LGBT práva v Polsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Duhová mapa Polska
Neoficiální polská vlajka s duhovým motivem

Lesby, gayové, bisexuálové a translidé (LGBT) se v Polsku můžou setkávat s některými právními komplikacemi neznámými pro heterosexuální spoluobčany. Mužská i ženská stejnopohlaví sexuální aktivita je v Polsku legální, ale stejnopohlavní páry a domácnosti jimi tvořené nemají rovný přístup ke stejné právní protekci jako různopohlavní páry. Homosexuální aktivita však nikdy nebyla podle polských zákonů ilegální a Polsko jako takové se zcela vyhnulo jejímu stíhání v moderní době. Toto se potvrdilo i na formální úrovni v r. 1932 při instalaci nového trestního zákoníku se sjednoceným legálním věkem způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace ve výši 15 let.[1][2] Polsko je také jednou z mála zemí, kde můžou homosexuální muži darovat krev. I přesto přese všechno zde bylo zaznamenáno mnoho případů odmítání krve od gay dárců.[3]

Mnoho levicových stran (Svaz demokratické levice, Pracovní unie, Sociální demokracie Polska, Palikotovo hnutí a další) podporuje LGBT hnutí a snaží se o legislativní změny v jeho prospěch. Hlas podpory je také slyšet z liberální strany Občanská platforma (Platforma Obywatelska).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Polsko nikdy nemělo žádné zákony proti homosexualitě, vyjma homosexuální prostituce v letech 1932–1969.

V průběhu procesu Dělení Polska v letech 1795-1918 se na tomto území uplatňovaly anti-homosexuální zákony okupačních velmocí. Beztrestnost homosexuality potvrdila instalace nového trestního zákona v r. 1932. Věk způsobilosti k pohlavnímu styku byl už tehdy stanoven na 15 let pro obě orientace.[4] Homosexuální prostituce se dekriminalizovala v r. 1969.

K vyškrtnutí homosexuality ze seznamu nemocí došlo v r. 1991.

Akceptace LGBT minority začala v polské společnosti stoupat nejvíc v 90. letech a na začátku 21. století, nejvíce mezi mladými lidmi a lidmi žijícími ve větších městech, zejména Varšavě a Krakově. Polská gay scéna je jako ve většině zemích nejvíce soustředěná ve velkých aglomeracích, kde zároveň působí i hlavní LGBT organizace a iniciativy jako jsou Kampaň proti homofobii a Lambda Warsawa.

V říjnu 2011 byli do polského parlamentu poprvé zvoleni dva otevřeně LGBT kandidáti gay Robert Biedroń a transžena Anna Grodzka. V r. 2014 se Biedroń stal starostou města Słupsk. Starostové jsou v Polsku voleni přímou volbou.[5]

Současný rozvoj[editovat | editovat zdroj]

Hlasování Sejmu k registrovanému partnerství (2013)
Datum Hlasovali proti. Ohledně Pro Proti Zdržel se Výsledek
25. ledna 2013 45 Registrované partnerství[6] 150 276 23
No
25. ledna 2013 46 Registrované partnerství[7] 138 284 28
No
25. ledna 2013 47 Registrované partnerství[8] 137 283 30
No
25. ledna 2013 48 Registrované partnerství[9] 137 283 30
No
25. ledna 2013 49 Certifikát o partnerství[10] 211 228 10
No

V lednu 2013 zamítnul Sejm 5 návrhů zákonů o registrovaném partnerství pro homosexuální i heterosexuální páry.[11] Nejvyšší soud posléze rozhodnul, že návrhy předložené Svazem demokratické levice, Palikotovým hnutím a Občanskou platformou byly v rozporu s Článkem 18 Ústavy Polské republiky o ochraně manželství.[12]

V prosinci 2014 se Sejm odmítnul zabývat návrhem registrovaného partnerství předloženým stranou Tvoje hnutí v poměru hlasů 235:185.[13]

V květnu 2015 se Sejm opět odmítnul zabývat problematikou v poměru hlasů 215:146. Premiérka Ewa Kopaczová oznámila, že téma registrovaného partnerství by mělo být předmětem jednání příští vlády.[14]

Zákony týkající se LGBT osob v Polsku[editovat | editovat zdroj]

Beztrestnost homosexuality byla oficiálně potvrzená v r. 1932 v souvislosti s přijetím nového Trestního zákoníku. Legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku byl pro všechny orientace stanoven na 15 let.[4] Homosexuální prostituce byla legalizována r. 1969.

Stejnopohlavní soužití[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Registrované partnerství v Polsku.

Zatím nebyl přijat žádný institut upravující stejnopohlavní soužití. Stejnopohlavní manželství je ústavně zakázané. Článek 18 Ústavy Polské republiky zmiňuje manželství jako svazek skládající se z jednoho muže a jedné ženy a podléhající státní ochraně a péči.[15]

Na konci r. 2003 předložila polská senátorka Maria Szyskowska první návrh zákona o registrovaném partnerství pro stejnopohlavní páry podobný francouzské podobě občanského paktu solidarity. 3. prosince 2004 Senát tento zákon schválil, neprošel však legislativním procesem z důvodu nových voleb do parlamentu v r. 2005.

V r. 2004 umožnil Dopravní podnik Hl. města Varšavy spolužijícím partnerům gay a lesbických zaměstnanců využívat jízdy zdarma v rámci MHD, což byl první případ uznání stejnopohlavního soužití v Polsku. V r. 2007 byla z rozhodnutí Centra sociálních služeb města Chorzów uznána homosexuální soužití.

