LGBT práva ve Švýcarsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Duhová mapa Švýcarska
Duhová vlajka Švýcarska
Gay Pride v Curychu

LGBT práva jsou ve Švýcarsku poměrně liberální. Ve své historii spadá mezi země, kde k liberalizaci došlo už ve 40. letech na rozdíl od zbytku Evropy a západního světa.

Homosexuální akty praktikované mezi dospělými jsou ve Švýcarsku legální od r. 1942. Legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku je sjednocený od r. 1992. Institut registrovaného partnerství zpřístupnilo Švýcarsko v r. 2007. První návrh zákonné úpravy, které by se zabývala změnou pohlaví po předcházejícím chirurigckém zákroku byla nastíněna v r. 1993. Od r. 2012 provádějí místní úřady změnu pohlaví bez požadavku chirurgie. Článek 8 švýcarské ústavy přímo garantuje každému občanovi ochranu před diskriminací na základě jeho "životní volby".

Největšími organizacemi za práva homosexuálů jsou Lesbenorganisation Schweiz za práva leseb (zal. 1989) a Pink Cross za práva gayů (zal. 1993). Transgender Network Switzerland (TGNS) byla založená v r. 2010. Od 10. let 21. století se tyto skupiny snaží sdružovat pod zkratkou LGBTI ("lesby, gayové, bisexuálové, translidé a intersex") sjednocující jejich pole zájmů.

Stejnopohlavní sexuální aktivita[editovat | editovat zdroj]

Praktikovaná homosexualita je dekriminalizovaná napříč všemi švýcarskými kantony od r. 1942. Předtím tomu tak bylo pouze v Ženevě, Tiscinu, Vaudu a Valois, kde byla legální již od r. 1798 podle Napoleonského zákoníku.[1]

Vyšší věk způsobilosti k homosexuálním aktům (20 let namísto 16 let pro heterosexuální styky) byl zrušen v rámci reforem trestního práva roku 1992.[2] 17. května 1992 se konalo celonárodní referendum, v němž se 73 % voličů vyslovilo pro reformu švýcarské federální legislativy o sexuálních zločinech, včetně zrušení veškerých diskriminačních ustanovení o homosexualitě. Podle článku 187 trestního zákona je legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku stanoven na 16 let.

Stejnopohlavní soužití[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Registrované partnerství ve Švýcarsku.
"Stejnopohlavní partnerství je ve Švýcarsku zcela normálním fenoménem". Vládní ilustrace pro uprchlíky, 2016.

Registrované partnerství je legální od 1. ledna 2007, kdy nabyl účinnosti zákon o partnerství. Kantony Ženeva, Fribourg, Neuchatel a Curych už tou dobou měly vlastní zákony o registrovaném partnerství..[3] V r. 2007 připadala uzavíraná registrované partnerství párů stejného pohlaví na 1 z 10 uzavíraných manželství v Curychu. Od r. 2008 uzavřelo ve Švýcarsku registrované partnerství 702 párů.[4]

Stejnopohlavní manželství není legální. V r. 2013 prezentovala Zelená liberální strana v parlamentu ústavní iniciativu za sňatky párů stejného pohlaví. Cílem této akce byla změna "zastaralé" švýcarské ústavy, o níž se mělo rozhodnout v plebiscitu, kde by většina hlasujících a kantonů podpořila nové znění. Národní rada podpořila iniciativu poměrem hlasů 12:9 v únoru 2015 a Rada kantonů poměrem hlasů 7:5 v září 2015. Parlament se chystá zahájit diskusi na toto téma někdy v r. 2017. V listopadu 2016 odmítli voliči v Curychu návrh na ústavní zákaz stejnopohlavního manželství drtivou většinou 81 %.[5] Průzkumy veřejného mínění ukazují mimo jiné, že většina Švýcarů stejnopohlavní manželství podporuje.

