LGBT práva na Ukrajině

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Duhová mapa Ukrajiny
Neoficiální růžová vlajka Ukrajiny

Lesby, gayové, bisexuálové a translidé (LGBT) se můžou na Ukrajině setkávat s odlišnými společenskými postoji a veřejným míněním než heterosexuální osoby a osoby mající pohlavní identitu totožnou s fyzickým pohlavím. Dobrovolná sexuální aktivita, která není konána za úplatu, mezi plnoletými osobami v soukromí je na Ukrajině legální, nicméně postoj veřejnosti vůči LGBT lidem je často nepřátelský a domácnosti tvořené stejnopohlavními páry nemají rovný přístup k právní úpravě jako různopohlavní páry. Evropská studie z r. 2010 ukázala, že pouze 28 % Ukrajinců si myslí, že by LGBT jedinci měli mít právo žít tak, jak je jim přirozené. [1]

Trestní zákoník[editovat | editovat zdroj]

Po rozpadu Sovětského svazu se Ukrajina stala první republikou, kde v roce 1991 homosexualita přestala být ilegální. Avšak v ústavu z roku 1996 se objevila definice manželství jako svazku muže a ženy. Dnes zákon trestá sexuální aktivitu (včetně stejnopohlavní), která je konána za peníze, za účelem vytvoření pornografie, s osobou nezpůsobilou k pohlavnímu styku nebo proti vůli jedné z osob, anebo když její projevy na veřejných prostranstvích vyvolají pohoršení.

Crossdressing byl obecně spojován s homosexualitou, a tudíž také zakázán. V roce 1996 ukrajinská vláda upravila zákony týkající se genderové identity a umožnila translidem, po souhlasu lékařů, chirurgickou i formální změnu pohlaví.

Stejnopohlavní soužití[editovat | editovat zdroj]

Článek 51 ukrajinské ústavy definuje manželství jako dobrovolný svazek muže a ženy.[2][3][4] Páry stejného pohlaví nemůžou uzavřít sňatek, ani jinak právně ošetřit své soužití.

23. listopadu 2015 přijala ukrajinská vláda akční plán implementace Národní strategie lidských práv, jehož plné dokončení je naplánováno na rok 2020, a který také zahrnuje příslib návrhu zákona o registrovaném partnerství pro homosexuální a heterosexuální páry, a to už koncem roku 2017.[5][6][7]

Ochrana před diskriminací a obtěžováním[editovat | editovat zdroj]

V roce 2015 byly parlamentem přijaty zákony proti diskriminaci LGBT lidí. Prezidentská strategie pro roky 2014–2017 obsahovala řadu dalších změn. Navržený zákoník práce však tyto změny ignoroval.

Akce pod názvem Pochod rovnosti, která se dá definovat jako Gay Pride, v roce 2015 byla chráněna násobně větším počtem policistů, než bylo přímých účastníku. Poprvé podobná akce proběhla v centru hlavního města Kyjeva. K akci se připojili poslanci ukrajinského a evropského parlamentu. Ve spolupráci s policií a městskou vládou se připravoval Kyjevský pride 2016.

Rodina a manželství[editovat | editovat zdroj]

Dvojice, které chtějí vstoupit do manželství na Ukrajině, musí být různého pohlaví. Stejnopohlavní manželství je ústavně zakázáno a neexistuje zde žádný jiný právní institut pro homosexuální dvojice.

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Homosexuální orientace a jiná pohlavní identita znamenají na Ukrajině velké tabu. Mnoho Ukrajinců se hlásí k pravoslavné církvi, která chápe homosexualitu a netradiční genderové role jako znak amorálnosti.[8][9]

Mimo tradiční náboženské učení většina Ukrajinců vyrostla s malým, pokud vůbec nějakým, povědomím ohledně lidské sexuality vůbec, natož o sexuální orientaci a pohlavní identitě

Jako ve všech Sovětských republikách většina toho, co se Ukrajinci učili ohledně homosexuality, pocházelo z ruského postoje. Veřejná diskuse, natož osvěta, týkající se sexuálních záležitostí byla přísně zakázána. Gayové byly všeobecně vykreslováni jako ti, co zneužívají děti, a sexuální predátoři. Lesbické ženy byly zas vykreslovány jako mentálně choré nebo jinak duševně narušené. Tyto náboženské a sovětské postoje mají tendenci přetrvávat dodnes.[10][11]

Dnes přicházejí z Ukrajiny pravidelné zprávy o harašmentu, až násilí zaměřeného na LGBT lidi.[12] Hodně LGBT lidí přiznává, že cítí potřebu lhát o své skutečné sexuální orientaci nebo pohlavní identitě, aby se vyhli diskriminaci, násilí a harašmentu.