23. února 2007 rozhodl odvolací soudu v Białystoku o uznání stejnopohlavního soužití v kauze I ACa 590/06.[16] V prosinci 2007 toto bylo potvrzeno soudním senátem Nejvyššího soudu ve Varšavě.(IV CSK 301/2007and IV CSK 326/2007).[17][18]

Na konci r. 2010 soud ve Złotówě rozhodl, že lesbická partnerka ženy, která zemřela, bude mít automatický nárok na přechod nájmu obecního bytu. Obec se proti tomu odvolala, ale okresní soud v Poznani jej zamítnul. Tudíž rozhodnutí soudu ve Złotówě bylo konečné. Spolehlivému soudci se poprvé dostalo podpory za to, že Polsko poprvé jednalo s evropskými zásadami ohledně lidských práv,[19] a že rozhodlo o podpoře dědických práv gayů a leseb ke svým zemřelých partnerům.[20] Další podobný případ ohledně přechodu nájmu zase řešil homosexuální muž, který svůj problém předložil k varšavskému soudu.[21] Nicméně v tomto případě okresní soud odmítnul uznat automatický přechod nájmu po zemřelém nájemníkovi, ačkoliv to předtím (2010) Soud ve Štrasburku označil za diskriminaci.[22]

Největší odpor a odmítání stejnopohlavních manželství a soužití přichází z řad Římskokatolické církve, jejíž vliv zasahuje do politiky, a jíž se zatím dostává silné podpory z řad veřejnosti.[23] Církvev požívá vysoké úcty a podpory z řad polských občanů.[24] Zdejší církev stále káže o homosexualitě jako deviaci. 95 % Poláků se hlásí k Římskokatolické církvi, z nichž 54 % je praktikujících.[25]

Adopce a plánování rodiny[editovat | editovat zdroj]

Stejnopohlavní páry si nemůžou osvojovat děti, ale homosexuální jednotlivci ano.

Ochrana před diskriminaci[editovat | editovat zdroj]

Mělo by být (Anketa z r. 2010)[26]
ANO NE NEVÍM
zakázáno gayům a lesbám otevřeně sloužit v armádě 43% 38% 19%

Anti-diskriminační zákony byly přijaty Zákoníkem práce v r. 2003. Ústava Polské republiky garantuje všem občanům bez rozdílu rovný přístup k právům a zakazuje diskriminaci založenou na jakékoli podstatě.[15] Návrh zakazující diskriminaci na základě sexuální orientace byl r. 1995 zamítnut po silné intervenci Katolické církve.[27]

V r. 2007 byl předložen ministrem práce zákon zakazující diskriminaci založenou na jakékoli podstatě, vč. sexuální orientace, nejen v zaměstnání, nýbrž i v sociálním zabezpečení, zdravotní péči a ve školství, ačkoliv v ustanovení o zákazu diskriminace v přístupu ke zboží a službám je zmíněná pouze rasa a etnický původ.[28] 1. ledna 2011 nabyl nový zákon o rovném zacházení účinnosti. Přímý zákaz diskriminace na základě sexuální orientace je omezen pouze na zaměstnání[29][30]

Služba v armádě[editovat | editovat zdroj]

Gayové a lesby smějí otevřeně sloužit v armádě, přičemž ale platí nepsané heslo „Neptat se, nesdělovat“ (Don't ask! Don't tell!), což je jakási vnitřní politika polské armády.[31]

Veřejné mínění[editovat | editovat zdroj]

V r. 2010 IIBR názory polské veřejnosti shledalo, že 43 % Poláků se domnívá, že by otevřeným gayům a lesbám mělo být znemožněno sloužit v armádě, 38 % že takových zákaz je nepřípustný v Polské armádě.[32]

Společenské postoje a veřejné mínění[editovat | editovat zdroj]

Podporujete
ANO NE NEVÍM
konání festivalů hrdosti a manifestace LGBT orgnizací (Anketa z r. 2008)[33] 27% 66% 7%
právo gayů leseb veřeně prezentovat svůj život (Anketa z r. 2013) 30% 63% 7%

Anketa z r. 2005 ukázala, že 89 % populace považuje homosexualitu za protipřírodní chování. Polovina věří, že homosexualitu lze tolerovat.[34]

Šetření konané na konci r. 2006 na žádost Evropské komise ukázal, že Poláci striktně odmítají stejnopohlavní manželství a adopce homosexuálů. Eurobarometrické šetření[35] shledalo, že 74 % a 89 % Poláků je proti stejnopohlavním manželstvím a adopci homosexuály. Ve srovnání s ostatními členy EU dosahuje pouze Litva a Řecko vyššího procenta opozice.[36][37][38] Hlasování v červenci 2009 ukázalo, že 87 % Poláků je proti adopcím.[39] Hlasování z 23. prosince 2009 v rámci polských médií ukázalo určitý posun s lepšímu postoji. 60 % respondentů potvrdilo, že by nic nenamítali proti otevřeně homosexuálnímu ministrovi nebo předsedovi vlády.[40]

Studie z r. 2010 zveřejněná v místních novinách odhaluje, že Poláci stále vehementně odmítají homosexuální manželství a adopce dětí. 80 % Poláků proti manželství a 93 % proti adopcím.[41]

Většina Poláků také odmítá konání festivalu hrdosti - studie z r. 2008 odhalila, že 66 % Poláků věří, že homosexuálové by neměli organizovat veřejné manifestace, 69 % si zas věří, že by neměli veřejně prezentovat svůj život. 37 % Poláků věří, že Poláci mají právo provozovat sexuální styk, zatímco 37 %, že nikoli.[42]

V r. 2011 s odvoláním se na výzkum TNS Polska 54 % Poláků podporuje registrované partnerství, zatímco 27 % stejnopohlavní manželství.[43]

V r. 2013 veřejné hlasování konané CBOS odhalilo, že 68 % Poláků je proti veřejné prezentaci života gayů a leseb, 65 % proti stejnopohlavnímu soužití, 72 % proti stejnopohlavnímu manželství a 88 % proti adopci stejnopohlavními páry.[44]

Veřejné hlasování[editovat | editovat zdroj]

