LGBT práva ve Švédsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Duhová mapa Švédska

Práva leseb, gayů, bisexuálů a translidí (LGBT) ve Švédsku jsou považována za jedny z nejprogresivnějších v Evropě a ve světě.[1] Stejnopohlavní sexuální aktivita byla legalizována r. 1944 a legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku sjednocen v r. 1972. Homosexualita se vyškrtla ze seznamu nemocí v r. 1979. Švédsko se také stalo první zemí na světě, která umožnila transsexuálům podstupovat chirurgickou změnu pohlaví v r. 1972 a spolu s tím vyřadila transvestitismus jako nemoc. Transsexualita byla ze seznamu nemocí vyřazená v r. 2008. Od r. 2013 můžou transsexuálové podstupovat změnu pohlaví bez nutnosti chirurgické změny. Po legalizaci registrovaného partnerství r. 1995 se Švédsko stalo sedmou zemí na světě, která legalizovala celostátně stejnopohlavní manželství r. 2009.[2] Diskriminace na základě sexuální orientace a genderové identity je zde zakázána od r. 1987 a od r. 2003 si můžou homosexuální páry osvojovat děti. Lesbické páry dostaly rovný přístup k asistované reprodukci r. 2005. Švédsko je považováno za jednu za jednu z nejliberálnějších zemí v Evropě a ve světě s velkou většinou populace podporující LGBT práva.[3]

Zákony týkající se stejnopohlavní sexuální aktivity[editovat | editovat zdroj]

Švédsko dekriminalizovalo stejnopohlavní sexuální aktivitu r. 1944 a v tom samém roce stanovilo věk způsobilosti k pohlavnímu styku na 18 let. V r. 1987 se z důvodu šíření HIV přijaly zákony proti sexu v gay saunách a proti homosexuální prostituci.[4] Ty se posléze zrušily r. 2004.[5] V r. 1972 Švédsko jako první na světě umožnilo transsexuálům podstupovat změnu pohlaví a věk způsobilosti k pohlavnímu styku pro homosexuály byl snížen na 15 let. Do několika měsíců se Švédsko zařadilo mezi několik dalších zemí vyřazujících homosexualitu ze seznamu nemocí.[6] Transvestitismus přestal být považován za nemoc r. 2008.[7]

Stejnopohlavní soužití[editovat | editovat zdroj]

Registrované partnerství[editovat | editovat zdroj]

Stockholm Pride 2014

Homosexuální páry získaly možnost uzavírat registrované partnerství r. 1995. Tento institut jim dával stejná práva a povinnosti přístupná manželským párům mimo výjimky uvedené v § 3 a § 4. Čili zákon o registrovaném partnerství přímo přebíral veškerá ustanovení ze zákona o manželství kromě výjimek dle § 3 a § 4.[8]

Od r. 2009 přestaly být uznávány nově uzavřená registrovaná partnerství z důvodu uzákonění manželství pro všechny. Přijetí nového zákona nemělo vliv na již existující partnerství. Ta můžou být změněná na manželství, pokud se k tomu registrované páry samy rozhodnou.

Stejnopohlavní manželství[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Stejnopohlavní manželství ve Švédsku.

S účinností od 1. května 2009 se manželství mezi osobami téhož pohlaví stalo legálním dle stanoviska vlády publikovaného v březnu 2007 a podepsáno justičním kancléřem justice Hansem Regnerem, který se na tvorbě genderově-neutrálního manželství sám podílel.

Bývalá vláda tvořená převážně členy Sociálních demokratů ustanovila komisi, která se měla zabývat otázkou stejnopohlavního manželství ve Švédsku. V r. 2008 švédský parlament hlasoval pro novelu manželského zákona. Od r. 2008 mají politické strany zastoupené v parlamentu následující postoj ke stejnopohlavnímu manželství:

Aktuální kabinet švédské vlády, pod jehož záštitou byla novela provedená, se skládá z Umírněné strany, Střední strany, Liberální strany lidové a Křesťanských demokratů.

Strana Stanovisko Počet křesel v parlamentu Postavení
Sociální demokraté Ano 130 Opozice
Umírněná strana Ano 97 Ve vládě
Střední strana Ano 29 Ve vládní koalici
Liberální strana lidová Ano 28 Ve vládní koalici
Křesťanští demokraté Ne 24 Ve vládní koalici
Levicová strana Ano 22 Opozice
Strana zelených Ano 19 Opozice

Hlasování ohledně stejnopohlavního manželství[editovat | editovat zdroj]

  • Parlament (Novela Zákona o manželství 349 křesel)

Švédsko oficiálně uzákonilo stejnopohlavní manželství 1. května 2009 následující přijetí tohoto nového genderově-neutrálního zákona o manželství parlamentem 1. dubna 2009.[9]

Konečný verdikt Členové parlamentu
Ano
  • 261
Ne
  • 22
Zdržel se
  • 16
Absence
  • 50

22. října 2009 Švédské církevní zasedání hlasovalo jednomyslně pro žehnání homosexuálním párům [10] včetně nazývání jejich svazku manželstvím a umožnění jim uzavírat církevní sňatky. Nová církevní pravidla začala platit 1. listopadu 2009.

