LGBT práva v Arménii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Duhová mapa Arménie

Práva leseb, gayů, bisexuálovů a translidí (LGBT) nejsou v Arménii oficiálně uznávaná, a to jak v právní, tak i sociální sféře.

Homosexualita je v Arménii legální od roku 2003. Nicméně navzdory dekriminalizaci se společenské vnímání leseb, gayů, bisexuálů a translidí moc nezměnilo. Mnoho LGBT Arménů ze strachu z vyloučení svojí sexuální orientaci nebo genderovou identitu před svými přáteli a rodinnými příslušníky raději tají. Nicméně díky sociálním sítím se podařilo alespoň částečně docílit vzájemné propojenosti příslušníků arménské LGBT komunity, ačkoliv obavy z prozrazení a touha žít svůj život v anonymitě kvůli tamní konzervativní kultuře přetrvávají.

Homosexualita je taubizovaná snad ve všech společenských sférách. V roce 2012 uvedlo 55 % Arménců, že by se přestalo stýkat se svým kamarádem, nebo příbuzným, kdyby zjistili, že je homosexuální. Jiná studie shledala, že 70 % vnímá LGBT osoby jako "divné".[1] Arménské zákony navíc nepřiznávají LGBT komunitě téměř žádnou právní ochranu jejích lidských práv, která jsou ustavičně porušována.[2][3] Arménie se v průzkumu postavení LGBT práv ve 49 evropských zemích umístila spolu s Ruskem a sousedním Ázerbájdžánem, které zaujímají 48. a 49. pozici, na 47. místě, tedy mezi nejhorší zúčastněné.[4] Mladší generace Arménů je stále velmi málo informovaná o LGBT tématech, čemuž přispívá i fakt, že většinou vyrůstají s rodiči, až do uzavření heterosexuálního manželství a založení rodiny, což je v podstatě považováno za jediný správný cíl a vstup do dospělého života.

Mnoho LGBT lidí se odmítá ze strachu z násilí ze strany spolupracovníků a rodinných příslušníků obracet na arménské soudy a úřady v případě porušování lidských práv.[5]

Na druhou stranu je Arménie od roku 2017 druhou asijskou zemí, která právně uznává stejnopohlavní manželství uzavřené v zahraničí. V roce 2011 dokonce přistoupila k Deklaraci OSN o ochraně LGBT práv, která odsuzuje násilí a diskriminaci LGBT minority.[6]

Zákony týkající se stejnopohlavní sexuální aktivity[editovat | editovat zdroj]

V letech 1920-1991 byla Arménie součástí bývalého SSSR. Do r. 2003 arménské právo pokračovalo v sekci 121 Trestního zákoníku SSSR, který trestal praktikovaný anální styk mezi muži. Lesbické ženy a sex bez penetrace mezi dospělými gayi nebyly v tomto zákoníku přímo zmíněny jako trestný čin. Specifický paragraf vztahující se na takové trestné činy byl 116, vzniklý r. 1936 s max. trestem 5 let vězení.

Zrušení antigay legislativy spolu s trestem smrti bylo jednou z podmínek ke zpětnému přijetí Arménie do Rady Evropy r. 2001. V prosinci 2002 přijal arménský parlament nový trestní zákoník bez antigay ustanovení. 1. srpna 2003 jej podepsal arménský prezident Robert Kočarjan, čímž vlastně skončila dekáda represí a policejních perzekuci gay mužů, v jihokavkazské republice.

Je známo 7 trestních řízení na základě antigay zákonů v r. 1996, 4 v r. 1997 dle zprávy Amnesty International a 4 v r. 1999 (podle Výboru Rady Evropy pro lidská práva).

V r. 2001 místní lidsko-právní oddělení Helsinského výboru [7] zveřejnilo na svých stránkách příběh 20letého Hovika Minnasjana.[8] V r. 1999 byl tento muž odsouzen ke třem měsícům odnětí svobody za sexuální styk s mužem. Jednalo se o posledního odsouzeného podle sovětského článku 116. Dle svědectví čelil ve vězení násilí ze strany dozorců a obecně špatnému zacházení. Kromě toho se také zmínil o korupci, která není v Arménii ničím ojedinělým, a díky níž získal mírnější trest, když nabídl soudci úplatek ve výši 1000 USD. Zveřejnění jeho případu bylo vlastně prvním coming outem v Arménii.

Legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku je 16 let bez ohledu na pohlavní zúčastněných.

Uznávání stejnopohlavního manželství[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Stejnopohlavní soužití v Arménii.

Stejnopohlavní manželství, ani registrované partnerství nejsou v Arménii legální a arménská ústava dokonce definuje manželství výhradně jako svazek muže a ženy.[9][10]

3. července 2017 rozhodlo arménské ministerstvo spravedlnosti, že všechna manželství uzavřená v zahraničí musí být v Arménii uznávána, a to včetně těch stejnopohlavních.[11][12][13] Díky tomu se Arménie stala po Estonsku druhou postsovětskou zemí, která uznala zahraniční homosexuální sňatky.[14][15]

V roce 2017 řekl otec Vazken Movsesian z Arménské apoštolské církve, vysoce postavený klerikál, že osobně podporuje stejnopohlavní manželství, čímž se stal jedním z nejprominentnějších zastánců rovnosti manželství v Arménii. V rozhovoru pro Equality Armenia řekl Movsesian, že perzekuce LGBT lidí je stejnou ohavností, jako Turecká genocida Arménů. "Byli jsme perzekuováni, protože jsme nebyli pro svou jinakost akceptováni. Jak bych jako arménský křesťan mohl zavírat své oči před tím, co se děje ve světě? Není to jenom o Arménii, nýbrž i o celosvětové netoleranci," dodal Movsesian.[12][13] Other supporters include organisation Equality Armenia, whose goal is "achieving marriage equality in Armenia".[16]

V listopadu 2018 odmítla arménská vláda návrh poslance Tigrana Urikhanyana obsahující přísnější zákaz stejnopohlavního manželství.[17]

První LGBT organizace[editovat | editovat zdroj]

Počínaje zrušením tohoto zákonů se tu objevují sporadické známky o činnosti organizací na ochranu LGBT práv. V říjnu 2003 se v Jerevanu shromáždila skupina 15 LGBT lidí a založilo organizaci s názvem GLAG (Gay a lesbická skupina).[zdroj?] Ale po několika setkáních účastníci ze svého cíle ustoupili.[zdroj?]

Po jejím zániku r. 2004 vznesl Armen Avetisjan, zakladatel AAU (pravicově extremistické skupiny), oznámení, že někteří arménští vyšší úředníci byli homosexuální, načež se mezi poslanci rozvířily bouřlivé debaty, které byly přímo vysílány i v televizi. Nakonec parlament shledal, že pokud se mezi jeho členy nachází homosexuál, měl by okamžitě rezignovat, a na tento názor přistoupil také prezidentův poradce pro národní bezpečnost Garnik Isaguljan.[18]

V r. 2007 spustila organizace Pink Armenia [19] program prevence HIV/AIDS a dalších sexuálně přenosných nemocí a také otevřený boj proti diskriminaci na základě sexuální orientace.

V květnu 2012 došlo ke dvěma žhářským útokům (pravděpodobně ze strany neonacistů) na hospodu vlastněnou lesbickými majitelkami v arménském hlavním městě Jerevanu hned krátce po jejím otevření. Místní noviny píší, že při druhém útoku 15. května se jednalo o skupinu mladých mužů, kteří přijeli před hospodu DIY Rock kolem šesté hodiny odpoledne, kde poškodili plakát na zdi hospody s názvem „Ne fašismu“ a zároveň zničili interiér hákovými kříži. Tomu předcházel první útok dne 8. května, kdy byla do okna hospody hozená zápalná lahev.[20]

Adopce[editovat | editovat zdroj]

Dodnes Arménie neumožňuje stejnopohlavním párům osvojovat si děti a ani nejsou žádné náznaky toho, že by se Arménie k takovému kroku chystala.[zdroj?]