Adopce a rodičovství[editovat | editovat zdroj]

Svobodní jednotlivci můžou bez ohledu na sexuální orientaci osvojit dítě. Návrh umožňující přisvojení dítěte v rámci homosexuálního svazku přijal parlament na jaře 2016. Odpůrci takové změny se neúspěšně pokusili prosadit referendum o něm. Zákon se stane účinným ke dni, který bude ještě upřesněn.[6]

Diskriminace[editovat | editovat zdroj]

Anti-diskriminační zákony[editovat | editovat zdroj]

Švýcarská ústava (čl. 8) garantuje všem občanům rovnost před zákonem a v diskriminačních důvodech pracuje s termínem "životní volba". Švýcarské právo rovněž uznává princip svobody shromažďování. Zákaz diskriminace v soukromé sféře je limitovaný. Jedinou výjimku tvoří rovné zacházení žen a mužů. (SR 151.1) a opatření proti rasové, etnické a náboženské disriminaci (StGB Art. 261bis). Právě kvůli této situaci bylo v posledních letech zaznamenáno několik občanskoprávních sporů týkajících se obtížné definovatelného právního přístupu k "osobní svobodě" (ZGB 28a).[7] Ochrana před diskriminačním ukončením pracovního poměru je garantovaná ustanovením o vlastnostech, na něž má druhá strana právo povahou její osobnosti. Výjimku tvoří případy, kdy by tato vlastnost mohla nějak narušovat povahu pracovní smlouvy či jinak narušovat pracovní prostředí.[8] Nicméně soudních případů řešících diskriminaci tohoto typu se řešilo ve Švýcarsku velmi málo. Podle statistiky se v r. 2015 řešilo 7 kauz, z nichž ani jedna se netýkala homofobní nebo transfobní diskriminace.[9]

7. března 2013 předložil Mathias Reynard, člen Sociálnědemokratické strany, ve švýcarském parlamentu návrh zákona trestající veškerou "diskriminaci a projevy nenávisti" (discrimination et incitation à la haine) na základě rady, etnika, náboženství nebo sexuální orientace.[10]

11. března 2015 byl návrh přijat Národní radou v poměru 103:73.[11][12] 23. dubna 2015 tento návrh podpořila Komise pro právní záležitosti při Radě kantonů.

V květnu 2016 přihlédlo švýcarské Federální shromáždění ke zprávě vydané "Švýcarským centrem pro posouzení lidských práv", která doporučuje rozšíření legislativy proti rasové diskriminaci o homofobní i transfobní (včetně zjednodušení přístupu ke změně pohlaví).[13]

Vojenská služba[editovat | editovat zdroj]

Od r. 1992 nepracuje vojenské trestní právo s homosexualitou a bisexualitou.[14]

Dárcovství krve[editovat | editovat zdroj]

V r. 1977 byl přijat zákaz přijímání krve od homosexuálních a bisexuálních mužů. V pozadí stála pandemie viru HIV/AIDS.[15]

V červnu 2016 oznámil Švýcarský červený kříž záměr požádat Swissmedic, švýcarský Úřad pro kontrolu léčiv, který má v této věci poslední slovo, o zrušení zákazu. Podle nových pravidel můžou gay a bisexuální muži darovat krev a kmenové buňky po jednoroční zkušební lhůtě, a to počíneje lednem 2017.[15][16][17]

Změna pohlaví[editovat | editovat zdroj]

Po rozhodnutí Federálního soudu (BGE 119 II 264) je přípustná úřední změna pohlaví po předešlé operaci. V únoru 2010 se rozhodnutí Federálního soudu doplnilo o kantonská nařízení Ministerstva spravedlnosti, vnitra a policie a Federálního úřadu pro občanskou registraci umožňující změnu pohlaví bez chirurgického zásahu. Federální úřad doplnil nařízení o fakt, že na základě dělby moci se týká pouze kantonálních výkonných orgánů, nikoli soudů.[18] Federální úřad pro občanskou registraci taktéž ustanovil, že manželství lze změnit na registrované partnerství, pokud si jeden z manželů nechu úředně změnit pohlaví.[19]

Konverzní terapie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Léčení homosexuality.