Konečný verdikt Hlasující členové
Ano
  • 176
Ne
  • 62
Zdržel se
  • 11
Absence
  • 0

Adopce a plánování rodiny[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Homoparentalita.

Od 1. února 2003 získali homosexuální páry žijící v registrovaném partnerství/manželství plná adopční práva jako heterosexuální manželské páry. Co se týče zahraniční adopce, vyjádřil se ministr vnitra takto: „Co se týče adopcí ze zahraničí, je důležité, aby se přistupovalo citlivě a ohleduplně k zemím, které mají odlišné názory na homosexuální osoby a jejich rodičovství. Spolupráce v otázce zahraničních adopcí musí být založená na důvěře a to znamená, že pravidla a limity těchto zemí musí být zohledňovány.“[11]

V r. 2005 byl přijat nový zákon umožňující lesbickým párům podstupovat umělé oplodnění ve zdravotnických zařízeních.[12]

Vojenská služba[editovat | editovat zdroj]

LGBT minoritě není odepřena možnost sloužit v ozbrojených složkách. Spolu s Austrálií, Kanadou a Spojeným královstvím patří Švédsko mezi několik málo zemí na světa, které mají právo LGBT otevřeně působit v armádě explicitně zmíněné v zákonech. Švédské ozbrojené síly aktivně pracují na utváření příznivého prostředí pro LGBT tak, aby se v jejích řadách cítila dobře.[13]

Genderová identita[editovat | editovat zdroj]

Možnost úřední změny pohlaví je ve Švédsku legální od r. 1972 jako v první zemi na světě. Nicméně jedinec podstoupivší ji musel splňovat několik kritérií – švédské občanství, dovršení věku 18 let, rodinný stav svobodný (případně rozvedený) a 2 roky trvající život v roli opačného pohlaví.[14] V r. 2007 se zákon stal předmět několika změn, mezi něž patřilo odstranění nutnosti švédského občanství, svobodného nebo rozvedeného rodinného stavu a sterilizace, které pak byly následně prezentovány křesťanskodemokratickému ministru Národního výboru pro zdraví a péči.[15] Kancelář ombudsmana a Federace za práva leseb, gayů, bisexuálů a translidí trvaly na přijetí nového zákona v dohledné době.[16] V r. 2013 byl požadavek sterilizace vyňat ze zákona a již není dále podmínkou pro vydání nových úředních dokladů.[17] Podle statistik se podle zákona z r. 1972 nechalo změnit až 500 translidí.[17]

V únoru 2015 zpracovala vláda dva návrhy zákonů. Jedním z nich byla přípustnost změny pohlaví bez nutnosti lékařského vyjádření. Dalším byla přípustnost chirurgické změny pohlaví pouze za souhlasu psychiatra.[18]

V březnu 2017 oznámila vláda, že odškodní 800 translidí, kteří byli nuceni podstupovat chirurgickou změnu pohlaví jako podmínku pro vydání nových úředních dokumentů.[19]

Ochrana před diskriminací[editovat | editovat zdroj]

Švédská ústava přímo zakazuje diskriminaci na základě sexuální orientace.[20] V r. 1987 byla diskriminace homosexuálních mužů a žen začleněná do sekce trestního zákoníku kriminalizující diskriminaci na základě jiné rasy apod. V r. 2008 byla transgender identita začleněná do nového zákona proti diskriminaci, který nabyl účinnosti k 1. lednu 2009.[21][22]

Až do roku 2009 působil švédský Ombudsman proti diskriminaci jiných sexuálních orientací (Omdusmannen mot diskriminering på grund av sexuell läggning), zkráceně 'HomO, při kanceláři švédského ombudsmana proti diskriminaci jiných sexuálních orientací. Tento ombudsman přestal existovat k 1. lednu 2009 a sloučil se s Kanceláří ombudsmana pod novým názvem „Kancelář ombudsmana proti diskriminaci“. Předchozí existující anti-diskriminační zákony nahradil jeden nový Zákon proti diskriminaci.[23]

Termín HomO se používal jak na kancelář, tak i na samotnou osobu ombudsmana jmenovanou vládou. Posledním HomO byl Hans Ytterberg. K práci HomO patřil přezkum různých stížností od jednotlivců a následné zastupování u soudu. Jedním z takových případů byla kauza majitele restaurace ve Stockholmu, který měl obtěžovat lesbický pár. Kancelář HomO byla jedním ze strategických míst rozvoje švédského LGBT hnutí, neboť se sama podílela na tvorbě několika parlamentních návrhů, včetně zákona legalizujícího stejnopohlavní sňatky.