Předsudky motivované zločiny z nenávisti vůči LGBT lidem jsou mezinárodně odsuzovány, ačkoliv takové násilí je na Ukrajině trestné, lidé žijící na Ukrajině pozorují, že je všeobecně tolerované vládou.[13] Ukrajinská policie je, co se týče zásahů proti útočníkům, liknavá.

Převládající netolerance a hrozba násilí, nutí hodně LGBT lidí skrývat se, obzvlášť pokud jsou veřejnými činiteli, že by pro jejich kariéru znamenalo konec, kdyby se společnost dozvěděla, že jsou součástí LGBT komunity.[14] Například ministr vnitra Serhiy Holovaty nikdy nepřiznal svojí homosexualitu.

Jakmile se na Ukrajině objeví něco, co by dle zákona mohlo mít znaky "pornografie" (obrázek, film, televizní show, píseň nebo webová stránka), podlehne to okamžitě silné cenzuře a kontrole, dokud se vůbec dostane k vidu a slechu veřejnosti.

Lesby, gayové a bisexuálové si na Ukrajině také hodně stěžují na vzrůstající útoky na území samozvané Doněcké republiky na východě Ukrajiny. [15][16] Hodně dobrovolníků se proto vydalo pomáhat uprchlíkům z oblasti Doněcka.[16]

Vláda a politika[editovat | editovat zdroj]

12. prosince 1991 se Ukrajina stala první postsovětskou republikou, která podepsala deklaraci OSN ohledně dekriminalizace homosexuality.[17] Konsensuální pohlavní styky mezi způsobilými osobami (tzn. staršími 16 let) téhož pohlaví vykonané v soukromí byly zlegalizovány v rámci postsovětské reformy trestního zákoníku. Operativní změny pohlaví byly zlegalizovány v r. 1996. Jinak mají však ukrajinští politici tendenci LGBT práva ignorovat a v některých případech dokonce i podporují předsudky ve zdejší společnosti.[18]

Ústavní práva[editovat | editovat zdroj]

Stejnopohlavní soužití v Evropě
     Stejnopohlavní manželství
     Registrované partnerství
     Neregistrované soužití
     Neuznáváno či neznámo
     Manželství striktně vymezeno jako svazek muže a ženy

Ukrajinská ústava nepřipouští manželství osob stejného pohlaví.

Ústava přijatá v r. 1991 se nijak explicitně nezmiňuje o sexuální orientaci a genderové identitě. Obsahuje však několik ustanovení o základních lidských právech, včetně práva rovného zacházení bez ohledu na politické, náboženské či jiné přesvědčení. Toto by se dalo aplikovat i na respekt LGBT práv, nicméně zdejší soudnictví se této interpretaci zpravidla vyhýbá.

Politické strany a politici[editovat | editovat zdroj]

Žádná ze zdejších vládnoucích i opozičních stran nemá ve svém volebním programu podporu LGBT práv. Postoj zdejších politiků k problematice práv LGBT minority je všeobecně obestřen předsudky a nepřátelstvím.[19]

V r. 1999 bývalý ukrajinský prezident Leonid Kravčuk oficiálně v parlamentu řekl, že země má mnohem více palčivějších problémů na řešení, než jsou LGBT práva, a že homosexualita jako taková je buď dílem mentální poruchy, případně zhoubného vlivu ze zahraničních filmů.[18]

V r. 2007 předseda Komise pro lidská práva nazval homosexuální muže úchyly, proti nimž je třeba podniknout patřičné kroky. Jiný poslanec se pokusil v parlamentu prosadit zákon, podle něhož by se dala veřejná publikace LGBT témat považovat za nezákonnou stejně jako pornografie.[20]

Legislativa z let 2012/2013[editovat | editovat zdroj]

