LGBT práva ve Vatikánu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Trestní zákoník týkající se homosexuality ve Vatikánu je založen na italském trestním zákoně z r. 1929, době kdy byl Vatikán uznán jako suverénní stát. Nicméně později v roce 2008 bylo oznámeno, že Vatikán nebude v budoucnu přijímat právní řád Itálie jako součást svého řádu s odůvodněním, že ohromná část[zdroj?] italských právních norem je v rozporu se zásadami římskokatolické církve.[1]

Trestní zákony[editovat | editovat zdroj]

Neexistují žádné zákony proti stejnopohlavní sexuální aktivitě, konané v soukromí, mezi dospělými osobami a bez finanční odměny. Vatikán nemá svůj vlastní trestní zákoník.[zdroj?] Místo něj v trestních věcech rozhoduje dle § 3 Zákona o zprostředkování práva (Zákon č. 2 z 6 základních zákonů schválených Lateránskými smlouvami r. 1929) italský trestní zákoník z r. 1889 ve znění pozdějších předpisů z r. 8. června 1929.[2] S přijetím zákona z 21. června 1969 v italském právním řádu došlo k přechodu na verzi z 31. prosince 1924.,[3] kvůli znovuzavedení trestu smrti r. 1926 v Itálii. V r. 1930 Itálie zákon přijala,[zdroj?] ale do vatikánského práva se nepromítnul.[zdroj?] Spolu s přijetím Zákona o zprostředkování práva platného od 1. října 2008 (úč. 1. ledna 2009) § 7 aplikace italského trestního řádu jako takového byl přijat Zákon č. 2 § 3 ze 7. června 1929 a provedl mnoho změn[zdroj?] v právním řádu Vatikánu, a byly tudíž znovu zavedeny (ve znění pozdějších předpisů) další nové zákony v Itálii platné, ve Vatikánu, pokud by se nedostanou do přímého rozporu s duchovními zákony nebo zákony přímo schválenými papežem (§ 3) ).[4][5] V r. 2013 bylo sjednoceno zvýšení legálního věku způsobilosti k pohlavnímu styku ze 12 na 18 let.[6]

V r. 1957 Římskokatolická církev oficiálně přijala doporučení od British Wolfden Report. Doporučení byla zprostředkována britskou vládou ohledně přezkoumání zákonů proti homosexualitě.

Občanská práva[editovat | editovat zdroj]

Vatikán nemá žádné zákony, které by nějak upravovaly, či se jinak zmiňovaly o sexuální orientaci nebo genderové identitě. Ovšem katechismus katolické církve z roku 1992 učí, že ačkoliv "homosexuální úkony jsou vnitřně nezřízené", lidé homosexuální orientace nesmějí být nespravedlivě diskriminováni.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in Vatican City na anglické Wikipedii.

  1. Vatican ends automatic adoption of Italian law. Reuters. Retrieved on 26 October 2010.
  2. Art. 4 [old version] Art. 3 Legge sulle fonti del diritto, N.II., 7. Juni 1929
  3. Art. 39 Legge che modifica la legislazione penis e la legislazione processuale penale, N.L, 21. Juni 1969; which changed Art. 4 of Legge sulle fonti del diritto 1929.
  4. Nr. LXXI Legge sulle fonti del diritto, Art 7, from 2008-10-01 (Online in Italian, Online in German as "Gesetz über Rechtsquellen" Archivováno 30. 10. 2012 na Wayback Machine.)
  5. The automatic enforcement of Italian laws before Nr. LXXI, which goes through the press ( Vatican ends automatic adoption of Italian law. Reuters. 31 December 2008. Dostupné online. ), could not be accepted for the criminal law. It is possible for the civil law, where the civil law of Italy of 1942-03-16 is now used in the version of 2008-12-31 / 2009-01-01.
  6. Vatican City raises age of consent from 12 to 18 following scandals. www.gaystarnews.com [online]. [cit. 2015-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-25.