Theodosius Dobzhansky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Theodosius Dobzhansky (rusky Феодосий Григорьевич Добржанский, Feodosij Grigorjevič Dobřanski; 24. ledna 1900 Nemirov na Ukrajině - 18. prosince 1975 San Jacinto v Kalifornii) byl významný ukrajinsko-americký genetik a evoluční biolog. Spolu s R. Fisherem, J. B. S. Haldanem, E. Mayrem a dalšími položil základy neodarwinistické čili moderní evoluční syntézy, která sloučila mendelovskou genetiku s darwinismem. Dobzhansky byl významný experimentátor, který se proslavil výzkumy na octomilkách (Drosophila melanogaster) a podstatně přispěl k pochopení biologické evoluce a vzniku druhů

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Nemirově, asi 100 km JZ od Kyjeva, v rodině učitele matematiky. Už v dětství sbíral motýly a rozhodl se, že bude biologem. V letech 1917-1921 studoval na univerzitě v Kyjevě, kde pak začal s pokusy na octomilkách a roku 1924 se oženil s evoluční bioložkou N. Sivercinovou. Roku 1927 nastoupil na Petrohradské univerzitě, vzápětí však emigroval do USA a s T. H. Morganem na Columbia University v New Yorku vypracoval nové metody genetiky. Genetickou variabilitu octomilek zvýšil ozařováním a rozložení genů na chromosomech studoval pomocí genetických markerů. V letech 1930-1940 přednášel na California Institute of Technology v Pasadeně a věnoval se translokacím (posunům částí po chromosomu) a expresi pohlaví.

Roku 1936 se stal profesorem a 1937 vydal velmi vlivné dílo „Genetika a původ druhů“ (Genetics and the Origin of Species), jeden z pilířů moderní evoluční syntézy. Evoluci zde definoval jako „změnu četnosti alel v určité genetické populaci (genovém poolu)“, vysvětlil fenomény variace, selekce a izolace a ukázal, jak evolucí vzniká stabilní rovnováha v populacích. V letech 1940-1962 byl profesorem na Columbia University a na četných cestách se věnoval studiu hmyzu. Roku 1962 vydal knihu „Evoluce lidstva“ (Mankind evolving), kde své názory rozšířil i do oblasti sociologie a antropologie. V letech 1962-1971 pracoval v Rockefellerově institutu a pak byl profesorem genetiky na Kalifornské univerzitě v Davisu.

Dobzhansky byl věřící pravoslavný křesťan a současně přesvědčený evolucionista, který kritizoval primitivní kreacionismus mnoha křesťanů. Vyjadřoval se také k filosofickým otázkám a ke společenským důsledkům své práce. Od 60. let odmítal také pojem rasy a tvrdil, že každá lidská osoba má jedinečný genotyp i životní příběh, který se liší ode všech ostatních v rodině, v kmeni i v celém lidstvu. Musí být proto posuzována jen podle svých vlastních schopností a činů.[1] Často se cituje jeho věta:.

Nic v biologii nedává smysl - leda ve světle evoluce.


Hlavní díla[editovat | editovat zdroj]

  • Heredity, Race and Society (1946)
  • Genetics and the Origin of Species (1937, třetí vyd. 1951)
  • The Biological Basis of Human Freedom (1954)
  • Evolution, Genetics, and Man (1955)
  • Radiation, Genes, and Man (1959)
  • Mankind Evolving: The Evolution of the Human Species (1962)
  • Heredity and the nature of man (1964)
  • The Biology of Ultimate Concern (1967)
  • Heredity, Race and Society (1968)
  • Genetics of the Evolutionary Process (1970)
  • Genetic Diversity and Human Equality (1973)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. T. Dobzhansky, On Types, Genotypes, and the Genetic Diversity in Populations. In: J. N. Spuhler (ed.): Genetic Diversity and Human Behavior. Chicago: Aldine 1967

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theodosius Dobzhansky na německé Wikipedii.