Poláci podporují (Anketa CBOS r. 2014)
ANO NE
rodičovská práva lesbické ženy vůči dítěti její partnerky 35% 56%
situace výše uvedená je morálně přijatelná 41% 49%
právo homosexuálních párů být pěstounem dětí svých zesnulých příbuzných 52% 39%
situace výše uvedená je morálně přijatelná 38% 53%
Poláci podporují (Anketa CBOS): 2001[45] 2002[46] 2003[47] 2005[48] 2008[49] 2010[50] 2011[51] 2013[52]
ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE
registrované partnerství - 15% 76% 34% 56% 46% 44% 41% 48% 45% 47% 25% 65% 33% 60%
stejnopohlavní manželství 24% 69% - - 22% 72% 18% 76% 16% 78% - 26% 68%
plná adopční práva 8% 84% - 8% 84% 6% 90% 6% 90% 6% 89% - 8% 87%
Podpora registrovaného partnerství (Anketa CBOS)[53] různopohlavní páry stejnopohlavní páry
ANO NE ANO NE
registrované partnerství (VI. 2011) 83% 10% 25% 65%
registrovaná partnerství (II. 2013) 85% 11% 33% 60%
Poláci podporují (Anketa CBOS): 2013[54]
ANO NE
registrované partnerství 40% 46%
stejnopohlavní manželství 30% 56%
plná adopční práva 17% 70%
Poláci podporují (TNS OBOP hlasování): 2011[55]
ANO NE
registrované partnerství 54% 41%
stejnopohlavní manželství 27% 68%
plná adopční práva 7% 90%
Podpora registrovaného partnerství (OBOP hlasování)[56] různopohlavní páry stejnopohlavní páry
ANO NE ANO NE
registrované partnerství (III. 2013) 67% 34% 47% 53%
Poláci podporují: (Homo Homini poll) 2013[57]
ANO NE
registrované partnerství 55% 39%
stejnopohlavní manželství 27% 69%
plná adopční práva 14% 84%
Podpora registrovaného partnerství z r. 2012 (CEAPP anketa)[58] různopohlavní páry stejnopohlavní páry
ANO NE ANO NE
registrované partnerství 72% 17% 23% 65%
možnost získávat informace o zdravotním stavu 86% - 68% -
možnost dědit po sobě 78% - 57% -
právo na společné zdanění 75% - 55% -
právo na pozůstalostní důchod po zemřelém partnerovi 75% - 55% -
právo osvojit si dítě 65% - 16% -
Akceptace homosexuálů jako... (CBOS, červenec 2005)[59]) Gay (Ano) Gay (Ne) Lesba (Ano) Lesba (Ne)
Sousedů 56% 38% 54% 40%
Spolupracovníků 45% 50% 42% 53%
Nadřízených 41% 53% 42% 53%
Učitelů 19% 77% 21% 75%
Pracovníků s dětmi 11% 86% 14% 83%
Duchovních 13% 82% - -
Vůbec neakceptuji homosexuály - 40% - 43%

Politický postoj[editovat | editovat zdroj]

Levicově orientované strany všeobecně podporují rozvoj a požadavky hnutí za práva sexuálních menšin a zpravidla hlasují ve prospěch nové LGBT legislativy. Svaz demokratické levice (4. největší strana) je výrazným podporovatelem LGBT práv a stejnopohlavního manželství. Občanská platforma, Právo a spravedlnost a Polská lidová strana jsou všeobecně proti takovýmto zásahům do legislativy, nejzřetelněji a nejtvrději se vůči takovýmto otázkám vymezuje právě Lidová strana. Bývalý prezident Lech Kaczyński působící do r. 2010 zastával v této oblasti natolik vyhrocené názory a postoje, že vyvolal ostré napětí mezi Polskem a gay aktivisty v ostatních částech Evropy.

Právo a spravedlnost[editovat | editovat zdroj]

Po parlamentních volbách v r. 2005 získala strana Právo a spravedlnost většinové zastoupení. Koaliční vládu sestavili s Ligou polských rodin a Sebeobranou Polské republiky. Politici těchto stran byli gay aktivisty vyhodnocováni jako „homofobní“, a to před i po volbách.[60] Vládní představitelé tehdy vyřkli několik vět, které jsou evidentně v rozporu se zájmy polské i evropské LGBT komunity.:[60]

„Nenechávejme se zmást agresivní propagandou homosexuálního postoje tolerance. Jedná se o šílenství, a proto také budou veškerá naše rozhodnutí proti němu.“
— Kazimierz Michał Ujazdowski, PiS[60]
„Pokud se jiní pokoušejí infikovat jiné svojí homosexualitou, je stát povinen zasáhnout do jejich svobody.“
— Kazimierz Marcinkiewicz, premiér, PiS[60]
„Pokud devianti hodlají demonstrovat, musejí počítat s tvrdými následky.“
— Wojciech Wierzejski, poslanec, LPR[60]

5. července 2006 nazval varšavský starosta Miroslaw Kochalski probíhající Pochodu za rovnost amorální a pro obyvatelstvo města nebezpečnou akcí.[60]

7. srpna napsal šéfredaktor politického časopisu strany Právo a spravedlnost Vpravo Paweł Zyzak článek, v němž nazval homosexuály „zvířaty“ a „vyslanci satana“, kteří ohrožují katolickou církev.[60]

Vládnoucí člen PiS Waldemar Bonkowski vyvěsil ve městě Konscierzyna plakát na zeď ústředí strany se sloganem „Dnes gayové a lesby! A co příště?! Zoofilové?! Je toto svoboda a demokracie?! Ne, to je morální nákaza! Náš polský papež se na nás kouká z nebe a ptá se: Co se s tebou stalo, mé Polsko?“.[60]

Lech Kaczyński[editovat | editovat zdroj]

Během prezidentské kampaně před prezidentskými volbami v r. 2005 slíbil kandidát Lech Kaczyński, který také vyhrál volby, že hodlá pokračovat ve snahách o zákaz LGBT demonstrací stejně jako v době, kdy byl starostou Varšavy, a že „veřejná podpora homosexuality nebude povolená.“[60]

Prezidentský projev[editovat | editovat zdroj]

17. března 2008 promlouval Kaczyński k lidu ve veřejné televizi, kde popsal stejnopohlavní manželství coby instituci odporující mravním a morálním zásadám Polska a většiny jeho populace.[61] Při vysílání se objevila svatební fotografie Brendana Fay a Toma Moultona z irského gay magazínu. Kaczyński neměl povolení k jejímu užití, což vyvolalo vlnu nevole ze strany levicových politických stran a aktivistů za práva gayů, kteří požadovali po prezidentovi omluvu. Jejich žádostí nebylo vyhověno.