13. března 2016 navrhla konzervativní demokratka Rosmarie Quadrantiová návrh zákona zakazující praktikovat konverzní terapii na LGBT mládeži. Když jsem se doslechla o těchto pseudopraktikách, byla jsem zděšená. Nemyslela bych si, že se ještě s něčím takovým můžeme v 21. století sekat," uvedla politička.[20][21]

26. března se k návrhu poslankyně Quadrantiové vyjádřila i Federální rada. V jejích slovech ji podpořila s tím, že je konverzní terapie krutá, nebezpečná a neefektivní. Nicméně prohlásili se za nemístně příslušné v této věci rozhodovat, a tudíž řešení této problematiky odkázali na kantony, mládežnické organizace a soudy. Rada rovněž připomněla, že takové praktiky jsou ve Śvýcarku již de facto ilegální, a že není třeba přijímat další opatření. Každý, kdo je příslušník nějaké menšiny, a cítí se v ohrožení, se má možnost dovolat ochrany ze strany státu. Navíc Švýcarsko má velmi dobře rozvinutou síť veřejných i soukromých institucí, které velmi dobře se státem spolupracují.[22]Oficiální vyjádření švýcarské vlády:

Tyto pseduoterapie nejsou jenom neefektivní, nýbrž také jedním z druhů týrání dětí a mladistvých. Společnost je povinná je od takových praktik ochránit v zájmu ochrany jejich fyzického i duševního zdraví.

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Politické strany[editovat | editovat zdroj]

LGBT práva jsou podporovány většinovými politickými stranami jako jsou Sociální demokracie, Zelení, Zelená liberální strana a Konzervativně demokratická strana. Mezi oponenty patří Švýcarská křesťanskodemokratická lidová strana a Švýcarská lidová strana.[23] Svobodná demokratická strana: Liberálové je v této otázce nekonzistentní.[24]

Veřejné mínění[editovat | editovat zdroj]

Anketa spuštěná gay organizací Pink Cross v r. 2016 zdokumentovala, že 69 % Švýcarů podporuje stejnopohlavní manželství, zatímco 25 % je proti a 6 % nerozhodnuto. Podle politické oreientace se jedná o 94 % voličů Zelencýh, 63 % Křesťanské demokracie a 59 % Švýcarské lidové strany.[25][26]

Aktivismus[editovat | editovat zdroj]

Od poloviny 90. let se koná každoroční Coming Out Day na několika veřejných místech. Jeho cílem je podpora LGBT komunity a rozvoj pozitivního vztahu k jejich identitě, zejména u LGBT mládeže.

Claude Janiak, státní kanceléř, senátor a bývalý předseda Rady kantonů se podílí na prevenci AIDS, Network a Pink Cross.

"Gay Hapiness Index" (GHI) zařadil Švýcarsko v průzkumu PlanetRomeo na deváté místo, čímž se nachází nad Lucemburskem a pod Nizozemskem, se skórem 70.[27]

Souhrnný přehled[editovat | editovat zdroj]

Legální stejnopohlavní styk Yes (1942)
Stejný věk legální způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace Yes (1992)
Anti-diskriminační zákony v zaměstnání Yes (1999)
Anti-diskriminační zákony v přístupu ke zboží a službám Yes (1999)
Anti-diskriminační zákony v osatatních oblastech (homofobní urážky, zločiny z nenávisti) No (Navrženo)
Stejnopohlavní manželství No (v jednání do let 2019-2020)
Jiná forma stejnopohlavního soužití Yes (2007)
Adopce dítěte partnera Yes (Bude upřesněno)
Společná adopce dětí stejnopohlavními páry No (Navrženo)
Gayové a lesby smějí otevřeně sloužit v armádě Yes (1992)
Možnost změny pohlaví (od r. 2010 není podmínkou pro úřední změnu chirurgická operace) Yes (1993)
Přístup k umělému oplodnění pro lesbické ženy No
Zákaz léčení homosexuality (de facto) Yes (Potvrzen v r. 2016)
Náhradní mateřství pro gay páry No
MSM smějí darovat krev No/Yes (1-roční zkušební lhůta od ledna 2017)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in Switzerland na anglické Wikipedii.