Návrh zákona, který by trestal veřejnou diskusi o homosexualitě v médiích, jakož i dovoz, provoz, distribuci a propagaci videozáznamů, fotografií a audiozáznamů podporujících homosexualitu trestem odnětí svobody v maximální délce trvání pět let a pokutou až 5 000 ukrajinských hřiven (616 USD[21]) schválil parlament při prvním čtení 2. října 2012.[22] Zákon byl však ještě postoupen ke druhému čtení [10][23] 4. října 2012 s tím, že k finálnímu verdiktu dojde až 16. prosince 2012 [24], a v případě že bude opět kladný, neprodleně se dá prezidentovi (od května 2014 [25] Petro Porošenkovi) k podpisu.[22][26][nb 1] Zákon byl ostře kritizován jako homofobní jak ze strany LGBT komunity, tak i lidskoprávních organizací jako je Amnesty International, Evropská unie a OSN.[22] Benátská komise Rady Evropy se k zákonu v červnu 2013 vyjádřila tak, že je nekompatibilní s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a mezinárodními lidskoprávními standardy.[23]

Stejnopohlavní soužití[editovat | editovat zdroj]

Článek 51 Ústavy manželství jasně vymezuje jako dobrovolný svazek muže a ženy. Soud zatím ještě nerozhodl o tom, zda povolit či nepovolit registrované partnerství.[28]

Práva translidí[editovat | editovat zdroj]

Změna pohlaví je na Ukrajině přípustná s výjimkou homosexuálů a osob, kteří se řádně starají o dítě mladší 18 let věku, nebo žijí v manželství.[29] Ti, kteří chtějí tímto procesem projít potřebují povolení od zvláštní komise při Ministerstvu zdravotnictví. Žadatel musí strávit 30 dní na pozorování v psychiatrické léčbě zpravidla spolu s osobami trpícími mentální poruchou, která mu dle uvážení diagnostikuje transsexualitu, která na Ukrajině dosud klasifikována jako duševní porucha.[29]

Úřední změně pohlaví a s ní souvisejícím výdajem nových identifikačních dokumentů musí předcházet operativní změna pohlaví.

V r. 2014 prošlo chirurgickou změnou pohlaví celkem sedm lidí a pět z nich si zároveň převzalo i nové dokumenty.[29]

Adopce a plánování rodiny[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivec, který je občanem Ukrajiny, může osvojit bez ohledu na sexuální orientaci, ale stejnopohlavním párům je osvojení přímo zakázáno (Dodatek 211 Zákona o rodině)).[30][31] Navíc osvojitel musí nejméně o 15 let starší než osvojenec a o 18 let starší, pokud osvojenec je zletilá osoba. Zákon rovněž stanovuje, že osoby "které jednají v rozporu se zájmem dětí" nemůžou osvojit, nicméně není známo, že by tento zákon byl aplikován na homosexuální osvojitele.

Přísné podmínky platí rovněž i pro zahraniční adopce. Pouze manželské páry skládající se ze dvou osob různého pohlaví můžou osvojovat děti z Ukrajiny[31][32]

Nicméně lesbické ženy mají lepší přístup k rodičovství než gayové, protože mají přístup k asistované reprodukci.

Zdravotní péče[editovat | editovat zdroj]

Podle ústavy je bezplatná zdravotní péče právem každého občana Ukrajiny. Jedním z hlavních problémů zdejšího zdravotnictví je vysoký počet osob nakažených virem HIV/AIDS.[33] Ačkoli se valná většina preventivních programů zaměřuje na drogově závislé a prostituci, bylo zde spuštěno i několik speciálních programů pro LGBT komunitu.

Hnutí za práva LGBT[editovat | editovat zdroj]

V r. 1998 byla založená první LGBT organizace. Our World je centrem LGBT komunity a lidskoprávní organizací. V r. 2008 se ukrajinské LGBT organizace sjednotily pod název Unie gay organizací Ukrajiny.[34]

Festivaly hrdosti a jiná shromáždění[editovat | editovat zdroj]

V září 2003 se konal první, byť malý, veřejný festival hrdosti v Kyjevě.[35]

V květnu 2008 bylo ukrajinským LGBT organizacím na poslední chvíli znemožněno konání Mezinárodního dne proti homofobii z důvodu potenciálního rizika konfrontace mezi lidmi pro některé části programu. Římští katolíci, evangelíci, adventisté sedmého dne, eparchie a východní pravoslavná církev žádali místní autority o zákaz konání akcí reprezentovaných příslušníky sexuálních menšin.[36]