Jarosław Kaczyński[editovat | editovat zdroj]

30. srpvna 2006 během své návštěvy v Evropské komisi Lechův bratr dvojče Jarosław Kaczyński a polský premiér řekl, že lidé s takovýmito preferencemi mají v Polsku stejná práva a povinnosti jako ostatní, a že se jim nedostává žádného příkoří. Tehdejšího předsedu Evropské komise Jose Manuela Barroso prosil, aby nevěřil mýtům o antisemitském, homofobním a xenofobním Polsku.[60]

Jarosław Kaczyński byl ve svém popisu homosexuality umírněnější. V jednom rozhovoru řekl, že byl vždycky příznivcem tolerance, a že opačný trend nikdy v Polsku nebyl. Dále připomenul, že gayové nejsou v Polské lidové straně o nic víc diskriminováni než ostatní menšinové skupiny, a že mnoho výrazných polských osobností jsou otevření homosexuálové. Také zdůraznil, že je v Polsku hodně gay klubů a také veřejně přístupný gay tisk a literatura.[62] V dalším zahraničním rozhovoru pozval dotazovatele do Varšavy na návštěvy jednoho z mnoha gay klubů. Přiznal, že je v jeho straně mnoho homosexuálů, kteří ale radějí drží svojí sexuální orientaci v tajnosti. To samé potvrdil europoslanec Tadeusz Cymański.[63]

Kazimierz Marcinkiewicz[editovat | editovat zdroj]

V době svého působení v úřadu premiéra byl Marcinkiewicz často nazýván homofobním pro své postoje vůči homosexuálům. V říjnu 2005 nazval homosexualitu protipřírodním jevem. Sám se proslavil touto větou: „Pokud se jiní pokoušejí infikovat jiné svojí homosexualitou, je stát povinen zasáhnout do jejich svobody“.[60]

V r. 2009 sdělil tisku Gazeta Wyborcza, že svůj názor na homosexuály změnil po sektání s polským homosexuálním emigrantem v Londýně. Ten mu totiž sdělil, že příčínou jeho odchodu z Polska byla právě jeho sexuální orientace a špatné životní podmínky v rodné vlasti. Marcinkiewicz dodal, že by nikdy nechtěl vyštvat jiné ze země.[64]

Andrzej Duda[editovat | editovat zdroj]

Současný prezident Andrzej Duda původem ze strany Právo a spravedlnost odpověděl na otázku, zda by pronajal byt homosexuálovi tak, že by se nezajímal o osobní vztahy nájemce, pokud by nepobíhal kolem dokola napůl svlečen.[65]

Podle Dudy není společensky prospěšné zabývat se záležitostmi neoddělitelně souvisejícími s prosazováním levicových ideologií. Za ně považuje i „ničení“ tradiční rodiny, kterou považuje za základ existence národa i samotného lidstva, a k čemuž podle jeho názoru dochází prostřednictvím takovýchto revolučních změn.[65]

Liga polských rodin[editovat | editovat zdroj]

V parlamentních volbách 2005 obdržela Liga polských rodin 8 %, které jí zaručily 34 mandátů v Sejmu. Do vládní koalice Kazimierze Marcinkiewicze vstoupila se stranami Právo a spravedlnost a Sebeobrana Polské republiky.

19. května 2006 vydal Mirosław Orzechowski, náměstek ministra školství, zprávu k mezinárodnímu projektu organizovanému LGBT nevládními organizacemi finančně podporovanými mládežnickým programem Evropské komisu. V ní mimo jiné uvedl, že může program může vést k deprivaci mladých lidí.[60]

Wojciech Wierzejski[editovat | editovat zdroj]

Wojciech Wierzejski byl europoslancem a později také poslancem za Ligu polských rodin. V červnu 2005 v době svého působení v Evropském parlamentu volal pro „nulové toleranci pro homosexuály a devianty“.[60]

11. května 2006 se v době svého působení v Sejmu Wierzejski ostře vymezil proti Pochodu za rovnost. Ve svém projevu mimo jiné uvedl, že by devianti měli za své počínání nést tvrdé následky. „Potenciální účast německých politiků je jasným znakem jejich neserióznosti. Gaye odradí od konání dalších takových akcí jedině obušky, neboť jsou sami ze své podstaty zbabělí,“ uvedl Wierzejski v rozhovoru.[60]

O den později poslal naléhavý dopis Ministerstvu vnitra a Ministerstvu spravedlnosti se žádostí o mimořádnou kontrolu zdrojů financování organizací homosexuálních aktivistů. Ty obvinil ze spolupráce s pedofily a obchodu s drogami. Rovněž také chtěl zjistit, jak a do jaké míry pronikají takové organizace do škol. V reakci vydalo státní zastupitelství nařízení kontroly financování LGBT organizací kvůli údajnému podezření z páchání trestné činnosti a jejich intervence ve školství.[60]

2. června byla Wirzejskiho žádost zamítnuta Státním zastupitelstvím města Varšava, neboť neshledalo jeho podezření z páchání trestné činnosti za věrohodná.[60]

Roman Giertych[editovat | editovat zdroj]

8. června 2006 propustil polský vicepremiér a ministr školství Roman Giertych Mirosława Sielatyckiho, vedoucího trenéra Národního výcvikového střediska, z důvodu publikace literatury podporující pedagogy v organizování setkání s nevládními LGBT organizacemi Kampaň proti homofobii a Lambda, které kritizují právní postoj mnoha evropských zemí, včetně Polska, k manželství osob stejného pohlaví a další formy diskriminace. „Praktikování homosexuality vede k osobním dramatům, duševní prázdnotě a degeneraci,“ uvedl nový vedoucí centra.[60]

21. května vydal Giertych zprávu, že LGBT organizace posílají translidi do mateřských škol, aby nabádali děti ke změně jejich anatomického pohlaví.[60]

V březnu 2007 předložil Giertych návrh zákona zakazujícího osobám s homosexuální orientací pedagogickou činnost a umožňujícího okamžitou výpověď z pracovního poměru každému, kdo podporuje kulturu homosexuálního způsobu života.[66] V tu samou dobu působil Giertych v úřadu vicepremiéra a ministra školství za malou pravicovou a ultra-katolickou stranu Liga polských rodin, kolačního partnera vládnoucí strany Právo a spravedlnost.[66] Samotný návrh se stal středem pozornosti ze strany médií a odporu Evropské komise[67], Human Rights Watch[68] a v neposlední řadě i Unie polských učitelů, kteří na protest proti ministrově politice uspořádali pochod Varšavou s účastí cca 10 000 osob.[69][70] O návrhu se vůbec nehlasovalo z důvodu pádu vlády. V nových parlamentních volbách už Liga polských rodin mandát neobhájila.[71] Giertych se po svém odchodu z politiky vrátil na své místo advokáta.