  1. The History of Homosexuality: The Napoleonic Code
  2. State-sponsored Homophobia A world survey of laws prohibiting same sex activity between consenting adults. old.ilga.org [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-17. 
  3. Gay couples win partnership rights
  4. (německy) Kein Run aufs Standesamt, Swissinfo, accessed 1 November 2009
  5. (německy) Keine Definition der Ehe zwischen Mann und Frau in der Verfassung
  6. (německy) Adoptionsrecht wieder im Fokus Archivováno 10. 5. 2008 na Wayback Machine
  7. Privatrechtliche Normen zum Schutz vor Diskriminierung (humanrights.ch), September 2016.
  8. Eigenschaft, die der anderen Partei kraft ihrer Persönlichkeit zusteht, es sei denn, diese Eigenschaft stehe in einem Zusammenhang mit dem Arbeitsverhältnis oder beeinträchtige wesentlich die Zusammenarbeit im Betrieb SR 210.328
  9. Walter Kälin et al., Der Zugang zur Justiz in Diskriminierungsfällen (2015), 43f. Alleged grounds for discrimination included: religion (1990), race (1993), antisemitism (1999), political orientation (animal rights activism, 2002), race (2005), age (2005), and ethnicity (2006).
  10. Lutter contre les discriminations basées sur l'orientation sexuelle [online]. Le Parliament suisse [cit. 2016-05-01]. Dostupné online. (francouzsky) 
  11. Morgan, Joe. Switzerland votes for law to protect LGBTIs from prejudice [online]. Gay Star News, 12 March 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  12. (francouzsky) Bulletin Officiel
  13. Renforcer la protection contre la discrimination, Communiqués, Le Conseil fédéral, 25.05.2016 See also: Touzain, François. La protection des LGBTI en Suisse est lacunaire [online]. 360°, 26 May 2016 [cit. 2016-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-05-28. (anglicky) 
  14. LGBT world legal wrap up survey
  15. a b Ban on gay men giving blood in Switzerland set to be lifted [online]. The Local.ch, 21 June 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Touzain, François. Timide ouverture pour le don du sang [online]. 360°, 21 June 2016 [cit. 2016-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-25. (francouzsky) 
  17. (německy) Homosexuelle Männer sollen Blut spenden dürfen
  18. (francouzsky) Victoire pour les trans suisses Archivováno 16. 3. 2016 na Wayback Machine, 360.ch, retrieved on 11 May 2013
  19. (francouzsky) Avis de droit OFEC: Transsexualisme Archivováno 17. 5. 2014 na Wayback Machine, Federal Department of Justice and Police, retrieved on 11 May 2013
  20. Gay teen forced into therapy ‘cure’ by Christian community [online]. The Local, 14 March 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  21. (francouzsky) «L’Etat doit tout faire pour interdire ces pratiques»
  22. Berne dénonce les thérapies de conversion [online]. Le Matin (Switzerland), 26 May 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  23. #WahlCH15: Parteien im LGBT-Check. queer.ch. queer.ch, 20 September 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  24. Swiss Political Parties Reveal Their Colours. www.swissinfo.ch. Swissinfo, September 11, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  25. (francouzsky) LARGE CONSENSUS POUR LES DROITS DES LGBT Archivováno 18. 10. 2016 na Wayback Machine
  26. (francouzsky) Les Suisses pour l'introduction du mariage pour tous, selon un sondage
  27. The Gay Happiness Index. The very first worldwide country ranking, based on the input of 115,000 gay men Planet Romeo

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]