LGBT práva v Nizozemsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
LGBT mapa Nizozemska
Neoficiální nizozemská vlajka s duhovým motivem

Práva leseb, gayů, bisexuálů a transsexuálů (LGBT) v Nizozemsku jsou považována za nejvíce rozvinutá jak v Evropě, tak i ve světě. Stejnopohlavní sexuální aktivita je zde legální od roku 1811 po francouzské invazi a zavedení Napoleonského zákoníku rušícího veškeré zákony proti sodomii, které po získání nezávislosti už nebyly obnoveny.

Koncem 20. století výrazně vstoupla informovanost o homosexualitě a společnost je stále velmi tolerantní v otázce sexuálních menšin, což posléze vedlo k deklasifikaci homosexuality jako mentální poruchy roku 1973 a zákazu diskriminace na základě sexuální orientace v armádě. Anti-diskriminační legislativa byla přijatá v roce 1993 a zakazuje diskriminaci ve všech oblastech veřejného života jako je zaměstnání, bydlení, ubytovací služby a další. Poté co Nizozemsko schválilo registrované partnerství roku 1998, se stalo roku 2001 první zemí světa, která legalizovala stejnopohlavní manželství s plnými adopčními právy. Spolu s tím získaly také lesbické páry přístup k umělému oplodnění. Ačkoliv transsexuálové mají možnost podstupovat změnu pohlaví, nebyly dosud přijaty anti-diskriminační zákony zakazující diskriminaci na základě genderové identity.

Nizozemsko je celosvětově považováno za jednu z nejvíce sociálně liberálních zemí [1] s 90 % Nizozemců nahlížejících na homosexualitu jako na morálně přijatelnou i přes odlišné stanovisko turecké a marocké menšiny, z níž pouze 30 % a 25 % je téhož názoru. Hinduínští Indové jsou v této otázce stejného názoru jako Nizozemci.[2] Nejvíce odporu a násilí proti LGBT občanům pochází z křesťanských a muslimských komunit.[3]

Amsterdam patří mezi jedno z nejvíce LGBT friendly měst na světě [4] s velmi pestře rozvinutou gay scénou, do níž se řadí hotely se zaměřením na gay turistiku, gay bary, sauny, LGBT centra jako je Pink Point poskytující informace a suvenýry související s LGBT a Homomonument postavený v roce 1987 jako první památník homosexuálním obětem nacismu za 2. světové války.[5] Ihned poté Haag postavil mezinárodní Homomonument a Utrecht Sodomonument k uctění památky obětí tzv. pogromů na sodomity, které se zapsaly do nizozemské historie, a první z nich se konal v Utrechtu. LGBT komunita je nejvíce soustředěná v Rembrandtplein v centru Amsterdamu.[4]

Zákony týkající se stejnopohlavní sexuální aktivity[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1730-1811 byla ve Spojených provinciích nizozemských sodomie považována za těžký zločin, což mělo v té době za následek perzekuci stovek homosexuálů.[6] Po vpádu francouzských vojsk a zavedení Napoleonského zákoníku roku 1811 došlo ke zrušení všech zákonů proti dobrovolné homosexuální aktivitě v soukromí. Po intervenci křesťanů vznikly politické strany, které prosadily různý věk způsobilosti k pohlavnímu styku, který byl pro homosexuály 21 let a heterosexuály 16 let. Zákony na ochranu veřejné morálky byly rovněž často užívány proti homosexuálům.

Homomonument v Amsterdamu

Během 2. světové války v době nacistické okupace zde na základě paragrafu 175 opět dočasně platily zákony proti stejnopohlavní sexuální aktivitě, které byly posléze koncem války zrušeny.

Ve 2. polovině 20. století nizozemští psychiatři i duchovní přestali na homosexualitu nahlížet negativně a od roku 1973 se přestala léčit. V roce 1971 byl Článek 248 zrušen a tím sjednocen legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku.