Antidiskriminační zákony[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli Arménie byla prvním národem v této oblasti, který podepsal Deklaraci Spojených národů ohledně sexuální orientace a genderové identity v prosinci 2008, tak dodnes[zdroj?] nebyla přijatá žádná legislativa chránící LGBT lidi před diskriminací.

Služba v armádě[editovat | editovat zdroj]

S odvoláním se na zprávu Helsinského výboru na ochranu lidských práv r. 2004 neexistuje žádný oficiální zákon, který by zakazoval homosexuálním mužům působit v řadách armády. V praxi jsou však často označováni jako mentálně a duševní choří a posíláni k psychatrickému vyšetření.[21]

Změna pohlaví[editovat | editovat zdroj]

Není známa žádná legislativa upravující proces změn pohlaví a ani nejsou známy případy, kdy by k nim docházelo.[zdroj?]

Životní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Legální stejnopohlavní styk Yes (2003)
Stejný legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace Yes (2003)
Antidiskriminační zákony v zaměstnání No
Antidiskriminační zákony v přístupu ke zboží a službám No
Antidiskriminační zákony v ostatních oblastech (homofobní urážky, zločiny z nenávisti) No
Stejnopohlavní manželství No
Jiná forma stejnopohlavního soužití No
Adopce dítěte partnera No
Společná adopce dětí stejnopohlavními páry No
Gayové a lesby smějí otevřeně sloužit v armádě Yes/No
Možnost změny pohlaví No
Přístup k umělému oplodnění pro lesbické ženy No
Náhradní mateřství pro gay páry No

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in Armenia na anglické Wikipedii.

  1. PINK Armenia. ISSUU - Public opinion toward LGBT people in Yerevan, Gyumri and Vanadzor cities by PINK Armenia [online]. [cit. 2015-08-23]. Issuu. (anglicky) 
  2. United Nations High Commissioner for Refugees. Refworld - Armenian Gays Face Long Walk to Freedom [online]. [cit. 2015-08-23]. Refworld. (anglicky) 
  3. Hetq - News, Articles, Investigations [online]. 20 August 2015 [cit. 2015-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Armenia is number 3 among unfavorable countries for LGBTI people in Europe [online]. [cit. 2015-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. United Nations High Commissioner for Refugees. Refworld - The Leader in Refugee Decision Support [online]. [cit. 2015-08-23]. Refworld. (anglicky) 
  6. Over 80 Nations Support Statement at Human Rights Council on LGBT Rights » US Mission Geneva [online]. Geneva.usmission.gov. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Helsinki Association - human rights NGO
  8. Helsinki Association's Open Pages: Homosexuals - Money source for the police. www.asylumlaw.org [online]. [cit. 2015-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-27. 
  9. Armenian Constitution To Ban Same-Sex Marriage [online]. 5 September 2015. azatutyun.com. (anglicky) 
  10. Human Rights Situation in Armenia 2015 was a regressive year for LGBT people’s rights in Armenia, since the newly accepted Constitution restricted marriage as a union only between a man and a woman
  11. Same-sex marriages registered abroad are valid in Armenia [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b Dawn Ennis. Orthodox Christian Cleric Supports Same-Sex Marriage in Armenia [online]. December 5, 2017. Los Angeles Blade. (anglicky) 
  13. a b Father Vazken Movsesian Joins Equality Armenia Board [online]. November 28, 2017. Asbarez. (anglicky) 
  14. Court orders entry of same-sex marriage into Estonian register
  15. Aili Kala. 11 - CHAPTER The situation of LGBT persons [online]. Human Rights Centre. (anglicky) 
  16. Equality Armenia
  17. Armenia’s legislation already bans same-sex marriages, no additional changes necessary: acting deputy minister
  18. Bigots on Baghramian?: Parliament Members Continue Gay Debate
  19. Official website of Pink Armenia
  20. DIY bar in Armenia capital Yerevan under neo-nazi arson attack
  21. http://www.eurasianet.org/departments/civilsociety/articles/eav033110b.shtml

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]