Veřejné mínění[editovat | editovat zdroj]

V r. 2007 spustila PBS spolu s projevem Romana Giertycha anketu při příležitosti schůze ministrů školství členských států v Heidelbergu. Dotazník se ptal respondentů na otázky Giertychovy politiky:[72]

  • Homosexuální propaganda prorůstá Evropou a cílí na děti a mládež a účelem oslabení funkce rodiny.“– 40% souhlas, 56% nesouhlas.[72]
  • Homosexuální propaganda by měla být limitována tak, aby děti nebyly indoktrinovány nevhodnými rodinnými modely.“– 56% souhlas, 44% nesouhlas.[72]
  • Homosexualita je deviace. Nemůžeme podporovat, aby lidé žijící ve vztahu s osobou stejného pohlaví učili děti a mládež, protože se objektivně jednají v rozporu s přírodou.“ – 44% souhlas, 52% nesouhlas.[72]

Lech Wałęsa[editovat | editovat zdroj]

V roce 2013 bývalý polský prezident a držitel Nobelovy ceny Lech Wałęsa řekl, že by homosexuální poslanci měli sedět stranou od ostatních členů parlamentu, anebo raději za zdí, a že by neměli zastávat takto důležité pozice v parlamentu. K pochodům hrdosti se vyjádřil tak, že by se neměli pořádat v centrech měst, ale na periferiích. Podle jeho názoru by se menšiny neměly údajně povyšovat nad většinu. Za svá slova nebyl nikdy stíhán, protože polské zákony proti projevům nenávisti nezahrnují jiné sexuální orientace.[73][74][75]

LGBT hnutí[editovat | editovat zdroj]

Duha, květinová duha na náměstí Spasitele ve Varšavě
Anti-homosexuální nálepka od nacionalistické polské organizace.
Varšavští odpůrci festivalu Pochod za rovnost v r. 2006.

Pochod za rovnost[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Parada Równości.

Nejzřetelnějším projevem polského LGBT hnutí je každoroční festival rovnosti sexuálních menšin konaný ve Varšavě od r. 2001.[76]

V letech 2004 a 2005 odmítly varšavské úřady dát organizátorům povolení ke konání pochodu z několika důvodů, včetně souběžně probíhajících protidemonstrací, náboženských a národních svátků a dalších příčin.[77] Akce však i navzdory zákazu 11. června 2005 proběhla s cca 2 500 účastníky. Deset z nich bylo stíháno úřady. Zákaz shledal v r. 2007 Evropský soud pro lidská práva při přezkumu kauzy Bączkowski vs. Polsko jako neoprávněný.[78] Tehdejší starosta Varšavy Lech Kaczyński pochod odsoudil s tím, že jeho záštita veřejnými autoritami je oficiální legitimizací a podporou homosexuálního způsobu života.[79]

Pochod rovnosti se koná pravidelně od r. 2006 a každoročně přiláká méně než 10 tisíc účastníků, vyjma r. 2015 kdy se jej zúčastnilo 18 000 lidí.[80][81]

Veřejné mínění[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo Varšavy je v této oblasti rozdělné. Pochodu se však zúčastňuje jen hrstka z nich.[82] Nejnedávnější statistika provedená PSS pro Gazeta Wyborcza ukazuje 45 % podporu Varšavanů.[82]

V r. 2005 podporovalo akci 33 %. V r. 2008 toto číslo spadlo na 25 %.[82]

Duha[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Duha (Varšava).

Varšavská duha je gigantická umělecká konstrukce vyobrazující duhu složenou z umělých květin. Za jejím postavením stojí umělkyně Julita Wójcik (* 1. června 1971 Gdaňsk). Její poloha je situována na náměstí Spasitele (plac Zbawiciela) v polském hlavním městě Varšavě od léta 2012.

Jelikož je duhová vlajka všeobecně dávána do souvislosti s hnutím za práva sexuálních menšin, je umístění gigantické duhy na náměstí Spasitele mnohými chápáno jako kontroverzní.[83][84] Do listopadu 2013 došlo k pěti případům jejího zapálení.[85] Stavba byla podpálena 13. září 2012, 1. ledna 2013 (tyto případy byly vyhodnoceny jako nešťastná náhoda v souvislosti s ohňostrojem), 4. ledna 2013, v červenci 2013 a ještě jednou 11. listopadu 2013 při příležitosti Dne národní nezávislosti.[85] Tehdy došlo k incidentu na pozadí velké demonstrace pravicových aktivistů, kdy se střetli s policisty při páchání vandalismu a útoků na Velvyslanectví Ruské federace.[85]

Instalace duhy se setkala s kritikou několika konzervativních a pravicových osobností. Politik strany Právo a spravedlnost Bartosz Kownacki ji nazval „buzerantskou duhou“ (pedalska tęcza).[83][86] Jiný politik, taktéž za Právo a spravedlnost, Stanisław Pięta (příznivce Církve nejsvatějších osvoboditelů), jí označil za „hanebnost urážející náboženské cítění věřících“.[87] Kněz Tadeusz Rydzyk známý v Radio Maryja, označil duhu za „symbol deviace“.[88]