Stejnopohlavní soužití[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Stejnopohlavní manželství v Nizozemsku.
Gay svatba uskutečněná měsíc po legalizaci stejnopohlavního manželství v r. 2001

Nizozemský parlament přijal zákon o registrovaném partnerství v lednu 1998 jako jakýsi ekvivalent institutu manželství, který byl zatím přístupný jenom různopohlavním párům.[7] To se stalo přístupným i pro stejnopohlavní páry roku 2001, kdy jej Nizozemsko legalizovalo jako první stát na světě s účinností od 1. dubna.[8] A hned toho dne Job Cohen, amsterdamský primátor, oddal čtyři homosexuální páry se všemi právními náležitostmi předtím přístupným jen heterosexuálním párům.[9] Zákon prošel v parlamentu v poměru hlasů 109:33.[10] Přestože stejnopohlavní manželství v evropské části Nizozemska a v terioriích Karibského Nizozemska jako jsou Bonaire, Sint Eustatius Saba platí, tak v Arubě, Curaçau a na Svatém Martinovi, která také spadají do Nizozemského království, není možné je uzavírat. Podle článku 4 Charty Nizozemského království, veškerá stejnopohlavní manželství uzavřená kdekoli na tomto území[11], musejí být uznána ve všech jeho teritoriích, nicméně ani tak to negarantuje zcela rovné zacházení se stejnopohlavními manželskými dvojicemi

Veřejné mínění[editovat | editovat zdroj]

Podle aktuálního šetření z května 2013 85 % Nizozemců podporuje stejnopohlavní manželství a adopce.[12] V době výzkumu situace u členských států EU roku 2006 zaujalo Nizozemsko s 82 % podporovatelů stejnopohlavních manželstvích nejvyšší místo mezi ostatními zeměmi.[13] V Karibských teritoriích jsou občané silně věřící a v otázce stejnopohlavních manželství tím pádem odmítavější než na evropském kontinentu.

Ochrana před diskriminací[editovat | editovat zdroj]

Nizozemský parlament přijal Zákon o rovném zacházení roku 1993, který zakazuje diskriminaci na základě sexuální orientace v zaměstnání, bydlení a veřejných i soukromých ubytovacích službách.

Církevní školy financované státem nesmějí propouštět nebo jakkoli znemožňovat pedagogickou činnost učitelů kvůli jejich sexuální orientaci. Nicméně některé školy si ustanovení vykládají tím způsobem, že můžou propouštět učitele za mimoškolní chování, které by pošpiňovalo jejich čest a etický kodex. Toto vedlo k odchodu ze zaměstnání homosexuálního učitele roku 2008.[14] Téma lepší formulace anti-diskriminačních zákonů, které by efektivněji chránily LGBT pedagogy a studenty byla proto předmětem politických debat.[15] 27. května 2014 návrh novely zákona prošel s valnou většinou v Dolní komoře a nyní čeká na vyjádření Senátu.[16]

Adopce a plánování rodiny[editovat | editovat zdroj]

Homosexuální páry můžou uzavírat sňatky od roku 2001 s plnými adopčními právy. Nizozemský parlament rovněž umožnil homosexuálům adopci dětí i ze zámoří. Lesbické páry mají přístup k umělému oplodnění.

Dárcovství krve[editovat | editovat zdroj]

V Nizozemsku jako v mnoha jiných zemích nemohou homosexuální muži darovat krev [17] z důvodu zvýšeného výskytu nemoci HIV/AIDS v této komunitě [18] a zákaz je docela silně vymáhán. V dubnu 2012 Dolní komora hlasovala pro přijetí zákona, který by umožňoval homosexuálním mužům dárcovství krve, a pouze jediným nevyhovujícím kritériem pro přijetí dárce by bylo rizikové chování. Vláda na to reagovala spuštěním výzkumu napříč krevními bankami, zda by byly ochotny přijímat i krev od homosexuálních mužů.[19]

Životní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Amsterdam Gay Pride 2014

Nizozemsko spadá do seznamu jedné z nejvíc gay friendly zemí na světě [20][21] díky jeho brzkému uznání LGBT rodičovství a vysokému procentu tolerance.

Amsterdam celosvětově patří mezi nejvíc gay friendly města podle deníku The Independent.[22] Každoroční festival Amsterdam Gay Pride se zde koná od roku 1996.[23] Festival je zlatým dolem LGBT turistiky a ročně sem přiláká stovky až tisíce návštěvníku a zároveň patří mezi největší veřejné události v Nizozemsku.