Dárcovství krve[editovat | editovat zdroj]

Na podzim r. 2008 navrhl Národní výbor pro zdravotní péči umožnit mužům majícím sex s muži darovat krev po uplynutí 6měsíční zkušební lhůty od posledního pohlavního styku. Dřívější návrh, který měl umožnit MSM dárcovství krve bez výhrad, neprošel.[24] Od 1. března 2010 se zkušební doba u mužů majících sex s muži měla navýšit na jeden rok [25], ale krevní banky tento zákon odmítly, čímž se projednání nového zákona odložilo až na 1. října 2011.[26] Tato prodleva jim umožnila přijmout nové předpisy. V listopadu 2011 začaly všechny krevní banky ve Švédsku přijímat dárce, nicméně u MSM trvají na 1-roční zkušební lhůtě.[27]

Veřejné mínění[editovat | editovat zdroj]

Gay Pride ve Švédsku se zástupci Levicové strany.

Podle měřítek Mezinárodní gay a lesbické asociace (ILGA) se Švédsko řadí mezi nejvíc gay friendly evropské země s rozsáhlou legislativou chránící gay a lesbická práva, včetně anti-diskriminačních zákonů a práva gay a lesbických párů vstupovat do manželství.[28] Podle výzkumu EU z r. 2006 podporovalo stejnopohlavní manželství 71 % Švédů.[1] Eurobarometr z r. 2015 shledal, že 90 % Švédů souhlasí s myšlenkou legalizace stejnopohlavního manželství v celé Evropě, 7 % bylo proti.[29]

V květnu 2015 publikoval PlanetRomeo, LGBT sociální síť, první index gay spokojenosti (Gay Happiness Index GHI). Gayové ze 120 zemí byli tázáni na to, zda se cítí dobře ve společnosti, jaké mají zkušenosti ve vztahu s jinými lidmi, a jak hodnotí kvalitu svého života. Švédsko se umístilo na čtvrtém místě s výsledkem 73.[30]

Švédské hnutí za práva LGBT[editovat | editovat zdroj]

Seminář konaný pod záštitou RFSL během státního svátku Jiingijamborii v Rinkabě

Švédská federace za práva leseb, gayů, bisexuálů a translidí (RFSL) je jednou z nejstarších LGBT organizací na světě. Založená byla v říjnu 1950 jako švédská pobočka Dánské federace z r. 1948. V dubnu 1952 získala RFSL svůj současný název a deklarovala nezávislost na dánské organizaci. Momentálně má až 28 poboček rozprostřených napříč celým Švédskem od Piteå na severu po Malmö na jihu a více než 6 000 členů.[31]

Předmětem činnosti RFSL je zlepšování životní úrovně LGBT minority, politický lobbing, poradenství a organizace sociálních a podpůrných aktivit. Na mezinárodním poli spolupracuje RFSL s Mezinárodní gay a lesbickou organizací (ILGA) a dalšími LGBT organizacemi v sousedních zemích.[31]

Federace má celkem tři poradenská centra pro muže a ženy ve Stockholmu, Göteborgu a Malmö. Poradenství se týká zejména otázek coming outu, pohlavní identifikace, HIV/AIDS a jiných sociálních a zdravotních otázek, jakož i zastupování ve věcech kontaktu se státními orgány a zdravotnickými zařízeními, a to i pro u žadatelů o azyl, či trvalý pobyt.[31]

Švédsko každoročně hostí několik festivalů gay pride. Stockholm Pride patří mezi největší a nejstarší festivaly tohoto typu a koná se každoročně od r. 1998. V poslední době se konají další festivaly také v Göteborgu, Malmö a Uppsale. Akorát nemají tak hojnou účast a odehrávají se zpravidla v úzkém kruhu zdejších malých komunit.

Souhrnný přehled[editovat | editovat zdroj]