Následujíc po incidentu v roce 2013 byla duha znovu postavená za podpory levicových a liberálních skupin[85][87], primátorky Varšavy Hanny Gronkiewicz-Waltzové za Občanskou platformu deklarující, že duha bude zrekonstruována tolikrát, kolikrát to bude nutné.[87][89] Proces rekonstrukce podporovalo i několik celebrit. Například Edyta Górniaková, Katarzyna Zielińska, Monika Olejniková a Michał Piróg a v neposlední řadě i švédský velvyslanec v Polsku a LGBT aktivista Staffan Herrström.[85]

Veřejné mínění[editovat | editovat zdroj]

Podle statistiky Centra pro výzkum veřejného mínění pro Dr. Nataliu Zimniewiczovou 30 % Poláků požaduje zákaz veřejné publikace gay tematiky, 17,3 % by zákaz nepodpořilo, ale požadovalo by jinou formu omezení svobody publikace takových informací.[90]

52,5 % je toho názoru, že současný stupeň publikace gay obsahu je přílišný, 27,9 % považuje fotografie z pochodu hrdosti za nechutné, 22,3 % si myslí, že média zamlčují pravdivá fakta o homosexualitě a 29,3 % věří, že gay obsah není pouze privátní záležitostí homosexuální komunity, ale může ovlivňovat děti a ostatní spoluobčany.[90]

Souhrnný přehled[editovat | editovat zdroj]

Právo Ano/Ne Poznámka
Stejnopohlavní sexuální styk
Legální stejnopohlavní styk
Yes
Vždycky legální. Oficiálně potvrzené od r. 1932
Stejný věk legální způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace
Yes
Potvrzené od r. 1932
Zákony o diskriminaci
Anti-diskriminační zákony omezené pouze na oblast pracovněprávní
Yes
Od r. 2003
Anti-diskriminační zákony v přístupu ke zboží a službám
No
Anti-diskriminační zákony v ostatních oblastech (homofobní urážky, zločiny z nenávisti)
No
Stejnopohlavní svazky
Stejnopohlavní manželství
No
Ústavní zákaz od r. 1997
Registrované partnerství
No
Navrženo
Jiná forma stejnpohlavního soužití
Yes
omezená práva
Rodičovství
Individuální adopce
Yes
Adopce dítěte partnera
No
Společná adopce dětí stejnopohlavními páry
No
Náhradní mateřství pro gay páry
No
Umělé oplodnění pro lesbické ženy
No
Přístupné pouze ženám žijícím v heterosexuálních svazcích.
Další
Gayové a lesby smějí otevřeně sloužit v armádě
Yes
Možnost změny pohlaví
Yes
(1983)
MSM smějí darovat krev
Yes
(2005)

Související[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in Poland na anglické Wikipedii.