V květnu 2012 bylo upuštěno od konání prvního festivalu Ukraine gay pride v Kyjevě z důvodu obav jeho účastníků o vlastní bezpečnost.[37][38] Tomuto rozhodnutí předcházel útok slzným plynem proti dvěma gay aktivistům ze strany dvou mladých lidí po evakuaci účastníků gay pride policejní eskortou.[39][37][40]

Podle odhadů asi 20 LGBT aktivistů zastupujících několik organizací protestovalo před budovou Verhovny Rady během října 2012, kdy se rozhodovalo o přijetí zákona proti podpoře homosexuality.[17]

23. května 2013 vyšel vstříc ukrajinský soud petici zaslané vedení města Kyjev ohledně zákazu konání všech veřejných akcí s výjimkou oslavy Kyjevského dne v centru města, což de facto znemožnilo konání kyjevského pochodu hrdosti naplánovaného na 25. května.[41] Proto byl jeho účel pozměněn na soukromou akci mimo centrální část Kyjeva.[42] Ten den se na úzké cestě poblíž Puškinova parku a stanice metra Šuljavská [43] shromáždilo a oslavovalo cca 50 lidí,[39][44] mezi nimiž bylo nejméně 10 lidí z Mnichova, vč. starosty Hepa Monatzedera, a dalších pár ze Švédska.[43] Akce proběhla pod ochranou 1 500 policistů a během ní došlo k zatčení 13 ze 100 anti-gay protestujících. Nicméně k přímému fyzickému násilí nedošlo.[nb 2][39][44][45] Krátce po hodině se podařilo všechny protestující donutit opustit areál dění.[39] Ze strachu před možnou odvetou začali měnit své oblečení a způsoby dopravy.[39]

Veřejné mínění[editovat | editovat zdroj]

V celonárodním průzkumu Sociologického institutu z r. 2007 16,7 % respondentů rozhodně nesouhlasilo a 17,6 % spíše nesouhlasilo s následujícím prohlášením: Gayové a lesby by měli mít možnost svobodně žít tak, jak jim vyhovuje. Pouze 30,2 % rozhodně souhlasilo nebo spíše souhlasilo. V porovnání se 24 zkoumanými zeměmi se jednalo o velmi nízký počet souhlasů.[46]

Podle výsledků průzkumu od společnosti Angus Reid Global Monitor z r. 2007 považuje 81,3 % Ukrajinců homosexuální vztahy za společensky neakceptovatelné, 13 % za akceptovatelné za určitých podmínek a 5,7 % za zcela akceptovatelné.[47] Ze všech forem sociálně-patologických jevů zaujímala homosexualita v povědomí Ukrajinců třetí místo po řízení v podnapilém stavu a po krádežích. Kromě uvedených je ve zdejší společnosti negativně nahlíženo také na manželskou nevěru (61,5 % ji považuje za zcela neakceptovatelnou, 29,3 % za akceptovatelnou za jistých podmínek), porušování dopravních předpisů (70,2 % neakceptovatelné, 25,6 % někdy), znečišťování životního prostředí (73,3 % nikdy, 22,4 % někdy), daňové úniky (48,5 % neakceptovatelné, 37,5 % někdy), nekalé obohacování (48,3 % neakceptovatelné, 41,6 % někdy) a dále také na potraty, sex mimo manželství, lži a krádeže ze strany blízkých apod.

V rámci statistiky veřejného mínění od té samé společnosti, tj. Angus Reid Global Monitor, z června 2007 ohledně sociálních reforem na Ukrajině měla legalizace manželství osob stejného pohlaví podporu 4,7 %, což byla druhá nejnižší hodnota po potenciální dekriminalizaci měkkých drog.[48]

Výzkum od Gorshenin Institute s názvem "Přístup Ukrajiny k sexuálním menšinám" shledal, že "zcela negativní" postoj zaujímá 57,5 %, "spíše negativní" 14,5 %, "spíše pozitivní" 10 % a "zcela pozitivní" 3 %.[40]

Statistika z května 2013 od GfK Ukraine ukázala 4,6 % podporu stejnopohlavnímu manželství, 16 % podporu jiné formě právního uznání stejnopohlavního soužití a 79,4 % nulovou podporu jakékoli právní úpravy soužití osob stejného pohlaví.[49]