Ano/Ne Poznámka
Stejnopohlavní sexuální styk
Legální stejnopohlavní styk
Yes
Od r. 1944
Stejný věk legální způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace
Yes
Od r. 1978
Zákony o diskriminaci
Anti-diskriminační omezené pouze na oblast pracovněprávní
Yes
Anti-diskriminační zákony v přístupu ke zboží a službám
Yes
Anti-diskriminační zákony v ostatních oblastech (homofobní urážky, zločiny z nenávisti)
Yes
Od r. 1987
Stejnopohlavní svazky
Stejnopohlavní manželství
Yes
Od r. 2009
Jiná forma stejnopohlavního soužití
Yes
Od r. 1995
Adopce a děti
Adopce dítěte partnera
Yes
Od r. 2003
Společná adopce dětí stejnopohlavními páry
Yes
Od r. 2003
Přístup k umělému oplodnění pro lesbické ženy
Yes
Od r. 2005
Náhradní mateřství pro gay páry
No
Ilegální i pro heterosexuální páry
Vojenská služba
Gayové a lesby smějí otevřeně sloužit v armádě
Yes
Od r. 1976
Jiné
Možnost změny pohlaví
Yes
Od r. 1972, bez sterilizace od r. 2013
Homosexualita vyřazená ze seznamu nemocí
Yes
Od r. 1979
Transvestitismus vyřazen ze seznamu nemocí
Yes
Od r. 2008
Transsexualita vyřazená ze seznamu nemocí
Yes
Od r. 1972
Muži mající sex s muži smějí darovat krev
Yes / No
Po 1-roční zkušební lhůtě

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in Sweden na anglické Wikipedii.

  1. a b Eight EU Countries Back Same-Sex Marriage [online]. Angus Reid Global Monitor, 24 December 2006 [cit. 2009-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-02-27. (anglicky) 
  2. Sweden allows same-sex marriage. news.bbc.co.uk. BBC, 2 April 2009. Dostupné online [cit. 3 April 2009]. (anglicky) 
  3. Same-Sex Marriage [online]. Ipsos, 7–21 May 2013 [cit. 2015-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-14. (anglicky) 
  4. HBT-historia [online]. RFSL [cit. 2009-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-04. (anglicky) 
  5. Ny smittskyddslag från och med 1 juli (SoU6) [online]. Sveriges Riksdag [cit. 2009-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. DIELEMANS, Jennie; QUISTBERGH, Fredrik. Motstånd. [s.l.]: Bokförlaget DN, 2001. Dostupné online. ISBN 978-91-7588-367-0. (anglicky) 
  7. Associated Press. Sweden: SM, Fetishes Not Mental illnesses [online]. 365Gay, 20 November 2008 [cit. 2009-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-06. (anglicky) 
  8. Registration of Partnerships, https://archive.is/20061009004908/http://www.homo.se/o.o.i.s/1630
  9. Gays Win Marriage Rights Archivováno 5. 4. 2009 na Wayback Machine Sveriges Radio English, 1 April 2009
  10. 17:30. Kyrkomötet öppnade för enkönade äktenskap [online]. DN.SE, 2009-10-22 [cit. 2012-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Government Offices of Sweden. "Homosexual partnership and adoption". Retrieved 6 May 2007.
  12. Ja till lesbisk insemination [online]. Svenska Dagbladet, 3 June 2005 [cit. 2009-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Försvarsmaktens styrdokument för Jämlikhet. www.mil.se [online]. [cit. 2016-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-11. 
  14. Hanna Jedvik. Lagen om könsbyte ska utredas [online]. RFSU, 5 March 2007 [cit. 2007-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-10-12. (anglicky) 
  15. TT. Kritiserat lagförslag om könsbyte [online]. Dagens Nyheter, 19 March 2007 [cit. 2009-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Hannes Delling. Li tvingas skilja sig för att få byta kön [online]. Svenska Dagbladet, 13 June 2009 [cit. 2009-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. a b http://www.gaystarnews.com/article/sweden-ends-forced-sterilization-trans110113
  18. Swedish law proposals on legal gender recognition and gender reassignment treatment
  19. Sweden to offer compensation for transgender sterilizations Reuters
  20. The Instrument of Government. Constitution of Sweden. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Swedish Code of Statutes Archivováno 6. 8. 2010 na Wayback Machine SFS 2008:567 Discrimination Act. Published 25 June 2008, issued on 5 June 2008.
  22. HomO Legislation Page [online]. Homo.se [cit. 2012-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-10-09. (anglicky) 
  23. Swedish Code of Statutes SFS 2008:567 Discrimination Act Published 25 June 2008 [online]. [cit. 2012-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-22. (anglicky) 
  24. Förbud att ge blod kan hävas [online]. Svenska Dagbladet, 20 August 2008 [cit. 2009-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Sweden to end ban on gay blood donors. AFP. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Geblod.nu [online]. Geblod.nu [cit. 2012-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Frågor och svar om blodgivning – förändrade regler från april 2010 [online]. socialstyrelsen.se. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-28. (švédsky) 
  28. WOCKNER, Rex. Sweden is named Europe's most gay-friendly country. Pink Paper. 1 June 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 July 2012. (anglicky) 
  29. Special Eurobarometer 437. www.equineteurope.org [online]. [cit. 2017-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-22. 
  30. The Gay Happiness Index. The very first worldwide country ranking, based on the input of 115,000 gay men Planet Romeo
  31. a b c Om RFSL in English [online]. RFSL [cit. 2009-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-18. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]