  1. http://www2.hu-berlin.de/sexology/IES/poland.html%20%20 Archivováno 29. 7. 2010 na Wayback Machine http://www2.hu-berlin.de/sexology/IES/poland.html Archivováno 11. 5. 2013 na Wayback Machine
  2. The Oxford companion to politics of ... - Google Books. [s.l.]: Google Dostupné online. (anglicky) 
  3. Nie chcą krwi od gejów - Wiadomości i informacje z kraju - wydarzenia, komentarze - Dziennik.pl [online]. Wiadomosci.dziennik.pl [cit. 2013-11-21]. Dostupné online. (polsky) 
  4. a b Tatchell (1992), p. 151
  5. http://www.huffingtonpost.com/2013/03/03/lech-walesa-shocks-poland_n_2802860.html
  6. Głosowanie nr 45 - posiedzenie 32. [online]. Sejm, 25 January 2015 [cit. 2015-06-23]. Dostupné online. (polsky) 
  7. Głosowanie nr 46 - posiedzenie 32. [online]. Sejm, 25 January 2015 [cit. 2015-06-23]. Dostupné online. (polsky) 
  8. Głosowanie nr 47 - posiedzenie 32. [online]. Sejm, 25 January 2015 [cit. 2015-06-23]. Dostupné online. (polsky) 
  9. Głosowanie nr 48 - posiedzenie 32. [online]. Sejm, 25 January 2015 [cit. 2015-06-23]. Dostupné online. (polsky) 
  10. Głosowanie nr 49 - posiedzenie 32. [online]. Sejm, 25 January 2015 [cit. 2015-06-23]. Dostupné online. (polsky) 
  11. Premier prosi o poparcie, PSL i część PO głosują przeciw. Sejm odrzuca związki partnerskie. www.tvn24.pl. tvn24.pl, 25 January 2013. Dostupné online [cit. 28 May 2015]. (polsky) 
  12. SN: Projekty ustaw o związkach niezgodne z Konstytucją. Zobacz co sędziowie odpowiedzieli posłom już w ub. roku. www.tvn24.pl. tvn24.pl, 30 January 2013. Dostupné online [cit. 28 May 2015]. (polsky) 
  13. Związki partnerskie do szuflady. Sejm nie zajął się projektem. www.tvn24.pl. tvn24.pl. Dostupné online. (polsky) 
  14. Związki partnerskie - nie w tej kadencji. www.polityka.pl. polityka.pl, 26 May 2015. Dostupné online [cit. 28 May 2015]. (polsky) 
  15. a b The Constitution of the Republic of Poland [online]. Sejm, 2 April 1997 [cit. 2014-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Sisco It [online]. Bialystok.sa.sisco.info [cit. 2011-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-21. (anglicky) 
  17. Dziennik III RP: Nie ma wspólności, jest bezpodstawne wzbogacenie [online]. Dziennik3rp.blogspot.com [cit. 2011-01-20]. Dostupné online. (polsky) 
  18. Związek homoseksualny to nawet nie konkubinat [online]. rp.pl [cit. 2011-01-20]. Dostupné online. (polsky) 
  19. Precedensowy wyrok w Złotowie. www.innastrona.pl [online]. [cit. 2015-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-21. 
  20. Strasbourg: Polish gays can inherit
  21. Mężczyzna walczy o prawo do mieszkania po zmarłym partnerze. www.innastrona.pl [online]. [cit. 2015-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-21. 
  22. Sąd w Warszawie: Konkubinaty homo gorsze niż heteroseksualne
  23. name="Huffington Post Lech Walesa"
  24. Poland :: Religion -- Encyclopedia Brittanica [online]. Encyclopedia Brittanica [cit. 2014-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Boguszewski, Rafał. ZMIANY W ZAKRESIE WIARY I RELIGIJNOŚCI POLAKÓW PO ŚMIERCI JANA PAWŁA II [online]. CBOS, April 2012 [cit. 2014-07-09]. S. 5. Dostupné online. (polsky) 
  26. (česky) Názory polské veřejnosti na práva homosexuálů Archivováno 1. 1. 2015 na Wayback Machine
  27. Paweł Leszkowicz Wokół ratusza, czyli sztuka homoseksualna w polskiej przestrzeni publicznej. [online]. Nts.uni.wroc.pl [cit. 2011-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-10-08. (polsky) 
  28. Draft Law on Equal Treatment 2007 [online]. [cit. 2011-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-01. (anglicky) 
  29. Non-Discrimination Law: Poland Country Report 2010 Archivováno 9. 5. 2012 na Wayback Machine>
  30. Ustawa o wdrożeniu niektórych przepisów Unii Europejskiej w zakresie równego traktowania [online]. [cit. 2011-01-20]. Dostupné online. (polsky) [nedostupný zdroj]
  31. Sikora, Kamil. Homoseksualizm w wojsku – największe tabu polskiej armii [online]. Na Temat [cit. 2014-08-18]. Dostupné online. (polsky) 
  32. Sondaż: Geje w wojsku dzielą Polaków [online]. Newsweek, 16 December 2010 [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-19. (polsky) 
  33. (česky) Názory české veřejnosti na práva homosexuálů Archivováno 1. 1. 2015 na Wayback Machine
  34. Boyes, Roger. Pilgrimage will let Pope pray for a country that is turning to intolerance [online]. The Times Online, 25 May 2006 [cit. 2014-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-02-08. (anglicky) 
  35. http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/eb/eb66/eb66_highlights_en.pdf
  36. GREENBERG, Elizabeth. EU Poll Shows Europeans Divided on Homosexual Marriage, but Reject Homosexual Adoptions. [online]. [cit. 2015-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-07-11. (anglicky) 
  37. http://www.gaynz.com/aarticles/templates/features.asp?articleid=1871&zoneid=16
  38. Country Reports on Human Rights Practices in Poland Archivováno 19. 1. 2012 na Wayback Machine, US Department of State
  39. Poles against gay adoption – TheNews.pl :: News from Poland [online]. Polskieradio.pl, 26 May 2010 [cit. 2011-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. mar. Premier-gej? Polacy nie mają nic przeciwko temu [online]. Wiadomosci.gazeta.pl [cit. 2011-01-20]. Dostupné online. (polsky) 
  41. "Nie" dla małżeństw gejowskich [online]. rp.pl, 23 March 2010 [cit. 2011-01-20]. Dostupné online. (polsky) 
  42. Polacy nie chcą parad homoseksualistów - Polska - Fakty w INTERIA.PL [online]. Fakty.interia.pl, 6 June 2008 [cit. 2011-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-08-22. (polsky) 
  43. Renata Grochal. Gej przestraszył Platformę [online]. M.wyborcza.pl, 2011-05-31 [cit. 2013-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-19. (polsky) 
  44. Feliksiak, Michał. Stosunek do praw gejów i lesbijek oraz związków partnerskich [online]. Centrum Badania Opinii Społecznej, February 2013 [cit. 2014-06-30]. Dostupné online. (polsky) 
  45. POSTAWY WOBEC MAŁŻEŃSTW HOMOSEKSUALISTÓW. www.cbos.pl. CENTRUM BADANIA OPINII SPOŁECZNEJ. Dostupné online [cit. 2014-04-11]. (polsky) 
  46. KONKUBINAT PAR HETEROSEKSUALNYCH I HOMOSEKSUALNYCH. www.cbos.pl. CENTRUM BADANIA OPINII SPOŁECZNEJ. Dostupné online [cit. 2014-04-11]. (polsky) 
  47. ZWIĄZKI PARTNERSKIE PAR HOMOSEKSUALNYCH. www.cbos.pl. CENTRUM BADANIA OPINII SPOŁECZNEJ. Dostupné online [cit. 2014-04-11]. (polsky) 
  48. AKCEPTACJA PRAW DLA GEJÓW I LESBIJEK I SPOŁECZNY DYSTANS WOBEC NICH. www.cbos.pl. CENTRUM BADANIA OPINII SPOŁECZNEJ. Dostupné online [cit. 2014-04-11]. (polsky) 