Podle průzkumu od British Council z května 2015 konaném na Krymu, v Doněcku a Luhansku by měla jedna pětina zdejší mládeže problém mít za kamaráda osobu s homosexuální orientací.[50]

25. září 2016 detekovaly evropské vědecké studie, že Ukrajinci vykazují mnohem větší míru homofobie než Albánci a Italové, což potvrzuje hlavní roli kulturních odlišností v homofobních postojích.[51]

Nejaktuálnější průzkum Pew Research Center publikovaný v květnu 2017 ukázal, že pouze 9 % Ukrajinců by podpořilo stejnopohlavní manželství, zatímco 85 % je proti. Co se týče věkové struktury respondentů, tak mladší lidé byli ve vztahu manželství párů stejného pohlaví liberálnější (11 % proti 7 %).[52]

Životní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Legální stejnopohlavní styk Yes (1991[17])
Stejný věk legální způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace Yes[53]
Anti-diskriminační zákony v zaměstnání Yes ([54][55] 2015)
Anti-diskriminační zákony v přístupu ke zboží a službám No[55]
Anti-diskriminační zákony v ostatních oblastech (homofobní urážky, zločiny z nenávisti) No[55]
Stejnopohlavní manželství No[4] (Ústava přímo definuje manželství jako dobrovolný svazek muže a ženy)
Jiná forma stejnopohlavního soužití No (Navrženo)
Adopce dítěte partnera No (jednotlivec, který je občanem Ukrajiny, může osvojit dítě bez ohledu na sexuální orientaci)
Adopce dítěte stejnopohlavními páry No (zahraniční heterosexuální manželské páry můžou osvojovat děti z Ukrajiny; jedntlivci, co jsou občané Ukrajiny, můžou osvojit bez ohledu na sexuální orientaci)
Gayové a lesby můžou otevřeně sloužit v armádě Depends (závisí na náboženském cítění branné komise [56])
Možnost změny pohlaví Yes (chirurgická změna je přístupná pouze osobám starším 25 let [57])
Přístup k umělému oplodnění pro lesbické ženy Yes

Útoky proti LGBT komunitě[editovat | editovat zdroj]

Odborníci z Amnesty International shledávají: "Na Ukrajině běžně dochází k fyzickému násilí, v krajních případech i vraždám, lidí z motivu jejich skutečné či domnělé sexuální orientace nebo genderové identity. Většina z těchto zločinů není řádně prošetřena a zůstává nepotrestána."[58]

22. června 2012 oslovil náhodný muž LGBT aktivistu Tarase Karaiichuka se slovy: "Jsi teplouš?", a poté jej kopl do hlavy a čelisti. Human Rights Watch prohlásila, že by se to autority měly vyšetřovat jako zločin z nenávisti.[59]

6. července 2014 podnikla skupina cca 15-20 neonacistů útok na gay club "Pomada" (Lipstick) v Kyjevě. Podle zpráv měli zamaskovaní útočníci házet do budovy zápalné lahve a praskací kuličky.[60]

29. října 2014 lehl popelem nejstarší kyjevský biograf Zhovten poté, co do něj neznámá osoba hodila zápalnou lahev během promítání francouzského filmu Letní noci v rámci LGBT programu při mládežnickém filmovém festivalu Molodist. Nikdo ze zhruba sta účastníků nebyl zraněn.[61][62][63] Policie zadržela dva podezřelé, z nichž jeden konstatoval, že motivem jeho činu nebylo žhářství, nýbrž protest proti filmům s LGBT tematikou.[64]

Podle zprávy od lidskoprávního aktivisty a reprezentanta LGBT skupiny Our World Oleksandra Zinchenka ze 3. června 2015 mělo být na Ukrajině spácháno 40 zločinů z nenávisti vůči LGBT lidem v r. 2014, zatímco v r. 2015 jich mělo být 10.[65]

Související[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Bills are usually considered by the Verkhovna Rada (Ukraine's Parliament) following the procedure of three readings; the President of Ukraine must sign a law before it can be officially promulgated.[27] The Verkhovna Rada can take the decision on final adoption of the bill after the first or second reading if the bill is considered as such that does not require refinement.[27]
  2. A few religious anti-gay protesters, disguised as press, attempted to rip banners and placards of the paraders.[39]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in Ukraine na anglické Wikipedii.

