ukrajinských voleb Zelenskyj. iDNES.cz [online]. 2019-03-31 [cit. 2019-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Favorit prezidentských voleb na Ukrajině porušil zákon - ukázal volební lístek. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-04-21]. Dostupné online.
- ↑ Zelenskyj hned po inauguraci rozpustil parlament. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Tři prezidenti pro Ukrajinu: komik z televize drtí těžké váhy. iDNES.cz [online]. 2019-03-11 [cit. 2019-03-28]. Dostupné online.
- ↑ SVITÁK, Matěj. „Sádelnatý Porošenko a kreatura Zelenskyj.“ Ruská televize se ostře naváží do ukrajinských voleb. ct24.cz [online]. 2019-03-27 [cit. 2019-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Weary Ukrainian voters face ultimate choice between comedian & politician. RT International [online]. [cit. 2019-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prezidentské volby na Ukrajině 2019 na Wikimedia Commons