  49. Wenzel, Michał. PRAWA GEJÓW I LESBIJEK. www.cbos.pl. CENTRUM BADANIA OPINII SPOŁECZNEJ. Dostupné online [cit. 2014-04-11]. (polsky) 
  50. PRAWA GEJÓW I LESBIJEK. www.cbos.pl. CENTRUM BADANIA OPINII SPOŁECZNEJ. Dostupné online [cit. 2014-04-11]. (polsky) 
  51. Polacy: Związki partnerskie nie dla gejów [online]. M.wyborcza.pl/, 2013-02-28 [cit. 2014-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-19. (polsky) 
  52. STOSUNEK DO PRAW GEJÓW I LESBIJEK ORAZ ZWIĄZKÓW PARTNERSKICH. www.cbos.pl. CENTRUM BADANIA OPINII SPOŁECZNEJ. Dostupné online [cit. 2014-04-11]. (polsky) 
  53. Związki partnerskie – za czy przeciw?.
  54. Polski rekord tolerancji: 40 proc. z nas akceptuje związki partnerskie dla homoseksualistów. M.wyborcza.pl (9 October 2013). Retrieved 12 October 2013.
  55. Gej przestraszył Platformę Archivováno 19. 12. 2013 na Wayback Machine. M.wyborcza.pl (31 May 2011). Retrieved 20 November 2011.
  56. TNS Polska: 67 proc. za prawami związków partnerskich heteroseksualnych.
  57. Sondaż Super Expressu o związkach partnerskich: Polacy przeciw małżeństwom homo!. Retrieved 22 June 2013.
  58. Równe traktowanie standardem dobrego rządzenia. (pages 36–39).
  59. Wenzel, Michał. AKCEPTACJA PRAW DLA GEJÓW I LESBIJEK I SPOŁECZNY DYSTANS WOBEC NICH [online]. CBOS, 2005 [cit. 2014-07-30]. S. 8. Dostupné online. (polsky) 
  60. a b c d e f g h i j k l m n o p q r Lesbian, Gay, Bisexual and Transgender Rights in Poland and Latvia [online]. Amnesty International, 15 November 2006 [cit. 2015-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-03-11. (anglicky) 
  61. Orędzie Lecha Kaczyńskiego 17.03.2008 [online]. YouTube, 17 March 2008 [cit. 2011-01-20]. Dostupné online. (polsky) 
  62. >< Artykuł > [online]. Gaylife.Pl [cit. 2011-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-01-18. (anglicky) 
  63. [1] Archivováno 1. 9. 2009 na Wayback Machine
  64. GRAHAM, Colin. Gay Poles head for UK to escape state crackdown. www.guardian.co.uk. London: The Observer, 1 July 2007. Dostupné online [cit. 14 July 2007]. (anglicky) 
  65. a b Magdalena Stonawska. The US and Ireland are legalizing gay marriage. When will Poland? [online]. Krakow Post, 26 June 2015 [cit. 2015-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. a b Ireland, Doug. DIRELAND: POLAND'S SWEEPING NEW ANTI-GAY EDUCATION BILL [online]. Direland, 21 March 2007 [cit. 2014-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. Scott Long Director, LGBT Rights Program. Poland: School Censorship Proposal Threatens Basic Rights | Human Rights Watch [online]. Hrw.org, 2007-03-19 [cit. 2013-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. Poland to ban discussion of homosexuality in schools [online]. Avert [cit. 2014-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. Polish teachers march in Warsaw. news.bbc.co.uk. BBC News, 17 March 2007. Dostupné online [cit. 7 May 2010]. (anglicky) 
  70. Polish 'anti-gay' bill criticised. news.bbc.co.uk. BBC News, 19 March 2007. Dostupné online [cit. 7 May 2010]. (anglicky) 
  71. Opposition prevails in Polish election. The Daily Telegraph. London: 22 October 2007. Dostupné online [cit. 7 May 2010]. (anglicky) 
  72. a b c d Wystąpienie min. Giertycha na spotkaniu ministrów edukacji państw UE [online]. PBS, 2 March 2007 [cit. 2014-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-08. (polsky) 
  73. Gera, Vanessa. Lech Walesa Shocks Poland With Anti-Gay Words. Huffington Post. Warsaw, Poland: 3 March 2013. Dostupné online [cit. 14 July 2014]. (anglicky) 
  74. Walesa escapes hate crime charge after anti-gay tirade. Polskie Radio dla Zagranicy. 13 March 2013. Dostupné online [cit. 14 July 2014]. (anglicky) 
  75. Poland: Lech Walesa – 'Gays should be made to sit at the back in parliament' [online]. ILGA Europe, 4 March 2013 [cit. 2014-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-15. (anglicky) 
  76. "Parada Równości" to propaganda rozpusty. Gość Niedzielny. 10 August 2011. Dostupné online [cit. 15 July 2014]. (polsky) 
  77. TOWNLEY, Ben. Polish capital bans Pride again [online]. Gay,com, 20 May 2005 [cit. 2018-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-03-13. (anglicky) 
  78. (kaka). News from Poland - Polish gay activists win human rights case [online]. Web.archive.org, 2007-05-04 [cit. 2014-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 February 2012. (anglicky) 
  79. Gay marchers ignore ban in Warsaw, BBC News Online, 11 June 2005
  80. A brief history of Equality Parade | Equality Parade [online]. En.paradarownosci.eu [cit. 2014-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-08. (anglicky) 
  81. Parada Równości 2015, czyli Równe prawa - wspólna sprawa [WIDEO] [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-02. (polsky) 
  82. a b c Dubrowska, Magdalena. Europride - test dla warszawiaków. Gazeta Wyborcza. 9 January 2010. Dostupné online [cit. 15 July 2014]. (polsky) 
  83. a b Kalocińska, Anna. Julita Wójcik, autorka "Tęczy": Tęcza, zwłaszcza ta spalona, ma być symbolem opamiętania. wp.pl. 12 November 2013. Dostupné online [cit. 15 July 2014]. (polsky) 
  84. Halicki, Piotr. Jest reakcja właściciela tęczy. "Agresja żuli". Onet. Warsaw, Poland: 13 November 2013. Dostupné online [cit. 15 July 2014]. (polsky) 
  85. a b c d e Sowa, Agnieszka. Polityczna historia tęczy z Placu Zbawiciela: Tęcza na miarę naszych możliwości. Polityka. 19 November 2013. Dostupné online [cit. 15 July 2014]. (polsky) 
  86. Przybyszewski, R. "PEDALSKA TĘCZA". KOWNACKI PODTRZYMUJE SWOJE SŁOWA. TVP Regionalna. 15 November 2013. Dostupné online [cit. 15 July 2014]. (polsky) 
  87. a b c N., L. Poland: Burning the rainbow. The Economist. Poland: 18 November 2013. Dostupné online [cit. 15 July 2014]. (anglicky) 
  88. Rydzyk o tęczy: Symbole zboczeń nie powinny być tolerowane. Fakt. 14 November 2013. Dostupné online [cit. 15 July 2014]. (polsky) 
  89. Odbudują tęczę. "Ile razy trzeba będzie, tyle razy będziemy". TVN Warszawa. 12 November 2013. Dostupné online [cit. 15 July 2014]. (polsky) 
  90. a b Połowa Polaków chce zakazu promocji treści gejowskich [badanie] [online]. fronda.pl, 18 August 2014 [cit. 2014-08-20]. Dostupné online. (polsky) 

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Tatchell, Peter. (1992). Europe in the pink: lesbian & gay equality in the new Europe. GMP. ISBN 978-0-85449-158-2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]