  1. Michael Lipka. Eastern and Western Europe divided over gay marriage, homosexuality [online]. Pew Research Center, 12 December 2013 [cit. 2015-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Same-Sex Couples before National, Supranational and International Jurisdictions 2014th Edition, Springer Publishing, ISBN 3642354335, Published 2 December 2013 (page 214)
  3. Constitution of Ukraine [online]. Rada.gov.ua [cit. 2011-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-05-21. (anglicky) 
  4. a b Legal Report: Ukraine, COWI (2010)
  5. Ukrainian government plans to submit a bill on same-sex ‘civil partnership' legalization. uatoday.tv. 11 March 2016. Dostupné online [cit. 12 March 2016]. (anglicky) 
  6. The Cabinet plans to legalize same-sex unions and HIV-positive can be allowed to adopt children [online]. 11 March 2016 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. 23 November 2015 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  8. http://www.washingtonpost.com/world/europe/kiev-court-cancels-ukraines-first-ever-gay-pride-rally/2013/05/23/c712fe56-c3ab-11e2-9642-a56177f1cdf7_story.html
  9. RRT RESEARCH RESPONSE UKRAINE, Refugee Review Tribunal Australia (10 July 2008)
  10. a b Kiev court cancels Ukraine’s first-ever gay pride rally, The Washington Post (23 May 2013)
  11. Feminists Contest Politics and Philosophy (Philosophy and Politics), Peter Lang, 2005, ISBN 978-90-5201-252-0 (str. 199)
  12. New Ukraine, Old Homophobia [online]. Thegully.com [cit. 2011-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Violence in Ukraine, Bay Area Reporter (13 December 2012)
  14. Fearing scandal for being different, politicians keep themselves, nation in closet, Kyiv Post (14 October 2010)
  15. Ukraine News One: Donetsk gay club attacked by separatists (VIDEO). Kyiv Post [online]. 10 June 2014 [cit. 12 June 2014]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  16. a b http://america.aljazeera.com/articles/2014/7/5/despite-a-move-towardeuropelgbtukrainiansfacenewhurdles.html
  17. a b c Ukraine vote on anti-gay bill sparks outrage, Bay Area Reporter (4 October 2012)
  18. a b PDF
  19. Gay Ukraine News & Reports [online]. Globalgayz.com [cit. 2011-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Gay Ukraine News & Reports [online]. Globalgayz.com [cit. 2011-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Convert United States Dollar to Ukraine Hryvnia Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine, The Money Converter (8 December 2012)
  22. a b c Gays attacked during human rights march, six detained, Kyiv Post (8 December 2012)
  23. a b Venice Commission says Ukrainian bill banning promotion of homosexuality contradicts international standards Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine, Interfax-Ukraine (18 June 2013)
  24. http://ebar.com/news/article.php?sec=news&article=68117
  25. Ukraine profile - Timeline [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. European Voice: Ukraine seeks to revive EU talks, Kyiv Post (7 February 2013)
  27. a b The interns of the Program of Internship at the Verkhovna Rada of Ukraine and Central Executive Bodies for 2012-2013 learned the procedure of submission and passage of bills in the Verkhovna Rada, Verkhovna Rada (14 December 2012)
    Ukraine: Energy Policy Review 2006, International Energy Agency, 24 October 2006, ISBN 9264109919 (page 130)
  28. Constitution of Ukraine [online]. Rada.gov.ua [cit. 2011-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. 
  29. a b c Transgender life in Ukraine officially labeled as ‘disorder’, Kyiv Post (23 July 2015)
  30. Austrian couple wins landmark adoption case, Bay Area Reporter (21 February 2013)
  31. a b Family Code of Ukraine (in Ukrainian)
  32. Elton 'cannot adopt in Ukraine', BBC News (14 September 2009)
  33. Ukraine - Ukraine fights rising HIV/AIDS infection rate [online]. UNICEF [cit. 2011-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. NASH MIR (Our World) Gay and Lesbian Center. www.gay.org.ua [online]. [cit. 2010-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-14. 
  35. Trembling in Ukraine, The World Congress of Gay, Lesbian, Bisexual, and Transgender Jews: Keshet Ga’avah (2008)
  36. Stars back gay-bashing campaign for "traditional love" in Ukraine, Pink news (18 November 2008)