Souhrnný přehled[editovat | editovat zdroj]

Ano/Ne Poznámka Rok
Legální stejnopohlavní styk Yes 1811
Stejný věk legální způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace Yes 1971
Antidiskriminační zákony v zaměstnání Yes 1983
Anti-diskriminační zákony v přístupu ke zboží a službám Yes
Anti-diskriminační zákony v ostatních oblastech (homofobní urážky, zločiny z nenávisti) Yes
Stejnopohlavní manželství Yes 2001; první země na světěs, která toto učinila
Jiná forma stejnopohlavního soužití Yes Registrované partnerství od r. 1998
Adopce dítěte druhého z partnerů Yes
Společná adopce dětí homosexuálními páry Yes Uzákoněna spolu se stejnopohlavním manželstvím v r. 2001
Gayové a lesby smějí otevřeně sloužit v armádě Yes
Možnost změny pohlaví Yes
Přístup k umělému oplodnění pro lesbické ženy Yes
Právní domněnka rodičovství stejnopohlavního manžela Yes Pouze v případě anonymního dárcovství spermií - lesbické páry
MSM smějí darovat krev Yes Od r. 2015 po 1-roční zkušební lhůtě [24]

Související[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in the Netherlands na anglické Wikipedii.

  1. Ministerie van Volksgezondheid, Welzijn en Sport [online]. [cit. 2015-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Homophobia among Hindus in Holland [online]. [cit. 2015-01-14]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  3. Country Report on Human Rights Practices in the Netherlands [online]. [cit. 2015-01-14]. U.S. Department of State. (anglicky) 
  4. a b Amsterdam In 2001, the Netherlands became the first country in the world to [online]. [cit. 2015-01-14]. The Independent. (anglicky) 
  5. Gay Amsterdam [online]. [cit. 2015-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. http://www.ct.gov/dcf/lib/dcf/wmv/pdf/timeline_of_lgbt_history.pdf
  7. {title}. same-sex.web.ined.fr [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. 
  8. http://tvnz.co.nz/view/news_world_story_skin/34978
  9. BBC News - EUROPE - Dutch gay couples exchange vows [online]. [cit. 2015-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Dutch Legislators Approve Full Marriage Rights for Gays [online]. 13 September 2000 [cit. 2015-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. wetten.nl - Wet- en regelgeving - Statuut voor het Koninkrijk der Nederlanden - BWBR0002154 [online]. [cit. 2015-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. http://www.ifop.com/media/poll/2255-1-study_file.pdf
  13. Gay News From 365Gay.com [online]. [cit. 2015-01-14]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  14. Leaked Dutch report says schools can ban gay teachers [online]. [cit. 2015-01-14]. PinkNews. (anglicky) 
  15. {title}. www.tweedekamer.nl [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-16. 
  16. Tweede Kamer stemt voor afschaffing enkele-feitconstructie [online]. [cit. 2015-01-14]. COC Nederland. (anglicky) 
  17. Hiv: risicofactoren voor mannen [online]. Sanquin Bloedvoorziening [cit. 2014-08-10]. Dostupné v archivu. (Dutch) 
  18. 2006 Report on the global AIDS epidemic. [s.l.]: UNAIDS Dostupné online. Kapitola 5. (anglicky) 
  19. Equal rights for LGBTS [online]. Government of the Netherlands [cit. 2014-08-10]. government.nl. (anglicky) 
  20. McDaid, Mark(20 May 2013)."The Netherlands is one of Europe's most gay-friendly nations"1=. Netherlands: IamExpat. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.iamexpat.nl/read-and-discuss/expat-page/news/netherlands-one-of-europes-most-gay-friendly-nations. Retrieved 10 August 2014. 
  21. Baird-Remba, Rebecca."13 Countries That ArMore Gay Friendly Than America".Business Insider(Business Insider Inc.). Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.businessinsider.com/worlds-most-gay-friendly-countries-2013-3?op=1. Retrieved 10 August 2014. 
  22. Field, Marcus(17 September 2008)."The Ten Best Places In The World To Be Gay".independent.co.uk(The Independent). Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.independent.co.uk/life-style/love-sex/taboo-tolerance/the-ten-best-places-in-the-world-to-be-gay-932557.html?action=gallery&ino=7. Retrieved 10 August 2014. 
  23. Amsterdam Gay Pride [online]. Amsterdamgaypride.nl [cit. 2011-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. WILLIAMS, Joe. Netherlands ends liftime blood ban on gay and bisexual men [online]. 2015-10-29 [cit. 2016-02-07]. PinkNews. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]