  37. a b Kiev's first Pride marred by threats and violence, Bay Area Reporter (24 May 2012)
  38. Kyiv hosts international LGBT forum including March of Equality on June 6. en.interfax.com.ua. Interfax-Ukraine, 4 June 2015. Dostupné online [cit. 21 July 2015]. (anglicky) 
  39. a b c d e f Ukraine's gays fear coming out of the closet , Al Jazeera English (31 May 2013)
  40. a b Ukraine takes aim against 'gay propaganda', BBC News (11 October 2012)
  41. Court bans gay pride parade in Kyiv on May 25. www.interfax.co.uk. Interfax-Ukraine, 23 May 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-27. (anglicky) 
  42. Equality March to be held as a private event, not in central Kyiv, say organizers, Interfax-Ukraine (24 May 2013)
  43. a b Despite interruptions, Kyiv holds first ever gay pride, Kyiv Post (25 May 2013)
  44. a b Gay-Pride Activists Briefly March In Kyiv, Radio Free Europe/Radio Liberty (25 May 2013)
  45. Гей парада в Киеве - 2013. Кому это надо? [online]. YouTube, 2013-06-06 [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. Evhen Golovakha, Andriy Gorbachyk, Natalia Panina, "Ukraine and Europe: Outcomes of International Comparative Sociological Survey", Kiev, Institute of Sociology of NAS of Ukraine, 2007, ISBN 978-966-02-4352-1, pp. 133–135 in Section: "9. Social discrimination and migration" ([2])
  47. Ukrainians Decry Shoplifting, Drunk Driving, Angus Reid Global Monitor (18 December 2007)
  48. (06/29/07). Ukrainians Endorse Status Quo on Social Issues [online]. Angus-reid.com, 18 June 2007 [cit. 2011-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-10-29. (anglicky) 
  49. Большинство украинцев против однополых браков - опрос [online]. BBC, 17 May 2015 [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. Nearly half of young Ukrainians consider emigration, Kyiv Post (2 July 2015)
  51. Cross-cultural and socio-demographic correlates of homophobic attitude among university students in three European countries, Legal Journal of Endocrinological Investigation
  52. Religious Belief and National Belonging in Central and Eastern Europe [online]. Pew Research Center [cit. 2017-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. The No-nonsense Guide to Sexual Diversity by Vanessa Baird, New Internationalist, 2007, ISBN 1904456642 (page 139)
  54. UPDATE: Rada pushes through non-discrimination amendment to Labor Code, UNIAN (12 November 2015)
    Ukraine eschews visa-free EU travel by blocking law to protect gay people, The Guardian (5 November 2015)
    Ukraine finally passes anti-bias law, a prerequisite for visa-free travel to EU, Kyiv Post (12 November 2015)
    Ukraine passes anti-discrimination law, BBC News (12 November 2015)
    Ukrainian parliament will never back same-sex marriages - speaker, Interfax-Ukraine (12 November 2015)
  55. a b c Archivovaná kopie [online]. [cit. 2016-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-11-16. (anglicky) 
  56. Archivovaná kopie. www.gay.org.ua [online]. [cit. 2015-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-01. 
  57. Integrating Transsexual and Transgendered People (Part 2 of 3), Press for Change (December 1999)
  58. Ukraine: Discrimination and violent attacks in pervasive climate of homophobia. Amnesty International. 16 May 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  59. Ukraine: Investigate Brutal Attack on Gay Activist. Human Rights Watch. 26 June 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  60. Gay Club in Kiev Attacked By Mob of Neo-Nazis: Video. Edge (Boston). 8 July 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  61. City Life: Zhovten, Kyiv's oldest movie theater, reopens one year after fire, Kyiv Post (14 October 2015)
  62. Fire Sweeps Through Kiev's Oldest Movie Theater During LGBT Movie. Moscow Times. 30 October 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  63. Ukraine: Oldest cinema in Kiev goes up in flames during gay film screening. PinkNews. 31 October 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  64. KASYANOVA, Irina; BRATKOVA, Anastasia. Поджигателем "Жовтня" оказался радикал из "Реванша". Vesti (Ukraine). 4 November 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  65. Right Sector threatens Kyiv gay pride march, Kyiv Post (6 June 2015)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]